Inspiruj se!

Vystudoval biokybernetiku a když se učil programovat, na ČVUT se ještě používaly děrné štítky. V devadesátých letech zakládal firmy, vyjednával po boku Petra Kellnera a pak dvacet let řídil velké televize: nejdřív Novu a poté veřejnoprávní Českou. Dnes v šedesáti šéfuje Nadační fond Vltavské filharmonie - a konečně má čas na hudební festivaly.Jsou lidé, o kterých se říká, že byli “u toho”. Ale Petr Dvořák je muž, který nejenže byl u toho, ale často “to” také řídil.Od koho a kde se to učil? Zeptáme se ho na to. A taky se zeptáme, proč pro něj byla elektrotechnická fakulta ČVUT „nejlepší rozhodnutí života“, co ho naučila kybernetika o řízení složitých systémů – a jak se z aspirantury na počítačovém vidění stala po náhodném setkání “na stopu” stala kariéra podnikatele.Následovala cesta se zastávkami jako fotbalová Slávie, pojišťovnictví, Expandia banka a nakonec Nova, přičemž společným jmenovatelem byla PPF. Petr otevřeně mluví o tom, čím byl výjimečný Petr Kellner, proč podle něj patří do stejné ligy jako Steve Jobs nebo Elon Musk – a co mají tihle lidé většinou společného.A ano, vrátíme se k jeho neúspěšnému pokusu být potřetí zvolen generálním ředitelem České televize. Jestli je pravda, že s jeho kandidaturou jeho žena nesouhlasila, a co mu řekla, když zvolen nebyl.Taky co pro veřejnoprávní televize včetně té České může znamenat současný skandál v BBC, proč je podle něj Česko na špici v počtu dolarových milionářů na počet obyvatel nebo jaké znalosti a kompetence budou potřebovat jeho vnuci, aby uspěli ve světě umělé inteligence.A v závěru: jak vypadá život po odchodu z velké funkce, proč jsou pro šéfa televize Vánoce překvapivě nejklidnějším obdobím roku a proč už nechce dělat exekutivní roli, ale spíš velké smysluplné projekty – ideálně v Česku, možná jednou i jinde v Evropě.Než vás pozveme k poslechu, ještě připomínám, že v úterý 2. prosince vezeme se Sentou do Brna reprízu naší show o umělé inteligenci, která měla premiéru v pražském Kině Atlas, a všem divákům děkujeme za skvělou atmosféru. Kdo chce přijít v Brně, lístky najde na Gooutu nebo na našem webu inspiruj,se/show.Na webu najdete také termíny našich lednových až březnových workshopů, a také možnost koupit svým blízkým či kamarádům dárkový poukaz jako certifikát. Určitě je to potěší.A teď už přejeme klidné a zábavný poslech našeho povídání s Petrem Dvořákem. This is a public episode. If you'd like to discuss this with other subscribers or get access to bonus episodes, visit www.jednoprocento.cz/subscribe

Když mu bylo deset, ukázal na procházce s rodiči v Bratislavě na výškovou budovu, a prohlásil že tam jednou bude mít kancelář. O třicet let později v ní seděl jako ředitel banky.Igor Vida nikdy neplánoval kariéru ve financích, a nebýt sestry, která počátkem devadesátých let potřebovala pomoct s počítači v tehdejší státní bance, asi by se ti nikdy nestalo. Dnes vede v Česku pobočku Raiffeisenbank, kde každý čtvrtý zaměstnanec denně pracuje s umělou inteligencí.Zeptali jsme se mimo jiné na to, proč na poradách mluví vždycky jako poslední, co ho na Harvardu zbavilo “arogance” a proč si myslí, že by děti měly umět matematiku. I když počítače dnes umí už skoro všechno líp než my.Vida mluví otevřeně o tom, jak budovat firemní kulturu, kde lidé dostávají prostor experimentovat. O tom, proč pobočky bank nikdy úplně nezmizí, ale možná v nich budou sedět avatary. I o tom, jestli má smysl kupovat zlato, když se svět hroutí - a proč mu kamarád radil raději stříbro.Kdo je Igor Vida? Optimista, který věří, že život si vždycky najde cestu. Manažer, který se nebojí přiznat chybu. A člověk, který se každý den těší na věci velké i malé - od víkendového výletu za dcerou až po plány, které se naplní za roky.Snad vás to bude bavit aspoň tak jako nás ve studiu.A připomínám, že pro vás se Sentou máme naši AI show, nazvanou: Jak jsme se naučii si nedělat starosti a milovat AI. Bilancujeme v ní tři roky, které uplynuly od spuštění ChatGPT. Po pražské premiéře v úterý budeme hned další úterý 2. prosince v Brně. Přijďte, těšíme se na vás. Lístky najdete na Gooutu nebo na našem webu inspiruj tečka se.A teď už přejeme příjemný poslech. This is a public episode. If you'd like to discuss this with other subscribers or get access to bonus episodes, visit www.jednoprocento.cz/subscribe

Nejlepší startupy nevznikají z touhy po slávě ani po penězích. Vznikají z osobní nutnosti. Když zjistíte, že něco prostě musíte udělat. A v danou chvíli to pro vás nemusí být ani pohodlné, ani výhodné. Někdy naopak.Náš host se rozhodl založit startup Elin hlavně kvůli své malé dceři. To když si uvědomil, že dřív nebo později začne používat sociální sítě. Protože do určitého věku to dětem můžete rozmlouvat nebo zakazovat, ale ne napořád. A když se to stane, čeká tam na ně predátorský algoritmus, navržený tak, aby tam trávily co nejvíc času. Vedlejším účinkem je pak ohrožení jejich duševního zdraví.Jan Romportl není typický startupista. Nenosí kelímek s kávou na meetupy, nevelebí disrupci a neponocuje v coworkingu plném dvacetiletých geeků. Ostatně už mu není ani dvacet, ani třicet. Má za sebou navíc úspěšný rozjezd akademické i korporátní kariéry. Přesto se rozhodl pustit do něčeho, co je nejisté, ale zároveň vzrušující. A jeho to naplňuje.Zásadní osobní moment přišel pro Jana Romportla před pár lety, a kde jinde než v pražské hospodě. Na pivu seděl s psychiatrem Jiřím Horáčkem a ten mu vysvětloval, jak vystavení digitálního světa lidskému mozku vede k úzkosti a ke ztrátě schopnosti chápat svět fyzický. Nejhorší je to přitom pro dospívající děti. Dobře to vysvětluje metafora tuhnoucího betonu: když je čerstvě umíchaný, všechny otisky se samy uhladí. A když uschne, tak už je tvrdý a odolný. Ale mezi tím, když tuhne, tak v něm všechny otisky navždy zůstanou. Tak si můžeme představit naši pubertu.Elin nabízí něco jako kognitivní antivirus. Nebo technicky řečeno aplikaci, která sleduje na sociálních sítích stejný obsah jako vaše dítě. A když detekuje problematické vzorce, což se může týkat čehokoli od komerční manipulace až po spouštěče potenciálních psychických problémů, snaží se pomoct. Necenzuruje ani nepoučuje, ale nabízí empatii a podporu.Bude to fungovat? Odborně snad ano, s Romportlem spolupracují přední psychologové a psychiatři. Finančně? Snad taky. V tuto chvíli má startup řádově desítky tisíc uživatelů, což je dost na ověření konceptu, a zakladatelé hledají investory.O tom všem jsme mluvili. A taky o tom, o čem přemýšlí, když běhá v lesích kolem Rokycan, proč chodí do posilovny, a zda nás umělá inteligence spíš zachrání, anebo zničí. Nápověda: možné je obojí, a nebezpečné je například i to, že se AI může pokoušet o obojí.Takže vám přeju příjemný poslech. A taky vás zvu už 25. listopadu na naši AI show do Kina Atlas. Je o tom, co jsme se za tři roky dozvěděli právě o AI, a také co jsme se díky umělé inteligenci dozvěděli sami o sobě. Připomínám, že na konci měsíce to bude tři roky právě od spuštění Chatu GPT. Moc se na vás se Sentou těšíme a záleží nám na tom, tak přijďte. Vstupenky najdete na webu kina Atlas, nebo na webu Inspiruj.se.A teď už naše povídání s Honzou Romportlem. This is a public episode. If you'd like to discuss this with other subscribers or get access to bonus episodes, visit www.jednoprocento.cz/subscribe

Často se stane, že je v místnosti s lidmi, kteří se nenávidí. Nejčastěji kvůli penězům, ale důvody můžou být složitější. Prací Martina Svatoše je takzvaná mediace, tedy urovnávání sporů. Většinou je to složité a těžké, ale ne nemožné. A úspěch je i to, když se účastníci po setkání s mediátorem nenávidí aspoň o trochu méně.Narodil se do rodiny známého malíře pražských zákoutí Ivana Svatoše, jeho bratr je režisér Jan Svatoš, on vystudoval práva na pařížské Sorbonně či Harvardu a patří k předním českým mediátorům. Často urovnává spory i v zahraničí: od Dubaje po Filipíny.O tom všem jsme mluvili, a taky o tom, proč je někdy obtížnější usmířit rozhádané kamarády než dvě korporace, kdy v řešení sporů funguje líp umělá inteligence a proč japonské “ano” někdy znamená “ano”, a jindy “ne”, a jak poznat, kdy znamená co.Martin odmítá to, že se jako vystudovaný právník a úspěšný mediátor odrodil z umělecké rodiny. Mediace je taky umění, říká jen s poloviční nadsázkou. Ostatně v rámci své akademické práce bádal nad Homérovou Iliadou, a hledal v ní obecné vzorce pro řešení konfliktů.A pak, Martin píše nejen odborné práce, ale taky knihy. Do studia přinesl tu poslední, která je o putování po francouzských vinicích, a ilustroval ji táta a bratr do ní udělal fotografie. Takže rodinná práce. Ostatně setkání s rodinou je to, na co se po stovkách hodin strávených uprostřed konfliktů nejvíc těší. To nejbližší bude teď v listopadu, a příležitostí bude svatomartinská husa. Mediace v tomto případě neproběhne, husa bude zabita a snědena.Zvu vás k poslechu, a pozor, mám pro všechny posluchače našich podcastů i absolventy našich masterclassů pozvání: 25. listopadu budeme v Kině Atlas od sedmi večer na dvouhodinové show rekapitulovat, co všechno se stalo za tři roky, kdy máme k dispozici ChatGPT. Co jsme se dozvěděli o umělé inteligenci, a taky co jsme se dozvěděli sami o sobě.Rezervujte si lístky na adrese inspiruj.se/show. A teď už vám přeju klidný a příjemný poslech. This is a public episode. If you'd like to discuss this with other subscribers or get access to bonus episodes, visit www.jednoprocento.cz/subscribe

