Hrotcast

Česká vláda si podle hlavního ekonoma BHS Štěpána Křečka vytváří prostor pro vyšší rozpočtové schodky, přesto však současnou situaci nepovažuje v mezinárodním srovnání za dramatickou: „Když se podívám takřka po celém vyspělém světě, tak rozpočtová odpovědnost není téma číslo jedna. Spojené státy i Čína mají deficity kolem šesti procent HDP,“ uvedl Křeček. Připomněl, že český deficit se po covidu snížil z pěti procent HDP na loňských 2,1 procenta, letos však podle odhadů opět poroste.Podle Křečka současná vláda sice kritizovala vysoké schodky předchozího kabinetu, nyní si však „uvolňuje cestu k tomu, aby ty vyšší schodky mohla mít“. Přesto doufá, že kabinet nebude nově vytvořený prostor celý využívat. „Doufejme, že kromě těch investic budou předkládány i nějaké úspory,“ řekl. Ekonom zároveň podpořil výjimky z rozpočtových pravidel pro investice do dopravy, energetiky či obrany. „To, že peníze potečou tímto směrem, je dobře,“ uvedl. Za klíčové však označil efektivní využití prostředků a podporu českého průmyslu.A mluvilo se i o výdajích na obranu a závazcích vůči NATO. Křeček zdůraznil, že Česko by mělo plnit alespoň současný závazek dvou procent HDP: „Neměli bychom hazardovat s tím, že v případě geopolitického ohrožení nám nebude pomoženo tak, jak bychom si představovali,“ řekl. Ale debatu o budoucím cíli 3,5 procenta HDP na obranu označil za předčasnou. „To je hudba daleké budoucnosti. Do té doby se spousta věcí pravděpodobně změní,“ míní ekonom.Křeček kritizoval také vládní zásahy do cen pohonných hmot. Přestože snížení daní podporuje, regulaci marží považuje za problematickou. „Vzniká tím precedent. Jestli se příště vytvoří politická poptávka po regulaci cen másla nebo vajec, tak se to také udělá,“ varoval.Podle ekonoma zůstává česká ekonomika navzdory geopolitickým rizikům relativně odolná. Hlavním motorem růstu je podle něj růst reálných mezd a spotřeby domácností. „Růst mezi dvěma a dvěma a půl procenty prostě bude probíhat,“ dodal.

Česká ekonomika vysílá rozporuplné signály. Zatímco důvěra spotřebitelů klesá, firmy zůstávají překvapivě optimistické. Podle hlavního ekonoma banky Creditas Petra Dufka, který byl hostem Hrotcastu, nejde o nic dramatického: „Když se podíváte do struktury dat, zjistíte, že je všechno v zásadě v pořádku. Firmy dokonce očekávají růst exportu a zahraniční poptávky. Jako by se nic nedělo.“ Optimismus podniků vysvětluje tím, že se předzásobují a připravují na horší časy. „Všichni mají trochu strach, a proto se předzásobují,“ říká. Naopak domácnosti reagují mnohem citlivěji a podle Dufka se obávají zhoršení ekonomické situace. Dopady konfliktu na Blízkém východě se zatím naplno neprojevily, výjimkou jsou pohonné hmoty, které podle něj přidají zhruba jeden procentní bod k inflaci. „Najednou jsme místo jednoho procenta někde kolem dvou,“ odhaduje. Přesto nečeká návrat k dramatickému zdražování z minulých let a případné zpomalení ekonomiky by podle něj mělo být jen mírné. A mluvilo se i o státní regulaci cen pohonných hmot. Bylo to nutné? Zjistíte v novém Hrotcastu!

Česká ekonomika vysílá rozporuplné signály. Zatímco důvěra spotřebitelů klesá, firmy zůstávají překvapivě optimistické. Podle hlavního ekonoma banky Creditas Petra Dufka, který byl hostem Hrotcastu, nejde o nic dramatického: „Když se podíváte do struktury dat, zjistíte, že je všechno v zásadě v pořádku. Firmy dokonce očekávají růst exportu a zahraniční poptávky. Jako by se nic nedělo.“ Optimismus podniků vysvětluje tím, že se předzásobují a připravují na horší časy. „Všichni mají trochu strach, a proto se předzásobují,“ říká. Naopak domácnosti reagují mnohem citlivěji a podle Dufka se obávají zhoršení ekonomické situace. Dopady konfliktu na Blízkém východě se zatím naplno neprojevily, výjimkou jsou pohonné hmoty, které podle něj přidají zhruba jeden procentní bod k inflaci. „Najednou jsme místo jednoho procenta někde kolem dvou,“ odhaduje. Přesto nečeká návrat k dramatickému zdražování z minulých let a případné zpomalení ekonomiky by podle něj mělo být jen mírné. A mluvilo se i o státní regulaci cen pohonných hmot. Bylo to nutné? Zjistíte v novém Hrotcastu!

