ČAP Insurance Talk

Jak spojit sílu velké pojišťovny s expertizou lídra právní ochrany? A proč je právě právní ochrana jedním z témat budoucnosti pojišťovnictví? Hostem nového dílu ČAP Insurance Talk je Katarína Bobotová z Generali České pojišťovny. V rozhovoru s Michalou Hergetovou mluví o spojení s D.A.S., o tom, co si obě společnosti mohou navzájem předat, proč pojišťovny posilují svou roli poradců a jakou roli v tom hrají technologie i lidský přístup. „Technologie má být na pozadí a uvolnit lidem ruce pro to nejdůležitější – péči o klienta,“ říká Bobotová. Jaké ambice má Generali Česká pojišťovna s právní ochranou? Proč chce spolu s D.A.S. rozvíjet celý trh? A jak vypadá pojišťovnictví, které je víc partnerem než jen poskytovatelem pojistného krytí? „Nestačí si rozdělovat současný trh, chceme celý trh právní ochrany zvětšit,“ dodává.

V novém díle ČAP Insurance Talk poodkrýváme realitu bezpečnosti a ochrany zdraví při práci s Andreou Kuhnovou, zakladatelkou společnosti Zorro Protect. Je BOZP jen nekonečné papírování a „nutné zlo“? Nebo klíčový ekonomický nástroj, který chrání stabilitu firmy i rodinné rozpočty zaměstnanců? Andrea v rozhovoru s Michalou Hergetovou boří mýty o tom, že úraz je jen nešťastná náhoda. Ukazuje, jak moderní technologie narážejí na lidskou vynalézavost a proč se firmám nevyplácí přehlížet alkohol na pracovišti. „Zaměstnanci nejsou vždy ochotní akceptovat bezpečnostní prvky a obchází je – najdete je pak třeba přelepené izolepou,“ popisuje praxi s tím, že takový hazard může vést až k úplnému zamítnutí pojistného plnění.

Český trh je téměř třikrát větší než slovenský a v pojištění je dál. Čím více totiž postupujeme na východ, tím více se lidé i firmy spoléhají na stát a méně přebírají odpovědnost za vlastní rizika. Proč je ten rozdíl tak výrazný? Na otázky Michaly Hergetové odpovídá generální ředitel Colonnade pro Česko a Slovensko Marian Bátovský: „Dnes jsou v čele žebříčku rizik kybernetické útoky, změny klimatu a geopolitická situace.“ Jak jsou na ně firmy připravené? A proč by se kybernetické pojištění mělo stát standardní součástí jejich ochrany? „Kybernetické pojištění není jen finanční kompenzace, ale okamžitá pomoc expertů 24/7,“ vysvětluje Bátovský v novém dílu ČAP Insurance Talk.

Zářijové povodně roku 2024 odhalily limity dosavadních povodňových map. Jak se modely vyvíjejí a jak technologie pomáhají pojišťovnám lépe odhadovat rizika? „Díky novým datům o kapacitě mostů, rychlosti vody a absorpční schopnosti půdy můžeme dnes připravovat mapy přesněji než kdy dřív,“ říká Ladislav Garassy, ředitel modelování přírodních nebezpečí a rizikového inženýrství společnosti Intermap Technologies, v rozhovoru s moderátorkou Michalou Hergetovou. „Dat neustále přibývá a jejich interpretace je čím dál složitější i pro odborníky. Risk Asistent automaticky posoudí rizika majetku a umožní rychlejší a přesnější rozhodování jak pro upisovatele, tak pro likvidátory,“ dodává v únorovém dílu ČAP Insurance Talk.

Jak rychle stárne světová populace? Proč se v rozvinutých zemích rodí stále méně dětí? A jak do těchto trendů vstupují migrace a dopady klimatické změny? Ve speciálním dílu ČAP Insurance Talk odpovídají na otázky moderátorky Michaly Hergetové demograf Tomáš Kučera a populační a environmentální geograf Robert Stojanov. Nabízejí širší pohled na demografický vývoj, klimatickou migraci i na to, proč se tyto jevy netýkají jen vzdálených regionů, ale stále více také Evropy a České republiky. Dva pohledy, jedno téma: jak připravit společnost a její instituce na budoucnost, v níž budou demografie, migrace a klimatická rizika stále těsněji propojené.

V 80. dílu ČAP Insurance Talk se role obrátily a pravidelná moderátorka pořadu Michala Hergetová se výjimečně představila v roli hosta. Společně s Janem Matouškem, výkonným ředitelem České asociace pojišťoven, mluví o svých zkušenostech z moderování, o pohledu na vývoj pojišťovnictví i o tom, co ji na tomto oboru dlouhodobě překvapuje. „Lidé, které tady potkávám, jsou často v oboru od školy a plánují v něm zůstat,“ říká Hergetová a dodává: „Pojišťovnictví je láska na celý život. Mám pocit, že se z něj neodchází.“ V podcastu se věnuje také roli pojišťoven ve společnosti, která by měla klienty chránit nejen ve chvílích, kdy se něco pokazí, ale i před samotnými riziky, a vysvětluje, proč by z jejího pohledu měla ideální pojišťovna fungovat jako „osobní asistent ve chvíli problému a nejistoty“.

