HOVORY O DUŠI

Pozvání do podcastu přijal supervizor a psychoterapeut Jan Šikl, který vystudoval speciální pedagogiku na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy. Absolvoval výcvik pro vedoucí Bállintovských skupin, Psychoanalytický trénink, výcvik v rodinné terapii, mezinárodní výcvik v terapii drogových závislostí a výcvik v dramaterapii, dále výcvik pro vedení supervize, výcvik ve změněných stavech vědomí a konečně výcvik v jungovské analytické psychologii. Začínal jako vychovatel ve Výchovném ústavu v Načeradci a v Dětském domově Horní Počernice. Pracoval jako terapeut ve Středisku pro mládež a v RIAPSu Praha při ZZS HMP. Od roku 1997 má svou soukromou psychoterapeutickou praxi, kde působí také jako supervizor. Je autorem literární předlohy a filmového scénáře k filmům Marian a Paralelní světy. Publikuje též odborné texty z oblasti krizové intervence, závislostí a dospívání, psychoanalýzy a analytické psychoterapie.Společně s Janem Šiklem hovoříme v podcastu o supervizi, která zprostředkovává náhled na procesy a vztah mezi supervidovaným a jeho klientem. Supervizor v podstatě pečuje o celý psychoterapeutický prostor, v němž vrhá stín jak supervidovaný, tak jeho klient. Supervize proto vyžaduje od supervidovaného odvahu, podobně jako samotná psychoterapie. A to odvahu nahlédnout s dostatečnou dávkou sebereflexe na své postoje, přesvědčení, vztahování se ke klientovi i profesní dovednosti.

Pozvání do podcastu přijal psycholog a filmový kritik Mojmír Sedláček, který vystudoval psychologii a mediální studia na Univerzitě Karlově. O filmu publikoval pro webová média TV Prima, Kinobox.cz, přičemž stále přispívá na Moviezone.cz. V současnosti též vede časopis Psychologie Dnes.V podcastu se zabýváme tím, čím nás filmy fascinují a nutí nás k jejich dalšímu sledování. Rozkrýváme základy "hry, kterou s námi filmaři hrají" a typickými rysy hollywoodské produkce. Společně s Mojmírem Sedláčkem se zamýšlíme nad tím, jak film sledovat, aby pro nás byl zážitek nejen inspirující, ale také terapeutický. A co vše se v našich myslích během sledování poutavých filmových příběhů tedy odehrává. Podrobně se těmto a dalším tématům Mojmír Sedláček věnuje i ve své nové knize Psychologie v kině.

Inspirováno vyhledáním pomoci v Centru krizové intervence Psychiatrické nemocnice Bohnice v listopadu 2025.TEXT A ČETBAJeroným JaníčekPRODUKCEJan VolejníčekKarlín On AirHUDBA/MUSIC:Depression · OlexandrMusicDepression℗ Olexandr Ignatov Productions2022PURCHASED AND DOWNOLADED:ENVATO 2025YOUTUBEⓕ ŽIVOT ZA ZDÍ

Pozvání do podcastu přijal psycholog a psychoterapeut Martin Skála, který vystudoval psychologii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Je vyškolen ve směru analytické psychologie C. G. Junga, na jejímž rozvoji se u nás podílel. Má mnohaleté zkušenosti v práci se sny, fantaziemi, mýty a mimořádnými stavy vědomí, stejně jako s jejich symbolickým vyjádřením v mezilidských vztazích, v lidské duši, umění, kultuře a ve společnosti. Vedl řadu tematických přednášek a seminářů. Pracuje v soukromé praxi Altán Psychologie v Praze. Je autorem techniky symbolických konstelací a knihy Cestou sluneční záře, v níž zkoumá 22 vyobrazení alchymického rukopisu Splendor Solis. A rozebírá jejich symboliku, vztahy mezi jednotlivými detaily i provázanost obrazů celého cyklu, a nachází v nich paralelu s procesem individuace, jak ho popsal C. G. Jung.Společně s psychoterapeutem Martinem Skálou se vydáme na dobrodružnou cestu Legendy o grálu, jak na ní nahlížely autorky Emma Jung a později Marie Louis von Franz ve stejnojmenné knize, kterou vydalo Nakladatelství Portál. Legenda o grálu je totiž více, než jen středověká legenda. Dříve, než se vydáme na zmíněnou cestu, tak si zodpovíme některé související otázky, neboť svět analytické psychologie Carl Gustava Junga je plný symbolů, často složitě uchopitelných a vyjádřitelných.

Pozvání do podcastu přijal známý německý psychoterapeut a spisovatel Heinz-Peter Röhr. Původně vystudoval sociální práci a pedagogiku. Jako psychoterapeut působil 36 let ve specializované klinice ve Fredeburgu, kde se zaměřoval především na léčbu lidí se závislostmi. Více než dvacet let se podílí na vzdělávání psychoterapeutů. Práce s pacienty ho inspirovala k sepsání mnoha knih, které chápe jako formu biblioterapie – jejich četba má působit léčivě. Za tímto účelem pracuje s analýzou klasických pohádek i výběrem výrazných témat typu narcismu, hraniční poruchy osobnosti, sebeúcty nebo závislosti. V podcastu hovoříme s Heinz-Peterem Röhrem o psychoterapii a nedostatečném pocitu vlastní hodnoty, který v člověku vyvolává pocity zoufalství a neštěstí různé intenzity. Ale nejen to, může člověka zavést do úplných propastí. Výsledkem jsou pak úzkostné poruchy, deprese, závislosti a psychosomatická onemocnění. Většina duševních onemocnění ostatně pochází, podle Petera Röhra, právě z narušeného pocitu vlastní hodnoty.

Speciál Hovorů o duši věnujeme společně s psychiatrem a psychoterapeutem Michalem Krylem psychosomatické medicíně a psychosomatickému přístupu ke zdraví i nemoci. Vydáme se také na chvíli do historie medicíny, abychom se následně mohli podívat na psychosomatiku komplexnějším pohledem a věnovali se - obohaceni o poznání pramenící z minulosti - mechanismu léčby onemocnění, která bývají označována za psychosomatická. Neboť jestliže uvažujeme o skutečné cestě k uzdravení u většiny duševních onemocnění, pak se bez psychosomatického přístupu obejdeme jen těžko.

Osmidílnou audiopodcastovou minisérií Hovorů o duši s podtitulem Mezi tragédií a komedií nás provází filozof Petr Kouba společně s Jeronýmem Janíčkem. Zabýváme se velkými tématy filozofie s přesahem do psychoterapie. Primárně vycházíme z intelektuálního bohatství antického Řecka, ponejvíce z Athén období od 6. až 2. století př. n. l. Přitom čerpáme z děl filozofů ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Platóna⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ a ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Aristotela⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠, ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠lékaře Hippokrata⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠, ale také autorů tragédií ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Aischyla⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠, ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Sofokla⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ či ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Eurípida⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠.Petr Kouba vystudoval filosofii na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Filozofické fakultě Univerzity Karlovy⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠, kde pokračoval v doktorském studiu. Absolvoval studijní pobyty na na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Universität Zürich⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠, ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Duquesne University⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ v Pittsburghu a ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Université de Lausanne⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠. Po ukončení doktorského studia přednášel na Anglo-American College v Praze a v rámci zahraničního programu CERGE-EI při Karlově univerzitě. Vyučoval též v ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Ústavu filozofie a religionistiky Filozofické fakulty Univerzity Karlovy⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠. Je autorem knih ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Fenomén duševní poruchy⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠, Perspektivy Heideggerova myšlení v oblasti psychopatologie a Margins of Phenomenology a spoluautorem kolektivních monografií Dynamic Structure, Language as an Open System, Medicína v kontextu západního myšlení a Franz Kafka: Minority Report. Podcastová minisérie vznikla v návaznosti na výzkumný projekt Social withdrawal and mental disorders in post-pandemic times, který podporují ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Akademie věd České republiky ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠a ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Japan society for the promotion of science⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠. Partnerem podcastu je ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Nakladatelství Portál⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠.

Osmidílnou audiopodcastovou minisérií Hovorů o duši s podtitulem Mezi tragédií a komedií nás provází filozof Petr Kouba společně s Jeronýmem Janíčkem. Zabýváme se velkými tématy filozofie s přesahem do psychoterapie. Primárně vycházíme z intelektuálního bohatství antického Řecka, ponejvíce z Athén období od 6. až 2. století př. n. l. Přitom čerpáme z děl filozofů ⁠⁠⁠⁠⁠⁠Platóna⁠⁠⁠⁠⁠⁠ a ⁠⁠⁠⁠⁠⁠Aristotela⁠⁠⁠⁠⁠⁠, ⁠⁠⁠⁠⁠⁠lékaře Hippokrata⁠⁠⁠⁠⁠⁠, ale také autorů tragédií ⁠⁠⁠⁠⁠⁠Aischyla⁠⁠⁠⁠⁠⁠, ⁠⁠⁠⁠⁠⁠Sofokla⁠⁠⁠⁠⁠⁠ či ⁠⁠⁠⁠⁠⁠Eurípida⁠⁠⁠⁠⁠⁠.Petr Kouba vystudoval filosofii na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠Filozofické fakultě Univerzity Karlovy⁠⁠⁠⁠⁠⁠, kde pokračoval v doktorském studiu. Absolvoval studijní pobyty na na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠Universität Zürich⁠⁠⁠⁠⁠⁠, ⁠⁠⁠⁠⁠⁠Duquesne University⁠⁠⁠⁠⁠⁠ v Pittsburghu a ⁠⁠⁠⁠⁠⁠Université de Lausanne⁠⁠⁠⁠⁠⁠. Po ukončení doktorského studia přednášel na Anglo-American College v Praze a v rámci zahraničního programu CERGE-EI při Karlově univerzitě. Vyučoval též v ⁠⁠⁠⁠⁠⁠Ústavu filozofie a religionistiky Filozofické fakulty Univerzity Karlovy⁠⁠⁠⁠⁠⁠. Je autorem knih ⁠⁠⁠⁠⁠⁠Fenomén duševní poruchy⁠⁠⁠⁠⁠⁠, Perspektivy Heideggerova myšlení v oblasti psychopatologie a Margins of Phenomenology a spoluautorem kolektivních monografií Dynamic Structure, Language as an Open System, Medicína v kontextu západního myšlení a Franz Kafka: Minority Report. Podcastová minisérie vznikla v návaznosti na výzkumný projekt Social withdrawal and mental disorders in post-pandemic times, který podporují ⁠⁠⁠⁠⁠⁠Akademie věd České republiky ⁠⁠⁠⁠⁠⁠a ⁠⁠⁠⁠⁠⁠Japan society for the promotion of science⁠⁠⁠⁠⁠⁠. Partnerem podcastu je ⁠⁠⁠⁠⁠⁠Nakladatelství Portál⁠⁠⁠⁠⁠⁠.