Začínala jako telefonní operátorka a dnes brání jako manažerka kybernetické bezpečnosti evropské zdravotnictví před ruskými hackery. Když šla do IT, varovali ji, že jako žena bude tak nanejvýš přeposílat maily. Ale nenechala si to rozmluvit a dnes řídí ve farmaceutické firmě MSD tým 150 lidí z 90 zemí.Eva Tělecká má ráda, když její dny jsou rozmanité. Někdy ráno doma krmí slepice a odpoledne řeší, jak zastavit milióny kyberútoků týdně. Jiné dny přednáší, například v OSN v New Yorku. A ano, byla nervózní, ale projev si napsala v letadle nad Atlantikem a dobře to dopadlo.O tom všem jsme mluvili. A taky o tom, proč jsou čínské aplikace v Česku problém, že vyhazov z dobré práce může být nejlepším, co se vám stane, a proč má v plánu studovat příští rok online biochemii na Harvardu.Pro koho může být naše povídání zajímavé? Vlastně pro každého, kdo má mobilní telefon. Protože i když vás digitální hygiena nezajímá, tak přesto platí, že ten nejlepší moment, kdy s ní začít, je právě teď.A samozřejmě jsme mluvili i o umělé inteligenci, o tom, jak v Evině oboru mění pravidla hry a co od ní můžeme čekat.Což mi připomíná, že vás chceme pozvat na naši AI show v kině Atlas. Už v úterý 25. listopadu, a společně se Sentou vám nabídneme dvě hodiny informací i zábavy o tom, jak za tři roky od spuštění v listopadu 2025 změnil svět i nás ChatGPT.Lístky najdete buď na webu kina Atlas, na Gooutu, anebo na naší stránce inspiruj tečka se. Teď vám však přeju příjemný poslech. This is a public episode. If you'd like to discuss this with other subscribers or get access to bonus episodes, visit www.jednoprocento.cz/subscribe

Když se objeví nějaký nový model umělé inteligence, pokládá jim vždy stejnou otázku. Jaký je smysl života? A prý je fascinující sledovat, jaké různé odpovědi na ni lze slyšet. Co na tuto otázku odpověděl Jan Tyl, host nové epizody podcastu Inspiruj se? Poslouchejte.Vystudoval teologii a psychologii, dnes je vývojářem a průkopníkem umělé inteligence a takzvaných digitálních dvojčat. Kombinuje technologický mindset a filosofickým přístupem k životu. A pokud vás AI ani otázky o smyslu existence nezajímají, možná jste ho zaznamenali jako účastníka televizní reality show Zrádci. V první řadě tohoto pořadu se probojoval až do finále.Aplikuje starořecký koncept kalokagácie, tedy harmonického rozvoje těla i ducha. Medituje, cvičí, vede si deníček. Samozřejmě společně s umělou inteligencí. Ta teď o něm ví možná víc než kdokoli jiný. Včetně jeho samotného. A taky se inspiruje Janem Ámosem Komenským a jeho cílem je demokratizovat vzdělávání pomocí AI technologií.Nebojí se mluvit o nepohodlných pravdách. A tak se mimo jiné dozvíte, co říká tomu, že technologie reprezentované drony a umělou inteligencí dnes zabíjejí většinu vojáků padlých na rusko-ukrajinské frontě. Idealistická vize světa, ve kterém technologie rozšiřuje lidské možnosti, naráží na realitu křehkého světa. Vedle války na východě Evropy jsou to třeba klimatická změna nebo technologická úzkost.Tato epizoda není jen o umělé inteligenci. Je o tom, jak žít smysluplný život v době, kdy nás technologie může jak povznést, tak zničit. Je o hledání rovnováhy mezi optimismem a realismem, mezi tvorbou a destrukcí, mezi strojem a člověkem. A především je o odvaze zeptat se: Co to vlastně znamená být živý?Přejeme příjemný poslech. This is a public episode. If you'd like to discuss this with other subscribers or get access to bonus episodes, visit www.jednoprocento.cz/subscribe

Setkání po 23 letech. Tak dlouho jsme se s Vratislavem Randou neviděli – a přitom vypadá úplně stejně. Jako by pro něj čas neplatil. Možná je to tím golfem. Nebo genetikou. Anebo prostě tím, že když děláte to, co vás baví, nestárnete.Randa je legenda českého byznysu, o které se zas tak moc nemluví. Založil Tipsport – největší sázkovou kancelář v Česku – v roce 1991. Začínal jako daňový poradce v kočárkárně v panelákovém domě. Tam ho oslovili budoucí společníci s tím, aby jim poradil, jak založit sázkovou kancelář. Rada se jim zdála moc složitá, a tak jim nabídl, že jim tu firmu založí arozjed. A zbytek je historie, jak se říká.Milión na licenci, který museli zaplatit, mu tehdy připadal ne jako reálná suma, ale abstraktní číslo. Na svůj podíl si půjčil od sestry, která prý rozbila prasátko, a firma začala svou cestu k prvnímu hráči českého sázkového byznysu. Dnes má přes 800 zaměstnanců jen v Berouně a statisíce aktivních členů online komunity.Ale tohle není jen klasický příběh o úspěchu. Randa přiznává něco, co málokdo řekne nahlas: hazarrd není byznys jako každý jiný. Ano, někdy otevírá dveře k miliardám, ale například je zavírá k politice. Což se například ukázalo, když v prezidentských volbách kandidoval Michal Horáček. Byl skvělý kandidát, mnohonásobně známější a důležitější svými písňovými texty, a přesto svou minulost v tomto byznyse nedokázal “přeprat”.Určitě i proto Vratislav Randa věnuje spoustu času, energie a samozřejmě peněz i filantropii. Další kapitolu teď napsala nově otevřená škola v Berouně. Tipsport investoval stovky milionů do vzdělávacího kampusu, který vypadá jako ze Skandinávie. Světlé třídy pro 16 dětí, proskené chodby, široké prostory.O tom všem jsme v této epizodě mluvili. A taky o umělé inteligenci, která mění svět sázení i vzdělávání. O tom, proč Tipsport jako první na světě vytvořil komunitu, kde můžete nadávat přímo majiteli firmy. O devadesátkách, kdy “den začínal tím, že jste nevěděli, jestli zítra bude váš byznys existovat”. O roce 2000, kdy si firma musela půjčit 20 milionů, aby nepadla – a za tři měsíce je vrátila.Miliardář, který nezapomněl, odkud přišel. Vizionář, který staví školu místo politické kariéry. Golfista, který hrál na nejslavnějším hřišti světa v Augustě. A člověk, který věří, že vzdělání je ta nejlepší a zároveň nejjistější sázka na budoucnost.Teď vám však přeju příjemný poslech. This is a public episode. If you'd like to discuss this with other subscribers or get access to bonus episodes, visit www.jednoprocento.cz/subscribe

Co má společného dětství u plotu hraničního pásma, třicet let prodávání mobilů a luxusní hotel postavený podle feng-šuej? Kamil Vacek. Muž, který ví, že štěstí je důležité, ale nejdůležitější je timing. Dnes distribuuje 1,5 milionu telefonů ročně ve dvaceti zemích a právě otevřel hotel v Tatrách.V téhle epizodě se dozvíte věci, které jinde neuslyšíte. Třeba to, že nejlepší zákazníci na světě žijí v Estonsku – “Nepotřebují meeting, pošlou email a čekají 24 hodin. Ale běda, když se něco nestane včas.” Nebo že Izraelci jsou 24krát náročnější na obsluhu než Estonci, protože volají desetkrát denně. Vacek kdysi zvažoval vstup na izraelský trh. Vzdal to. “Museli byste tam mít dvanáct lidí na to, co v Bulharsku zvládne jeden.”Ale nejkontroverznější je jeho tvrzení o Ukrajině: “Kdybych měl dvacet let, šel bych tam. Do dronů. V technologiích jsou mnohem dál, než si myslíme. Pod tlakem války se z nich stává nový Izrael. Když se tlačí, vzniká diamant.” Deset let tam podnikal s obratem sta milionů dolarů ročně. “Nikdy jsem nezaplatil ani jeden úplatek,” dodává klidně.Vacek mluví o tom, proč budoucnost patří brýlím a nositelné elektronice, proč je rozdíl mezi Českem a Slovenskem mimo jiné v tom, kolik v těchto zemích bylo v historii šlechticů, a jak se rozvádět tak, aby to byla lekce, ne válka. Jeho řešení? Rodiče se střídají každou neděli v bytě, děti zůstávají. “Žiju turboživot. Jsou to možná dva životy v jednom.”Ždímá byznys, který podle jeho slov nemá budoucnost, ale on ho bude dělat až do konce. Budu člověk, který v Evropě prodá poslední mobilní telefon, říká. Otevřel ranč v Česku, butikový hotel v Tatrách a přemýšlí o maríně v Anglii. Tenhle rozhovor je s mužem, který celý život staví mosty mezi civilizacemi. A který ví, že jediná jistota je nejistota.Timing je všechno. A Vacek to umí lépe než kdokoliv jiný.Příjemný poslech. This is a public episode. If you'd like to discuss this with other subscribers or get access to bonus episodes, visit www.jednoprocento.cz/subscribe

Když Michal Kučera říkal investičním bankéřům, že chce přivést Wired do Česka, měl hlavně jednu věc – sebedůvěru. Peníze přišly až potom. Dnes vede jedno z pouhých osmi mezinárodních vydání legendárního technologického časopisu.V rozhovoru mluví otevřeně o tom, co se v médiích nemluví nahlas: Jak Google AI mění pravidla hry a snižuje návštěvnost webů. Proč americký Wired začal psát víc o duhových vlajkách než o raketách – a proč on sám to odmítá. A co znamená řídit redakci v době, kdy umělá inteligence píše texty k nerozeznání od lidských.Diskutovali jsme o temných stránkách britské “svobody slova”, kde se dnes zatýkají lidé za vtipy na Twitteru. O tom, jak Google AI souhrny devastují návštěvnost médií a jak se změnil mediální byznys. O paradoxu AI v žurnalistice – kdy je nástroj užitečný a kdy překračuje etickou hranici.V našem rozhovoru se ukazuje, že Kučera není jen šéfredaktor, ale i organizátor, manažer a trochu i diplomat. Ostatně byl několik let honorárním konzulem Etiopie, a tak ví, že svět se dá číst i z nečekaných perspektiv.Vypráví, proč ho baví technologie, jak těžké je budovat médium v malé zemi, ale také proč je největší hodnotou projektu komunita – lidé, kteří se kolem Wired shromažďují, ať už jde o vědce, designéry, podnikatele nebo sportovce.Někdy stačí být ve správnou chvíli na správném místě. Michalovi Kučerovi se to daří, a snad bylo jedním z těch správných míst i naše studio.Jako vždy připomínám, že na adrese inspiruj tečka se najdete naše workshopy či nabídky konzultací, a jsme připravení vám pomoci se vším, co se týká generativní umělé inteligence.Ale teď už hezký poslech. This is a public episode. If you'd like to discuss this with other subscribers or get access to bonus episodes, visit www.jednoprocento.cz/subscribe

Musíme přemýšlet o budoucnosti, kterou pro sebe a pro své děti chceme, a ne následovat technologie. Jakkoli se nám můžou zdát efektivní a úžasné. Ale jsou to jen technologie, a o budoucnosti bychom měli rozhodovat my lidé, říká host našeho podcastu Pavel Kasík.Píše pro Seznam Zprávy, a jeho texty patří dlouhodobě k tomu nejlepšímu, co o nových technologiích a AI vychází. Doporučujeme ho sledovat a číst, i proto, že tyto texty nejsou - v uvozovkách - pouze o technologiích, ale vždy o tom, jak ovlivňují náš život i budoucnost.Není typický technologický optimista. Pro to, co dělá, si sám vymyslel termín “vědecký novinář”. A když vysvětluje, že jako student nosil v kapse sterilní rukavice a systematicky pomáhal cizím lidem v nouzi, pochopíte, že před vám sedí člověk, který život do určité míry přetvořil v sérii algoritmů. Ne z posedlosti technologiemi, ale protože chtěl vždycky porozumět lidské psychice a jejím pastím.Varuje předtím, abychom pro používání umělé inteligence azvažovali to, co nazývá “lokálním optimem”. Tedy řešení, které je krátkodobě výhodné, ale dlouhodobě se může ukázat škodlivé. Například: dnes většina lidí řeší, jak chatboty nejlíp využít pro svou práci. Ale Kasík se ptá: co se stane, když se všichni naučí AI používat tak dobře, že přestaneme potřebovat jeden druhého?O tom všem jsme mluvili. A taky o tom, co akademici nazývají “postupnou ztrátou kontroly”, což lidstvu může hrozit, když na umělé inteligneci začneme být příliš závislí. A ptali jsme se Pavla Kasíka i na to, jaké nástroje, triky a fígle má púro práci s AI on.V éře, kdy AI dokáže napsat lepší články než většina žurnalistů a vyřešit problémy rychleji než experti, Kasík nabízí možná nejcennější dovednost: schopnost položit si správné otázky o tom, co znamená být člověkem.Přejeme vám příjemný poslech. This is a public episode. If you'd like to discuss this with other subscribers or get access to bonus episodes, visit www.jednoprocento.cz/subscribe