Napětí v Perském zálivu zatím českou ekonomiku zasahuje jen omezeně, podle hlavního ekonoma Investiky Víta Hradila se ale hlavní dopady teprve projeví. Výraznější efekt očekává až v dalších měsících, kdy se problémy v dodávkách promítnou do průmyslu i cen potravin. Konflikt podle něj představuje typickou „nabídkovou krizi“, na kterou se reaguje obtížněji než na propad poptávky. „Vy ten problém nedokážete vyřešit. Něčeho je prostě méně a musíte se s tím smířit,“ vysvětluje. Kriticky se staví k zásahům státu, jako bylo snížení spotřební daně z paliv za vlády Andreje Babiše. „Je to sleva na litr, takže čím víc tankujete, tím víc dostanete. Nejvíc to pomáhá bohatým,“ říká.Podle něj taková opatření navíc potlačují přirozený signál trhu. „Trh říká: ropa je dražší, šetřete. A stát řekne: ne, my to zlevníme. To je špatně.“ Inflace kvůli konfliktu podle Hradila poroste, i když zatím jen pozvolna. „To je teprve začátek. Řada věcí se ještě nepropsala,“ dodává. Zásadní podle něj zůstává jediné: „Správná reakce je nepopulární - v zásadě nedělat nic a nechat ekonomiku se přizpůsobit.“

Podle hlavního ekonoma ČSOB Jana Bureše zůstává globální ekonomika v mimořádně nejistém prostředí a příměří mezi Íránem a Spojenými státy podle něj rozhodně neznamená zásadní obrat. „Nemyslím si, že to je game changer. Ta dohoda je křehká, v mnoha bodech obecná a každá ze stran si ji vykládá po svém,“ říká Bureš. Klíčovým faktorem zůstává zejména kontrola Hormuzského průlivu, kudy proudí významná část světových dodávek ropy. „Docela bych se divil, kdyby se Írán vzdal své vyjednávací pozice,“ dodává.Trhy sice reagovaly uklidněním a ceny ropy mírně klesly, podle Bureše ale nelze očekávat dlouhodobou úlevu. „Na trvalé zlevnění energií to zatím nevypadá,“ a zásadní roli bude hrát nejen výše cen energií, ale i případné výpadky v dodávkách. Právě ty by mohly mít na ekonomiku nejtvrdší dopad. „Rozdíl mezi zdražením o 20 procent a o 200 procent je obrovský. A úplně jiná situace nastává, pokud se přidají fyzické nedostatky surovin,“ říká.Bureš zároveň kriticky hodnotí některé kroky vlády, zejména zásahy do cenotvorby. „Plošná opatření typu snižování daní jsou často vyhazováním peněz. A zásahy do marží mohou poškodit konkurenci,“ říká. Stát by podle něj měl spíše cílit pomoc na nejzranitelnější sektory a domácnosti.Navzdory rizikům ale nevidí bezprostřední hrozbu pro stabilitu finančního systému. Ani vlna refixací hypoték by podle něj neměla představovat zásadní problém. „Český finanční sektor je konzervativní. Klíčové by bylo až výrazné zvýšení nezaměstnanosti,“ uzavírá.

Hostem podcastu Pavla Štrunce byl Petr Kocian, zakladatel a generální ředitel sítě očních klinik Neovize Group. Do zdravotnictví se dostal náhodou, když jako jednadvacetiletý student pomáhal zakládat nemocnici v Neratovicích. „Brali mě jako brigádníka, ale velmi rychle jsem se stal prakticky manažerem celé nemocnice,“ vzpomíná Kocian. Právě zkušenost z 90. let podle něj ukázala, že zdravotnictví není jen o odbornosti lékařů, ale také o řízení. „Řídit nemocnici není totéž jako léčit pacienta,“ říká. Podle něj se systém dlouhodobě příliš opírá o lékaře, zatímco manažerský pohled chybí. Za klíčové považuje i osobní přístup. „Chci, abychom se o pacienty starali tak, jak bychom chtěli, aby se někdo staral o nás,“ vysvětluje.Zásadní proměnou prošlo podle Kociana i chování pacientů. Zatímco systém je dnes dostupnější a komfortnější, roste podle něj i nárokovost. „Pacienti mají pocit, že když si platí pojištění, mají nárok na všechno. Často se ani neomluví, když nepřijdou na vyšetření,“ upozorňuje. Jako jedno z řešení vidí větší spoluúčast. „Regulační poplatky snížily zbytečné návštěvy až o 20 procent,“ říká. Podle něj by systém měl více motivovat k odpovědnosti, nikoli jen k čerpání péče.Budoucnost zdravotnictví pak vidí v technologiích. Umělá inteligence už dnes podle něj pomáhá zvyšovat kapacitu péče. „Jen loni jsme díky ní ošetřili o čtyři tisíce pacientů víc,“ uvádí. Zároveň ale varuje před nekritickým nadšením: „Je to dobrý sluha, ale špatný pán. Musíme být opatrní, jak ji používáme.“