Osmidílnou audiopodcastovou minisérií Hovorů o duši s podtitulem Mezi tragédií a komedií nás provází filozof Petr Kouba společně s Jeronýmem Janíčkem. Zabýváme se velkými tématy filozofie s přesahem do psychoterapie. Primárně vycházíme z intelektuálního bohatství antického Řecka, ponejvíce z Athén období od 6. až 2. století př. n. l. Přitom čerpáme z děl filozofů ⁠⁠⁠⁠⁠Platóna⁠⁠⁠⁠⁠ a ⁠⁠⁠⁠⁠Aristotela⁠⁠⁠⁠⁠, ⁠⁠⁠⁠⁠lékaře Hippokrata⁠⁠⁠⁠⁠, ale také autorů tragédií ⁠⁠⁠⁠⁠Aischyla⁠⁠⁠⁠⁠, ⁠⁠⁠⁠⁠Sofokla⁠⁠⁠⁠⁠ či ⁠⁠⁠⁠⁠Eurípida⁠⁠⁠⁠⁠.Petr Kouba vystudoval filosofii na ⁠⁠⁠⁠⁠Filozofické fakultě Univerzity Karlovy⁠⁠⁠⁠⁠, kde pokračoval v doktorském studiu. Absolvoval studijní pobyty na na ⁠⁠⁠⁠⁠Universität Zürich⁠⁠⁠⁠⁠, ⁠⁠⁠⁠⁠Duquesne University⁠⁠⁠⁠⁠ v Pittsburghu a ⁠⁠⁠⁠⁠Université de Lausanne⁠⁠⁠⁠⁠. Po ukončení doktorského studia přednášel na Anglo-American College v Praze a v rámci zahraničního programu CERGE-EI při Karlově univerzitě. Vyučoval též v ⁠⁠⁠⁠⁠Ústavu filozofie a religionistiky Filozofické fakulty Univerzity Karlovy⁠⁠⁠⁠⁠. Je autorem knih ⁠⁠⁠⁠⁠Fenomén duševní poruchy⁠⁠⁠⁠⁠, Perspektivy Heideggerova myšlení v oblasti psychopatologie a Margins of Phenomenology a spoluautorem kolektivních monografií Dynamic Structure, Language as an Open System, Medicína v kontextu západního myšlení a Franz Kafka: Minority Report. Podcastová minisérie vznikla v návaznosti na výzkumný projekt Social withdrawal and mental disorders in post-pandemic times, který podporují ⁠⁠⁠⁠⁠Akademie věd České republiky ⁠⁠⁠⁠⁠a ⁠⁠⁠⁠⁠Japan society for the promotion of science⁠⁠⁠⁠⁠. Partnerem podcastu je ⁠⁠⁠⁠⁠Nakladatelství Portál⁠⁠⁠⁠⁠.

Osmidílnou audiopodcastovou minisérií Hovorů o duši s podtitulem Mezi tragédií a komedií nás provází filozof Petr Kouba společně s Jeronýmem Janíčkem. Zabýváme se velkými tématy filozofie s přesahem do psychoterapie. Primárně vycházíme z intelektuálního bohatství antického Řecka, ponejvíce z Athén období od 6. až 2. století př. n. l. Přitom čerpáme z děl filozofů ⁠⁠⁠⁠Platóna⁠⁠⁠⁠ a ⁠⁠⁠⁠Aristotela⁠⁠⁠⁠, ⁠⁠⁠⁠lékaře Hippokrata⁠⁠⁠⁠, ale také autorů tragédií ⁠⁠⁠⁠Aischyla⁠⁠⁠⁠, ⁠⁠⁠⁠Sofokla⁠⁠⁠⁠ či ⁠⁠⁠⁠Eurípida⁠⁠⁠⁠.Petr Kouba vystudoval filosofii na ⁠⁠⁠⁠Filozofické fakultě Univerzity Karlovy⁠⁠⁠⁠, kde pokračoval v doktorském studiu. Absolvoval studijní pobyty na na ⁠⁠⁠⁠Universität Zürich⁠⁠⁠⁠, ⁠⁠⁠⁠Duquesne University⁠⁠⁠⁠ v Pittsburghu a ⁠⁠⁠⁠Université de Lausanne⁠⁠⁠⁠. Po ukončení doktorského studia přednášel na Anglo-American College v Praze a v rámci zahraničního programu CERGE-EI při Karlově univerzitě. Vyučoval též v ⁠⁠⁠⁠Ústavu filozofie a religionistiky Filozofické fakulty Univerzity Karlovy⁠⁠⁠⁠. Je autorem knih ⁠⁠⁠⁠Fenomén duševní poruchy⁠⁠⁠⁠, Perspektivy Heideggerova myšlení v oblasti psychopatologie a Margins of Phenomenology a spoluautorem kolektivních monografií Dynamic Structure, Language as an Open System, Medicína v kontextu západního myšlení a Franz Kafka: Minority Report. Podcastová minisérie vznikla v návaznosti na výzkumný projekt Social withdrawal and mental disorders in post-pandemic times, který podporují ⁠⁠⁠⁠Akademie věd České republiky ⁠⁠⁠⁠a ⁠⁠⁠⁠Japan society for the promotion of science⁠⁠⁠⁠. Partnerem podcastu je ⁠⁠⁠⁠Nakladatelství Portál⁠⁠⁠⁠.

Osmidílnou audiopodcastovou minisérií Hovorů o duši s podtitulem Mezi tragédií a komedií nás provází filozof Petr Kouba společně s Jeronýmem Janíčkem. Zabýváme se velkými tématy filozofie s přesahem do psychoterapie. Primárně vycházíme z intelektuálního bohatství antického Řecka, ponejvíce z Athén období od 6. až 2. století př. n. l. Přitom čerpáme z děl filozofů ⁠⁠⁠Platóna⁠⁠⁠ a ⁠⁠⁠Aristotela⁠⁠⁠, ⁠⁠⁠lékaře Hippokrata⁠⁠⁠, ale také autorů tragédií ⁠⁠⁠Aischyla⁠⁠⁠, ⁠⁠⁠Sofokla⁠⁠⁠ či ⁠⁠⁠Eurípida⁠⁠⁠.Petr Kouba vystudoval filosofii na ⁠⁠⁠Filozofické fakultě Univerzity Karlovy⁠⁠⁠, kde pokračoval v doktorském studiu. Absolvoval studijní pobyty na na ⁠⁠⁠Universität Zürich⁠⁠⁠, ⁠⁠⁠Duquesne University⁠⁠⁠ v Pittsburghu a ⁠⁠⁠Université de Lausanne⁠⁠⁠. Po ukončení doktorského studia přednášel na Anglo-American College v Praze a v rámci zahraničního programu CERGE-EI při Karlově univerzitě. Vyučoval též v ⁠⁠⁠Ústavu filozofie a religionistiky Filozofické fakulty Univerzity Karlovy⁠⁠⁠. Je autorem knih ⁠⁠⁠Fenomén duševní poruchy⁠⁠⁠, Perspektivy Heideggerova myšlení v oblasti psychopatologie a Margins of Phenomenology a spoluautorem kolektivních monografií Dynamic Structure, Language as an Open System, Medicína v kontextu západního myšlení a Franz Kafka: Minority Report. Podcastová minisérie vznikla v návaznosti na výzkumný projekt Social withdrawal and mental disorders in post-pandemic times, který podporují ⁠⁠⁠Akademie věd České republiky ⁠⁠⁠a ⁠⁠⁠Japan society for the promotion of science⁠⁠⁠. Partnerem podcastu je ⁠⁠⁠Nakladatelství Portál⁠⁠⁠.

Osmidílnou audiopodcastovou minisérií Hovorů o duši s podtitulem Mezi tragédií a komedií nás provází filozof Petr Kouba společně s Jeronýmem Janíčkem. Zabýváme se velkými tématy filozofie s přesahem do psychoterapie. Primárně vycházíme z intelektuálního bohatství antického Řecka, ponejvíce z Athén období od 6. až 2. století př. n. l. Přitom čerpáme z děl filozofů ⁠⁠Platóna⁠⁠ a ⁠⁠Aristotela⁠⁠, ⁠⁠lékaře Hippokrata⁠⁠, ale také autorů tragédií ⁠⁠Aischyla⁠⁠, ⁠⁠Sofokla⁠⁠ či ⁠⁠Eurípida⁠⁠.Petr Kouba vystudoval filosofii na ⁠⁠Filozofické fakultě Univerzity Karlovy⁠⁠, kde pokračoval v doktorském studiu. Absolvoval studijní pobyty na na ⁠⁠Universität Zürich⁠⁠, ⁠⁠Duquesne University⁠⁠ v Pittsburghu a ⁠⁠Université de Lausanne⁠⁠. Po ukončení doktorského studia přednášel na Anglo-American College v Praze a v rámci zahraničního programu CERGE-EI při Karlově univerzitě. Vyučoval též v ⁠⁠Ústavu filozofie a religionistiky Filozofické fakulty Univerzity Karlovy⁠⁠. Je autorem knih ⁠⁠Fenomén duševní poruchy⁠⁠, Perspektivy Heideggerova myšlení v oblasti psychopatologie a Margins of Phenomenology a spoluautorem kolektivních monografií Dynamic Structure, Language as an Open System, Medicína v kontextu západního myšlení a Franz Kafka: Minority Report. Podcastová minisérie vznikla v návaznosti na výzkumný projekt Social withdrawal and mental disorders in post-pandemic times, který podporují ⁠⁠Akademie věd České republiky ⁠⁠a ⁠⁠Japan society for the promotion of science⁠⁠. Partnerem podcastu je ⁠⁠Nakladatelství Portál⁠⁠.