Opustil úspěšnou kariéru podnikatele, aby se jako náměstek ministra průmyslu a obchodu podílel na technologické transformaci Česka z někdejší montovny na mozkovnu. Je dříč, který vstává každý den v 5:15 a říká: "Nemůžeme být nejlepší ve všem, ale můžeme si vybrat, v čem chceme být špičkou."Naším hostem je Jan Kavalírek, vládní zmocněnec pro umělou inteligenci.Věří v to, že lze spojit možnosti a zdroje státu s energií soukromého byznysu. Hledá pozici Česka v konkurenceschopné Evropě a je přesvědčený, že země střední Evropy by neměly soupeřit, ale spolupracovat - proto například vyjednává s Polskem společnou kandidaturu na jednu z pěti evropských AI Gigafactory.Samozřejmě se na to Jana Kavalírka zeptáme. A mluvit budeme i o tom, proč považuje sebevědomí za klíč k úspěšnému vyjednávání v Bruselu, jak chce připravit lidi v Česku na svět s AI a proč si myslí, že závod o technologickou budoucnost Evropy ještě není rozhodnutý.Také se dozvíte, proč místo domácího "nadávání na EU" raději létá do Bruselu jednat, a jak bylo těžké, aby se z manažera rodinné firmy stal vysokým úředníkem, schopným myslet v geopolitických souvislostech.Lidé často nevidí za horizont současných možností, vysvětluje s klidem člověka, který dokončuje doktorát na ČVUT a současně řeší, kde postavit infrastrukturu za stovky miliard. Jan Kavalirek patří mezi ty představitele státu, kteří dnes v Česku dokáží spojit technickou expertizu s diplomatickou strategií. Jak? Poslouchejte.Přejeme příjemný poslech. This is a public episode. If you'd like to discuss this with other subscribers or get access to bonus episodes, visit www.jednoprocento.cz/subscribe

Jak popsat člověka, který tvrdí, že tři lidé dokážou díky AI postavit globálně konkurenceschopnou firmu? Představte si optimistu, kterého nelákala politika, ale viděl větší možnost změnit svět prostřednictvím technologií. A současně pragmatika, který říká, že čísla jsou důležitá, ale mezi lidmi musí fungovat chemie. Naším hostem je Jindřich Fremuth, generální ředitel O2 Czech Republic.Jeho vize není romantická. Věří, že tradiční call centra postupně vymizí, protože AI umí odpovídat zákazníkům lépe než 99 % operátorů. Současně ale buduje firmu pro "svět, který přijde" - svět, kde mezi námi budou žít AI agenti, které nepoznáme od lidí, kde spousta pozic zanikne a kde bude klíčové umět fungovat s technologiemi, protože - jak říká - "práci vám nevezme AI, ale člověk, který s AI umí pracovat".Budeme s Jindřichem Fremutem mluvit o tom, proč považuje zvědavost za "superpower", jak vybírá nové zaměstnance, co znamená připravovat firmu na rok 2035 a proč si myslí, že AI změní byznys víc než jakákoliv digitalizační reforma. Také se dozvíte, proč chce postavit "AI konzultanta" z vlastních dat a jak je možné, že nás AI může posunout i zničit současně.Lidé přeceňují krátkodobý dopad nových technologií a podceňují jejich dlouhodobý dopad, vysvětluje s klidem člověka, který vidí za horizont dnešní AI bubliny. O2 patří mezi jednu z mála firem, kterým se dnes v Česku daří efektivně a chytře adoptovat AI. Jak? Poslouchejte.No a jako obvykle vás zveme na naše workshopy, konzultace i další akce kolem generativní AI. Najdete nás na adrese inspiruj tečka se.Teď ale přeji příjemný poslech. This is a public episode. If you'd like to discuss this with other subscribers or get access to bonus episodes, visit www.jednoprocento.cz/subscribe

Dokáže v jedné větě spojit neuronové sítě s dětským mraveništěm a promptování s pletacími kroužky ve Švédsku, a jakoby mimochodem vám bude vyprávět o tom, proč odmítla lukrativní nabídky od Googlu a Facebooku. Naším hostem je Kateřina Lesch.Vystudovala mimo jiné matfyz a byla výzkumnicí specializující se na strojovou práci s přirozeným jazykem. Se Sentou se před asi pěti lety poznaly v Delloitu, dnes pracuje ve společnosti Embedit. A místo doktorských článků o sentimentu v češtině buduje týmy, které řeší například detekci podvodů pomocí velkých jazykových modelů. A je to také matka tří malých dětí - holčičky a dvou kluků ve věku čtyři, pět a šest let.Jak ji stručně a výstižně popsat? Představte si ženu, která ráno promptuje AI modely, odpoledne se dívá s dětmi na mraveniště a večer dohání to, co v práci nebo domácnosti nestihla. Její life hack? Jednou za půl roku se na víkend ubytovat v hotelu v Praze a přemýšlet o smyslu života bez hromady prádla a myčky, z které je potřeba ještě uklidit nádobí.Ale to není vše. Kateřina se právě snaží pochopit, jestli Češi dokážou využít evropskou AI Gigafactory, která by v Česku mohla vzniknout. A pokud se to to politikům povede, co to pro Česko může znamenat. Její argument, proč by to bylo skvělé? Máme dobré mozky, které ale trénují modely v zahraničních datových centrech, protože nám chybí výpočetní síla. Pokud by se Gigafactory povedla, mohlo by to konečně propojit český akademický potenciál s praktickými aplikacemi.V osobním životě má Kateřina příběh, který by vydal na studii o moderním rodičovství. Se svým partnerem vychovávají tři děti tak, aby neztratily zájem o reálný svět ve chvíli, kdy umělá inteligence dokáže vygenerovat nekonečné množství pohádek o Lilkovi jedoucím na jednorožci do země snů. Jejich filosofie? Nechávat děti nudit se, protože z nudy vzniká kreativita.Kateřina je člověk, který dokáže stavět mosty mezi zdánlivě neslučitelnými světy. Mezi technologickou revolucí a lidskou autenticitou. Mezi mentalitou early adopterky a zdravou skepsí vůči digitálnímu pokroku. Mezi prací s nejmodernějšími AI systémy a touhou občas si úplně odpočinout od všech technologií. A všechny vypnout. Možná právě proto dokáže tak jasně vidět, kam nás současný vývoj vede - i když její vize budoucnosti není vždycky optimistická.Budeme s ní mluvit o tom, jak vypadá život AI expertky, která se bojí, že nás technologie izolují od lidskosti, proč by raději cestovala do roku 2125 než 1925, co znamená být "generátorem vzpomínek" a proč si myslí, že za deset let bude svět bohužel horší. Také se dozvíte, jak se rekrutují lidé do AI týmů, proč učitel angličtiny může být lepší než programátor a jak ChatGPT změnil celý obor ze dne na den.Přejeme příjemný poslech. This is a public episode. If you'd like to discuss this with other subscribers or get access to bonus episodes, visit www.jednoprocento.cz/subscribe