Češi pojištění stále podceňují a na pojistném utratí zhruba čtyřikrát méně než Němci nebo Italové. Co za tím stojí? Jaké jsou kulturní rozdíly v přístupu k riziku? Jak digitalizace mění klientskou zkušenost? A jak se pojišťovny posouvají od pouhé náhrady škod k prevenci a službám s přidanou hodnotou? Na otázky Michaly Hergetové odpovídá generální ředitel a předseda představenstva KB Pojišťovny Thierry Thibault. „Češi podle mě věří, že nakonec všechno dobře dopadne, nebo že zasáhne stát,“ říká v listopadovém dílu ČAP Insurance Talk. „Pojištění by však nemělo být jen platbou za riziko, které možná nikdy nenastane. Klient by měl mít možnost využívat výhody a služby už od prvního dne,“ dodává.

Vyplňovat po nehodě papírový euroformulář? To už není nutné. Od července mohou řidiči využívat webovou aplikaci Bouračka, která umožňuje nahlásit nehodu jednodušeji a rychleji. „Telefon má u sebe každý, tužku ale ne,“ říká Vladimír Krejzar, šéf likvidace z České kanceláře pojistitelů, vnovém dílu ČAP Insurance Talk. „Bouračka provede řidiče celým procesem krok za krokem a pomůže jim vyhnout se chybám,“ dodává. V rozhovoru s Michalou Hergetovou také vysvětluje, jak aplikace funguje, co všechno umí, kdy je potřeba volat policii a jak pomáhá zrychlit celý proces vyřízení nehody.

Extrémní výkyvy počasí jsou pro zemědělce zásadní hrozbou. Přesto ne všichni pojištění využívají a spoléhají raději na stát. „Ideální stav by byl, kdyby stát řekl, pokud pojištěn nejsi a mohl jsi být, tak jsi nejednal s péčí řádného hospodáře a potom kompenzaci od státu nemůžeš čekat,“ říká Vladimír John, generální ředitel Agra pojišťovny, v říjnovém dílu ČAP Insurance Talk. S Michalou Hergetovou mluví také o tom, proč je krupobití dlouhodobě největší hrozbou, jak funguje pojištění proti suchu a proč by zemědělci neměli považovat pojištění za dotaci, ale za investici do ochrany podnikání. „Škála rizik je velmi široká, jde jen o to, co si zemědělec zvolí a co si pojistí,“ dodává.

Když v roce 2024 udeřily ničivé povodně, pojišťovny se snažily pomoci co nejrychleji. „Díky digitalizaci mohli klienti nahlásit škodu mobilem a pojišťovny často poslaly zálohové plnění do 24 hodin,“ říká v rozhovoru s Michalou Hergetovou Lenka Slabejová, gestorka České asociace pojišťoven pro neživotní pojištění. Povodně ale odhalily i slabé místo: „Až 78 % lidí si myslí, že je pojištěno správně. Bohužel to není pravda.“ Velká část nemovitostí byla totiž podpojištěná, takže vyplacené peníze nestačily na obnovu domova. Proč se lidé spoléhají na zastaralé smlouvy, jak správně aktualizovat pojištění a co si z loňské katastrofy odnesly samotné pojišťovny? To se dozvíte v zářijovém dílu ČAP Insurance Talk.

Živelní pohromy jsou častější a intenzivnější, přibývá i nových rizik, jako jsou kybernetické útoky nebo požáry elektromobilů. Jak se s tím pojišťovny vypořádávají? Na otázky Michaly Hergetové odpovídá Martin Rotkovský, člen představenstva UNIQA, který má na starosti korporátní obchod a affinity. „Nemůžeme se jenom lehce koukat do minulosti a říct, takhle to bude i zítra. Modely musí zahrnout i očekávání, jak se ten svět změní,“ říká a vysvětluje, proč je dnes predikce vývoje škod složitější než kdy dřív. Proč některá rizika přestávají být pojistitelná? A kde má české pojišťovnictví největší prostor pro růst? Odpovědi hledáme v srpnovém dílu ČAP Insurance Talk.

Zákaznická zkušenost je klíčem k úspěchu i v pojišťovnictví. Jak ji ale správně měřit, co ovlivňuje spokojenost klientů a jakou roli v tom hraje cena, kvalita a osobní kontakt? „Důležité je, jestli se dokážete správně zeptat a na základě získaných odpovědí udělat změny,“ říká v červencovém dílu ČAP Insurance Talk Martin Lakomý, ředitel úseku podpory klientů a obchodu z České podnikatelské pojišťovny. V rozhovoru s Michalou Hergetovou mluví také o proměně zákaznických očekávání, rostoucím významu osobního kontaktu v digitální době i o tom, že ke spokojenému klientovi vede cesta přes spokojeného zaměstnance.

Jak se z nápadu stane zákon a proč to někdy trvá roky? Právník a zakladatel projektu Dostupný advokát Ondřej Preuss v novém dílu ČAP Insurance Talk vysvětluje, jak funguje legislativní proces v Česku a proč je mnohdy zahlcen obstrukcemi. „Myslím si, že bychom se měli inspirovat v některých západních demokraciích, kde se obstrukce podařilo do jisté míry eliminovat a posunout debatu právě k těm věcným řešením,“ říká v rozhovoru s Michalou Hergetovou. Společně mluví také o tom, proč jsou přílepky čím dál častější zvyklostí našeho legislativního procesu a jak do tvorby práva může (a měla by) vstupovat i odborná veřejnost.