Pozvání do podcastu přijal klinický psycholog, psychoterapeut a vysokoškolský pedagog Karel Dobroslav Riegel, který vystudoval psychologii na Filozofické fakultě a trenérství na Fakultě tělesné výchovy a sportu Masarykovy univerzity v Brně, ale také adiktologii na 1. lékařské fakultě Univerzity Karlovy. Na lékařské fakultě absolvoval též doktorské studium lékařské psychologie a psychopatologie. Prošel výcviky v katatymně imaginativní psychoterapii, v psychoterapii zaměřené na přenos a v psychoanalýze. Působí jako vedoucí klinický psycholog a psychoterapeut na Klinice adiktologie a odborný asistent na 1. lékařské fakultě Univerzity Karlovy. Ve výzkumu se zaměřuje na strukturu a fungování osobnosti, dále na rozšířenou dimenzionální diagnostiku poruch osobnosti, včetně psychoanalyticky orientované strukturální diagnostiky osobnosti v adiktologii. Společně s Kamilem Kalinou a Ondřejem Pěčem je autorem publikace Poruchy osobnosti 21. století: Diagnostika v teorii a praxi, kterou vydalo nakladatelství Portál, a za níž obdržel Národní psychiatrickou cenu profesora Vondráčka.V podcastu hovoříme o projevech a terapii hraniční a narcistické poruchy osobnosti, které jsou stále jedněmi z nejvíce stigmatizovaných poruch soudobé psychiatrie. Přitom nějakou z forem poruch osobnosti různé závažnosti trpí přibližně 50 % lidí, vyhledajících psychoterapeutickou pomoc. Společně s Karlem Rieglem nejprve hovoříme o mýtech spojených s poruchami osobnosti, abychom se následně podrobněji věnovali osobnosti, tedy temperamentu, charakteru, identity, systému morálních hodnot a myšlenkových procesů. A samozřejmě symptomům a terapii hraniční a narcistické poruchy osobnosti.

Osmidílnou audiopodcastovou minisérií Hovorů o duši s podtitulem Mezi tragédií a komedií nás provází filozof Petr Kouba společně s Jeronýmem Janíčkem. Zabýváme se velkými tématy filozofie s přesahem do psychoterapie. Primárně vycházíme z intelektuálního bohatství antického Řecka, ponejvíce z Athén období od 6. až 2. století př. n. l. Přitom čerpáme z děl filozofů ⁠Platóna⁠ a ⁠Aristotela⁠, ⁠lékaře Hippokrata⁠, ale také autorů tragédií ⁠Aischyla⁠, ⁠Sofokla⁠ či ⁠Eurípida⁠.Petr Kouba vystudoval filosofii na ⁠Filozofické fakultě Univerzity Karlovy⁠, kde pokračoval v doktorském studiu. Absolvoval studijní pobyty na na ⁠Universität Zürich⁠, ⁠Duquesne University⁠ v Pittsburghu a ⁠Université de Lausanne⁠. Po ukončení doktorského studia přednášel na Anglo-American College v Praze a v rámci zahraničního programu CERGE-EI při Karlově univerzitě. Vyučoval též v ⁠Ústavu filozofie a religionistiky Filozofické fakulty Univerzity Karlovy⁠. Je autorem knih ⁠Fenomén duševní poruchy⁠, Perspektivy Heideggerova myšlení v oblasti psychopatologie a Margins of Phenomenology a spoluautorem kolektivních monografií Dynamic Structure, Language as an Open System, Medicína v kontextu západního myšlení a Franz Kafka: Minority Report. Podcastová minisérie vznikla v návaznosti na výzkumný projekt Social withdrawal and mental disorders in post-pandemic times, který podporují ⁠Akademie věd České republiky ⁠a ⁠Japan society for the promotion of science⁠. Partnerem podcastu je ⁠Nakladatelství Portál⁠.

Osmidílnou audiopodcastovou minisérií Hovorů o duši s podtitulem Mezi tragédií a komedií nás provází filozof Petr Kouba společně s Jeronýmem Janíčkem. Zabýváme se velkými tématy filozofie s přesahem do psychoterapie. Primárně vycházíme z intelektuálního bohatství antického Řecka, ponejvíce z Athén období od 6. až 2. století př. n. l. Přitom čerpáme z děl filozofů Platóna a Aristotela, lékaře Hippokrata, ale také autorů tragédií Aischyla, Sofokla či Eurípida.Petr Kouba vystudoval filosofii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, kde pokračoval v doktorském studiu. Absolvoval studijní pobyty na na Universität Zürich, Duquesne University v Pittsburghu a Université de Lausanne. Po ukončení doktorského studia přednášel na Anglo-American College v Praze a v rámci zahraničního programu CERGE-EI při Karlově univerzitě. Vyučoval též v Ústavu filozofie a religionistiky Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. Je autorem knih Fenomén duševní poruchy, Perspektivy Heideggerova myšlení v oblasti psychopatologie a Margins of Phenomenology a spoluautorem kolektivních monografií Dynamic Structure, Language as an Open System, Medicína v kontextu západního myšlení a Franz Kafka: Minority Report. Podcastová minisérie vznikla v návaznosti na výzkumný projekt Social withdrawal and mental disorders in post-pandemic times, který podporují Akademie věd České republiky a Japan society for the promotion of science. Partnerem podcastu je Nakladatelství Portál.

Pozvání do podcastu přijala psycholožka a psychoterapeutka Kristýna Haluzíková Bušková, absolventka magisterského studia psychologie na University of Glasgow, ale také sociální a vývojové psychologie na Cambridge University a klinické psychologie na University of Nottingham. Její disertační práce se zabývala dopady politické perzekuce jednotlivců a rodin v 50. letech minulého století na jejich psychiku. V letech 2017 až 2019 pracovala ve Výzkumném oddělení Ústavu pro studium totalitních režimů v Praze. Na základě výzkumu napsala s kolegy monografii Vězení jako zrcadlo společnosti: nerovný souboj vědy, politiky a humanity. Dlouhodobě se zabývá výzkumem traumatu, jeho individuálních, rodinných a společenských aspektů. Specializuje se na poruchy citové vazby a jejich spojitost s traumaty rodičů a jejich dětí. S Kristýnou Haluzíkovou Buškovou nejprve v podcastu hovoříme o vazebném systému (attachmentu), který se po narození aktivuje a rozvíjí mezi námi a naší primární vztahovou osobou, nejčastěji matkou. Jeho cílem je zabezpečení našeho přežití, poskytnutí pocitu bezpečí a možnosti postupně objevovat vnější svět. V rámci rozhovoru se poté detailněji zaměřujeme na poruchy zmíněné vztahové (citové) vazby, které později mohou vyústit v četná duševní i somatická onemocnění. Z duševních se nejčastěji jedná o posttraumatickou stresovou poruchu a s ní spojené úzkostné poruchy, deprese, ale také poruchy osobnosti.

Pozvání do podcastu přijal psychiatr a psychoterapeut Ján Praško, který od roku 1984 pracoval ve Výzkumném ústavu psychiatrickém, později Psychiatrickém centru Praha (PCP). V letech 2008 až 2018 byl přednostou Kliniky psychiatrie Lékařské fakulty Univerzity Palackého a Fakultní nemocnice Olomouc. Od roku 2018 vede Subkatedru psychoterapie Institutu pro postgraduální vzdělávání ve zdravotnictví (IPVZ). Je předsedou České psychoterapeutické společnosti, působí v čele Centra duševní rehabilitace (CDR) v Berouně a je autorem programů průkopnického programu Mindwell. V několika zemích Evropy vede systematické výcviky v kognitivně-behaviorální terapii. Je autorem několika set odborných textů a osmdesáti monografií.S Jánem Praškem v podcastu hovoříme o přístupech, které vznikly v rámci třetí vlny kognitivně-behaviorální terapii (KBT). Přístupy se více zaměřují na analýzu hluboce zakořeněných vzorců uvažování a chování. Třetí vlna je propojena především se schematerapií, dialekticko-behaviorální terapií (DBT) a terapií přijetí a odhodlání (ACT). S Janem Praškem se také v podcastu vydáváme na krátkou prohlídku Centra duševní rehabilitace (CDR) v Berouně, v jehož čele působí. A v závěru rozhovoru nás profesor Praško seznamí s novým programem Mindwell, který také vychází z třetí vlny v KBT. Průkopnický program je důkazem, že i v on-line světě je možné účinně pracovat s úzkostmi, depresemi nebo se syndromem vyhoření.

Pozvání do podcastu přijal klinický psycholog a psychoterapeut Jan Kulhánek. Vystudoval jednooborovou psychologii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy a absolvoval Dynamicky orientovaný komunitní výcvik v psychoterapii. Pracoval jako psycholog a artetarepeut v Dětské psychiatrické klinice Fakultní nemocnice Motol a v Centru zrakových vad. Dlouhodobě spolupracoval s Klubem duševního zdraví pro dospívající a dospělé psychiatrické pacienty při Všeobecné fakultní nemocnici v Praze. A působil též jako vedoucí psycholog a psychoterapeut v Denním psychoterapeutickém sanatoriu Ondřejov. V roce 2011 založil Centrum psychoterapie Anděl, kde pracuje s dětmi, dospělými i celými rodinami. Na Pražské vysoké škole psychosociálních studií přednáší o rodině. Je autorem řady publikací, mimo jiných i knihy s názvem Děti a rodiče v rozmanitých rodinách, kterou vydalo Nakladatelství Portál.Společně s naším hostem se nejprve ohlížíme do minulosti, abychom zjistili, jak vypadala v našich podmínkách tradiční rodina, která v určité podobě existuje dodnes. Během minulého století se ovšem začal postupně proměňovat pohled na výchovu dětí, rodiny se více atomizovaly a ženy se začaly postupně emancipovat, což vedlo k vzniku moderní rodiny. Jedenadvacáté století s sebou přineslo větší míru rovnoprávnosti, která se promítla také do rodinného uspořádání. Proměnila se role dětí, ale také prarodičů v širší rodině. Nelze proto jednoznačně odpovědět na otázku, jaká je dnešní rodina v naší euroamerické kultuře. Jak píše Jan Kulhánek ve své nové knize, je to velmi různé. Proto se s ním podíváme blíže na některé důležité aspekty, jež tvoří různorodost dnešních rodin a projdeme si nejrozšířenější modely rodinného soužití.

Pozvání do podcastu přijala lékařka Zuzana Martínková, která v rámci studia medicíny absolvovala chirurgickou stáž v Brazilském Cascavelu a studovala také jeden semestr v Toulouse ve Francii. V roce 2020 atestovala z všeobecného praktického lékařství a o tři roky později z paliativní medicíny. Prošla kurzy sdělování závažných zpráv ESPERO, komunikace a krizové intervence. Od roku 2020 působí v neziskové organizaci Cesta domů, která poskytuje odbornou péči umírajícím a jejich blízkým. Společně se Zuzanou Martínkovou přijal pozvání i psychoterapeut Pavel Duba, který absolvoval výcvik se zaměřením na skupinovou dynamickou psychoterapii v Remediu. Prošel také výcviky Krizové intervence, kurzem Critical Palliative Care Skills for Social Workers na půdě California State University a kurzy dětské paliativní péče. Ve své praxi pracoval s mladými dospělými po skončení jejich ústavní výchovy, působil v sociálně vyloučených lokalitách, ale pracoval též s uprchlíky. Má svou psychoterapeutickou praxi a od roku 2019 pracuje v neziskové organizaci Cesta domů, kde vede podpůrné služby.Strach a obavy ze smrti zažíváme především v panických atakách s mučivou intenzitou. Na smrt a umírání se proto s hosty podcastu podíváme blíže a pokusíme se přitom oslabit obavy z vlastní konečnosti, a to alespoň na vědomé úrovni. Můžeme se tím nechat inspirovat k postupnému přijetí vlastní smrtelnosti, které obvykle vede k prožívání smysluplnějšího života.