Dnešní host dokáže v jedné větě spojit umělou inteligenci s uprchlými ovcemi a náhradní mateřství s fotovoltaikou, a jakoby mimochodem vám bude vyprávět o tom, jakou si v následujících deseti až padesáti letech představuje vládní politiku v oboru inovací.Martin je podnikatel a stojí za značkou Malfini. Je bývalý komunální politik, který se rozhodl změnit strategii a místo kandidování do zastupitelstev založil vlastní think tank Institut Puls. A je to také otec 19měsíčního Maela, kterého má se svým o 22 let mladším partnerem Alexem z Dominikánské republiky.Martina dnes najdete na místě jménem Skrytín v Českém středohoří, kde provozuje glampingový resort.. Představte si areál s vlastní fotovoltaikou, obří baterií a sedmdesáti čidly řízenými umělou inteligencí, která automaticky optimalizují spotřebu energie podle momentálních cen. Úspora? Čtyřicet procent. Ach ano, a taky tam žily ovce, ale ty prostě jednoho dne odešly. Martinovými slovy: "Vzaly roha.”Ale to není vše. Martin se právě snaží přesvědčit Evropskou unii, aby jednu z pouhých pěti plánovaných AI Gigafactory za 90 miliard korun umístila do České republiky. Jeho argument? Jsme v centru Evropy a máme nejnižší latenci - data k nám prostě "tečou nejkratší možnou dobu." Pokud by se to povedlo, bylo by to asi největší technologické centrum ve střední a východní Evropě.V osobním životě má Martin příběh, který by vydal na filmový scénář. Se svým partnerem se rozhodli pro náhradní mateřství v USA - jediné zemi, kde dítě může mít mít v rodném listě dva otce. Náhradní matka Kirstin se stala de facto součástí jejich rozšířené rodiny a právě se pokouší pomoct jim i s druhým dítětem - tentokrát holčičkou.Martin je člověk, který dokáže stavět mosty mezi zdánlivě neslučitelnými světy. Mezi technologickou vizí a rodinným štěstím. Mezi podnikáním a veřejným zájmem. Mezi životem v Ústí nad Labem, kde je hrdým lokál-patriotem, a globálními megatrendy. A možná právě proto se mu daří předvídat, kam se svět ubírá, i když timing občas nevychází přesně.Budeme s ním mluvit o tom, jak vypadá život na průsečíku technologií a přírody, jak se plánuje AI Gigafactory, proč ovce utíkají a proč Martin poprvé v životě někoho "opravdu nemá rád" - což souvisí s geopolitikou. Také se dozvíte, proč by do autonomního auta zatím nevlezl a jak plánuje změnit způsob, jakým Česko hospodaří s evropskými dotacemi.Přejeme příjemný poslech.(A ještě publikujeme text rozhovoru, který na základě přepisu podcastu napsala AI, konkrétně Claude 4 Sonnet.)Chci z Česka udělat technologický střed Evropy, říká muž, který má nejen plán B, ale i C a DMartine, jak teď trávíš čas?Včera jsem měl monterky a svařoval jsem ocelové profily. Děláme dokončovací práce u nás na Skrytíně, kde bude glamping s iglú z Estonska se saunou. Je to nádherné místo na severu u Dobkovic, opravdu skryté na náhorní pahorkatině s výhledem na Labe. Je to krásný kus českého středohoří.Jak ses k tomu místu dostal?Jel jsem od rodičů z Děčína a najednou mi zahnul volant. Prostě mi zahnul volant u škody Superb. Vyjel jsem do kopce a tam byla strašná skládka, ale když jsem otevřel okno a vypnul motor, bylo tam úžasné ticho. Bylo tam krásné stavení z první republiky, jen obvodové zdivo. To už rekonstruju asi deset let.Takže tam teď provozuješ glamping?Ano, máme tam sedm iglú pro čtrnáct lidí. Každý má hektar, protože je tam deset hektarů. Říkám, že tam lidi dělají různé věci na samotě u lesa, takže musíme zvýšit demografickou křivku a porodnost v Česku! Mám to rok a půl a je to pořád plné.Jak vypadá technické zázemí tohoto projektu?Máme tam 55 kilowattů píků od fotovoltaické elektrárny, teď mi přijíždí 880 kilowatthodinová baterie a asi 70 čidel. Celý areál je vysoce automatizovaný. Když je elektřina levná, spustí se všechno, co se spustit může. Když je drahá, tak se to vypne. Ušetří to náklady asi o 40 procent.- O rodině a náhradním mateřstvíPojďme k tvému rodinnému životu. Proč jste se rozhodli pro náhradní mateřství?Jsem gay, otevřený celou dobu. Když mi bylo dvacet nebo pětadvacet, věděl jsem, že jednou budu chtít mít děti. Pak si musíš najít toho chlapa, protože sám do toho odvahu nemám. Před sedmi lety jsem odjel do Dominikánské republiky učit se španělsky a tam jsem potkal Alexe. Teď mu je 26, bylo mu 19. Nějak to nevadí.Jak probíhá náhradní mateřství v praxi?Většinou používá pro neplodné heterosexuální páry. Ve Spojených státech se tak narodí asi 50 tisíc dětí za rok. Žena se stimuluje hormonálně, dá vajíčka, muž dá spermie, invitro se oplodní. Embrya se testují geneticky na různé vady. Pak přijde náhradní maminka, která ví od začátku, že nenosí svoje dítě.Proč jste to dělali v Americe?Je to jediný stát, kde je to možné právně čistě zařídit. Pro mě bylo důležité, aby dítě mělo v rodném listě dva otce. Následně jsem dal žalobu na český stát na uznání amerického rozsudku a český stát tomu vyhověl. Máme český rodný list, kde je uvedeno: otec a otec.Jak se jmenuje váš syn a kolik mu je?Jmenuje se Mael, jako Ismael. Teď mu je 19 měsíců. Alex s tím jménem přišel, říkal, že kdyby se jmenoval Martin a my na něj zavolali, otočí se půlka třídy. Jmenuje se Mael Hausenblas Dias - nepřeju mu vyplňovat formuláře, ale na druhou stranu, moje příjmení si jednou zapamatuješ a nezapomeneš.Plánujete další děti?Další dítě bude ze spermatu Alexe. A bude to holčička. Teď se o to pokoušíme. Říká se, že dva až tři roky jsou mezi sourozenci ideální rozdíl.- O výchově a budoucnostiJak přistupujete k výchově v době, kdy nevíme, jak bude svět vypadat?To se neví a nevědělo nikdy. To, co víme určitě, je to, že nevyroste s mobilem u huby. Na Skrytíně bude víc lézt po stromech než sedět u tabletu. Jakými jazyky na něj mluvíte?Mluvíme na něj třemi jazyky. Já mluvím jenom česky, Alex mluví španělsky a anglicky. Chodí do školky v Praze, kde na něj mluví anglicky. U druhého dítěte plánujeme čínskou chůvu, protože čínština je další jazyk, co se chci naučit.- O opuštění politiky a novém směřováníProč jsi opustil komunální politiku?Byl jsem osm let v komunální politice, dvakrát náměstek primátora v Ústí nad Labem. Zjistil jsem, že se do aktivní politiky nehodím. Jsem nastavený na spolupráci mezi lidmi a strany mě obtěžují. Rozčilovalo mě to a vyčerpávalo. Prostě to nestálo za tu energii, kterou jsem do toho dával.Ale stejně ti to nedá.Založil jsem před třemi lety institut Puls s Petrem Kalašem, bývalým ministrem životního prostředí, a Adamem Ondráčkem. Zaměřujeme se na Česko jako křižovatku. Jednám s politiky, ale jsem nestranický. Je mi jedno, kdo tam sedí, zajímají mě lidi, kteří si chtějí povídat o budoucnosti Česka.Jaká je vize institutu?Chceme prosadit Česko jako dopravní, datovou a energetickou křižovatku. Máme tři dimenze. Hledali jsme neférovou konkurenční výhodu - něco, co máme a co si ostatní státy nemohou pořídit. A tam toho u Česka moc není. Kromě polohy. Tu máme v Evropě nejlepší, protože jsme v jejím srdci. Ve středu.- O AI Gigafactory a technologických vizíchCo je AI Gigafactory a proč by měla být v Česku?Je to 100 tisíc procesorů s výkonem 100 megawattů. Evropská unie plánuje pět takových center a východní blok by měl mít minimálně jeden. Stojí to 90 miliard korun - 60 procent ze soukromých zdrojů, zbytek z veřejných peněz.Jaké máme šance a výhody?Máme výhodu v centrálním zásobování teplem - můžeme využít odpadní teplo a tím pádem výrazně zekologičtit provoz. Identifikovali jsme pět lokalit, nejlepší je v Trmicích u Ústí nad Labem. Partnerem jsou České radiokomunikace, které už připravují datové centrum.Kdy se rozhodne?Někdy v lednu bude vyhlášena konkrétní výzva. Teď je období vyjednávání a získávání partnerů. Potřebujeme konzorcium, které dokáže dát dohromady 60 miliard korun. Evropská komise má velkou afinitu k tomu, aby minimálně jedno tohle centrum bylo ve východním bloku.- O dopravní infrastruktuřeJaký je tvůj návrh na propojení letiště s centrem Prahy?Navrhli jsme spojení mezi letištěm Václava Havla a Hlavním nádražím,a to tunelem. Celá cesta za 9 minut, s jednou zastávkou na Můstku. To umožní spojení pro všechny letišní cestující na všechny trasy metra. Financovat to chceme podobně jako letištní expres v Londýně na Heathrow.Proč je to důležité?Existuje skupina super mobilních lidí - decision makeři. Když rozhoduješ, kde v Evropě si uděláš headquarter, první věc, co tě zajímá, je to, kdy bude šéf doma. Mezinárodní instituce a firmy sídlí tam, kde je dobrá mobilita. Polsko staví obrovské letiště a za dvě hodiny chce napojit všechna krajská města.Jak můžeme konkurovat Polsku?Poláci vsázejí na velikost - staví obrovské letiště a za dvě hodiny tam chtějí napojit všechna krajská města. My jsme menší země, ale můžeme být rychlejší. Můžeme se na jejich letiště dostat za hodinu. To je naše hra - udělat z Česka zemi krátkých vzdáleností, kde se všude dostaneš rychle.- O financování strategických investicJak by se mělo změnit hospodaření s evropskými prostředky?Máme skupinu finančních expertů, která se schází už rok a půl. Optimisté říkají, že špatné hospodaření s evropskými penězi nás stálo za 20 let dva státní rozpočty, pesimisté říkají čtyři. Máme 30 tisíc lidí, kteří rozdělují evropské prostředky, 16 fondů a 540 priorit.Jaké je řešení?Potřebujeme jeden fond a centrum kompetence. Místo rozdávání dotací používat finanční nástroje a pákové mechanismy. Z jedné equity se dá vyrobit až čtyřikrát tolik peněz. Nejdřív financovat strategické priority - energetiku, dopravu a obranu. Teprve když něco zbyde, financovat cyklostezky a rozhledny v údolí.- O osobních hodnotách a motivaciCo tě motivuje k této práci?Jsem zaopatřený člověk, mám víc, než potřebuju. Stačí mi dát si dobré víno, sednout na židli, přivinout k sobě syna a dívat se do krajiny. Baví mě to a nemusím chodit do práce. V Malfini mně to dokonce zakázali, protože jsem přinášel tolik inovací, že neměli čas na práci. Ale zároveň chci dělat něco, co dává smysl a co bude užitečné celé zemi.V čem ses nejvíc mýlil ve svých predikcích?V roce 2011 jsem říkal, že autonomním autům dávám maximálně pět let. Je to skoro 15 let a ještě na tom inženýři musí makat. Už jsou města, kde to jezdí, ale já bych do toho nevlez. Autonomní mobilita musí být milionkrát bezpečnější než běžná jízda, ale člověk radši pojede s tchýní, která má na každém oku pět dioptrií, ale pořád jí věříte víc než nějakému algoritmu.Co ti dělá radost?Miluju život. Každý den žiju ve vděku a radosti. Ten optimismus mě nikdy neopustil. Štve mě válka na Ukrajině. Novinka v mém životě je, že poprvé někoho nesnáším. A může za to právě válka. Nesnáším Rusáky. Bojím se, aby se Česko nevydalo slovenskou nebo maďarskou cestou.Máš připravený plán B, kdyby se situace zhoršila?Hned jak Rusáci napadli Ukrajinu, začal jsem investovat právě v Dominikánské republice. Abych rodinu zabezpečil a abychom případně měli kam odjet. Takže mám nejen plán B, ale i C a D, ale tuhle zemi miluju. Ale kdyby došlo k nejhoršímu a Rusáci napadli celou Evropu, tak bychom odjeli. This is a public episode. If you'd like to discuss this with other subscribers or get access to bonus episodes, visit www.jednoprocento.cz/subscribe

Chtěla být prodavačkou v trafice, protože se jí líbilo, že by měla každý den noviny zadarmo. Ve škole ji bavila výtvarná výchova a matematika. Dostala se na medicínu, ale pak si to rozmyslela a na univerzitu nenastoupila. Místo toho vystudovala nejdřív uměleckou školu a pak ekonomii. Prošla několika korporacemi, ale chtěla mít něco svého, a tak založila firmu Gamee. Původní nápad byl mít “něco jako Instagram pro mobilní hry”. Dnes firmu řídí, byť už není její, protože ji úspěšně prodala. Jak se proměnila, jakou roli v tom hraje blockchain či web3, a jak nejen Gamee, ale celý svět i nás všechny změní AI? O tom jsme mluvili v podcastu se sympatickou a půvabnou Boženou Řežábovou. A taky o tom, že chytrý mobilní telefon je dnes už vážně zastaralá věc a je pouze otázka, co ho nahradí. Co říká, že by se měli učit její děti, které jsou už ve věku, kdy se rozhodují, co budou v životě dělat. A řeč přišla i na to, že by Boženka ráda zrušila tvrdé a měkké i, a zavedla v češtině jen jedno, aby to nejen její děti měli s češtinou snazší. Jasně, je to jen takový sen. Což mi připomíná, že své sny si Božena Řežábová kreslí s pomocí Midjourney. Přeju vám příjemný poslech. A pokud vás zajímá umělá inteligence a chcete vědět, jak ji můžete chytře a zajímavě používat, přijďte na naše workshopy. Program najdete na Inspiruj.se. This is a public episode. If you'd like to discuss this with other subscribers or get access to bonus episodes, visit www.jednoprocento.cz/subscribe