Kybernetické útoky na firmy a instituce jsou čím dál častější a škody rostou do milionů. Přesto mnoho podniků zabezpečení IT i školení zaměstnanců stále podceňuje. „Nejslabším článkem bude vždycky člověk. Proto je důležité lidi vzdělávat a upozorňovat na nové hrozby,“ říká Martin Jelínek, odborník ČSOB Pojišťovny na kybernetická rizika firem. V červnovém dílu ČAP Insurance Talk se s Michalou Hergetovou baví o tom, jak útok odhalit, jak reagovat a proč je důležitá prevence i kybernetické pojištění. „Incidenty se nejčastěji dějí v pátek odpoledne nebo v neděli. Pojištění ale nabízí nonstop podporu a rychlý zásah může zásadně zmírnit škody.“

Cestujeme častěji, dál a aktivněji. Pojištění proto musí držet krok – a Češi si to čím dál víc uvědomují. Jak vybrat správné cestovní pojištění, proč se vyplatí volat asistenční službu co nejdřív a jak vypadá její práce v praxi? „Asistenční služba je jedna z elementárních věcí, jak klientovi v zahraničí efektivně pomoci,“ říká Štěpán Landík, člen představenstva a ředitel obchodu a marketingu ERV Evropské pojišťovny v květnovém dílu ČAP Insurance Talk. V rozhovoru s Michalou Hergetovou také přibližuje fenomén bohatých cestujících seniorů, růst cen léčby v oblíbených destinacích nebo to, proč se „pojištění na blbost“ vyplatí nejen v Itálii.

Půda je základem všeho, přesto ji v Česku dlouhodobě využíváme způsobem, který vede k její degradaci. „Pokud je opravdu živá, benefituje z toho příroda, krajina i my lidé, protože na půdě jsme bytostně závislí,“ říká Zuzana Benešová z projektu Živá půda Nadace Partnerství. V dubnovém dílu ČAP Insurance Talk také vysvětluje, proč bychom měli změnit náš vztah k půdě a proč ji potřebujeme chránit napříč společností. „Málokdo si možná uvědomuje, že půda je obrovský rezervoár vody, nebo měla by být. A současně zadržuje uhlík, takže by nám mohla výrazně víc pomáhat s regulací klimatu,“ dodává a přináší také konkrétní tipy, jak může půdě pomoct každý z nás.

Česká populace stárne nejrychleji ze všech zemí Evropské unie a počet nesoběstačných seniorů v příštích desetiletích dramaticky vzroste. Jak na tuto realitu připravit sociální systém? A proč stále chybí jasná strategie dlouhodobé péče? Na otázky Michaly Hergetové odpovídá bývalý premiér a eurokomisař Vladimír Špidla. „Musíme pochopit, že sociální služby jsou zásadní a zachraňují životy, poskytují kvalitu života, a tak se k nim máme chovat.“ Jak je rozšířit? A proč by mělo vzniknout speciální pojištění na péči? Odpovědi hledáme v březnovém dílu ČAP Insurance Talk.

Jak je to dnes s pojišťováním velkých investice? Jak se mění situace ve světě, jakým vývojem prochází globální ekonomika a jak to vše ovlivňuje pojištění? Pokud vás téma pojištění exportu zajímá a zároveň hledáte i odpovědi na další otázky s tím spojené, poslechněte si náš únorový podcast.Na otázky Michaly Hergetové odpovídá předseda představenstva EGAP pan David Havlíček. Ten upozorňuje, že problémy, o kterých jsme si mysleli, že jsou pryč, se znovu vrátily. „Firmy, který investovaly do diverzifikace, z dnešní situace těží,“ komentuje aktuální situaci Havlíček. Na ni reaguje také stát. Ze strany Vlády ČR je například daleko větší snaha podporovat firmy na svých misích. „Jsme tady proto to, abychom pomohli přechodu z dotační ekonomiky na návratné finanční nástroje“ dodává náš host a zároveň upozorňuje, že svět spěje ke stále užší spolupráci. „Jednou věcí jsou obchodní případy, kde dochází k vzájemnému zajišťování“. Více v našem podcastu.

Jakým způsobem vznikají v pojišťovně nové pojistné produkty, co bývá obvykle při jejich tvorbě největší překážkou i výzvou a jak celou věc limituje regulace. Nejen tato témata nabídlo povídání s produktovou manažerkou NN Životní pojišťovny Terezou Slavíkovou. Moderátorka Michala Hergetová se ptala například i na to, jaké parametry by měly mít podle představ klientů moderní produkty a kam se posouvají očekávání klientů i reálné možnosti pojišťoven. V rozhovoru proto nemohlo chybět i aktuální téma pojištění dlouhodobé péče i to, jaké další služby se mohou k tomuto produktu připojovat. Pojďte si poslechnout náš nový díl podcastu.

Do letošního prvního dílu jsme si pozvali našeho zatím bezkonkurenčně nejmladšího hosta. Tím byl 17letý Štěpán Drábek, student Církevního gymnázia Německého řádu v Olomouci, který je zároveň již také analytikem v Centru ekonomických a tržních analýz (CETA) a v Institutu liberálních studií. Pozornost již upoutal také jako dvojnásobný finalista celostátní soutěže Ekonomická olympiáda a autor desítek odborných článků. Povídání se zaměřilo na to, čím může ekonomie zaujmout mladého člověka a proč je důležité edukovat širší veřejnost právě o zákonitostech ekonomie a pozornost zaměřovat na finanční gramotnost. S Míšou Hergetovou hovořil Štěpán o zkušenostech v komunikaci s mladými lidmi, rodiči, prarodiči nebo zkušenými ekonomy a novináři. Pojmenovat se snažil skutečně závažné problémy, které mají současně dlouhodobější trend. „Málo si uvědomujeme závažnost demografického problému a že nebude možné ufinancovat zdravotní, penzijní systém,“ dodává v rozhovoru Drábek. Zajímavých myšlenek ze strany mladého ekonoma najdete v rozhovoru více. Poslechněte si náš letošní první díl podcastu.