Hostem Hrotcastu byl výkonný ředitel JRD Group a bývalý šéf Hypoteční banky Jan Sadil a říká, že návrat k extrémně levným hypotékám je nepravděpodobný. „Můžeme poměrně rychle zapomenout na to, že by se sazby dostaly pod čtyři procenta.“ Reálně podle něj bude trh nějakou dobu fungovat se sazbami nad pěti procenty.Přesto podle něj úroková sazba není tím hlavním faktorem, který rozhoduje o tom, zda si lidé vezmou hypotéku. „Hypotéka je jen nástroj. První je potřeba bydlet,“ říká. Výjimkou byla doba extrémně levných peněz, kdy sazby začínaly jedničkou. „Tehdy se úrok stal tím lákadlem a objemy hypoték byly extrémní.“Velkým tématem je podle Sadila i refixace hypoték a letos se podle něj přenastaví sazby u úvěrů v objemu stovek miliard korun. „Každý měsíc jde zhruba o 40 miliard korun. To je obrovský balík,“ upozorňuje.Pro domácnosti to bude znamenat vyšší splátky, často o tisíce korun měsíčně. Přesto Sadil nečeká systémový problém. „Hypoteční úvěry jsou v Česku extrémně dobře spláceny. Delikvence je hluboko pod jedním procentem,“ říká.Rizikem by podle něj byla spíše rostoucí nezaměstnanost než samotné zvýšení sazeb. „Dokud lidé mají příjem, zvládnou i vyšší splátky.“ Z dlouhodobého hlediska pak podle něj poroste význam nájemního bydlení. „Otázka je, jestli představa, že každý musí bydlet ve vlastním, ještě platí. Myslím si, že ne.“

Hostem Hrotcastu byl hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda. A mluvilo se o tom, jaké dopady může mít současné napětí na Blízkém východě na ceny ropy, pohonných hmot i širší ekonomiku. Podle Kovandy je současná situace zatím spíše výkyvem než dlouhodobým trendem. „Zatím je to výkyv. Jestli se z něj stane proces, to v tuto chvíli nikdo neví, ale v krajním případě může cena ropy vystoupat až ke 150 dolarům za barel,“ upozorňuje Kovanda. Takový scénář by podle něj překonal i cenové šoky po ruské invazi na Ukrajinu.Zatím se ale trhy drží relativně při zemi a počítají s cenou kolem 100 dolarů za barel. I to je podle ekonoma poměrně vysoká úroveň, zároveň ale dodává, že investoři mají tendenci být příliš optimističtí. „Je třeba být k jejich optimismu zdravě skeptický,“ říká.České domácnosti zatím dramatický dopad nepociťují. Podle Kovandy jsou ceny pohonných hmot v reálném vyjádření stále nižší než v minulosti. „I dnes jsou ceny zhruba o 18 korun reálně nižší než před čtyřmi lety,“ připomíná. Právě proto považuje debatu o okamžitém zásahu státu, například snížení spotřební daně, za předčasnou. Podle něj jde spíše o politickou než ekonomickou reakci. „Reagovat na výkyvy, které trvají pár dnů, je nekoncepční. Politici by měli mít chladnější hlavu,“ říká.

„Česko má obrovský potenciál, který nevyužíváme. Je zamčený. Stačilo by odemknout jen ta úzká hrdla, která tady dlouhodobě existují,“ říká Pavel Kysilka, bývalý viceguvernér ČNB a šéf České spořitelny, v novém Hrotcastu. Za jeden z největších problémů české ekonomiky označuje především přeregulovanost podnikatelského prostředí. „Ekonomika je zavalená neuvěřitelnou byrokracií, regulací, dohledem a kontrolorstvím. To je obrovská koule na noze,“ říká.Podle něj se tento trend neprojevuje jen v Česku, ale v celé Evropské unii, která podle něj v posledních letech výrazně rozšířila regulatorní rámec. A kriticky se Kysilka staví k evropské klimatické politice. Ta podle něj evropské ekonomice spíše škodí, než aby jí pomáhala. „V Evropské unii si podvazujeme ekonomický růst a zdroje, které bychom potřebovali pro prosperitu i pro řešení budoucích problémů,“ uvedl. Evropská unie se podle něj snaží prosazovat ambiciózní klimatické cíle, přestože její podíl na globálních emisích je relativně malý. Ekonom také upozorňuje, že v debatě o klimatu často chybí otevřená diskuse o míře lidského vlivu na změny klimatu a o efektivitě zvolených opatření. Podle něj by se evropské státy měly více soustředit na ekonomickou prosperitu a schopnost adaptace na změny, než na regulace, které mohou hospodářský růst omezovat. Kysilka zároveň ostře kritizuje systém dotací a subvencí, které podle něj deformují fungování tržní ekonomiky. „Dotace a subvence jsou jed ekonomiky. Odklánějí investice tam, kam by vůbec neměly jít, a vytvářejí falešné signály,“ uvedl. Podle něj by stát měl místo toho vytvářet stabilní podnikatelské prostředí a nechat rozhodování o investicích na trhu.