Pozvání do podcastu přijala psycholožka a psychoterapeutka Tereza Hrušková, která vystudovala psychologii na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity, kde pokračuje v doktorském studiu psychologie. Pracovala jako poradenská psycholožka pro studenty s psychickým onemocněním na Vysokém učení technickém v Brně. Absolvovala psychoterapeutický výcvik v kognitivně-behaviorální terapii v Mezinárodním institutu KBT Odyssea, dále kurzy v psychodiagnostice a krizové intervenci, ale také letní školy v Amsterodamu a Ženevě, zaměřené na emoční regulaci. Je zakladatelkou projektu „Kpsychologovi“, který pomáhá lidem najít cestu k odborné pomoci. Součástí projektu je průvodce duševním zdravím Nekašli na sebe. Stejně se jmenuje i její nová kniha, kterou vydalo Nakladatelství Portál.S Terezou Hruškovou hovoříme v podcastu především o tom, čím jsou naše emoce, jak se je můžeme naučit postupně „číst“ a proč je dobré s nimi umět pracovat. Vycházíme přitom z její knihy Nekašli na sebe, psané pro všechny, kteří se o sebe chtějí starat pravidelně a naučit se efektivně pracovat právě s emocemi. Nikoliv jednorázově, až když je to dlouhodobě neudržitelné. Kniha je určena čtenářům, kterým se emoce někdy střídají jako na houpačce a chtějí konečně pochopit, co a proč se v nich skutečně děje. Informace a tipy uvedené v publikaci Nekašli na sebe jsou výzkumně podloženy a pocházejí z kognitivně-behaviorální terapie (KBT), dialekticko-behaviorální terapie (DBT) a schematerapie. Ale také z poznatků, které Tereza Hrušková získala ve své psychoterapeutické praxi a dvou letních školách o emoční regulaci.

Ve speciálu podcastu hovoříme jak o počátcích léčby závislosti na alkoholu u nás, tak o vnímání podstaty závislosti, které prošlo za posledních sto padesát let zajímavým vývojem. A to od různě pojímaných modelů morálních, přes modely sociální a úzce medicínské, až ke komplexnímu modelu bio-psycho-sociálnímu. Teprve v polovině 20. století začala být závislost považována za nemoc a prosadila se do mezinárodní klasifikace nemocí (MKN). V návaznosti na dynamický rozvoj neurověd v posledních dvou dekádách převážil neurobiologický model závislosti, který závislost chápe jako chronické recidivující onemocnění mozku, přesněji systému odměny. S profesorem Michalem Miovským ve speciálu diskutujeme především o léčbě závislostí s pomocí psychoterapie. A nacházíme v ní řadu momentů, překvapivě společných pro většinu psychoterapií.

Pozvání přijala psychiatrička, psychoterapeutka, vědecká pracovnice a vysokoškolská pedagožka Hana Papežová, která vystudovala 1. lékařskou fakultu Univerzity Karlovy. Již v průběhu studia pracovala jako pomocná vědecká síla v Ústavu genetiky a Fyziologickém ústavu, což jí později motivovalo k další vědecké práci. Pro psychiatrii se rozhodla díky setkání s předními osobnostmi české psychiatrie, mezi něž patřili profesoři Vladimír Vondráček a Jan Dobiáš. Po promoci působila ve Výzkumném ústavu psychiatrickém, dnes známém jako Národní ústav duševního zdraví (NUDZ) v Klecanech. V roce 1983 se vrátila zpět na 1. Lékařskou fakultu a o tři roky později i na Psychiatrickou kliniku 1. LF UK a VFN, kde působí dodnes. A to s výjimkou dvou let strávených v Nathan Kline Institute for Psychiatric Research NYU ve Spojených státech, kde získala zkušenosti ve výzkumu zaměřeném na násilí v psychiatrii a také pro vedení postgraduální výuky. Jejím klinickým i výzkumným zaměřením se ale stala problematika poruch příjmu potravy. Dlouhodobě vede Centrum pro poruchy příjmu potravy 1. LF UK a VFN Praha. Zabývá se postgraduální výukou i výukou studentů medicíny a nutričních specialistů, výcvikem psychoterapie a výzkumem biologických i genetických faktorů spektra poruch příjmu potravy. Je autorkou či spoluautorkou řady odborných textů a monografií, zakladatelkou Sekce pro poruchy příjmu potravy Psychiatrické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně, specializovaného Denního stacionáře pro poruchy příjmu potravy a také Asociace pro pacientky s poruchami příjmu potravy, jejich příbuzné a přátele. Reprezentuje Českou republiku v mezinárodních výzkumných projektech a spolupracuje se zahraničními centry, mezi něž patří Academy for Eating Disorders (AED) a European Council for Eating Disorders (ECED).Poruchy příjmu potravy představují spektrum poruch psychogenně navozeného nežádoucího jídelního chování. Mezi nejrozšířenější patří mentální anorexie a bulimie, ale také psychogenní přejídání nebo noční jedlictví. S psychiatričkou a psychoterapeutkou Hanou Papežovou si nejprve zpřesníme projevy jednotlivých poruch příjmu potravy, abychom se následně mohli věnovat především rizikovým faktorům vedoucím k jejich vzniku a rozvoji.

Pozvání do podcastu přijal psycholog, psychoterapeut, akademický pracovníkem a spisovatel Zbyněk Vybíral, který vystudoval český jazyk a psychologii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Krátce pracoval jako učitel, novinář, ale také jako dramaturg královehradeckého divadla DRAK. V letech 1989 až 1994 působil v manželské a rodinné poradně v Hradci Králové, kdy absolvoval postgraduální výcvik v manželské a rodinné terapii. V roce 1995 ukončil systematický výcvik v psychodynamické psychoterapii SUR a podstoupil základní stupeň výcviku v transkační analýze v Německu. Od roku 2000 působí na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity, kde dvanáct let vedl katedru psychologie. Vydával časopis pro psychoterapii Konfrontace a byl též šéfredaktorem časopisu Psychoterapie. Je autorem či spoluautorem knih Jak se stát dobrým psychoterapeutem, Současná psychoterapie, Psychologie komunikace nebo Lži, polopravdy a pravda v lidské komunikaci. Hlavní téma podcastu vychází z nedávno publikované práce Zbyňka Vybírala, v níž se zabývá přehledem i příčinami negativních zkušeností klientů v psychoterapii. Mezi druhy negativních zkušeností zaujímají výrazné místo zkušenosti s narušováním hranic v psychoterapii, včetně hranic intimních či sexuálních, zkušenosti s neadekvátním chováním terapeuta nebo nezvládnutá ukončení terapie. Výskyt negativních zkušeností v psychoterapiích je podle Zbyňka Vybírala nejspíš vyšší než tradovaný odhad mezi 5 a 13 procenty a představuje v dnešní době již dobře pojmenovaný a přiznávaný problém. Příčiny negativních účinků lze přitom detekovat jak na straně terapeuta, tak na straně klienta.

Pozvání do podcastu přijal psychoterapeut Michal Pacvoň, který absolvoval magisterské studium filozofie na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Studoval psychoanalýzu v Avignonu a doktorát získal na Filosofické fakultě Univerzity Pardubice, který obhájil disertační prací na téma Technika a individuace, v níž zkoumal hluboký vztah člověka, lidského světa a techniky. Absolvoval výcvik v jungovské psychologii u České společnosti pro analytickou psychologii (ČSAP) a také mezinárodní výcvik u International Association of Analytical Psychology (IAAP). Pracoval jako učitel filozofie na gymnáziu, překladatel z francouzštiny a angličtiny nebo výchovný asistent na lyceu ve Francii. Vede semináře v Psychoterapeutickém centru Lávka, jungiánský filmový klub v centru BeBalanced a má též svou privátní psychoterapeutickou praxi. V podcastu hovoříme s Michalem Pacvoněm o archetypu stínu, který pro Junga představuje oblast morálně pochybných vnitřních kvalit a proto bývá vytěsňován z našeho života. Stín je často promítán na druhého člověka. Setkání se stínem je důležitým aspektem dialogu s nevědomím, kterým v životě musíme všichni pravidelně procházet. Úspěšné zpracování stínové problematiky může vést k přílivu energie, která byla předtím blokována naší kontrolou nebo úzkoprsými postoji. Setkáním se stínem začíná cesta k bytostnému já, k novému centru osobnosti.

Pozvání do podcastu přijal psychoterapeut a facilitátor Martin Nawrath, který vystudoval biochemii, biologii a chemii na Přírodovědecké fakultě Masarykovy Univerzity. Absolvoval výcvik Metody komunitního rozvoje, Facilitace a konzultace v kontextu místního rozvoje, Facilitace skupinových procesů a psychoterapeutický Výcvik v procesově orientované práci. Jako facilitátor, terapeut a lektor pracuje s jednotlivci, ale také pro obce a města, neziskové organizace a školy v oblasti rozvoje komunit, ochrany životního prostředí, řešení konfliktů, péči o duševní zdraví, vzdělávání a sociální péče. Věnuje se také tématu klimatické krize a environmentálního žalu na individuální i společenské úrovni. Jeho eseje se rády noří do míst, kde se potkává psychologie, ekologie, nová kosmologie a poezie v duchu starých tradic péče o duši. Klimatická úzkost nebo environmentální žal nesouvisí jen se změnami klimatu a budoucností Země. Zmíněná vnitřní bolest bývá také odrazem globálního i lokálního přístupu k životnímu prostředí i atomizace západní společnosti. A překvapivě může zrcadlit také vztah člověka k sobě samému. V podcastu proto hovoříme s terapeutem Martinem Nawrathem o různých aspektech enviromentálního žalu a úzkosti, s cílem inspirovat k práci s pocity bezmoci a zoufalství.

Pozvání do podcastu přijala sociální a akademická pracovnice Terezie Pemová, která vystudovala magisterský obor sociální práce a sociální politika na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Od roku 2003 pracuje jako sociální pracovnice a výkonná ředitelka Národního institutu pro děti a rodinu. V rámci své klinické praxe se věnuje především práci s ohroženými dětmi a rodinami, zejména pak problematice zanedbávání a násilí na dětech v kontextu komplexního vývojového traumatu. Zabývá se také vědeckou, metodickou a supervizní činností pro sociální pracovníky, opatrovnické soudce, pedagogy i další pomáhající profese. Působí též jako lektorka a akademická pracovnice Justiční akademie ČR. Jako spoluautorka se spolupodílela na několika odborných publikacích v oblasti ochrany dětí a deinstitucionalizaci péče o ohrožené děti, a to společně s profesorem Radkem Ptáčkem. Jejich poslední společnou publikací je kniha Sdílené rodičovství. Rozvod či rozchod rodičů nemusí pro dítě nutně znamenat psychické trauma, i když bývá pokaždé bolestivý. Koncept sdíleného rodičovství, založený na vzájemném respektu rodičů během rozchodu, a po něm, může významně mírnit bolest dítěte a z ní plynoucí negativní psychické i somatické důsledky. S Terezií Pemovou v podcastu hovoříme jak o proměnách rodiny v průběhu posledního století, tak o rozvodu a zmíněném konceptu sdíleného rodičovství. Právě na něm bývá nejtěžší oddělení role manžela či partnera od role rodiče.