Jak jsme na tom v České republice s dlouhodobou péčí, jak dopadáme při srovnání v rámci Evropy nebo jakou roli může sehrávat komerční sektor při budování nových lůžek. O to všem jsme se bavili s hostem, který má za sebou 20 let práce v terénu a poslední roky na Ministerstvu práce a sociálních věcí. Naše pozvání přijal David Pospíšil, který je od loňského roku ředitelem Centra dlouhodobé péče. To před týdnem představilo ambiciózní záměr výstavby nových domovů pro seniory nabízející zcela nová místa. Jedná se o projekt, který má i významnou podporu ze strany státu. „Na jednu stranu má Česká republika být na co hrdá, především s ohledem na kvalitu sociálních služeb, v evropském kontextu na tom nejsme špatně. Na druhou stranu pokulháváme v oblasti rozvoje sociálních služeb a v otázce nedostatečné nové kapacity. V této oblasti dle našeho spíše stagnujeme“. Zajímavé je také seznámit se s daty a s vizí, jaká může být role komerčního sektoru. „Dneska domovy pro seniory mají zhruba 60 tisíc lůžek. V praxi to znamená, že zhruba dalším 70 tisícům lidi se tyto služby nedostávají. Je proto zřejmé, že významnou roli musí sehrávat komerční sektor, a to právě v oblasti zajištění potřebných kapacit“. Povídání s Davidem Pospíšilem se stáčí již k výběru lokací a partnerů a přímo i k prvnímu domovu pro seniory. Ten společně s firmou Senlife nové Centrum dlouhodobé péče nyní rekonstruuje v Chodové Plané. „Důležité je dokázat kombinovat historickou podstatu zámecké budovy a zároveň nabídnout moderní služby, včetně těch, které běžně v jiných domovech pro seniory nenajdete. Přitom služby, které budeme vytvářet, budou otevřeny pro všechny. Kromě výstavby nových domovů chceme být zároveň dál nápomocní státu u reforem, který musí nutně stát uskutečnit“ dodává Pospíšil.

Nedovede si představit, že už by ji neměl k dispozici. Používá ji téměř denně. O kom a o čem je řeč? Problematiku AI přibližuje Lukáš Benzl, ředitel České asociace umělé inteligence, která spojuje více než dvě stě členů z různých oborů. „Rozvoj umělé inteligence je tak rychlý, že občas zapomínáme na její zarovnání s lidskými hodnotami a nastavením morálního kompasu. Je to nástroj,“ upozorňuje Benzl na rizika AI, která mohou mít velké dopady. Využití umělé inteligence v pojišťovnictví je nepochybné. To potvrdily také závěry před několika dny uskutečněné Výroční konference ČAP, která se přímo AI věnovala. Podle Benzla je největším přínosem automatizace procesů. Ať už se jedná o obrazovou dokumentaci, kdy umělá inteligence vyhodnotí fotografie z autonehody, administrativu nebo také zákaznickou podporu a péči, tomu všemu přinese větší efektivitu spojenou s úsporou času. Působení umělé inteligence může pojišťovnictví také změnit. „Díky AI může pojištění zlevnit či varovat před pojistnými událostmi, které se ještě nestaly,“ predikuje Benzl. Velký přínos vidí také ve zdravotnictví, kde je nedostatek personálu. „Tam může jednou zachraňovat životy,“ doplňuje Benzl. Bude EU regulovat umělou inteligenci včas, nebo zaspíme? A jak může AI pomáhat v osobní i byznysové rovině jednotlivých uživatelů? Nejen o tom se diskutovalo v novém díle odborného podcastu ČAP Insurance Talk

Michal Řezníček je v čele Direct pojišťovny teprve dva roky, přesto se během jeho vedení stalo mnoho novinek. Oproti minulému roku se portfolio pojišťovny rozšířilo o půl miliardy na 3,5 mld. korun a jejich růst byl oproti celému trhu dvojnásobný. „Zlepšili jsme se ve všech oblastech, ať už v pojištění majetku nebo vozidel, ani jedna nám na rozdíl od předešlých let nepadala. Tím si tedy vysvětluji ten růst, který vidíme,“ vysvětluje Michal Řezníček. Za jeden z klíčových segmentů v Directu je podle Řezníčka pojištění podnikání. Spolu s růstem pojišťovny mluví také o kombinaci lidí a umělé inteligence na trhu práce. „Neplánujeme nikoho propouštět, ale do některých rolí už nebudeme nabírat lidi, protože to může zastat moderní technologie,“ komentuje Řezníček. Apeluje však na selský rozum a dodává, že by se umělá inteligence měla používat pouze tam, kde to dává smysl. Co Michala Řezníčka vedlo k expanzi do zahraničí a proč vybral pro Direct pojišťovnu právě Polsko? Jaké cíle má na následující rok a jaké jsou jeho predikce o vývoji trhu? Nejen to se dozvíte v novém díle odborného podcastu ČAP Insurance Talk.