Hostem Hrotcastu byl realitního makléře a investor Tomáš Kučera a mluvili jsme o tom, jak bezpečné je v současné době investovat do nákupu nemovitosti v Dubaji: „Dubaj byla vnímána a prezentována jako bezpečný přístav pro investice. A tohle dostalo lidově řečeno na zadek,“ říká. Podle Kučery by přitom investory neměla geopolitická rizika v regionu úplně překvapovat.Dubaj je součástí oblasti, která v minulosti zažila opakované konflikty a nestability, což se dokázalo promítnout i do realitního trhu. „Dubaj je oblast, která za posledních 35 let má podruhé v bezprostřední blízkosti válečný konflikt,“ připomíná. A dodává, že trh s nemovitostmi v emirátu umí reagovat velmi prudce: „Ceny nemovitostí se tam dokázaly propadnout o 30, 40 i 50 procent.“ Současná situace by se podle něj mohla projevit hlavně nepřímo, především přes pokles turismu a menší zájem investorů o nákup bytů určených ke krátkodobému pronájmu.„Pokud je realitní trh postavený na přílivu zahraničních investorů a turismu, každá bezpečnostní nejistota může růst zastavit. Troufl bych si říct, že může přijít i pokles cen,“ míní Kučera. Připomíná zároveň, že investoři by měli kromě výnosů vždy zvažovat i širší rizika. „Každý investor by si měl dát na jednu misku vah výnos a na druhou rizika. A teprve pak se rozhodnout.“

Pavel Peterka, hlavní ekonom XTB, v Hrotcastu přináší alarmující predikce o budoucnosti českých důchodců. I když se český senior v současnosti může pochlubit relativně štědrým důchodem, Peterka varuje, že s rostoucími náklady a stárnutím populace se situace za pár desetiletí výrazně zhorší.„Důchodci v Česku na tom dnes nejsou tak špatně, jak se někdy tvrdí,“ říká Peterka. „Systém je poměrně štědrý, především když se podíváme na průměrnou výši důchodu v poměru k průměrné mzdě. V porovnání s jinými evropskými zeměmi jsme na tom dobře.“ Průměrný český důchod pokrývá více než 100% běžných nákladů, což je výjimečné.Ale varování přichází, jakmile se podíváme do budoucnosti. „Za 20 let bude počet seniorů růst, a to nejen kvůli delší délce života, ale i díky stárnutí populace. Problém bude v tom, že aktivních lidí, kteří do systému přispívají, bude výrazně méně. To znamená, že penzistů bude víc, ale peníze se budou muset dělit mezi větší skupinu lidí,“ říká Peterka.Vláda už nyní čelí tlaku na zajištění penzí pro stále větší část obyvatelstva. Zatímco dnešní generace seniorů ještě využívá relativně silného důchodového systému, nadcházející generace budou mít podle Petra mnohem menší šance na stejný komfort.Peterka přitom zdůrazňuje, že budoucí důchodci budou muset více spoléhat na vlastní spoření. „Dnes je důležité začít spořit na vlastní důchod, protože stát nebude moci vše pokrýt. A je potřeba, aby to bylo přístupné pro každého,“ dodává.

Zelená revoluce, nebo ekonomická sebevražda? Petr Dufek mluví o bilionových nákladech dekarbonizace, emisních povolenkách i riziku pro evropský průmysl. Poslechněte si celý rozhovor a ➡️dejte odběr, ať vám neuniknou další díly Hrotcastu.

Hostem Hrotcastu byl Tomáš Jelínek, člen představenstva Raiffeisenbank odpovědný za oblast Markets & Investment Banking a mluvilo se hlavně o tom, jak Češi zacházejí se svými penězi: „Češi jsou hrozně spořivý národ. Dokonce jsme byli chvíli první v Evropě. Jenže držíme hlavně v depozitech,“ říká a dodává, že podle něj si lidé sice odkládají část příjmů, ale často ve špatných produktech. Zásadní zlom prý přinesly až poslední roky vysoké inflace. „Každý ví, že zdražil chleba a mléko, ale pořád si spousta lidí neuvědomuje, že inflace jim ve stejném objemu ukusuje peníze, které mají na běžném účtu nebo doma,“ popisuje Jelínek. Upozorňuje také na opačný efekt: „Když je vysoká inflace, je vlastně dobré mít úvěr. To si taky ne každý uvědomuje.“

Debata o státním rozpočtu se podle hlavního ekonoma investiční skupiny DRFG Martina Slaného zúžila na čísla, kterým už skoro nikdo nerozumí. Deficit, strukturální deficit, jednorázové položky – místo smysluplné debaty o tom, kam má česká ekonomika směřovat.V Hrotcastu mluví Martin Slaný o tom, proč je rozpočet především vyjádřením hospodářské politiky vlády, proč rozpočtové provizorium nemusí být problém a kde leží skutečné slabiny českých veřejných financí. Vrací se také k devadesátým létům a ekonomické transformaci, kterou považuje za jeden z klíčových úspěchů moderní české historie – a vysvětluje, proč je chyba se od tohoto období dnes politicky distancovat.