Pozvání do podcastu přijala klinická psycholožka a psychoterapeutka Lucie Sedláčková, která vystudovala jednooborovou psychologii na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity. Absolvovala psychoterapeutický výcvik v kognitivně behaviorální terapii a individuální schematerapii. V roce 2022 atestovala z klinické psychologie a o rok později též z psychoterapie. Od roku 2021 pracuje na Psychoterapeutickém oddělení 14 Psychiatrické nemocnice Havlíčkův Brod jako klinická psycholožka. Je také školitelkou v atestačním oboru Klinická psychologie i lektorkou ve výcviku Kognitivně behaviorální terapie. A provozuje svou privátní ambulantní praxi, v níž se zaměřuje na psychoterapii a psychodiagnostiku neurovývojových onemocnění u dětí i dospělých. Psychoterapeutické oddělení 14 Psychiatrické nemocnice Havlíčkův Brod patří mezi moderní pracoviště, v němž se tým odborníků, spolu s Lucií Sedláčkovou, specializuje na diagnostiku a terapii neurovývojových onemocnění. Jde o geneticky podmíněné ADHD či PAS (poruchy autistického spektra), které podle empirické zkušenosti tamních psychiatrů a psychologů stojí v pozadí obtíží řady pacientů s úzkostnými poruchami, depresí nebo poruchami osobnosti. Diagnostickému závěru je následně přizpůsobena i léčba psychofarmaky a psychoterapie.

Pozvání do podcastu přijala klinická psycholožka a psychoterapeutka Janina Fisher, která je světově uznávanou expertkou na léčbu psychického traumatu. Pracovala na Lékařské fakultě Harvardovy univerzity a dodnes je v úzkém pracovním kontaktu s psychiatrem a výzkumníkem Bessel Van der Kolkem, autorem světového bestselleru Tělo sčítá rány. Janina Fisher je též členkou poradního sboru Nadace pro výzkum traumatu, autorkou tří knih a lektorkou kurzů pro psychoterapeuty z celého světa. Psychická traumata v nás často zanechají následky, přetrvávající desítky let. Až do konce devadesátých let se soudilo, že při práci s traumatem pomáhá, pokud o něm opakovaně hovoříme. Lidé, kteří trauma prožili ale popisují něco jiného. Opakované líčení traumatických zážitků totiž často vede ke zhoršení jejich psychického stavu. S Janinou Fisher v podcastu hovoříme právě o změně práce s traumatem, podobně jako o její knize Překonávání traumatu, kterou věnovala lidem s traumatem, hledajícím cestu z labyrintu psychické bolesti.

Pozvání do podcastu přijal kněz, teolog, člen řeholního řádu Jezuitů a duchovní učitel Petr Vacík, který nejprve vystudoval analytickou a environmentální chemii na Vysoké škole chemicko-technologické v Praze. Do jezuitského řádu vstoupil v roce 2000. Poté studoval filozofii na Hochschule für Philosophie v Mnichově. V letech 2004 až 2006 získal ve Švýcarsku kvalifikaci k dávání duchovních cvičení a pracoval jako pastorační asistent v Akademické farnosti Praha u pátera Tomáše Halíka. Studoval také teologii na Papežské Gregoriánské Univerzitě v Římě a spirituální teologii na Graduate Theological Union v kalifornském Berkeley.  Zabývá se různými druhy duchovních cvičení, ale také vztahem spirituality a umění. Od ledna 2021 působí v Římě, kde vede Českou sekci Vatikánského rozhlasu.   I v našem kulturním prostoru po staletí pomáhaly meditační praktiky na cestě k vnitřní vyrovnanosti, soustředění a štěstí. Byli to otcové pouště a později křesťanští světci jako Jan od Kříže či Terezie z Ávily, kteří podporovali „rozvoj srdce a duše“. Neurovědci dnes přinášejí důkazy o tom, že meditace výrazně prospívá člověku i po tělesné stránce, jak se můžeme dozvědět v knize Spiritualita pro mozek, kterou vydalo Nakladatelství Portál. S Petrem Vacíkem se v podcastu zabýváme zmíněnou křesťanskou meditací a kontemplací. Společně hledáme odpovědi na otázky, zda může její praktikování pomoci mírnit úzkost a jestli je nám západní meditace přístupná, i když nepatříme mezi věřící. A také, kdy se z meditace, jak ji řada z nás zná, stává skutečná duchovní cesta.

Pozvání do podcastu přijal klinický psycholog Jan Bažant, který vystudoval sociální pedagogiku se zaměřením na etopedii (rozvoj, výchova a vzdělávání dětí, mládeže a dospělých s poruchou emocí a chování) na Pedagogické fakultě Univerzity v Hradci Králové. Následně navázal magisterským studiem jednooborové psychologie na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze a získal specializaci v klinické psychologii. Absolvoval výcvik v kognitivně-behaviorální terapii a jako lektor a organizátor působil ve výcvikovém kurzu Arteterapie a artefiletiky. Přednášel lékařskou psychologii, psychoterapii a orofaciální bolesti na Lékařské fakultě v Hradci Králové. A v Hradci Králové pracoval jako klinický psycholog, neuropsycholog a psychoterapeut. Od roku 2016 vede Oddělení klinické psychologie v Nemocnici Pardubického kraje. Je také předsedou pobočky Asociace klinických psychologů České republiky pro Východní Čechy. Náplní práce klinických psychologů ve zdravotnictví je prevence, diagnostika a často i terapie duševních potíží a poruch, včetně poskytování krizové intervence. Cesta k práci samostatně působícího pracovníka ve zdravotnictví trvá od počátku studia psychologie na vysoké škole nejméně deset let. A tak je logické, že zkušenosti a dovednosti takto vzdělaných psychoterapeutů jsou odlišné od jejich kolegů, kteří absolvují bakalářské či magisterské studium některého z humanitních oborů a certifikovaný výcvik v psychoterapii. Oba světy jsou specifické a z povahy studia a získaných zkušeností nemohou být rovnocenné. Z této zdánlivě zřejmé odlišnosti vzniká v oblasti poskytování psychoterapeutické péče řada zbytečných nedorozumění a nepochopení.

Pozvání do podcastu přijala psycholožka a psychoterapeutka Eliška Nuslauerová, která získala magisterský titul v oboru psychologie na britské Univerzitě v Chesteru, kde se také věnovala práci s lidmi, kteří se vyrovnávali s dopady násilí. Čtyřletý psychoterapeutický výcvik absolvovala na Irish College of Humanities and Applied Sciences v Irsku. V irském Galway se zaměřovala na práci s klienty, kteří prožívali dlouhodobý stres a měli tendence k závislosti na alkoholu nebo drogách. Individuální psychoterapii poskytuje od roku 2010 a párovou od roku 2018, kdy absolvovala svůj první výcvik zaměřený na párové poradenství. Od té doby se každý rok účastní online seminářů a workshopů organizovaných výcvikovými centry v Kanadě, Irsku a USA. Pod supervizí se věnuje podpoře párů, které prožívají krizi, zažívají dlouhodobé odcizení či konflikty, nebo mají komunikační problémy. Běžně pracuje s páry, které zažily nevěru nebo v jejichž dynamice jsou patrné sklony k agresi. Je členkou mezinárodní asociace párových terapeutů International Centre for Excellence in Emotionally Focused Therapy a také České Asociace pro Psychoterapii. V podcastu hovoříme s Eliškou Nuslauerovou především o tom, jaký dopad mají úzkosti na naše vztahy. Společně zkoumáme vliv úzkostí na bezpečí i svobodu v partnerských vztazích. Odkrýváme také téma vztahové závislosti, dopadů úzkostí na rodinu a projevů manipulace ve vztazích. A zjišťujeme, jak je možné s takto zasaženými, nerovnovážnými a zraněnými vztahy pracovat v párové terapii.

Speciál podcastu je zaměřen na sexuální zdraví a volně navazuje na rozhovor se sexuologem, klinickým psychologem a psychoterapeutem Petrem Weissem. Společně s Kateřinou Klapilovou a Kateřinou Potyszovou z Národního ústavu duševního zdraví budeme hovořit nejen o sexuálním zdraví, ale také o genderu, tedy o tématu, které bývá často zdrojem řady nepochopení, nedorozumění a také manipulací ve veřejném prostoru. Dále si vymezíme pojmy jako parafilie a věnovat se budeme i sexualitě lidí s úzkostnými poruchami a depresi. A především nahlédneme do fungování a nabízených služeb nově zřízené Národní linky pro sexuální a genderové zdraví SexHelp.

Pozvání do podcastu přijal sexuolog, klinický psycholog a psychoterapeut Petr Weiss, který vystudoval psychologii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze, kde získal i doktorát. Pracoval na sexuologických odděleních psychiatrických léčeben v Bohnicích a Horních Beřkovicích. Působí jako klinický psycholog v Sexuologickém ústavu VFN a 1. LF UK a přednáší sexuální psychologii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Je předsedou Sexuologické společnosti České lékařské společnosti J. E. Purkyně a zabývá se též soudně znaleckou činností v odvětví psychiatrie (specializace klinická psychologie a sexuologie). Publikoval několik set odborných článků, zaměřených především na problematiku sexuálních deviací a dysfunkcí. Profesor Petr Weiss je také autorem první české monografie o parafiliích s názvem Sexuální deviace: klasifikace, diagnostika a léčba. Spolu s kolegy také napsal a sestavil obsáhlou interdisciplinárně pojatou monografii Sexuologie. V podcastu se nejprve soustřeďujeme na oblast sexuálního zdraví, k němuž se s Petrem Weissem vztahujeme během celého rozhovoru. Dále navazujeme popisem nejrozšířenějších sexuálních dysfunkcí, které nás mohou potkat, a to tím spíše, jestliže se léčíme s některou z úzkostných poruch nebo depresí. Zmiňujeme se o terapii sexuálních dysfunkcí, ale také o nejčastějších mýtech a předsudcích, souvisejících se sexuálním životem. Právě ty totiž mohou spolu s úzkostmi a depresí vytvářet bariéru, která neumožňuje plně prožívat radost a uspokojení plynoucí z milování.

