Kniha: Zločin a trest (2) - Fjodor Michajlovič Dostojevskij

téma: relativita zla motiv: šílenství/psychický rozklad, bída/chudoba (x kontrast s přepychovou společností - Svidrigajlov), milenecká láska, časoprostor - vznik díla 1866, Petrohrad, Kompoziční výstavba: 6 částí, běžně 7 (1., 2., 6.)popř. 6 (3. a 4. Část) nebo i 5 kapitol (5. Část) Vypravěč - heterodiegetický a extradiegetický - er forma popř. homodiegetický a intradiegetický - ich forma - např. vyprávění Svidrigajlovo nebo Pulcherji Romanovny, vypravovací způsoby - chronologický, někdy paralelní - vícero jednotlivých příběhových linií, Druhy slohových postupů: narativní/vyprávěcí a úvahový - Raskolnikov, jazykové prostředky - archaismy, spisovná čeština, knižní výrazy tropy - hnusné pokoje, špína a smrad - disfemismus, figury - apoziopeze, inverze, elipsa, asyndeton, epiteton KONTEXT AUTOROVY TVORBY - Život - rodina moskevského lékaře - ubit nevolníky, Dostojevskij cestuje do Petrohradu, spříznění se skupinou utopických socialistů M. V. Petraševského - petraševci (srov. Andrej Semjonovič Lebezajtnikov) - s petraševci zatčen + odsouzen k smrti - nakonec změna na 4 roky nucených prací, kvůli věřitelům opouští Rusko - návrat 1871 - ztráta syna a dcery - 1881 podlehl sílící plicní nemoci DÍLO - 2 období oddělená desetiletou odmlkou - způsobena vězněním a vyhnanstvím 1. Období (před vyhnanstvím) - CHUDÍ LIDÉ - epistolární román, ubožáci na petrohradské periferii DVOJNÍK, BYTNÁ - novely, rozštěpená psychika - postava svébytného dvojníka - hrdina sám se sebou vede rozjitřené dialogy 2. Období ZÁPISKY Z MRTVÉHO DOMU - kronika + črty a novely PONÍŽENÍ A URAŽENÍ - román se sociální tématikou - srov. Chudí lidé ZÁPISKY Z PODZEMÍ - cyklus románů - zlomové dílo - na pozadí sociální tématiky zkoumá lidskou psychiku, metoda nepřetržitého monologu - nepřetržitý monolog, ve kterém hrdina odkrývá své nitro plné paradoxů a protichůdných myšlenek, zpochybnil snahu vybudovat společnost založenou jen na rozumu - člověk je i bytost pudová a emocionální ZLOČIN A TREST (1866) - psycholog. Román, otázka svědomí IDIOT (1868) - román, typ "krásného" člověka - kníže Myškin - novodobý Don Quijote BĚSI - román-pamflet - varování před následky násilné revoluce SEN SMĚŠNÉHO ČLOVĚKA - povídka, vize ideálního světa a lidských vztahů BRATŘI KARAMAZOVI - shrnuje Dostojevského názory na člověka a společnost, osudy synů statkáře Karamazova: otec - živočišný, představuje nejhorší lidské vlastnosti - zbabělost, vypočítavost, šaškovitost, syn Ivan - nechává se vést rozumem, syn Dmitrij - nechává se vést emocemi syn Aljoša - nechává se vést vírou, Smerďakov - levoboček, plný nenávisti a pohrdání, s nadšením přijímá Ivanovu teorii světa bez pravidel INSPIRACE DOSTOJEVSKÉHO: Viktor Hugo, Honoré de Balzac, George Sand, Charles Dickens, E. T. A. Hoffmann Hrdina - polemizuje s romantickým hrdinou Friedricha Schillera i antihrdinou markýze de Sade Dostojevskij ovlivnil: Nietzscheho (srov. Zločin a trest x Teorie nadčlověka), motiv člověka jako hmyzu (Alena Ivanova = veš) rozpracoval Franz Kafka (srov. Karel a Josef Čapkovi - Ze života hmyzu), Motivy dvojníků, snů a viny - Richard Weiner OBECNĚ KULTURNÍ KONTEXT - 2. polovina 19. Století - Realismus a naturalismus ANTON PAVLOVIČ ČECHOV - STRÝČEK VÁŇA, VIŠŇOVÝ SAD, TŘI SESTRY, NIKOLAJ VASILJEVIČ GOGOL - komedie REVIZOR, MRTVÉ DUŠE - pikareskní román LEV NIKOLAJEVIČ TOLSTOJ - ANNA KARENINOVÁ - sociálněkritický román, VOJNA A MÍR - čtyřdílná románová epopej IVAN SERGEJEVIČ TURGENĚV - LOVCOVY ZÁPISKY - povídkový soubor POLSKO - HENRYK SIENKIEWICZ - QUO VADIS, VB CHARLES DICKENS - KRONIKA PICKWICKOVA KLUBU, OLIVER TWIST, FRANCIE - HONORÉ DE BALZAC - lidská komedie - 42 románů - OTEC GORIOT, LESK A BÍDA KURTIZÁN, EMIL ZOLA - NANA, ZABIJÁK