Nový díl našeho podcastu se věnuje tématu stáří. Hostem Michaly Hergetové je tentokrát zástupce společnosti Senlife Lukáš Drásta. Rozhovor se dotýká celé řady důležitých a stále aktuálnějších témat. Od definice optimálního místa pro naše stáří, na kterém bychom si stáří skutečně užili až po osobní zkušenost hosta s komunikací s municipalitou v místech, kde Senlife rekonstruuje domy pro seniory. Rozhovor si ale všímá také toho, proč je vůbec zapotřebí takové domovy modernizovat, jak to celé ekonomicky funguje a nakolik je nutná a zdravá konkurence na trhu.

Tornádo z roku 2021 odhalilo nízkou propojištěnost českých nemovitostí a domácností i problematiku tzv. podpojištění. „Tornádo byla šoková terapie, která působila na lidi i na pojišťovny. Šlo o událost, která odhalila problém podpojištění a současně i to, jak podpojištěná nemovitost dokáže srazit člověka na kolena,“ říká v novém díle ČAP Insurance Talk jeho host Lenka Slabejová, gestorka sekce neživotního pojištění. Tři roky od tornáda ale zůstává stále 1,6 milionu nemovitostí a 1,7 milionu domácností nepojištěných. Z pojištěných nemovitostí je navíc 70 % pojištěno nedostatečně a Češi tak přijdou o 400-700 milionů korun. Míša Hergetová si proto s hostem povídala mimo jiné i o tom, kde problémy vzniká a kde děláme při uzavírání smluv nejčastější chyby. „Mýlíme se už v tom, že když jsme jednou pojištěni, tak s tím už nemusíme nic dál dělat,“ upozorňuje na nejzákladnější a nejčastější prohřešek host Lenka Slabejová. Kvůli problému podpojištění směřují otázky k tomu, jak mu můžeme předcházet. Cest a způsobů je několik. Jedním z nástrojů je kalkulačka pojistného hodnoty nemovitostí, která byla minulý rok zpřístupněna veřejnosti. „U kalkulačky sledujeme tisíce prokliků měsíčně, což svědčí o zájmu a potřebě“. Ale problém je nutné řešit na více úrovních. I o tom se dovíte v novém díle.

Nový díl věnujeme digitálnímu světu a digitalizaci státní správy. O té ředitel Digitální a informační agentury Martin Mesršmíd říká, že je digitalizovaná poměrně dlouhou dobu a nabízí proto už dvě generace odborníků. Stále je ale nedostatečně propojená a nevyvážená. „Největším problémem je stále propojení mezi úřady,“ komentuje situaci ředitel DIA. Rozhovor se věnuje rozdílům mezi státní správou a soukromou sférou i roli motivace u těch, kterým chce DIA pomáhat a nabízet své služby. Velkým tématem je evropská digitální peněženka. Ta by měla od roku 2026 pomoc lidem překlenout propast mezi veřejným a soukromým sektorem. „Bude držet všechny doklady, potvrzení a informace o sobě, které chce člověk s někým sdílet. Například v sektoru pojišťovnictví bude velmi snadné prokázat, co mám pojištěné,“ dodává v rozhovoru Mesršmíd. Ten zároveň hovoří detailněji o srdcařích zaměstnaných ve státní správě, kteří státu vracejí to, co od něj dostali. Zároveň ale jedním dechem upozorňuje, že pouze na srdcařích přitom ale nejde dlouhodobě stavět.

O právu na zapomnění a podle našeho hosta ještě přesněji o právu na stejné podmínky jsme si v novém díle podcastu povídali s Michaelou Tůmovou, členkou výboru Hlasu onkologických pacientů. Ten se ve spolupráci s ČAP a dalšími zainteresovanými stranami aktivně podílel na současné podobě nového standardu. "Spolupráce s ČAP byla skvělá. Doufám, že v ní nekončíme," říká ke spolupráci host pořadu. Autoři nového samoregulačního standardu pojistného trhu, který pomáhá bourat bariéry u části klientů v komunikaci s pojišťovnami, se při jeho přípravě inspirovali v jiných evropských zemí a během přibližně roku a půl se jim podařilo dostat standard do života. Rozhovor se proto týkal toho, proč je pro lidi se zkušenostmi onkologických nemocí důležité mít k dispozici jasně nastavená pravidla a jak podstatné je i to, že hned po dubnovém zavedení standardu se objevili první klienti, kterým novinka pomohla. Otázky se dotkly také klíčové role prevence a očkování. Hovořilo se o dopadu kampaní, které se prevenci věnují a stejně tak i o tom, jak každý může pomoc svým vlastním přístupem.

Nový podcast s Petrem Kuklíkem, vedoucím oddělení materiálu a konstrukcí univerzitního centra energeticky efektivních budov ČVUT, je o dřevě, konkrétně o tom, jaké dřevo vlastně je, jaké má vlastnosti a jaké jsou možnosti jeho užití jako stavebního materiálu v praxi. Jednou ze zásadních vlastností dřeva je tepelně izolační a jeho požární odolnost, která je pro laiky často překvapivě velmi vysoká. „Protipožární dveře proto nejsou dělány z oceli, ale je použito dřevo, které paradoxně zpomaluje hoření,“ upozorňuje náš host. Rozhovor se věnuje také aktuálnímu a velmi diskutovanému tématu maximální možné výšky dřevostaveb, dále i tématu kombinovaných staveb a úpravě norem, které je potřeba v České republice postupně revidovat. „Když respektujeme jeho specifičnost, je dřevo velmi vhodný stavební materiál. Chceme, aby domy byly chytré, dřevo tomu dokáže pomoci“ dodává v rozhovoru Petr Kuklík.