Kybernetické útoky nejsou vzdálenou hrozbou, ale každodenní realitou, která se stále častěji dotýká i Česka. Podle etického hackera a forenzního vyšetřovatele Jakuba Alimova ze společnosti Alinet.cz se kyberprostor stal regulérním bojištěm, kde se útočí nepřetržitě „Geopoliticky se válčí zhruba patnáct set kilometrů od nás, ale v kybersvětě se útočí pořád. A každý den,“ říká Alimov v podcastu Hrotcast.Nejčastější hrozbou jsou podle něj ransomwarové útoky, při nichž útočníci zašifrují data celé firmy a požadují výkupné, často v řádech desítek milionů korun. Samotný útok přitom nemusí být technicky složitý. Přístupy do firemních systémů se prodávají na darknetu a škodlivý software je dostupný formou služby. „Vy si dnes nemusíte umět napsat vlastní kód. Existuje ransomware as a service. Zadáte kryptopeněženku, dostanete škodlivý kód a je hotovo,“ popisuje Alimov.Útočníci si navíc pečlivě vybírají čas. Nejčastěji přicházejí útoky v pátek večer nebo o víkendu, kdy ve firmách nikdo nereaguje. „Od prvního průniku do systému po kompletní zašifrování firmy to může trvat 88 minut. To je okno, kdy se ještě dá bránit,“ říká.Kyberzločin už dávno není doménou jednotlivců. Podle Alimova dnes fungují organizované skupiny s hierarchií a zákaznickou podporou. „Vy se přihlásíte do portálu, kde vidíte informace o firmě, vyjednáváte o výkupném a někdy vám řeknou, že slevu musí schválit nadřízený, který zrovna spí.“Vedle ekonomicky motivovaných útoků ale existuje i jiná, méně viditelná hrozba: státní kyberšpionáž. Ta se nesnaží systémy zničit, ale dlouhodobě v nich zůstat. „To jsou pokročilé útoky, které našlapují po špičkách. Cílem je být v systému co nejdéle a nebýt odhalen,“ vysvětluje Alimov. Zranitelné nejsou jen firmy, ale i nemocnice, školy nebo státní instituce. Ve zdravotnictví přitom nejde jen o peníze. „Když nefungují CT, rentgeny nebo elektronické recepty, lékaři jsou v podstatě slepí. To může přímo ohrozit život pacientů,“ varuje.Rizika se ale týkají i běžných domácností. Chytré kamery, televize, vysavače nebo auta mohou sloužit nejen uživatelům, ale i útočníkům. „Kamery a další zařízení se běžně zneužívají. Pokud jsou vystavené internetu a nejsou aktualizované, je to dnes standardní praxe,“ říká Alimov. Základní obrana přitom není podle něj otázkou špičkových technologií, ale disciplíny. Offline zálohy, přehled o tom, co je připojeno k internetu, a schopnost rychle reagovat rozhodují o tom, zda firma útok přežije. „Nejhorší je, když nezjistíte, kudy se útočník dostal dovnitř. Pak vás zašifrují znovu,“ uzavírá Alimov.

První rok druhého mandátu Donalda Trumpa zatím podle hlavního ekonoma Trinity Bank Lukáše Kovandy nelze hodnotit jednoznačně. „Je to smíšený obrázek,“ říká Kovanda v novém Hrotcastu. Zatímco se zlepšila obchodní bilance USA, není podle něj jasné, zda jde o dlouhodobý trend, nebo jen krátkodobý efekt.„Obchodní deficit Spojených států byl po očištění o inflaci nejnižší od roku 1999. Ale nevíme, jestli to vypovídá o zdraví ekonomiky, nebo třeba o slabší domácí spotřebě,“ upozorňuje Kovanda. Na akciových trzích se navíc Trumpovi příliš nedařilo: „Americké akcie loni v přepočtu do eur rostly asi pětkrát pomaleji než evropské.“Jedním z důvodů mohou být cla, která Trump prosazuje jako klíčový nástroj své politiky. Podle studií, na které Kovanda odkazuje, však dopadají především na samotné Američany. „Cla z velké části platí američtí importéři a spotřebitelé. Na zahraniční vývozce mají jen omezený dopad,“ říká. To podle něj vysvětluje, proč se optimismus investorů v USA drží při zemi.Ekonomická debata se přitom stále více prolíná s geopolitikou. Kovanda míní, že Trumpovo druhé období už nepůsobí chaoticky jako to první. „Administrativa byla připravenější a opírá se o jasně formulovanou bezpečnostní strategii,“ říká. Ta ale zároveň vysílá nepříjemný signál Evropě: Spojené státy podle něj dávají najevo, že se nelze automaticky spoléhat na jejich bezpečnostní garance.Evropa podle Kovandy na tuto změnu reaguje pomalu. „Místo aby se soustředila na dostupné energie, průmysl a obranu, dál zvyšuje regulaci a ideologickou zátěž,“ tvrdí. Právě slabost a nejednotnost EU podle něj Trumpovi umožňuje vyvíjet tlak na jednotlivé státy, například v případě Grónska.Řešením je podle Kovandy skutečně funkční jednotný trh. „Vnitřní bariéry v EU jsou často větší brzdou než Trumpova cla,“ říká. Podmínkou ale je, aby se evropský trh nestal rukojmím dalších regulací. „Bez konkurenceschopné ekonomické základny nemůže Evropa obstát ve světě soupeřících velmocí.“