Dva postřehy Josefa Šlerky mě v našem povídání zaujaly. Za prvé: když říká, že ho nezajímá ani tak to, jaké profese kvůli nástupu umělé inteligence zaniknou, jako to, které díky ní vzniknou.Hezká analogie je s debatami, které se vedou, když se nějaký developer chystá například v Praze zbourat nějakou budovu, a místo ní postavit jinou.Šlerka říká, že se pak vedou často nekonečné debaty o tom, čéím je dosavadní objekt významný, jak je důležitý a proč nám bude chybět.Ale mnohem důležitější je přece bavit se o tom, jaký dům na jeho místě vznikne. Bude lepší? Přinese víc užitku? Pokud ano, pak nám zbourání toho předešlého nemusí tak vadit.Druhý postřeh: ať už bude disrupce jakákoli, není důvod nevěřit, že se novému světu nepřizpůsobíme. Ano, může to být složité a komplikované, ale zároveň to bude vzrušující a zábavné.Podle Šlerky na to jen nejsme úplně připraveni, myšleno my Češi, protože velké životní změny nemáme v naší kultuře. Říká: “Bohužel žijeme v zemi, kde když změníš svoje povolání, tak jsi fluktuant. A když ho změníš dvakrát, tak jsi nebezpečný fluktuant. Když jde Karel do penze, tak o něm pochvalně říkáme, jaký je borec, že celý život pracuje pro jeden podnik. Ne, Karel je kretén.”Přeju příjemný poslech..Už teď si zajistěte místo na dubnové Inventuře AI. Bude 22. dubna od 18:00 opět v Presscentru ČTK. Budeme mít víc hostů, ale na pódiu budu mluvit s Filipem Douškem, expertem na umělou inteligenci, úspěšným podnikatelem, dnes investorem, a také autorem románu Hejna bez ptáků. Lístky zde..Přepis našeho podcastu najdete zde, ale není moc kvalitní, protože je automaticky vygenerovaný.Claude 3 přepsal transkript do krátkého rozhovoru. Zaznamenává to důležité, ale rovněž to nedělá moc dobře. Což je vlastně celkem povzbudivé. Nejlepší variantou pro “konzumaci” této epizody tak zůstává její poslech..=====================Rozhovor s Josefem Šlerkou o umělé inteligenci (zpracováno jazykovýým modelem Claude 3 Opus, zveřejňujeme beze změny)Co vás za poslední měsíc nejvíc překvapilo v oblasti AI?Nejvíc mě překvapil software FaceFusion, který umožňuje jednoduše vytvářet deepfake videa. Během pár minut jsem na svém notebooku vytvořil video, kde slovenská prezidentka Zuzana Čaputová zpívá píseň od Taylor Swift. Fascinuje mě snadnost, s jakou to jde i na běžném notebooku.Jaké nástroje umělé inteligence sám používáte?Používám hlavně GPT-4 a Anthropic Claude. Claude má výbornou češtinu, takže ho využíváme třeba na generování návrhů titulků nebo různé analýzy. GPT-4 je celkově lepší. Také často používám Perplexity, kde si definuji dotaz a AI mi vrátí odpověď i se zdroji. Perplexity mi často nahrazuje vyhledávání na Googlu nebo Wikipedii.Jaké dovednosti budou důležité v době umělé inteligence?Myslím, že klíčové bude umět dobře definovat problémy, dekompozice úkolů, kritické myšlení. Až AI bude psát texty, spousta lidí zjistí, že sami neumí dobře popsat, co vlastně chtějí a potřebují. Bude důležité umět AI správně instruovat. Měli bychom se také připravit na to, že budeme během života častěji měnit povolání.Myslíte, že nám AI vezme práci a životní smysl?Myslím, že se může stát, že ubude práce, ale nevidím v tom nutně problém. Budeme mít více času být s rodinou, na koníčky, cestování. Představa, že smyslem života je hlavně práce, je podle mě přežitek. Navíc vzniknou i nové typy povolání.Jaké jsou vaše oblíbené "hračky" a aktivity s umělou inteligencí?Velmi často si v AI vytvářím imaginární parťáky do diskuse, se kterými pak probírám různé problémy. Také mám rád historické simulace, kde vás AI přenese do určitého místa a doby a vy si to můžete "projít" formou hry. No a přiznám se, že mě baví i generovat roztomilé obrázky koťátek pomocí Midjourney, jen tak pro radost.Evropa v oblasti AI ve srovnání s USA a Čínou?Evropa za nimi dost zaostává, ale vidím určitá pozitiva. Francouzský jazykový model Mistral ukazuje, že Evropa má potenciál. Problém je, že na úrovni vlád neexistuje rozumná strategie integrace AI do různých oblastí. Ale na úrovni firem a škol podle mě dochází ke spontánní "AI-izaci". Politici se k tomu moc nevyjadřují, protože tomu sami moc nerozumí. Je to taková fáze popírání.(Claude can make mistakes. Please double-check responses.) This is a public episode. If you'd like to discuss this with other subscribers or get access to bonus episodes, visit www.jednoprocento.cz/subscribe

Známe Ondřeje Bartoše víc než pětadvacet let. Pamatujeme, když koncem devadesátých let začal pořádat první akce věnované investování do startupů. Já jsem jako novinář chodil na setkání potenciálních investorů a zakladatelů firem, které Ondřej přivezl pod značkou First Tuesday z Londýna do Prahy. Moje žena Senta si ho pamatuje z byznysových konferencí, kde vždycky mluvil provokativně a chytře. Později založil investiční firmu Credo Ventures, která dnes má už svůj čtvrtý fond. A na pomyslném účtě minimálně tři jednorožce, tedy firmy s odhadovanou hodnotou přes miliardu dolarů. O té druhé, firmě s polskými zakladateli a názvem ElevenLabs, jsme se dozvěděli v polovině ledna.Tedy ne že bychom se dozvěděli o její existenci. Nástroj na klonování lidského hlasu či dabování zvukových nahrávek používáme a ukazujeme na našich workshopech už od loňského jara. Ale dozvěděli jsme se, že úspěšně uzavřela třetí kolo financování, získala dalších 80 miliónů dolarů a tím se zároveň stala již zmíněným jednorožcem.O tom všem s Ondřejem Bartošem mluvíme: o tom, proč Credo Ventures do ElevenLabs jako jedni z prvních investovali a proč se k tomu rozhodli ještě předtím, než se generativní AI nafoukla do celosvětové bubliny. Mluvili jsme o Česku, kde se dobře, ba výborně žije, ale spousty se toho také nepodaří. A zasepulovali jsme si, kam a jak se generativní AI či obecně moderní technologie budou ubírat dál. Podcast jsme natáčeli v atmosféře poklidného nedělního odpoledne s výhledem na Václavské náměstí. A vám přejeme příjemný poslech.Plus vás samozřejmě zveme na naše AI Masterclassy, kde chceme inspirovat všechny od začátečníků po nadšenců právě do generativní umělé inteligence. Podívejte se na nabídku na našem webu s adresou inspiruj.se.Přijďte na náš AI Masterclass!* 30. ledna, 9:00 - 13:30, MASTERCLASS AI* 1. února, 13:00-17:30, MASTERCLASS AI* 19. února, 17:00 - 21:00, KREATIVITA (s Luďkem Staňkem) This is a public episode. If you'd like to discuss this with other subscribers or get access to bonus episodes, visit www.jednoprocento.cz/subscribe

Existuje řadu let staré video, ve kterém Sam Altman říká, že umělá inteligence nikdy nepřekoná lidi v logice a kreativitě. A dnes řídí firmu, která vyvíjí technologii, které se to již pomalu daří, říká Sean Hamill.Povídali jsme si na velmi speciálním místě v New Yorku. V nejmenovaném mrakodrapu s výhledem na Brooklyn má firma Microsoft pronajaté patro, které se využívá jako reprezentativní prostory, často pro schůzky na nejvyšší úrovni.Natáčení našeho podcastu ničím takovým nebylo, ale stejně jsme měli to štěstí se právě tady se Seanem setkat. Pro Sentu to navíc bylo radostné i proto, že když ještě pracovala v pražském Deloittu, patříl Sean, napůl Ir a napůl Čech, mezi nejnadanější stážisty.Dnes pracuje v Microsoftu a mimo jiné se zabývá implementací umělé inteligence do softwaru, který firma nabízí pro využití v medicíně a zdravotnictví. Využívá velký jazykový model GPT-4, vyvinutý firmou OpenAI, do které Microsoft investoval 13 miliard dolarů.Mimochodem, schůzku v listopadu jsme si nemohli načasovat lépe. Odehrála se přesně den předtím, než začalo pětidenní drama v OpenAI, kdy její šéf Sam Altman nejdřív dostal výpověď, a nakonec se na svou pozici zase vrátil.Povídali jsme si o tom, co z pohledu dvacátníka umělá inteligence znamená a jaké má šance změnit svět. Taky o tom, proč je Amerika stále nejlepším místem na světě pro inovace.  A samozřejmě jsme nezapomněli ani na New York. O něm Sean říká, že je jako bývalá milenka, na kterou sice můžete mít špatné vzpomínky, ale stejně se k ní vždycky chcete vrátit.Díky i vám, že se vracíte k našemu podcastu.Pěkný poslech. This is a public episode. If you'd like to discuss this with other subscribers or get access to bonus episodes, visit www.jednoprocento.cz/subscribe

Navrhoval jsem lavičku v Central Parku nebo zastrčený bar někde na Manhattanu. Ale Janek Rubeš nakonec domluvil, že jsme mohli natáčet tenhle podcast na střeše České národní budovy na 73. ulici na Upper East Side. Což se nakonec ukázalo jako velmi dobrý nápad, a to minimálně ze dvou důvodů.Za prvé: symbolicky jsme zůstali aspoň nohama na domácí půdě, protože sice jsme se setkali v New Yorku, ale mluvili jsme taky hodně o Česku a o Praze.A za druhé: jakkoli se “kluk z Prahy” Janek Rubeš proslavil tím, že ukazuje turistům, co všechno se může při turistické návštěvě Česka pokazit a na co by si měli dávat pozor, tak vemte klidně jed na to, že má Prahu i Česko rád. Ostatně když je řeč o podvodných taxikářích či směnárnících, tak vždycky podotýká, že se svým kolegou věnují mnohem víc času i energie naopak tomu, aby ukázali, co všechno v Praze naopak funguje a stojí za vidění.Jejich Honest Guide by měl být pro každého turistu povinnou četbou. A asi to tak i je, máme-li soudit podle toho, jak jsou jejich videa například na YouTube populární a sledovaná. Samozřejmě jsme o tom mluvili.A taky o tom, jak Janek Rubeš přišel k polovičnímu otčímovi v New Jersey nebo jak slaví vánoce s tamními příbuznými. Dárky jim nosí stejně jako v Česku Ježíšek, nikoli Santa Claus. Což zdůrazňuji úmyslně, protože na toto téma máme v podcastu lehce vyhrocenou debatu.Ale jinak byl náš rozhovor milý a přívětivý, asi jako mimořádně teplý a slunečný podzim, na který jsme v půlce listopadu měli v New Yorku štěstí. Střechu České národní budovy, kde sídli jak náš konzulát, tak České centrum, jsme pomyslně zahřáli pár hodin předtím, než se tu konala oslava k připomenutí 17. listopadu.A kde jinde oslavit svobodu, než v Americe na střeše? Přeju vám příjemný poslech. This is a public episode. If you'd like to discuss this with other subscribers or get access to bonus episodes, visit www.jednoprocento.cz/subscribe

Do studia přišel zadýchaný a se sluchátky na uších. V metru poslouchal podcast, ve kterém Lex Fridman zpovídá Elona Muska, a baví se mimo jiné i o umělé inteligenci. Což nás zaujalo. Jak rychle a jak výrazně se generativní umělá inteligence prosadí v oboru, který je tak konzervativní a regulovaný jako bankovnictví?Jan Juchelka je přesně člověk, kterého je dobré se na to zeptat. Od roku 2017 řídí Komerční banku, která pod jeho vedením prošla významnou transformací. Hlavně organizační a technologickou. Jenže obojí začaly ještě předtím, než svět ohromil ChatGPT a další nástroje založené na velkých jazykových modelech. Dnes nepochybujeme, že tyto nástroje změní svět práce. Jak moc se to dotkne velkých bank?Samozřejmě jsme o tom s Janem Juchelkou mluvili. Jak ChatGPT používají jeho děti a k čemu on sám. Jestli by pustém ostrově radši ztroskotal se psem, nebo s umělou inteligencí. A za by mu vadilo, kdyby ho místo lékaře operoval robot. Povídali jsme si taky o knížkách, budoucnosti či o krásách Paříže, kde strávil i s rodinou pět let. Kdybychom věřili stereotypům, pak Jan Juchelka nevypadá jako velký bankovní boss. Milý a usměvavý, skromný, s vášní pro cyklistiku i dobré knížky. Stereotypy jsou naštěstí od toho, aby je někteří lidé porušovali. Právě s nimi jsou pak ty nezajímavější podcasty.Přeju příjemný poslech. This is a public episode. If you'd like to discuss this with other subscribers or get access to bonus episodes, visit www.jednoprocento.cz/subscribe