Nový díl podcastu s generálním ředitelem Slavia pojišťovny Karlem Waisserem nabízí povídání o životě menší pojišťovny, o specifikách regulace na českém trhu i o tom, jaké dopady mají nově přicházející regulace do fungování menší pojišťovny. Moderátorka Michala Hergetová se dotazovala na téma flexibility a na podmínky, které musí menší pojišťovna splňovat, aby na trhu obstála. Podcast se ale zaměřuje také na stále aktuální téma pojištění cizinců nebo na hledání příležitostí u takových produktů jako pojištění elektrokol. V závěru dostal prostor také sport a propojení pojišťovny se společenskými událostmi.

Nový díl podcastu se věnuje drogám a závislostem. Lidé jsou k drogám poměrně shovívaví, jejich užívání přímo neschvalují, ale staví se k nim spíše laxně. Jak říká host, primář psychiatrické kliniky 1. LF UK, MUDr. Petr Popov, k drogám se dostáváme stále více v mladším věku. Nejenom že se snižuje věková kategorie, kdy mladí lidí zkouší návykové látky, ale mění se i to, co mladí často vyzkouší z návykových látek jako první. Rozhovor se proto ve své druhé části zaměřuje na to, co vede člověka k tomu takovou látku vyzkoušet nebo jak poznáme, že se člověk stává na droze závislý a jaké jsou nejčastější příznaky syndromu závislosti na návykové látce.  Zazní i důležitý dotaz, co rozumně udělat, pokud vidíme, že někdo v našem okolí se stává závislým a nechybí ani otázka k roli adiktologa. To vše v našem pořadu s moderátorkou Michalou Hergetovou.

Podle ředitele produktového vývoje NN pojišťovny Michala Korejse, který nám poskytl rozhovor k tématu nesoběstačnosti a pojištění dlouhodobé péče, je český sociální systém v Česku poměrně vyspělý, přesto není možné spoléhat se jen na státní systém. Je potřeba připravit se zodpovědně na fázi života, kdy člověk potřebuje pomoc. Roste totiž délka života, ale ne délka života ve zdraví. V rozhovoru se Michala Hergetová ptá na to, pro koho je pojištění dlouhodobé péče určené a proč by o něm měl uvažovat. Tématem je i to, jak by mohl optimálně vypadat celonárodní systém řešící stárnutí populace. Rozhovor se dotýká například i toho, jak moc kritičtí jsou Češi sami k sobě z pohledu péče o vlastní zdraví a jak jsme na tom ve srovnání s ostatními zeměmi.

Inspirativní rozhovor o regulaci, moderních technologiích a umělé inteligenci přineslo setkání s Evou Poláchovou, členkou představenstva pojišťovny Kooperativa a ČPP. Ta v rozhovoru přiznala, jak moc ji baví  spojovat relativně vzdálené oblasti. Velmi ráda připomněla zkušenosti se zaváděním směrnice o distribuci pojištění IDD a obrovskou transformaci CRM systému. Zmínila i důležitost komunikace a dialogu. „Máme čtyři hlavní hráče, pojišťovnu, distribuci, klienta a dohled. Všichni mají svoje potřeby a zájmy a vždy je to o hledání účelné rovnováhy. Jen v rovnováze je schován smysl byznysu,“ říká v rozhovoru Eva Poláchová. Podle ní každý hráč má práva a povinnosti. A vyvážit tyto věci je to, co jí na její práci nejvíc baví. „Každý hráč v řetězci by měl mít vůli, chuť a odvahu, znalosti a dovednosti k dialogu. Není to o ničem jiném než o věcech společně hovořit,“ dodává v rozhovoru Poláchová. Rozhovor se dotýká i digitalizace a digitální transformace. Přičemž jak říká náš host, digitalizace a digitální transformace jsou dvě různé věci. Digitální transformace je o tom, že už umíme využívat informace, které máme v tom čase, kdy je potřebujeme mít. Stravte chvíli svého času u našeho podcastu.

Adaptace na změnu klimatu má souvislost s katastrofickými škodami a dalšími pojistitelnými riziky. Pojišťovny proto zajímají i lesy a z tohoto důvodu vznikl zajímavý rozhovor o jejich současném stavu. Do pořadu jsme si pozvali Constantina Kinského, hospodáře na panství ve Žďáru nad Sázavou. Rozhovor se dotýká horizontu, ve kterém se plánuje hospodaření lesů i toho, jak kůrovec zkrátil plánování správy lesů z let na několik dnů. Host přiblížil řešení kůrovcové krize, které kombinuje umělou inteligenci s jejími algoritmy se zkušenostmi hajného. Zmíněn je i zásadní a dlouhodobě neřešený problém přemnožené zvěře, která ničí mladé lesy. Host hovoří v této souvislosti o potřebě systémového řešení a stejně tak i o motivaci a roli majitelů lesů, myslivců a lovců, aby se skutečně věnovali své činnosti. Rozhovor se zaměřuje i na často diskutované dopady klimatických změn, včetně nového přístup při vysazování stromů v českých podmínkách, včetně asistované migrace stromů. V rozhovoru zaznívá i komentář k současným zákonným podmínkám, které podle našeho hosta stále brání tomu, abychom mohli v nové situaci rychle a efektivně zareagovat.