Hostem Hrotcastu byl hlavní ekonom Deloitte David Marek. Podle něj má současná vláda mimořádné štěstí. „Dostala ekonomiku, která není spálenou zemí. Naopak zrychluje,“ říká. Zároveň ale varuje před falešným pocitem bezpečí: samotný růst dlouhodobé problémy Česka nevyřeší.Českou ekonomiku přirovnává k „hobby běžci“ – občas zrychlí, občas poleví, ale chybí jí tvrdě vedený tréninkový plán. Tedy dlouhodobá hospodářská strategie, která by platila napříč politickými cykly a vládami.Největší zkouška podle Marka teprve přijde u veřejných financí. Vládní koalice slibuje návrat k rozpočtové stabilitě bez zvyšování daní, zároveň mluví o levnějších energiích, dostupném bydlení a růstu mezd. Taková kombinace se ale bez konkrétních škrtů a nepopulárních rozhodnutí skládá jen velmi obtížně. Spoléhat na rychlejší růst nebo na „zatočení se šedou ekonomikou“ podle Marka stačit nebude – potřebné stovky miliard to nepřinese.Lepší makroekonomická čísla tak nesmějí zastřít realitu rozpočtů. „Spoléhat se jen na zrychlení hospodářského růstu nebo na omezení šedé ekonomiky nestačí. To nepřinese objem úspor, který je potřeba ke snížení rozpočtového deficitu,“ upozorňuje.Andrej Babiš tak případně přebírá ekonomiku ve slušné kondici, ale s nepříjemným úkolem: ukázat, že umí nejen jet na dobré vlně, ale hlavně nastavit disciplínu, která obstojí i ve chvíli, kdy se vítr otočí.

Rychlý růst ekonomiky zakryl slabiny rozpočtu – ale jen dočasně. Hlavní ekonom XTB Pavel Peterka v podcastu mluví otevřeně o nadhodnocených příjmech, iluzích kolem EET i o tom, proč růst sám o sobě státní finance nespasí.

Hostem Hrotcastu byl Roman Ďurčo, předseda Odborového svazu KOVO, a říká, že česká ekonomika není v takové kondici, jak ji ve své bilanční zprávě popisoval bývalý premiér Petr Fiala. „Číslo 2,5 procenta vypadá hezky, ale ekonomiku dnes táhne hlavně domácí spotřeba. Když se podíváme na průmysl, zejména ten energeticky náročný, podniky v dobré kondici nejsou,“ říká Ďurčo.

Německá vláda od příštího roku plánuje dotovat ceny elektřiny pro přibližně dva tisíce energeticky náročných firem a snížit jim náklady až o polovinu. Podle hlavního ekonoma banky Creditas Petra Dufka jde ale spíše o pokus přikrýt hlubší strukturální problémy německé ekonomiky, než o systémové řešení.Dufek upozorňuje, že Německo se od roku 2019 nepohnulo z předcovidové úrovně výkonu a průmyslová výroba je dnes srovnatelná s rokem 2010. Podle něj si země zároveň sama vypěstovala konkurenci v Číně, kam v minulosti přenesla klíčové technologie, zejména v automobilovém sektoru.Podpora však nebude plošná a dotkne se jen části podniků. Firmy navíc budou muset prokazovat, že úspory investují do ekologických opatření, což je podmínka Evropské komise. Dufek upozorňuje, že jde o jasný zásah do jednotného evropského trhu, který ale pravděpodobně projde kvůli tomu, že je navázán na klimatické cíle.Dopady na český průmysl mohou být dvojí. V pozitivním scénáři by se německá ekonomika mohla odrazit ode dna, což by zvýšilo poptávku po českém exportu. Negativní variantou je zhoršení konkurenceschopnosti českých firem, které budou čelit levnějším německým konkurentům.Podle Dufka však český průmysl stále těží z nižších pracovních nákladů a určité výhody vůči Německu si drží. Hlavním problémem jsou podle něj dlouhodobé investice do energetické infrastruktury, které si vyžádají biliony korun a jejich skutečné náklady nakonec dopadnou především na domácnosti a spotřebitele.

Evropská unie zavede od ledna clo na levné zásilky z Číny do 150 eur. Změna dopadne hlavně na nízkopříjmové domácnosti, které v posledních letech masově nakupují na portálech typu Temu, Shein nebo AliExpress. Podle hlavního ekonoma Trinity Bank Lukáše Kovandy může jít až o miliardové zdražení.V Česku, kde přes internet nakupuje 80 procent populace, to podle Kovandy znamená dodatečných deset miliard korun, které spotřebitelé zaplatí navíc. U některých položek, zejména velmi levných, může finální cena vyskočit i o více než sto procent.Kovanda upozorňuje, že Brusel se tak sám dostává do rozporu s dřívější kritikou americké ochranářské politiky. Místo volného trhu volí opatření, která mají chránit evropské e-shopy před čínskou konkurencí. Ta těží z levnější energie, nižších nákladů výroby a sofistikovaných prodejních algoritmů.Druhým velkým tématem je evropský plán financování Ukrajiny. Evropská centrální banka odmítla poskytnout záruku na obří půjčku, která měla být kryta výnosy z ruských zmrazených aktiv. Podle Kovandy jde o „hurá akci“ Evropské komise, která nedokázala vyjednat podporu klíčových hráčů včetně USA. Belgie, kde sídlí Euroclear a kde leží většina zmrazených ruských rezerv, se obává, že by v případě budoucího míru mohla nést právní i finanční následky.Evropská rada bude o dalších variantách pomoci Ukrajině jednat 18. prosince. Podle Kovandy může být nakonec jedinou realistickou cestou nový společný unijní dluh nebo série bilaterálních dohod mezi členskými státy a Kyjevem.