Umělá inteligence mění svět takový, jak ho známe, tvrdila minulý rok v rozhovoru s českým magazínem CzechCrunch. Co je na tom divného? Neříká to samé dnes každý druhý člověk? Samozřejmě. Ale zmíněný rozhovor s Evou Nečasovou vyšel 28. listopadu 2022. To datum je důležité, protože to bylo den předtím, než firma OpenAI pustila do světa svou službu ChatGPT.Ano, že umělá inteligence změní svět, tvrdíme už od konce padesátých let minulého století, kdy ostatně tento termín vznikl. Ale od loňského listopadu víme, že se tak opravdu děje. A že svět už opravdu nebude jako dřív. Ovlivní to nás všechny, a čistě logicky vzato nejvíc naše děti. Protože ty v dnešním světě budou žít nejdéle. I proto Eva Nečasová založila už před více než dvěma lety sdružení AI dětem.Drobná, sympatická, cílevědomá. Profesí výtvarnice a designérka. V těchto oborech je nepochybně úspěšná, taky proto, že její vidění světa vždycky ovlivňovaly technologie. Ale smysl života nakonec našla v něčem jiném. Když šel před zhruba šesti lety její syn do školy, začala se zajímat o to, co se dnes děti o technologiích či prostřednictvím technologií učí. Dělá to dodnes.Když teď minulý týden dostala cenu za vzdělávání na českých cenách AI Awards, je to samozřejmě skvělé. Ale osobně si myslím, že je to skoro málo. Eva Nečasová by si takových cen zasloužila klidně deset. A taky by si zasloužila, aby o ní psala mnohem více média. Protože patří k lidem, kteří tuhle zemi posouvají dopředu.Eva Nečasová nedohání trend, ale trend, v tomto případě generativní AI, dohnal jí. Vlastně mají čeští učitelé štěstí: to, jak budou o AI a s AI, nebo tako navzdory AI učit, začala Eva Nečasová, s využitím zahraničních zdrojů a s pomocí českých odborníků řešit ještě dřív, než to bylo sexy. Nebo vážněji řečeno, dřív než bylo pozdě.Přeju vám příjemný poslech. This is a public episode. If you'd like to discuss this with other subscribers or get access to bonus episodes, visit www.jednoprocento.cz/subscribe

Byli jsme v Brně na konferenci Computing the Human na Masarykově univerzitě. Mluvilo se na ní o robotech, umělé inteligenci a všech aspektech toho, co tyhle fenomény do života přinášejí.Lépe řečeno o tom mluvili vědci. My tam byli pozvaní proto, abychom ukázali, co praktického umí generativní AI už dnes. Bylo to fajn a na závěr jsme si zašli na kávu, kterou nám v Uměleckoprůmyslovém muzeu uvařil a naservíroval robot.Do Brna jsme jeli vlakem, protože jsme si chtěli užít romantickou pohodu, kdy sedíte v kupé a za okny uhání podzimní krajina. A taky jsme potřebovali dodělat naši prezentaci.Ale pozor, zpátky jsme jeli autem, a navíc s řidičem. Podotýkám, že s řidičem velmi speciálním. Když v neděli po obědě zastavilo před hotelem Volvo, seděl za volantem Tomáš Baránek, spoluzakladatel a spolumajitel nakladatelství Jan Melvil Publishing.Mám pro něj slabost, nejen proto, že je autorem legendární knihy Jak sbalit ženu, nebo že je odborníkem na tzv. lifehacky. Má slabost vychází právě z jeho nakladatelské činnosti. Myslím si, že v Česku vydává ty nejlepší nonfiction knížky.Náš podcast jsme tentokrát zcela výjimečně a inovativně natočili v autě na dálnici D1. Že neslyšíte hluk motoru a troubení nervózních řidičů, zařídila umělá inteligence. I tak se samozřejmě omlouváme za lehce sníženou kvalitu nahrávky.A ano, mluvili jsme o umělé inteligenci, o minulosti a budoucnosti knih, a také trochu o švýcarských hodinkách a plyšovém modelu spisovatele Petra Ludwiga.Pokud máte zájem, přisedněte. Přeju příjemný poslech. This is a public episode. If you'd like to discuss this with other subscribers or get access to bonus episodes, visit www.jednoprocento.cz/subscribe

Byl v Praze vlastně na skok. V Austinu v Texasu navštívil firmu vyrábějící humanoidní roboty, pro kterou pracuje. Na pár dní se zastavil na konferenci v Dubai. A přes Prahu se vrací do New Yorku, kde má v Brooklynu byt a kde v poslední době tráví asi nejvíc času.Yemi je jednačtyřicetiletý tanečník, producent, choreograf, edukátor a moderátor. Sleduju jeho dráhu už řadu let. Obdivuju, jak dokáže motivovat a inspirovat zejména mladé lidi. A taky to, jak za ty roky, kdy ho sleduju, pracuje sám na sobě. Je jedním z nemnoha Čechů, které lze označit za světové osobnosti.(VIDEO: Plná verze)Jak by se on sám dnes označil jedním slovem? Tvůrce, říká. Před několika lety spoluzaložil globální neziskovku pod názvem Moonshot Platform. Tedy platformu, jejímž cílem je - zjednodušeně řečeno - pomáhat mladým lidem uskutečňovat jejich sny.To ještě Yemi nevěděl, že ten jeho “moonshot” bude cesta na Měsíc. Nebo přesněji k Měsíci. Loni v prosinci japonský miliardář Jusaku Maezawa oznámil, že Yemi je mezi osmi členy posádky, která se společně s ním vydá v raketě Starship firmy SpaceX Elona Muska na oběžnou dráhu Měsíce. Start se očekává za dva až tři roky.O tom všem jsme s Yemim mluvili. A taky o Elonu Muskovi, o robotech či o přírodních kmenech z Amazonie, o cestě k dlouhověkosti, a samozřejmě taky o generativní AI.Když jsme u umělé inteligence, připomínáme, že můžete přijít na workshopy a masterclassy, které pořádáme. Nejbližší například 1. listopadu či 7. listopadu v angličtině. Program všech najdete na našem webu Inspiruj.se.Přejeme příjemný poslech! This is a public episode. If you'd like to discuss this with other subscribers or get access to bonus episodes, visit www.jednoprocento.cz/subscribe

Před rokem otevřela v Brně tak trochu jiný sexshop. Trochu jiný v tom, že chtěla erotické hračka nabízet tak, aby to zákazníkům připadalo vkusné a nevzbuzovo to v nich nepatřičné pocity. Vlastně asi spíš zákaznicím, protože původně mířila na ženy. Ale jak zjistila, do jejího obchodu chodí muži i ženy, a pro ženy i muže, a také pro páry, se zde pořádají workshopy.Zuzana Křížová je pohledná sedmadvacetiletá žena. Původně studovala medicínu, ale brzy zjistila, že chce v životě dělat trochu něco jiného. Třeba hledat rozkoš, řečeno metaforicky. Když obchod s jménem Rozkoš otevřela, tak se jí to vlastně podařilo. A daří se to dál, což mimo jiné dokazuje i to, že dost možná otevře Rozkoš už brzy také v centru Prahy.Brněnská Rozkoš existuje od loňského podzimu. Zuzana ji otevřela měsíc předtím, než společnost OpenAI spustila svou službu ChatGPT, a do značné míry změnila svět. Zajímalo mě, co pro začínající obchod s erotikou znamená nástup generativní AI. A lze obojí nějak propojit?Těžko, zní jednoduchá odpověď. Kdo populární chatboty jako ChatGPT nebo Claude používá, tak ví, že jsou upjatými puritány, kteří se preventivně vypínají, kdykoli by na cokoli společného se sexem nebo erotikou mohla přijít řeč.No a pak je tu ohromný prostor zvaný pornografie, o kterém předstíráme, že neexistuje, jakkoli máme statistikami potvrzeno, že obsluhuje ohromné množství uživatelů. A důležitý je i pro svět technologií. Už v devadesátých letech byla řada webových inovací nasazena a vyzkoušena práva pornografickými servery.Jsou to dva oddělené světy, a pak jsou lidé či byznysy, které mají tu smůlu, anebo štěstí, že se pohybují na jejich hranici. A často mezi nimi balancují, jak sama Zuzana Křížová říká. Kdyby měla obchod s kávou, mohla by s pomocí AI dělat svůj marketing, vyrábět obsah či plánovat strategie. Ale když d o ChatGPT naťuká, že provozuje sexshop, objeví se na obrazovce: “Promiňte, ale s tímhle vám nemůžu pomoct.”To vše nás při návštěvě Rozkoše zajímalo. Taky to, jak inovace a technologie proměňují naše vztahy, romantické i sexuální. Pomáhají s osamělostí bojovat, nebo ji prohlubují? Je sex s robotem nebo robotkou nevěra? A jak se dá propojit klasická erotická pomůcka s hraním počítačových her?O tom všem jsme si povídali. U kávy a skleničky prosecca, zatímco za okny byla krásná podzimní brněnská sobota.Přeju vám příjemný poslech. P řipomínám, že v oboru generativní umělé inteligence se toho děje spusty nového. O všem budeme mluvit na naší Inventuře AI, tříhodinovém workshopu a panelové diskusi. Koná se v pondělí 23. října od šesti večer v Praze. Rezervujte si lístky na našem webu Inspiruj tečka se. This is a public episode. If you'd like to discuss this with other subscribers or get access to bonus episodes, visit www.jednoprocento.cz/subscribe