Odpovědi na otázky, jaké jsou trendy v oblasti pojistných podvodů a jak se daří pojišťovnám tyto pokusy odhalovat, nechyběly v dalším díle podcastu. Host pořadu Robert Chrenka, manažer operačních rizik Allianz pojišťovny, v něm popisuje náplň práce pojistného detektiva a výčet vlastností, kterými by měl vyšetřovatel disponovat. Rozhovor se dotkl i toho, jak moc dopodrobna musí znát všeobecné pojistné podmínky produktu a proč mu jejich znalost pomůže najít motiv podvodného jednání. V rozhovoru nechybí ani stále více diskutovaná role umělé inteligence a velmi užitečná databáze sdílených informací mezi pojišťovnami.

Každý třetí Čech schvaluje rekreační užívání návykových látek. Zároveň přes čtyřicet procent lidí starších 15 let přiznává, že minimálně jednou v životě zkusilo nelegální drogu. Není proto překvapením, že je dnes trojnásobně vyšší počet uživatelů drog než v předchozích letech. Nejohroženější skupinou je z hlediska rizika užívání drog mládež. O tom, jaké jsou v dnešní době uživatelské preference, nakolik je odlišná situace v České republice oproti některým jiným zemím a jakou roli může v otázce zájmu mládeže o návykové látky sehrávat rodina a nejbližší okolí si Michala Hergetová povídala s ředitelem Národní protidrogové centrály generálem Jakubem Frydrychem.

Nejnovější díl našeho ČAP Insurance Talk jsme zaměřili na ochranu spotřebitele. S naším hostem, Viktorem Vodičkou ze Sdružení českých spotřebitelů jsme si povídali o praktikách šmejdů i o tom, jak se jim bránit. „Důležité je, aby lidé svým právům rozuměli a aby je využívali,“ uvedl Viktor Vodička. Kde dochází nejčastěji k problémům a sporům? A kam se posouvají šmejdské praktiky? Nakolik je nekalými praktikami šmejdů ovlivněno i pojišťovnictví? Odborná praxe ukazuje, že lidé mají tendenci podlehnout lákadlu rychlých peněz, něco podepsat a s rozčarováním se potom obracet na odbornou pomoc. Rychlé peníze na ruku se ale podle Viktora Vodičky mohou také rychle z ruky ztratit.

První roky fungování trhu, příchod zahraničních investorů, demonopolizace povinného ručení nebo vstup do EU a nutnost implementovat nové předpisy a k tomu dvě velké povodně. To je výčet milníků, které zmiňuje v rozhovoru o 30 letech trhu v souvislosti s jeho postupným formováním výkonný ředitel ČAP Jan Matoušek. Ten zároveň upozorňuje, že svět se kolem dál mění a dějí se věci, které vytváří další pojistitelná rizika. Zvětšuje se náchylnost krajiny na katastrofické změny, velká demografická změna bude znamenat dopady do života každého z nás. Budeme se muset dívat na svůj život s větší mírou odpovědnosti. Bude to bolestivé, ale nutné. Rozhovor se dotkl také výzev do budoucnosti, kdy bude potřeba dál pracovat s daty, přinášet fakta a bude nutné přemýšlet o tom, co je prosaditelné. „To vše musíme dělat dlouhodobě a musíme mít dostatečnou kvalifikaci,“ dodává v novém díle podcastu s Michalou Hergetovou Jan Matoušek.

Poslechněte si rozhovor s předsedou představenstva ČPP Pavlem Wiesnerem o tom, jak se vyvíjela ČPP do své současné podoby s širokou pobočkovou sítí. Jaké výzvy čeká trh například v oblasti pojištění vozidel a změn v zákonu o povinném ručení, nebo jak podstatné je mluvit o podpojištění domácností. Jak říká náš host, důležité je dodávat klientům včasné informace a snažit se maximálně usilovat o to, aby byli pojištěni správně. Nejen tato témata a vyjádření najdete v dalším díle ČAP Insurance Talk s Michalou Hergetovou.

S Michalou Hergetovou si náš host povídal o tom, jak se za posledních 30 let měnila v pojišťovnictví rizika nebo kam se posunula regulace. Rozhovor se dotkl i světové finanční krize. Ta nám podle hosta potvrdila, že podobné události mají na pojišťovnictví oproti ostatním sektorům nejmenší dopad. Prostor ale dostala také budoucnost, tedy studenti a jejich příprava na praxi. Pusťte si náš podcast s Evou Ducháčkovou, profesorkou z Katedry bankovnictví a pojišťovnictví (Fakulta financí a účetnictví VŠE v Praze), který jsme tentokrát věnovali tématu 30 let pojišťovnictví na našem trhu.

Do podzimního podcastu jsme si pozvali odborníka na data a datovou analýzu. Hostem byl Jan Chalas, datový konzultant a jednatel společnosti DataFriends, která stojí za projektem Portál nehod. Společně s Michalou Hergetovou si hned v úvodu povídal o tom, zdali máme dostatek využitelných dat, jak taková využitelná data vůbec vypadají a k čemu nejen data, ale i samotní datoví analytici vlastně slouží. Pokud nevíte, co znamená například nehodový shluk, nebo jak pracuje s daty umělá inteligence, tak nejen to se dovíte v našem novém podcastu.