Pozvání do podcastu přijaly psycholožky a psychoterapeutky Mgr. Tereza Jirotka Beníčková a Mgr. Karolína Peruth, které vystudovaly psychologii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Obě absolvovaly pětiletý psychoterapeutický výcvik mezinárodního institutu KBT Odyssea. Kromě psychoterapeutické práce připravují podcast Psycholožky v županu, v němž sdílejí poznatky a aktuality z psychologie v neformálním a přátelském duchu, avšak s pevným základem v odborné teorii a praxi. Prioritou podcastu je poskytovat informace založené na důkazech (evidence-based), což znamená, že se opírají o vědecké studie a odborné závěry. V letošním roce vydaly v Nakladatelství Portál knihu, která nese název jejich podcastu s podtitulem 10x neformálně o duševním zdraví. V rozhovoru je řeč o destigmatizaci lidí s duševním onemocněním a tématech, s nimiž se obě psychoterapeutky setkávají ve svých praxích a zároveň je reflektují v podcastu Psycholožky županu. Jde především o trable spojené s používáním sociálních sítí, syndrom vyhoření u mladých lidí, nadváhu a obezitu, vztahovou problematiku, ale také feminismus a další témata, která jsou odrazem dnešní doby.

Psychické a tělesné zdraví je spolu velmi úzce propojené a podle toho bychom měli v péči o sebe i postupovat. Úzkostné poruchy a deprese často souvisí právě s kardiovaskulárními obtížemi a obezitou. A stejně tak je tomu i naopak, neboť kardiovaskulární obtíže a obezita se může podílet na vzniku a rozvoji zmíněných duševních onemocnění. Právě proto v podcastu hovoříme o následujících tématech: - úzkostné poruchy, deprese a onemocnění kardiovaskulárního systému - oběhový systém - průtok krve srdcem - tuková tkáň - cholesterol a triglyceridy - interpretace výsledků hladiny lipidů v krvi - vznik, projevy a léčba akutního infarktu myokardu - příčiny vzniku obezity - obezita, diabetes a spánková apnoe - prevence vzniku kardiovaskulárních onemocnění a obezity Hosté: prof. MUDr. PETR TOUŠEK, Ph.D., FESC. Kardiologická klinika 3.LF UK a FN Královské Vinohrady ⁠prof. MUDr. MARTIN MATOULEK, Ph.D. ⁠⁠ Obezitologické centrum XXL 3. interní kliniky 1. LF UK a VFN

Pozvání do podcastu přijal klinický psycholog a psychoterapeut Tomáš Holcner, který vystudoval psychologii na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně. Absolvoval psychoterapeutický výcvik u České společnosti pro analytickou psychologii (ČSAP), a následně i mezinárodní psychoterapeutický výcvik u International Association for Analytical Psychology (IAAP), kde obdržel status jungovského analytika. V rámci ČSAP působí jako výcvikový analytik a supervizor. Profesní zkušenosti získával v Psychiatrické nemocnici Kosmonosy, kde působil na sexuologickém oddělení a oddělení pro léčbu závislostí. V roce 2007 nastoupil do krizového centra RIAPS, kde v letech 2011 až 2018 pracoval jako vedoucí centra a školitel v postgraduální přípravě kolegů v oboru klinická psychologie. Od roku 2019 působí ve vlastní psychoterapeutické praxi. Profesně se zaměřuje převážně na problematiku krizové intervence a psychoterapii úzkostných poruch, zejména posttraumatické stresové poruchy. V tomto ohledu jej ovlivnil absolvovaný certifikovaný výcvik v psychoterapeutické metodě EMDR (Eye Movement Desensitisation and Reprocessing). S Tomášem Holcnerem se v podcastu nejprve věnujeme životu a dílu C. G. Junga (1875 – 1961). Následně se seznamujeme s charakteristickými prvky analytické (jungovské) psychoterapie, mezi něž patří symbol, stín, sen či archetyp. Právě ty jsou důležité při práci na propojení naší vědomé a nevědomé podstaty v jeden funkční celek. V praxi to znamená plnější prožívání života a jeho vnímání v pestřejší a plastičtější podobě.

Pozvání do podcastu přijal klinický psycholog a psychoterapeut Jan Benda, který vystudoval psychologii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Absolvoval tříletý komunitní výcvik satiterapie, na osobu zaměřené integrativní psychoterapie, dále výcvik školy Stargate v práci s mimořádnými stavy vědomí, čtyřletý sebezkušenostní psychoterapeutický výcvik Pesso Boyden System Psychomotor Therapy, seberozvojový kurz „Hledat – Najít – Pustit“ pod vedením Jitky Vodňanské a výcvik v Emotion Focused Therapy (EFT). Pracoval jako psycholog v pedagogicko-psychologické poradně, u Hasičského záchranného sboru Ústeckého kraje nebo na Oddělení intenzivní medicíny v Masarykově nemocnici v Ústí nad Labem. Od roku 2006 působí ve své privátní psychoterapeutické praxi a pracuje také jako lektor a kouč. Je autorem knih Mystika a schizofrenie – mystické zážitky jako předmět klinického zájmu, Všímavost a soucit se sebou – proměna emocí v psychoterapii a Všímavost a já – od sebeléčení k sebepřesahování. V podcastu se spolu s Janem Bendou nejprve věnujeme spiritualitě v psychoterapii a vymezení pojmu všímavosti v psychoterapeutické práci. Hlavní část rozhovoru je věnována terapii vnitřních zranění, zahrnující odhalování klientových skrytých jádrových přesvědčení a ošetřování jeho niterných emočních bolestí, které se mohou projevovat v podobě existenciální hrůzy, zoufalé osamělosti nebo studu. V podcastu je dále řeč o všímavé diagnostice duševních poruch. A také o rozvíjení autentického i transcendentního Já. 

Co dělat, když psychoterapeut poskytuje nekvalitní péči, nebo s ní klient není spokojen? Jak jsou chráněny u psychoterapeuta či psychologa citlivé osobní údaje klientů? A podle jakých pravidel s nimi nakládá? Co když klient zjistí, že se psychoterapeutem deklarované vzdělání a praxe nezakládají na pravdě? Proč jsou na jedné straně psychoterapeutické a psychologické služby těžko dostupné a na straně druhé jsou stávající kapacity odborníků nedostatečně využity? S ohledem na roky nezměněnou legislativu, nedostatečně upravující poskytování psychoterapeutických a psychologických služeb, jde o zcela zásadní otázky, na něž budeme hledat odpovědi s hosty dalšího streamovaného speciálu. Aktuální zákonná úprava je navíc dílčí a neucelená, a v některých resortech zcela chybí. To má za důsledek nízkou ochranu klientů a zvýšené riziko jejich poškození. Proto připravila Česká asociace pro psychoterapii společně s Unií psychologických asociací ČR nový zákon, který navíc umožní vznik psychoterapeutické a psychologické komory. Hosté: DOMINIKA ČECHOVÁ, MA Česká asociace pro psychoterapii a Counseling.cz PhDr. MICHAL WALTER Unie psychologických asociací ČR

Pozvání do podcastu přijal neurovědec Aleš Stuchlík, který vystudoval neurobiologii na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy. Doktorandské studium v oboru neurověd absolvoval na 1. lékařské fakultě UK. V současnosti působí jako vedoucí Oddělení neurofyziologie paměti Fyziologického ústavu Akademie věd ČR a výzkumný pracovník v Národním ústavu duševního zdraví (NUDZ). Zabývá se zejména učením a pamětí, ale také modely neuropsychiatrických poruch. A objasňuje to, proč se chováme tak, jak se chováme. Učí a vede domácí i zahraniční studenty nejen na Univerzitě Karlově v Praze. Svůj čas věnuje také popularizací vědy, a ve svém volnu se zabývá neurokoučinkem a osobním i profesním rozvojem lidí. Společně s profesorem Alešem Stuchlíkem se nejprve vydáváme na cestu krajinou lidského mozku, abychom se seznámili s jeho základní anatomií i funkcemi. Jakkoliv jde o vědecky intenzivně zkoumaný orgán, víme o něm stále velmi málo. Abychom ale porozuměli alespoň v obrysech těm mechanismům, o nichž často hovoříme v našem podcastu i cyklu Život za zdí, je třeba lépe poznat stavbu lidského mozku. Počínaje neurony a gliovými buňkami, přes vývojově nejstarší centra, až po místa, zodpovědná za stres, úzkost, obavy, dech či paměť. V podcastu se ale věnujeme také tomu, co mozku prospívá a škodí, aby bylo zřejmé, co dělá dobře nebo ubližuje nám samotným a našemu duševnímu zdraví.

Záznam live streamu SPECIÁLU PODCASTU HOVORY O DUŠI, v němž jsme hovořili s odborníky z oborů psychofarmakologie, farmakologie a farmacie o následujících tématech: - lékový záznam - volba správných antidepresiv a anxiolytik - originální léky a generika - zásady správné manipulace s léky - chyby v dávkování a užívání - kontraindikace - lékové interakce - nástupu terapeutického účinku léků - vedlejší účinky - vysazování antidepresiv a anxiolytik - jak (ne)číst příbalové letáky Hosté: prof. MUDr. JIŘÍ MASOPUST, Ph.D. psychiatr a psychofarmakolog Psychiatrická klinika FN Hradec Králové PharmDr. IRENA ŠTENGLOVÁ NETÍKOVÁ, Ph.D. klinická farmakoložka Oddělení klinické farmakologie a farmacie Farmakologický ústav VFN a 1. LF UK PharmDr. BOHDANA ŠVEHLOVÁ klinická farmaceutka Oddělení klinické farmacie a farmakologie VFN v Praze Odkazy: Česká neuropsychofarmakologická společnost Česká společnost klinické farmakologie Česká farmaceutická společnost ČLS JEP Česká odborná společnost klinické farmacie ČLS JEP

Pozvání do podcastu přijal terapeut a lektor Rostislav Honus, který vystudoval obor sociální práce s poradenským zaměřením na Ostravské univerzitě. Absolvoval individuální sebezkušenostní výcvik v logoterapii, integrativním koučování a práci s pozůstalými po obětech trestných činů. Poskytoval supervizi lidem v pomáhajících profesích a psychosociální podporu umírajícím i pozůstalým. V současnosti se zaměřuje na existenciální přístup v oblasti seberozvoje, prevencí syndormu vyhoření a existenciálním koučováním a supervizí, ale také terapeutickou prací s pečujícími. Je autorem publikace Kdo jsem a co tady dělám, s podtitulem Praktický průvodce sebezkušeností, kterou vydalo Nakladatelství Portál. V podcastu nahlížíme společně s terapeutem Rostislavem Honusem do jeho nové knihy, jejímž smyslem je zprostředkování sebepoznávacích technik a cvičení, které nám mohou pomoci strukturovaně přemýšlet o důležitých aspektech bytí. Ale také o podstatných otázkách našeho jedinečného a neopakovatelného života, včetně toho, jak poznat a realizovat to, čím disponujeme. Podle Rostislava Honuse je jedním z důležitých cílů publikace postupné objevování smyslu naší existence. Dobrodružství sebepoznání, sebenaplnění a hledání smyslu není bohužel i bohudík jednorázovou záležitostí, ale úkolem či výzvou na celý život.