Čeká nás lidi boj s umělou inteligencí o to, komu bude patřit budoucnost? Anebo se s umělou inteligencí spojíme, a vznikne nová forma života? Je nástup AI na dlouhé trati historie naší planety jen další kapitolou evoluce?Vím, jsou to hodně filosofické otázk. Ale jak říká náš dnešní host Tomáš Sedláček, jako ekonom vždycky inklinoval k dalším vědeckým disciplínám, které ho bavily a kterým se snažil rozumět. Ať už to byla filosofie, mýtologie, anebo třeba teoretická fyzika.I proto s ním byl rozhovor o umělé inteligenci tak zajímavý. Mluvili jsme méně o byznysu, technických parametrech a praktickém využití, ale zato byl čas i prostor debatovat o tom, jaký je rozdíl mezi duší a duchem.Nápověda: umělá inteligence má duši, tedy jakýsi návod či plán, co dělat. Ale my lidi máme ducha, a je jedno, jestli tím myslíme Boha, anebo nějakou jinou touhu po nalezení smyslu. Duch je něco výsostně lidského. Nebo ještě jinak: duši můžete předělat, ale ducha musíte přemlouvat. Plus bonusová otázka: bude mít někdy umělá inteligence ducha?Mluvili jsme samozřejmě i o spoustě jiných věcí. Třeba co ho napadá, když dělá přednášky pro školáky o matematice se svým dospívajícím synem Matoušem. Proč se s ním potápí a se svým otcem létá, a jestli se při těchto adrenalinových činnostech stále aspoň trochu bojí.Taky jsme probrali demokracii, večírky ve vile českého honorárního konzula v Silicon Valley či to, co dnešnímu světu říká Tomášova třináctiměsíční dcera Evropa Markéta.A jistě, samozřejmě jsme zmínili monokolo, nejoblíbenější technologickou vymoženost Tomáše Sedláčka.A než vám popřeju příjemný poslech, ještě vás i Tomáše pozvu na naše workshopy: 16. a 18. října pořádáme dva masterclassy právě o umělé inteligenci. Podrobnosti najdete na našem webi Inspiruj.se.PLUS!!Máme pro vás zajímavé překvapení. V rozhovoru s TS jsme se hodně bavili o tom, jestli dnes AI dokáže - například - najít smysl ve zmateném, lidsky chybujícím či nepřesně zaznamenaném textu. Takže jsme udělali pokus. Udělali jsme s pomocí AI (služba Sonix) přepis podcastu, “naládovali” ho do jazykového modelu Claude 2 - a poprosili o text, který by shrnul ty nejzajímavější myšlenky z rozhovoru.Výsledek je - podle nás - naprosto fantastický.Zde (a kdo nevěří, nabízíme link přímo na odpověď Claude-2-100k - na důkaz, že jsme nijak needitovali ani neupravovali):Úvodem se diskutující vracejí o 10 let zpět, kdy probíhala živá debata o inovacích a technologiích. Tehdy panoval velký optimismus ohledně možností moderních technologií. Dnes už je diskuze více střízlivá a bere v potaz i stinné stránky.Jeden z diskutujících vzpomíná na časté pracovní cesty v té době, setkávání s řadou zajímavých lidí napříč obory, kteří se věnovali inovacím. Bylo to období jakési "technologické horečky". Dnes už vnímá, že to byla jiná epocha.Druhý diskutující souhlasí, že tehdejší doba byla mnohem dynamičtější, ale zároveň varuje před nostalgií. Podle něj je důležité neustrnout v minulosti a přijmout současnost jako novou výzvu.Hlavním tématem debaty je vztah člověka a moderních technologií, především umělé inteligence. Diskutující rozlišují tři "entity", které tvoří lidskou existenci:Tělo - hmotná fyzická složkaDuše - organizační princip, software, který dává smysl a řádDuch - nejvyšší úroveň, zdroj účelu a vůlePodle této koncepce může umělá inteligence maximálně napodobit nebo doplnit lidskou duši - převzít routinní mentální či administrativní činnosti. Ale nedokáže nahradit lidského ducha, který dodává životu hlubší smysl a účel.Jako příklad je uvedeno umění. Filmová kamera napodobuje lidský zrak, ale divák filmu je jakýmsi "duchem", který dílo interpretuje a prožívá. I v biblickém příběhu o Adamovi a Evě lze vidět paralelu k umělé inteligenci - Bůh v něm vytvořil bytost sobě podobnou, ale s vlastní vůlí.Debata se posouvá k praktickému využití umělé inteligence. Mohla by například analyzovat fungování státní správy a navrhovat optimalizaci procesů. Zmiňuje se inspirace fungováním mozku, který také pracuje paralelně a decentralizovaně.Nicméně i zde se diskutující shodují, že důležitější než zefektivnění "duše", tedy systému státní správy, je otázka "ducha", tedy filozofie a směřování společnosti. Zdůrazňuje se význam lidského úsudku, intuice a moudrosti při správě věcí veřejných.Velký prostor je věnován dopadům umělé inteligence na vzdělávání. Učitelé by se měli zaměřit na rozvoj specificky lidských schopností jako kritické myšlení, tvořivost nebo schopnost ověřovat informace.Matematika by neměla být vyučována jen jako nácvik mechanických postupů. Důležité je ukázat krásu matematického systému, radost z objevování řešení problémů. Právě prožitek "Eureka, našel jsem to!" při odhalení skrytých vztahů je podstatou matematiky.Objevuje se úvaha, zda rozvoj umělé inteligence neznamená, že člověk již překračuje hranice své biologické existence. Podobně jako jsme kdysi nahradili fyzickou sílu zvířat stroji, dnes postupně delegujeme i mentální rutinní činnosti na stroje. Lidský mozek se tak může soustředit na vyšší úkoly.Lidství ale netkví jen v přemýšlení jednotlivců. Jsou tu sdílené mýty, příběhy, kultura, které nás spojují v čase i prostoru. Právě v této oblasti nemůže umělá inteligence člověka nahradit.Jeden z diskutujících vyjadřuje svůj osobní postoj k technologickému vývoji. Vzhledem ke svému věku se cítí jako staromilec, který by v dohledné době odmítl čipy či jiné radikální formy propojení člověka a stroje. Současně ale chápe, že pro mladou generaci je to přirozený vývoj. Důležité je zachovat možnost volby a nepodléhat technologickému determinismu.Shrnujícím poselstvím debaty je, že rozvoj umělé inteligence a propojování člověka se stroji může přinést obrovské možnosti. Ale je třeba reflektovat i filozofické a etické otázky, které s sebou nese. Co zůstane výhradně lidské doménou? Jak zajistíme, aby technologie sloužily člověku a ne naopak? Jde o výzvy, na které bude muset najít odpověď celá společnost. This is a public episode. If you'd like to discuss this with other subscribers or get access to bonus episodes, visit www.jednoprocento.cz/subscribe

Marian Jelínek souhlasí s Billem Gatesem, který řekl, že dnešní vzestup generativní umělé inteligence je největší revolucí minimálně za posledních padesát let. Novinky v této oblasti sleduje, ale nemyslí si, že jeho život nebo práci v nejbližší době zásadně ovlivní.Sám bere AI především jako praktický nástroj. “Dostal jsem nabídku od jedné firmy, že s pomocí umělé inteligence vytvoří virtuálního Mariana Jelínka, který bude místo mě odpovídat lidem na jejich dotazy,” říká Marian Jelínek, jeden z nejvyhledávanějších koučů v byznyse i ve sportu.Říká: “Samozřejmě jsem odmítl!” Muž, který byl sedmnáct let osobním trenérem Jaromíra Jágra, je tak trochu ze staré školy: nové technologie používá, ale zároveň je pro něj důležité, že je má pod kontrolou. Což je něco, s čím má většina lidí problém.  Jak toho dosáhnout? I o tom jsme mluvili.Což přímo vede k další otázce: sedl by si Marian Jelínek bez obav a dobrovolně do auta bez řidiče? Nechal by se od umělé inteligence vyšetřit a případně operovat? A co třeba u soudu? Vyslechl by si rozsudek radši od živého soudce, anebo od počítače? Moje žena chtěla vědět i to, co o umělé inteligenci povídá svým malým vnučkám?Byli jsme moc rádi, že Marian Jelínek přijal naše pozvání do studia. Poslechněte si náš rozhovor. Přeju vám příjemný a hlavně inspirativní zážitek. This is a public episode. If you'd like to discuss this with other subscribers or get access to bonus episodes, visit www.jednoprocento.cz/subscribe

Na přelomu století vybudoval s bratrem Martinem jeden z prvních velkých českých eshopů. Později byl také šéfem českého zastoupení firmy Nokia, a to v době největší slávy této značky. Jako podnikatel či investor rozjel řadu projektů. A v roce 2015 se Petr Kasa znovu spojil s bratrem Martinem a založili internetovou lékárnu Pilulka.cz.Není zas tolik Čechů, kteří v sobě spojují vášeň k technologiím a pro inovace, a zároveň mají obchodního ducha a podnikavost v krvi. Petr Kasa je jedním z nich. Takže když se letos objevil fenomén generativní umělé inteligence, a lidi buď nadchl, anebo vylekal, bylo jasné, že nás v tomhle podcastu bude zajímat, kam patří právě Petr Kasa.Rozhodně nás nezklamal. A ano, mluvili jsme s ním jak o čistě praktickém rozměru umělé inteligence, tak i o tématech vizionářských až filosofických. Tím pádem jsme nakousli, a někdy i podrobně rozebrali řadu témat. Plus jsme položili pár otázek, takzvaně na tělo.A víte co? Pět jich odcituju hned před začátkem, a pokud máte chuť, zkuste si na ně před poslechem podcastu sami odpovědět.* Kdybyste stanuli před soudem, chtěli byste, aby vás soudil člověk, anebo umělá inteligence?* A co v nemocnici? Vadilo by vám, kdyby vaši diagnózu či lékařský zákrok provedla umělá inteligence?* Bojíte se víc v samořiditelném autě, anebo ve voze s řidičem?* Radši byste na pustém ostrově ztroskotali se psem, anebo s Chatem GPT?* Věříte, že umělá inteligence někdy bude mít emoce?Odpověděli jste na všechny otázky? Klidně nám své odpovědi napište. Budeme rádi. A teď už vás zveme do studia, kde jsme společně s Petrem kasou.Ještě omluva: byla asi zlomyslnost techniky, že se zrovna během rozhovoru s inovátorem a vizionářem porouchal v našem studiu jeden z mikrofonů. Právě umělá inteligence, vylepšující audiozáznamy, nás zachránila z nejhoršího. Ale i tak by kvalita zvuku měla být trochu lepší.Omlouváme se a přejeme příjemný poslech. This is a public episode. If you'd like to discuss this with other subscribers or get access to bonus episodes, visit www.jednoprocento.cz/subscribe

Povídali jsme si s nejdou z nejlepších a nejoceňovanějších českých překladatelek o tom, jak její práci mění a ještě bude měnit umělá inteligence.Saozřejmě padla otázka: co by Michaela Škultéty na práci AI jako překladatelka nejvíc ocenila?Odpověď je jasná: kdyby AI podobně jako lidé chápala kontext, dokázala se do textu vcítit a chápat i to, co je nevyřčené nebo skryté.Zatím to neumí.Avšak Michaela Škultéty říká, chytře a logicky: “Nejsem si jistá, jestli by právě tohle překladatelé ocenili. Samozřejmě, že by to bylo skvělé. Ale pro překladatele zároveň to nejhorší.”No a právě o tom jsme se bavili.Porozumění textu a schopnost překládat z jednoho jazyka do druhého patří k superchopnostem generativní umělé inteligence. Daří se jí to velmi dobře. Lépe řečeno, je v tom lepší než většina průměrných lidí. Ale zároveň je v tom horší než ti opravdu dobří. Což znamená, že zejména překladatelé krásné literatury se zatím bát nemusí. Tím spíš Michaela Škultéty, která patří k těm nejlepším.Přeložila kolem 220 románů, za mnohé překlady dostala literární ceny. Jednu knížku sama napsala. Specializuje se na německy psanou literaturu, ostatně německý literární svět dobře zná a ráda do Německa jezdí. Mimochodem, přeložila také knížku českého spisovatele Winterbergova poslední cesta od Jaroslava Rudiše, napsaný v němčině.Mluvili jsme s ní o všech překvapeních, která nám umělá inteligence chystá, a také o potenciálních problémech a starostech, které nám může způsobit. Věděli jste, že dnes už asi většinu takzvaných užitných textů, jako jsou návody či jednoduchá publicistika, překládají počítače? A ano, už vyšly i romány, pod kterými je jako překladatel podepsán Deepl. Tedy německá služba zabývající se právě automatickým překladem. Jaká to má rizika, a to nejen pro překladatele, ale i čtenáře?Stane se překladová literatura “luxusním zbožím” pro fajnšmekry, které zajíámají jemné nuance toho, jak autor své dílo napsal? Ale kteří budou zároveň ovhotni za “ruční” překlad hodně zaplatit? Poslouchejte.A možná se dozvíte i jedno odhalení. Zjistili jsme s Míšou Škultéty, že umělá inteligence je nápadně podobná jednomu domácímu zvířeti. Shodou okolností jejímu oblíbenému. Umí být skvělým společníkem a je chytré, ale taky nepředvídatelné a neposlušné.Příjemný poslech!Umělá inteligence mění svět, ve kterém žijeme. Překladatelé či obecně lidé z tvůrčích profesí to už nyní pociťují jako první. Není důvod se toho bát. Technologie vždy představují víc příležitostí než hrozby. Přijďte se nechat inspirovat na naše masterclassy a workshopy. Detaily najdete na našem webu Inspiruj.se. Přijďte například * v pondělí 18. září v šest večer na naši Inventuru AI, kde shrnujeme poslední novinky. Případně* ve středu 20. září v 17 hodin na kreativní workshop. Anebo * v pátek 22. září na masterclass pro manažery i kreativce. Těšíme se na vás. This is a public episode. If you'd like to discuss this with other subscribers or get access to bonus episodes, visit www.jednoprocento.cz/subscribe