Do zářijového dílu podcastu jsme si pozvali generálního ředitele BMW Group Česká republika pana Macieje Galanta. S Michalou Hergetovou si náš host povídal o tom, jak se námořní inženýr ocitne v automobilovém průmyslu nebo o tom, jak moc rád řídí automobil a jestli to potom není škoda, pokud budoucnost směřuje k autonomnímu řízení. Tématem ale byla také bezpečnost na cestách. Moderátorku také zajímaly největší překážky na cestě k plně autonomnímu řízení a to, jak jsme na tom s prodejem elektromobilů v Evropě a speciálně v České republice.

Eva Koubíková, HR ředitelka a členka Dozorčí rady v pojišťovně Allianz byla dalším hostem našeho podcastu. V něm si s moderátorkou Michalou Hergetovou povídala mimo jiné o tom, jaké jsou typické charakteristiky lidí zaměstnaných v pojišťovnictví, o budování důvěry v sektor i o chuti stále se učit. Pro velkou část lidí je práce v pojišťovnictví láska na celý život. Nepřekvapí proto, že se rozhovor stočil také k umělé inteligenci a k tomu, jaký může mít na lidi dopad fakt, že budou ve své práci navazovat na to, co bylo před nimi uděláno umělou inteligencí.

V srpnovém dílu našeho podcastu jsme přivítali Zdeňka Doboše, člena představenstva a ředitele úseku vývoj KB Pojišťovny. Ten si s moderátorkou Michaelou Hergetovou povídal i o tom, jaké to je být pojišťovnou po boku velké banky nebo o zajímavých novinkách z oblasti digitalizace. Témat ale bylo samozřejmě více, včetně velmi aktuálního podpojištění.

Další díl našeho podcastu uvítal trochu netradičního hosta, ale jistoty i nejistoty jsou jeho denním chlebem. Je jím Jiří Němčík, náměstek ředitele pro IZS a OŘ Moravskoslezského kraje a velitel USAR týmu. S Michalou Hergetovou probrali především jeho práci v praxi, jelikož zasahoval po zemětřesení v Turecku, velel také při požáru v Českém Švýcarsku a zasahoval při tornádu na jižní Moravě. Jaké technické zařízení používají? Jak probíhá komunikace s přeživšími? A co přesně je funkce USAR týmu? Pro odpovědi poslouchejte další díl.

„Pro pojišťovny je demografické stárnutí příležitostí,“ tak popisuje současnou situaci Jiří Rusnok, bývalý guvernér České národní bance a aktuálně poradce představenstva Allianz pojišťovny. Záběr témat tohoto dílu je skutečně široký. Zajímá vás, jestli je podle něj pojistný trh stabilní, jak vnímá klimatickou situaci a co si myslí o regulaci nejen pojistného trhu? Poslechněte si, co moderátorce Michale Hergetové náš host odpověděl.

Veřejné finance pod drobnohledem jsou náplní nejnovějšího dílu ČAP Insurance Talk s Alešem Rodem ředitelem výzkumu Centra ekonomických a tržních analýz a členem Národní ekonomické rady vlády. Kde by měl stát šetřit? Kde jsou největší výdaje? A jak je na tom finanční gramotnost nás Čechů? O tom se bavili společně s moderátorkou Michalou Hergetovou. U některých témat šli i hlouběji, třeba řešili, jak to bude s důchodovým či zdravotním systémem a jak se NERV staví k plánovanému rušení rodných čísel. Na závěr vyslal státní správě domácí úkol. Zajímá vás jaký? Postačí si poslechnout právě vydaný rozhovor.

Životní pojištění ze všech stran bylo tématem rozhovoru s Filipem Králem, členem představenstva z pojišťovny Kooperativa. S otázkami Michala Hergetová začala hezky od základů: Kdo by měl životní pojištění vůbec mít a jak ho správně při sjednání nastavit? Dostali se však i k tématům, jaký je český pojistník z pohledu životního pojištění, kam se budou vyvíjet jeho asistenční služby, jestli budou pojišťovny spolupracovat s poskytovateli péče a jak by mělo vypadat právo na zapomnění. Chcete znát odpovědi? Poslouchej nejnovější díl.

Robert Hanzl, generální ředitel Next reality, byl dalším hostem v našem podcastu. Trh s nemovitostmi již nějaký čas zažívá zpomalení. Co podle něj může trh rozpohybovat a stalo se tak již? Jak by měli k aktuální situaci na trhu přistupovat realitní makléři? Vstupují do tvorby cen realit i pojistná rizika? A která rizika při koupi nemovitosti se řeší nejčastěji? Na toto i mnohem více se moderátorka Michala Hergetová zeptala.

Martina Žáčka, končícího generálního ředitele finanční skupiny UNIQA, jsme sice již v ČAP Insurance Talk jako hosta měli, ale jelikož jeho stopa v rámci pojistného trhu je skutečně hluboká, pozvali jsme ho před odchodem z velitelského křesla do našeho podcastu ještě jednou. Otázky Michaly Hergetové se tentokrát stáčely nejprve k jeho úspěšné kariéře, ale probrali společně také jak nalákat nové, a především mladé lidi do pojišťovnictví, co čeká pojistný trh v roce 2023 jak z pohledu ekonomie, tak nových legislativních změn a jak to bude s provizemi.

Dalším hostem podcastu se stal Pavel Řehák, předseda představenstva Direct pojišťovny. Rozhovor, který vedla moderátorka Michala Hergetová, se tentokrát ubíral směrem ke komunikaci, a to jak ve vztahu se zaměstnanci, tak klienty, probrali společně nové technologie a jejich implementaci v pojišťovnictví a podívali se na budoucnost pojistné likvidace.