Politická hra kolem rozpočtu, tlak na úředníky i dilema mezi obranou a Green Dealem. Petr Musil otevřeně popisuje, kde je skutečný problém českých financí a jaké riziko hrozí, pokud politici ztratí fiskální disciplínu. Poslechněte si nový Hrotcast.

Jak moc se skutečně změní ekonomika s novou vládou? Podle Štěpána Křečka žádná apokalypsa nepřichází – rozpočtové změny jsou v jednotkách procent HDP. V Hrotcastu ale zároveň říká, že Fialova vláda dlouhodobě bojovala s image nedostatečné ekonomické kompetence a slabé komunikace. „Nešlo o výsledky, ale o to, jak působila na veřejnost.“

Akciové trhy letos lámou rekordy, přestože svět obklopují nejistoty jako obchodní válka mezi USA a Čínou, ruská agrese na Ukrajině i rostoucí zadlužení států. „Je fascinující, jak se investoři dokázali oprostit od politiky. Rizik je spousta, ale trhy rostou,“ říká v novém Hrotcastu Jiří Tyleček, hlavní analytik společnosti XTB. 

Češi elektromobilům zatím moc nevěří, ale podle Arnošta Barny z Kia ČR je to jen otázka času. „Zvykáme si pomaleji, ale stejně jako dřív u dieselů či automatů – nakonec nás přesvědčí zkušenost.“ V novém Hrotcastu mluví o budoucnosti bezemisní dopravy i o tom, co by měla dělat Evropa jinak.

Nová vláda Andreje Babiše chce po nástupu zrušit emisní povolenky ETS2 pro domácnosti a dopravu. Podle ekonoma Lukáše Kovandy to ale nebude snadné. Brusel systém nastavil tak, že jeho zrušení by znamenalo tvrdé sankce a ztrátu evropských dotací.

Evropa zavádí nové emisní povolenky, které mají měnit náš životní styl – a nikdo pořádně neví, kolik budou stát. Ekonom Petr Dufek v novém Hrotcastu vysvětluje, proč jde podle něj o nepodařenou daň a jaké dopady může mít na domácnosti. Poslechněte si ostrou kritiku evropské klimatické politiky a chaotického rozpočtu.

Nová vláda Andreje Babiše se teprve rýsuje, ale její ekonomické kontury podle hlavního ekonoma XTB Pavla Peterky nevypadají příliš slučitelně. „Programy ANO, SPD a Motoristů jdou proti sobě. Jedni chtějí šetřit, druzí rozdávat. Výsledkem může být rozpočet s deficitem kolem půl bilionu korun ročně,“ říká v novém Hrotcastu. 

Nová vláda Andreje Babiše s Motoristy a SPD má před sebou obtížné kompromisy, ale žádný rozpočtový kolaps nehrozí, říká hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. Emisní povolenky chce Česko podle něj oprávněně zpochybnit a euro by se nemělo zavádět dříve než v příští dekádě.

Evropská klimatická politika a energetická bezpečnost se staly jedním z hlavních témat voleb. Podle poslance ODS a člena sněmovního podvýboru pro energetiku Václava Krále nakonec i tentokrát rozhodne „peněženka voličů“. Ceny energií, emisní povolenky i stabilita sítě podle něj zásadně ovlivní hospodářství i domácnosti.

Evropský automobilový průmysl míří do slepé uličky. Elektromobilita měla být symbolem pokroku, ale realita je jiná: továrny brzdí výrobu, zákazníci nechtějí drahá a nepraktická auta a hlavním vítězem se stala Čína. „Zákazník chce produkt, který mu slouží, ne naopak,“ říká Jaroslav Vavera, majitel motoristického vydavatelství MotorCom, který byl hostem Pavla Štrunce. 

„Česká ekonomika stojí před zásadní volbou. Buď přijde velká dluhová párty, anebo budeme dál zlepšovat klíčové ukazatele,“ říká v novém Hrotcastu hlavní ekonom BHS a poradce premiéra Petra Fialy Štěpán Křeček. V rozhovoru s Pavlem Štruncem mluví o tom, kdy je dluh správná volba a kdy vede jen k bolestivé kocovině, proč je ETS2 větší hrozba než uhlíková daň, jak se dívá na digitální euro i proč nepřijímat eurozónu může být pro Česko dnes výhodnější než kdykoli dřív.

Český státní rozpočet naráží na jasný strop, a to deficit kolem 280 miliard korun. Podle hlavního ekonoma společnosti Investika Víta Hradila je to maximum, které dovoluje zákon o rozpočtové odpovědnosti. Ať už rozpočet píše kdokoli, výsledné číslo bude v podstatě stejné. „Schillerová může přijít zase jenom s deficitem 280 miliard. U něčeho bude víc, u něčeho míň, ale to jsou jen kosmetické přesuny,“ říká Hradil v novém Hrotcastu.

Vláda představila návrh státního rozpočtu se schodkem 286 miliard korun. Přestože jej opozice, ale i část koaličních politiků kritizuje, podle ekonoma XTB Pavla Peterky není výsledek tragický. „Klíčové je procentní vyjádření vůči HDP, to se má pohybovat kolem dvou až tří procent. To je na rozdíl od minulosti pozitivní,“ říká. Tempo zadlužování je zhruba třikrát pomalejší než za předchozí vlády.