Pozvání do podcastu přijal americký psychiatr a psychoterapeut Blaise Aguirre, mezinárodně uznávaný za svou rozsáhlou práci v oblasti léčby poruch nálady a hraniční poruchy osobnosti, respektive emočně nestabilní poruchy osobnosti. Od roku 2000 pracuje v McLean Hospital v Belmontu v Massatchuses, tedy v jedné z nejlépe hodnocených psychiatrických nemocnic na světě. Zároveň působí jako vysokoškolský pedagog na Harvardově univerzitě, s níž lékaři McLean Hospital velmi úzce spolupracují. V léčbě hraniční poruchy osobnosti se psychiatr a psychoterapeut Aguirre specializuje na dialektickou behaviorální terapii (DBT) a další způsoby léčby, jako je terapie založená na mentalizaci (MBT).  Pravidelně přednáší po celém světě a je autorem nebo spoluautorem řady knih o hraniční poruše osobnosti.

Pozvání do podcastu přijal psychoterapeut a lektor Michael Chytrý, který vystudoval Pedagogickou fakultu Univerzity Karlovy, a to obor Speciální pedagogika. Absolvoval psychoterapeutický výcvik v dynamické a hlubině orientované psychoterapii, dále v systemické rodinné a párové psychoterapii, psychoanalytické rodinné a párové psychoterapii, a také výcvik Českého institutu pro supervizi. Jako psychoterapeut pracoval s dětmi se zrakovým postižením, dále s dětmi s poruchami emocí a chování, ale i s dětmi se syndromem týraného, zanedbávaného a zneužívaného dítěte CAN. Od roku 2002 provozuje svou privátní psychoterapeutickou praxi. Kromě skupinové psychoterapie se zabývá rodinnou a párovou psychoterapií i supervizí. Je členem Evropské asociace pro psychoterapii a Evropské asociace pro supervizi a koučink. Vede Institut pro vzdělávání v psychoterapii SUR. Systém a výcvikový model SUR je spojen se jmény psychiatra a alkohologa Jaroslava Skály, psychologa Eduarda Urbana a psychoterapeuta i psychiatra Jaromíra Rubeše. Iniciály příjmení zakladatelů daly výcviku jméno, jehož jedinečnost spočívá především ve spojení výcviku ve skupinové psychoterapii s širším a hlubším rozměrem velké skupiny, respektive komunity. První výcviková komunita zahájila svou práci v roce 1967 a sestávala ze šesti výcvikových skupin. V období normalizace byl SUR platformou pro svobodné názory a postoje. Patřil k odbornému disentu, podobně jako další aktivity v oblasti filosofie, ekologie či ekonomie. Řadu let byl sledován Státní bezpečností. SUR byl prostřednictvím mnoha osobností propojen s českou psychoanalytickou obcí a v průběhu desetiletí z něj vycházely domací linie samostatných uznávaných směrů a přístupů, jako byla rodinná terapie, Gestalt terapie, transakční analýza, Bálintovské skupiny, arteterapie a jiné neverbální metody, ale i KBT a rogeriánská terapie zaměřená na klienta. Stále je považován za nejnáročnější výcvikový model v psychoterapii u nás.

Pozvání do podcastu přijala psychoterapeutka a výživová poradkyně Petra Mocová, která vystudovala bakalářský program na University College Maastricht v Holandsku v oboru psychologie a sociologie. Magisterský diplom získala na Pražské vysoké škole psychosociálních studií, a to v oboru sociální práce se zaměřením na komunikaci a aplikovanou psychoterapii. Absolvovala gestalt psychoterapeutický výcvik, dále výcvik v koučování, relaxačních technikách, kognitivně behaviorální terapii obezity, všímavém jedenía také kurz všímavosti a sebelaskavosti. Čtyři roky pracovala v terapeutické komunitě Kaleidoskop pro lidi s poruchou osobnosti a dva roky v komunitě pro závislé v SANANIMu. Již přes deset let vede skupinové kurzy zdravého hubnutí STOB (STop OBezitě). Od roku 2015 působí v pražském centru Alivio, kde se věnuje psychoterapii, koučování a výživovému poradenství.    Obezita je rizikovým faktorem řady onemocnění, kam se řadí nejen kardiovaskulární a onkologická onemocnění nebo diabetes 2. typu, ale také deprese a úzkostné poruchy. Samotná deprese i úzkostné poruchy jsou zároveň rizikovým faktorem pro rozvoj samotné obezity. Tím se nešťastně uzavírá bludný kruh nemoci, spoluzodpovědné za sníženou kvalitu života i jeho zkrácení. Lidí s nadváhou a obezitou přitom v posledních dekádách přibývá. S Petrou Mocovou nejprve v podcastu hovoříme o nutnosti pochopení, čím je obezita a co přispívá k jejímu rozvoji. Blíže se věnujeme situacím, kdy jídlo slouží jako regulátor emocí. A podrobněji se seznamujeme s obsahem kurzů hubnutí STOB a významu pomalých změn v životních návycích, které můžou přinášet trvalou pozitivní změnu. Petra Mocová nás též seznámí s psychoterapií zaměřenou na léčbu obezity a mýty spojenými se zdravým stravováním.

Pozvání do podcastu přijala básnířka, prozaička, redaktorka a literární kritička Olga Stehlíková, která vystudovala Vyšší odbornou školu publicistiky a poté bohemistiku, lingvistiku a fonetiku na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Je editorkou webového magazínu Tvaru s názvem Ravt. Jako nakladatelská redaktorka se Olga Stehlíková podílela na desítkách knih. Naposledy připravila pro Nakladatelství Portál klasickou knihu švýcarské psycholožky a filoložky Marie Louis von Franz s názvem Analytická psychologie v pohádkách. Olga Stehlíková debutovala jako básnířka sbírkou Týdny (2014), která byla oceněna Magnesii Literou v kategorii poezie. Následoval experimentální projekt vejce/eggs (2017), sbírka netradičního formátu se 101 dvojveršími a jejich anglickými překlady a hudebním doprovodem Tomáše Brauna. V roce 2018 vydala sbírku Vykřičník jak stožár, poté sbírku O čem mluví Matka, když mlčí (2019) a Zkoušku Sirén (2022). Je také autorkou několika knih pro děti, jako Kařut a Řabach (2019), Kluci netančej (2019) Já, člověk (2021) nebo Mojenka (2022).   V podcastu se nejprve věnujeme pohádkám jako literárnímu žánru, včetně jejich historie. Pohádka je, zjednodušeně nahlíženo, vyprávěním ze světa nadpřirozených jevů, který není vázán na podmínky reálného světa. A obvykle končí vítězstvím dobra nad zlem. Tak tomu ale nebylo zdaleka vždy, protože mnohé pohádkové příběhy dříve obsahovaly hororové prvky a nemuselo z nich nutně plynout žádné konkrétní ponaučení. Poté, co nás Olga Stehlíková provede světem literárním, vydáme se na exkurzi krajinou psychologického výkladu pohádek. Právě v ní nám může významně pomoci s orientací kniha Analytická psychologie v pohádkách, která je souborem přednášek švýcarské psycholožky a filoložky Marie Louisy von Franz. Psychologický výklad pohádek se pro nás může nakonec stát zálibou i vášní, vedoucí k lepšímu zmapování našich vnitřních dějů a porozumění vlastnímu životu. Pro začátek možná postačí vzít do rukou některou z klasických pohádek a podívat se na ní znovu po letech dospělýma očima.   Odkazy: Analytická psychologie v pohádkách, Franz M.L., Portál, 2023 Národní báchorky a pověsti I., Němcová B., Městská knihovna v Praze, 2019  Národní báchorky a pověsti II., Němcová B., Městská knihovna v Praze, 2019 Slovenské pohádky a pověsti I., Němcová B., Městská knihovna v Praze, 2019 Slovenské pohádky a pověsti II., Němcová B., Městská knihovna v Praze, 2019 Pohádky, Erben K. J., Městská knihovna v Praze, 2011 Německé pohádky, Grimm J., Grimm W., SNKLU, 1961 Pohádky bratří Grimmů, Grimm J., Grimm W., Albatros, 1969 Krása nesmírná: ruské lidové pohádky, Lidové nakladatelství, 1977 Baba Jaga, kostlivá noha, Ježková A., Skála F., Albatros, 2014 Partneři podcastu: VIATRIS ⁠⁠⁠⁠⁠⁠NAKLADATELSTVÍ PORTÁL⁠⁠⁠⁠⁠⁠  ⁠⁠⁠⁠⁠INSTITUT ORIGANUM⁠⁠⁠ ⁠⁠⁠⁠⁠⁠KSM PORT