Má tituly před jménem i za jménem, ale hlavně je charismatický člověk a taky skvělý kouč. Senta: “Poznala jsem Radvana Bahbouha jako ředitelka inovací v Deloittu, kde nám přednášel v rámci leadeshipového vzdělávání. A pak také vedl týmová koučovací sezení v rámci programu Fórum. Upřímně, za víc než třicet let v korporátním světě jsem podobných akci absolvovala víc, než dokážu spočítat. Ale máloco se mi vrylo do hlavy tak jako čas strávený s Radvanem.”Miloš: “Poznali jsme se počátkem devadesátých let díky sociologovi Jaroslavu Sýkorovi. V jeho Laboratoři pro výzkum stresu jsem v 80. letech dělal diplomovou práci, zaměřenou na modelování biologického systému na palubě kosmické lodi. Byl to stejný Jaroslav Sýkora, který vymyslel a dotáhl k realizaci dnes už celkem legendární projekt Štola 88. A v 90. letech mi představil Radvana, svým typickým nadšeným způsobem: Už jsi slyšel o sociomapách? To je naprosto revoluční věc. A tenhle chlápek to vymyslel!”O Radvanu Bahbouhovi: Po matematické statistice a teorie pravděpodobnosti na Matfyzu vystudoval psychologii na Univerzitě Karlově, arteterapii na Pedagogické fakultě, a všeobecné lékařství na 3 LF UK. Vydal šest knih, je autorem metody Sociomapování, založil a vede společnost QED Group, která působí v oblasti poradenství, koučování a vzdělávání manažerů.Pro povídání o tom, jak myslí stroje, nenajdete nikoho lepšího než člověka, který ví líp než většina z nás, jak myslí lidé. Příjemný poslech!Inspiruj se:Přijďte na naše workshopy a masterclassy.V úterý 12. září se uvolnila 2 místa na odpoledním masterclassu (od 17:00 do 21:00). Sice v podvečer, ale v malém počtu a dobré náladě. Rezervujte si místo hned!A hlavně: v pondělí 18. září pořádámě další Inventuru AI. Tentokrát si ji nenechte utéct, budeme mluvit o tom, co nového a zajímavého se stalo kolem generativní AI od června. Nové služby, zajímavé prompty, porovnání chatbotů. V Node5 od 18 do 21 hodin, pak pivo a networking! Rezervujte si místo. This is a public episode. If you'd like to discuss this with other subscribers or get access to bonus episodes, visit www.jednoprocento.cz/subscribe

Kdybychom dali Chatu GPT úkol, ať vymyslí hosta, s kterým by bylo dobré zahájit podcast o tom, jak různí lidé různě využívají generativní umělou inteligenci, asi by vymyslel inženýra Radko Sáblíka. Nejen proto, že zároveň s tímto pocastem startuje i školní rok. Nebo proto, že právě učitele a ředitele škol čeká obzvlášť těžký rok, protože nástup inteligentních chatbotů přinese do školství jak velké šance, tak i velké úkoly.Radko Sáblík je však mimořádnou osobností bez ohledu na tyto okolnosti. Ředitel Smíchovské střední průmyslové školy a gymnázia vybudoval institucí, která nemá obdoby. Asi by vás nenapadlo, že v na pohled obyčejném smíchovském baráku sídlí střední škola, při které zároveň funguje startupový inkubátor, coworkingové centrum, hardwarová laboratoř či mediální dům. Nic podobného na světě nenajdete, a to se nějakou partnerskou instituce pokoušel Radko Sáblík najít. Ale neuspěl ani v americkém Silicon Valley.Stručně k našemu hostu: vystudoval Fakultu strojní ČVUT v Praze. Již během studií se aktivně věnoval sportu, hrál závodně basketbal, působil jako trenér i rozhodčí v první basketbalové lize mužů. Kromě toho působil jako skautský vedoucí a předseda Sokolu Motol.Od roku 2002 vede Smíchovskou průmyslovku a gymnázium, školu, která byla magazínem Forbes zařazena mezi osm nejzajímavějších škol v republice, a s jedním z nejvyšším počtem přihlášek. Rovněž byl členem expertní skupiny Strategie 2030+ a v roce 2018 vydal inspirativní knihu "Učit jde i jinak, aneb školství je jak stařenka o holi".A ještě aktuální zpráva - tento týden pan ředitel Sáblík spoluzakládá spolek Uši, tedy Unii škol inovativních, který si klade za cíl rozvíjet kritické myšlení a mediální gramotnost žáků a studentů.Co říká o školství:“Kdo vám řekne, že má pro školství jednoduché řešení, tak mu vůbec nerozumí. My žijeme ve dvou světech. Ten kolem nás je reálný. A pak tu máme školství, a to bude vždycky odtržené od reality. Otázkou je, jak moc. České školství má ještě jeden velký problém, a tím je vysoká autonomie ředitelů škol. On je to problém, anebo výhoda, jak se to vezme. Ale ta autonomie je jedna z nejvyšších na světě.”O učitelích a ředitelích:“V každé sociální skupině jsou lidi, kteří jsou tahouni. Těch se obecně říká, že jich je osm až dvacet procent. Ve školství jich vidím tak deset procent. Pak je tady mlčící většina, řekněme sedmdesát procent. A nakonec dvacet procent ředitelů a učitelů, kteří by už na svých místech být neměli, protože jsou za zenitem a vyhořelí.”O uplatnění:“Opravdu nevíme, co naši absolventi budou za pět let dělat. Ale víme, že budou měnit pracovní pozice. Že se budou muset umět adaptovat na nové podmínky a budou potřebovat nutně kritické myšlení. Protože i AI jim bude dávat zavádějící informace a oni budou potřebovat základ, na kterém budou stavět.”O vybírání studentů“Každý, kdo u nás chce studovat, musí poslat motivační dopis, své portfolio a udělat testy. Jak naše, tak od Cermatu.”O motivačním dopisu a portfoliu:“Když se mě ptají, co tam mají napsat, tak říkám: prosím vás, napište tam, jak vysoko jste vyskočili, kam nejhlouběji jste se potopili, kam nejdál jste doběhli, a pokud jste posledních pět set metrů lezli po čtyřech a u toho zvraceli, a přesto jste do toho cíle doběhli nebo dolezli, tím líp. Protože není důležité, co děláte, ale že něco děláte.”O týmu:“Silný manažer má kolem sebe silný tým a silné osobnosti. Slabý manažer má slabé osobnosti, aby ho nepřerostly.”O předešlém ministrovi a AI:“První draft jsme napsali s našimi studenty prvního a druhého ročníku na jaře na kempu Občanská výchova k občanství. Vážili každé jednotlivé slovo, protože zadání znělo, že to musí být jedna stránka. Ano o větu víc. Vzal jsem to pak se dvěma studenty na poradu k předešlému ministrovi školství. Zaznělo, že to je vynikající práce, kterou stačí rozeslat jako pokyny. Pan ministr se s našimi studenty vyfotil, rozloučil se a odjel podat svou rezignaci. Což samozřejmě nesouviselo, ale je to hezká historka.”O AI, která vezme učitelům práci:“Když byla u nás konference o umělé inteligenci, tak jeden z těch panelistů byl Daniel Pražák. Ten řekl, že jestli se některý učitel bojí, že mu AI vezme práci, tak ať odejde hned, protože už nemá ve školství co dělat.”O strachu z AI:“Upřímně řečeno mám větší obavu z toho, jak jsme nepřipraveni v oblasti kritického myšlení. Jak se necháváme oblbovat populisty a marketéry. Problém je v tom, že s AI to budou umět dělat ještě precizněji a lépe.”O roli učitelů:“Pro studenty už dávno není hlavním zdrojem informací. Dřív byl učitel mezi třemi nejdůležitějšími lidmi ve vesnici, společně s panem lékárníkem a farářem. Dnes je ta role úplně jiná. Když se dnes ptáte nějakého studenta, který umí něco mimořádného, kde se to naučil, tak vám odpoví: naučil jsem se to sám. Nebo: našel jsem si to na Internetu. Učitelé na to musí být připraveni a přizpůsobit tomu to, jak s žáky pracují.”O vykořisťovaných a vykořisťovatelích:“Škola by neměla vychovávat jen budoucí vykořisťované zaměstnance. Ale musí myslet taky na lidi, kteří ostatním práci budou dávat. A tam může být role školy i taková, že dá individuální učební plán žákovi, který si chce například založit firmu. Nebo přímo ve škole pracovat na velkých projektech. U nás se to jmenuje program pro podporu talentovaných aktivních studentů. Letos v něm bylo 114 studentů ze zhruba 650.”Co škola musí děti naučit?“První je to, že je musí naučit se učit. Jak pracovat s informacemi a jak studovat. A druhá věc je naučit je myslet. Myslet kriticky a informaticky.”O chybách:“Jeden z problémů nejen českého školství je, že neumíme pracovat s chybami. Trestáme za ně a dáváme špatné známky. Ale nebát se dělat chyby je podceňovaná vlastnost. Chyba může být úspěch, protože nám říká, že jsme objevili cestu nebo způsob, který nevede k cíli. Můžeme si je odškrtnout a pokračovat. Protože to nejdůležitější je zkoušet to znovu.” This is a public episode. If you'd like to discuss this with other subscribers or get access to bonus episodes, visit www.jednoprocento.cz/subscribe

Už zítra začíná škola. To, že s mou ženou Sentou rozjíždíme ve stejný den podcast Inspiruj.se, je náhoda. Co není náhoda, je to, že prvním hostem bude Radko Sáblík. Ředitel smíchovské průmyslovky a gymnázia v Praze na Smíchově, muž, který z tého školy udělal na pohled nenápadnou, ale zároveň obdivovanou a inspirativní instituci.Týká se to i toho, jak se staví k velké výzvě, jíž budou v následujícím školním roce čelit všechny školy. Generativní AI. Ne všichni učitelé s tím souhlasí, ale já si myslím, že je čeká jeden z nejtěžších roků jejich kariéry. Psal jsem o tom na Jednom procentu a Seznamu Zprávách už před pár týdny.Takže: tohle je jen “výstřel z pistole”, následovat bude první regulérní díl, kterým bude rozhovor s Radko Sáblíkem. Nahráli jsme ho minulý týden přímo u něj ve škole a myslím, že nabízí hodně zajímavý poslech.Těšíme se! This is a public episode. If you'd like to discuss this with other subscribers or get access to bonus episodes, visit www.jednoprocento.cz/subscribe