Bude to rok od chvíle, kdy bývalý šéf Evropské centrální banky a italský expremiér Mario Draghi předložil Bruselu svou obsáhlou zprávu o stavu Evropské unie. Dokument, který tehdy rezonoval v médiích i mezi politiky, upozorňoval na klesající vliv EU, přeregulovanost a potřebu masivních investic. Jak ale upozorňuje ekonom Lukáš Kovanda, Unie se místo doporučených kroků vydala zcela opačnou cestou.

Česká ekonomika poroste v příštích dvou letech jen kolem dvou procent, což podle hlavního ekonoma banky Creditas Petra Dufka nestačí ani na vytváření nových pracovních míst. V novém Hrotcastu upozorňuje, že optimismus ohledně růstu je spíše relativní – pozitivní nálada panuje třeba i v Německu. „Nechápu proč. Německo je ekonomický lúzr, který šest let přešlapuje na místě,“ míní Dufek.

Evropská unie přistoupila na tvrdé podmínky obchodní dohody s USA. Podle ekonoma Lukáše Kovandy nejde o rovnocenný pakt, ale o kapitulaci. Poslechněte si, proč může přechod na americké energie stát EU stovky miliard – a jakou roli v tom hraje slabnoucí evropská ekonomika.

Americký prezident rozjíždí novou obchodní ofenzivu a hrozí cly, která mohou tvrdě dopadnout i na Česko. Ekonom Pavel Peterka v Hrotcastu varuje: globální růst slábne a vývozní ekonomiky budou pod tlakem. Poslechněte si, proč je budoucnost nejistá – a proč Evropa musí reagovat chytře.

Český průmysl se zvedá, ale podle hlavního ekonoma Patria Finance Jana Bureše zůstává v křehké rovnováze. V Hrotcastu mluví i o Trumpových clech a jejich možném dopadu na evropský export.

Kateřina Havrlant, někdejší vrcholová manažerka Googlu a současná investorka, říká v Hrotcastu otevřeně: Evropa má skvělé vědce, ale nedokáže věci dotáhnout. AI mezitím mění svět. Proč ji zaujaly jen startupy s globální ambicí? A proč dnes investuje do umění?

Green Deal je nerealistický projekt, nejrozumnější by bylo ho škrtnout a peníze dát raději na zbrojení, říká hlavní ekonom BHS a poradce premiéra Štěpán Křeček. V novém Hrotcastu rozebírá emisní povolenky, geopolitiku, i to, proč se lidé necítí bohatší, i když jim roste mzda.

Napětí mezi Íránem a Izraelem zdražuje ropu. Bitcoinová kauza mezitím přepisuje debatu o kryptoměnách ve státních rezervách. Pavel Peterka v novém Hrotcastu vysvětluje, proč by centrální banka měla být opatrná.

„Začíná se v tichosti obchodovat s emisními povolenkami pro domácnosti, následně by mohlo téměř vše zdražit, třeba pohonné hmoty až o 18 korun na litr,“ říká Lukáš Kovanda, hlavní ekonom Trinity Bank, v novém Hrotcastu. Proč téma politicky usnulo a masově se mu nevěnují ani média?

„Státy se běžně dostávají k bitcoinům z trestné činnosti a dále je prodávají. Je to legitimní a technicky možné,“ vysvětluje v novém Hrotcastu expert na kryptoměny z pražské VŠE Jakub Jedlinský. Jak kauza darknetového obchodníka Tomáše Jiřikovského ovlivní kryptotrhy i jeho vlastní život?

Místo růstu ekonomiky nás čeká růst daní — a iluze vyrovnaného rozpočtu dál přežívá jen v politických floskulích. Ekonom Petr Dufek se v Hrotcastu zamýšlí nad zelenou politikou, daněmi z neřestí a zbytečně zrušenou elektronickou evidencí tržeb.

HDP zpomaluje, spotřeba stagnuje a nálada veřejnosti je na bodu mrazu. V Hrotcastu s Vítem Hradilem rozebíráme hlavní brzdy české ekonomiky – od Trumpa až po EET.

Tendr na nové bloky Dukovan není jen o ceně – ale i o evropské politice, tlacích a strategii. V Hrotcastu s Jiřím Gavorem rozebíráme zákulisí sporu, který ovlivní českou energetiku na desetiletí dopředu.

Proč zdražují služby, i když inflace klesá? Ekonom Jan Bureš v Hrotcastu s Pavlem Štruncem vysvětluje, co žene ceny vzhůru a proč obranné výdaje nesmějí končit u opalovacích krémů.

Sto dnů v Bílém domě a globální důvěra v USA se otřásá. Hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda vysvětluje, proč Trumpova politika připomíná spíš improvizované divadlo než promyšlenou strategii – a proč to nejvíc těší Kreml.

Co znamená Trumpův tlak na centrální banku pro dolar a globální trhy? Hlavní ekonom XTB Pavel Peterka rozebírá investiční dopady celní války, úprk kapitálu z USA i to, proč Evropa může být novou příležitostí pro investory.