Hostem podcastu je klinický psycholog a psychoterapeut Michael Václavík, který vystudoval jednooborovou psychologii na Univerzitě Palackého v Olomouci a Psychoterapeutickou fakultu v Praze. Absolvoval pětiletý výcvik v psychodynamické psychoterapii SUR a výcvik v katatymně imaginativní psychoterapii. Zabýval se též studiem grafologie a psychodiagnostiky skrze Rorschachovu metodu, z níž složil certifikovanou zkoušku v Institutu postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví. Dalších pět let se věnoval výcviku v psychodynamické psychoterapii v Brněnském institutu psychoterapie. Je také jedním ze čtyř mezinárodně uznaných psychoterapeutů u nás v psychoterapii zaměřené na přenos. Několik let pracoval jako psycholog a psychoterapeut Psychiatrického oddělení Fakultní nemocnice v Ostravě a vyučoval psychologii na Ostravské univerzitě. Aktuálně provozuje nestátní zdravotnické zařízení Psychoterapeutická praxe, v němž také osobně pracuje, a to v Pržně u Frýdlantu nad Ostravicí. Působí též coby interní lektor, supervizor a člen tréninkového výboru Brněnského institutu psychoterapie. Je autorem řady odborných článků i textů pro laiky, publikovaných na webu uTerapeuta.cz, které se staly základem jeho nové knihy Skryté příčiny duševních strastí s podtitulem Psychoterapie do kapsy, kterou nedávno vydalo Nakladatelství Portál. V podcastu je nejprve řeč o tom, čím je dobrá psychoterapie a kým dobrý psychoterapeut. S Michaelem Václavíkem se následně vydáváme ke kořenům panické poruchy. Podle biologického pohledu na paniku jsou podstatným rysem poruchy náhle vznikající a nepředvídatelné periodické ataky masivní úzkosti (paniky), které nejsou omezeny na žádnou specifickou situaci nebo souhrn okolností. Podobně jako u jiných úzkostných poruch jsou symptomy u různých pacientů rozmanité, ale společný je u všech náhlý začátek záchvatu, „bušení srdce“, bolesti na hrudi, pocity dušnosti, závratě a pocity derealizace. Téměř vždy se objevuje strach z umírání, ze ztráty sebekontroly nebo z náhlého „zešílení“. Jednotlivé ataky trvají obvykle několik minut a často na ně navazuje strach z další ataky. Jak píše Michael Václavík ve své nové knize o skrytých příčinách duševních strastí, i kdyby existoval zázračný způsob, jak mávnutím kouzelné hůlky odčarovat život znepříjemňující symptomy paniky, není to v první řadě to, co si psychoterapeuti kladou za cíl. Tím je podle Václavíka hlavně zprostředkování pochopení vnitřního fungování, odhalení skrytých obav. Skrze vnitřní osvobození se od strachu z vlastního „sklepa“, svých podvědomých motivů, pak můžeme dojít k novým životním postojům. Partneři podcastu: VIATRIS ⁠⁠⁠⁠⁠NAKLADATELSTVÍ PORTÁL⁠⁠⁠⁠⁠  ⁠⁠⁠⁠INSTITUT ORIGANUM⁠⁠ ⁠⁠⁠⁠⁠KSM PORT

Pozvání do podcastu přijali psychiatři a psychoterapeuti MUDr. David Kolouch a MUDr. Jakub Kerner. První z uvedených hostů David Kolouch absolvoval obor všeobecné lékařství na 2. lékařské fakultě Univerzity Karlovy v Praze. V roce 2018 získal specializovanou způsobilost v oboru dětská a dorostová psychiatrie. Začínal jako lékař v Psychiatrické nemocnici Horní Beřkovice. Absolvoval také psychoterapeutický výcvik v transakční analýze "Tříletka", akreditovaný Českou lékařskou společností Jana Evangelisty Purkyně. Na 2. lékařské fakultě se podílí na výuce budoucích lékařů a zdravotních sester. Účastní se pravidelně tuzemských i zahraničních kongresů. Od roku 2014 pracuje David Kolouch na Dětské psychiatrické klinice 2. Lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fakultní nemocnice Motol v Praze, kde nyní působí jako vedoucí lékař lůžkového oddělení. Druhý z hostů Jakub Kerner absolvoval obor všeobecné lékařství na 2. lékařské fakultě Univerzity Karlovy, kde se také podílí na výuce budoucích lékařů. Je držitelem specializované způsobilosti v oboru dětská a dorostová psychiatrie a licence pro výkon povolání vedoucího lékaře a primáře. Absolvoval sebezkušenostní psychoterapeutický výcvik SUR. Pracoval na psychiatrickém oddělení a v psychiatrické ambulanci Ústřední vojenské nemocnice – Vojenské fakultní nemocnice Praha. Aktuálně působí Jakub Kerner jako vedoucí lékař akutního psychiatrického oddělení na Dětské psychiatrické klinice 2. Lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fakultní nemocnice Motol v Praze. S našimi hosty hovoříme o tématu sebepoškozování, které je často nepřesně označováno jako automutilace. V podcastu se věnujeme především příčinám sebepoškozování. Zabýváme se také stereotypními pohledy na tento fenomén a souvisejícími mýty o výhradně negativním vlivu sociálních sítí nebo vybraných subkultur na děti a dospívající, podobně jako přesvědčení, že sebepoškozování není život ohrožujícím aktem. Nemalou část podcastu věnujeme též pomoci, kterou mohou poskytnout dotčeným dětem i dospívajícím pečující osoby, jejichž prvotní reakce na sebepoškozování bývá jedním z klíčových momentů pro úspěch v terapii. A upozorňujeme i na novou publikaci Nemusíš si ubližovat z produkce Nakladatelství Portál, která může pomoci jak těm, kteří se sebepoškozují, tak i jejich rodičům, ale také pedagogům. Partneři podcastu: VIATRIS ⁠⁠⁠⁠NAKLADATELSTVÍ PORTÁL⁠⁠⁠⁠  ⁠⁠⁠INSTITUT ORIGANUM⁠ ⁠⁠⁠⁠KSM PORT⁠⁠

Pozvání do podcastu přijala psychoterapeutka, krizová interventka a lektorka Petra Třešňáková, která pracuje s klienty, kteří mají rodinné či partnerské problémy, úzkostné obtíže a deprese, problémy se sebevědomím nebo traumatické zážitky z minulosti, ale i potřebu hlubšího sebepoznání, nalezení vlastních zdrojů, cesty a větší radosti ze života. Absolvovala psychoterapeutický výcvik v biosyntéze, skupinové psychoanalytické psychoterapii, neverbálních technikách nebo v krizové intervenci. Zajímá jí celostní přístup k životu, téma osobního rozvoje a lidské zralosti, hledání smyslu a naplnění individuálního příběhu. Působí též jako místopředsedkyně spolku Naděje pro děti úplňku, který sdružuje rodiče, usilující pro své děti s postižením o důstojný a kvalitní život. S Petrou Třešňákovou v podcastu hovoříme o autismu, který z medicínského hlediska zahrnuje klinicky heterogenní spektrum onemocnění, která jsou označována jako poruchy autistického spektra (PAS). V Mezinárodní klasifikaci nemocí (MKN-10) najdeme autismus mezi pervazivními vývojovými poruchami a zahrnuje dětský autismus i atypický autismus. Známý Aspergerův syndrom se v MKN-10 od autismu odlišuje absencí řečového a kognitivního deficitu. Autismus má tři hlavní znaky, a to kvalitativní poruchy v reciproční a sociální interakci (vyhýbání se očnímu kontaktu, neschopnost „číst“ jednání druhých), dále narušenou komunikaci (nerozvíjí se reciproční komunikace řečí, gesty a mimikou) a také úzkým spektrem zájmů. Pokud se ovšem nesoustředíme jen na symptomy, pak zjistíme, že svět lidí s poruchami autistického spektra je pestrý a barevný, jakkoliv je slovy složitě popsatelný. Partneři podcastu: VIATRIS ⁠⁠⁠NAKLADATELSTVÍ PORTÁL⁠⁠⁠  ⁠⁠INSTITUT ORIGANUM ⁠⁠⁠KSM PORT⁠

Hostem podcastu je psychoanalytik Slavoj Titl, který vystudoval obor klinická psychologie na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Vyzkoušel různé psychoterapeutické tréninky, než našel svou cestu. Absolvoval psychoanalytický výcvik v České psychoanalytické společnosti. Pracoval ve Výzkumném ústavu psychiatrickém v Praze, dále v Psychiatrické léčebně v Bohnicích a také v Poradně pro manželství a rodinu. Inicioval založení Institutu psychoanalytické párové a rodinné terapie. Od roku 1990 působí v soukromé praxi jako klinický psycholog, psychoanalytik a párový terapeut. Vedl redakci časopisu REVUE pro psychoanalytickou psychoterapii a psychoanalýzu. Zúčastňuje se odborných konferencí u nás i v zahraničí a publikuje v řadě odborných časopisů. Nedávno vydal v Nakladatelství Portál svou druhou knihu Nevědomé fantazie ve vztazích s podtitulem Psychoanalytický pohled na partnerství. V podcastu se nejprve věnujeme Oidipovskému komplexu, sexualitě dětí předškolního věku, nevědomí a mechanismům, které nás před obsahy nevědomí brání. Hlavní část podcastu pojednává o psychoanalyticky orientované párové psychoterapii. Nejpodstatnější z rozhovoru charakterizuje asi nejlépe citát z Titlovy nové knihy: „Byl bych rád, kdyby kniha umožnila porozumět nevědomé dynamice ve vztazích a důležitosti dětství při vytváření fantazií, neustrnout u jednoduchých poradenských návodů či zjednodušeného chápání lidského chování z hlediska evoluční psychologie, teorie učení, nebo dokonce nesklouznout do nepatřičného vysvětlování psychologických dějů biochemickými nebo neuropsychologickými výklady.“ Partneři podcastu: VIATRIS ⁠⁠NAKLADATELSTVÍ PORTÁL⁠⁠  INSTITUT ORIGANUM ⁠⁠KSM PORT

Hostem podcastu je klinická psycholožka a psychoterapeutka Barbora Janečková, která absolvovala doktorské studium psychologie na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Má za sebou psychoterapeutický výcvik SUR, výcvik v Pesso Boyden psychomotorické terapii a biosyntéze, ale také kurz krizové intervence, imaginativních a relaxačních metod. Doktorka Janečková v minulosti působila v Remediu jako lektorka kurzů v telefonické a komplexní krizové intervenci, dále v Riapsu jako klinický psycholog a také ve společnosti QED Group na pozici senior konzultanta, kde měla na starosti psychologické koučování a stress management. Je zakladatelkou a ředitelkou Českého institutu biosyntézy a Sociální kliniky, která je její srdeční záležitostí. Privátní psychoterapeutickou praxi vykonává v Centru Pod křídly. V podcastu se nejprve krátce věnujeme Sociální klinice, kterou Barbora Janečková založila v roce 2014 společně s psycholožkou a psychoterapeutkou Yvonnou Luckou. Jednalo se o reakci na složité podmínky v českém prostředí, kdy terapie placená ze zdravotního pojištění nebyla a stále není dostupná nezbytné míře. Sociální klinika poskytuje dvě služby: krátkodobou terapii a 3 online konzultace. Obě služby jsou dobře dostupné za symbolický poplatek. S Barborou Janečkovou se v rozhovoru dále věnujeme biosyntetické psychoterapii, která je celostním přístupem v somatické psychoterapii a vychází z biosyntézy. Psychoterapie obohacuje metodu biosyntézy o moderní znalosti z oborů psychosomatiky a neurověd. A zahrnuje širokou škálu témat, která v sobě soustřeďují komplexitu lidské existence od zrození až po smrt. Při práci s klienty využívá procesuální přístup. Vychází z vnitřních signálů a pohybových projevů klienta, na které navazuje a specifickými technikami je rozvíjí. V centru této formy terapie vždy stojí potřeby klienta, respekt k jeho individuálním odlišnostem i jedinečným vnitřním zdrojům. Partneři podcastu: VIATRIS ⁠⁠NAKLADATELSTVÍ PORTÁL⁠⁠  INSTITUT ORIGANUM ⁠⁠KSM PORT