Kovadlina Činoherního studia

HAMMERKLANG„Umění není zrcadlem, které držíte před společností, ale kladivem, kterým společnost formujete.“ Tak zní citát Bertolta Brechta. A co se ozve, když se kladivem udeří do kovadliny? HAMMERKLANG je podcastová série pro Činoherní studio v Ústí nad Labem, koncipovaná jako reflexivní platforma k jednotlivým titulům. Každá epizoda nese název inscenace, jejíž témata dále rozvíjí pomocí rozhovoru i úryvků z kontextuální četby. Série vytváří kontinuální paměť divadelní tvorby a otevírá prostor pro její další interpretaci a kritické myšlení.OIDIPUS UTOPIANa polis se vrhl strašlivý mor, mor autoritářství a fašismu. Jak to, že nabytá svoboda a z ní plynoucí euforie po svržení tyranské sfingy netrvala věčně, jak se tehdy zdálo. Kam se poděly společenské utopie, proč je potřeba demokracii neustále před něčím bránit, místo abychom přemýšleli, jak ji zlepšovat? A nesouvisí to spolu náhodou?HAMMERKLANG: OIDIPUS UTOPIA kontextuálně doplňuje inscenaci o úryvky z textů Marka Fischera, Slavoje Žižeka, Eriky Fischer-Lichte nebo Immanuela Wallersteina. V rozhovoru s dramaturgyní Veronikou Linka a režisérem Michalem Hábou se inscenace Činoherního studia proměňuje v politický akt. Oidipus není archetypálním tragickým hrdinou, se kterým si pohrává osud. Je to člověk dneška, který se snaží zorientovat v zahlcujícím světě a zaujmout vůči němu stanovisko. Osobní i politické. „Všichni jsme tak trochu Oidipus.”Oidipus Utopia tak na pozadí analýzy současného světosystému otevírá témata vytěsnění, rezignace, pasivity, eskapismu ale i jejich protipóly jako utopie, naděje či budoucnost. To vše s důrazem na divadelnost nebo roli divadla vůbec.Režie a vedení rozhovoru: Johana OžvoldHosté: Veronika Linka, Michal HábaÚčinkují: Mark Kristián Hochman, Marie Machová Dramaturgie: Veronika LinkaSound design, mix a mastering: Martin Ožvold Hudba k původní divadelní inscenaci: Jindřich ČížekVyrobilo studio Ožvold

Herec Adam Ernest zpovídá uměleckého šéfa Davida Šiktance, rodilého Malostraňáka, fanouška fotbalové Sparty Praha a absolventa režie na pražské DAMU. Jak arogantní elitářský Pražák vnímá syrovou autenticitu Ústí nad Labem? Změnilo se Ústí za těch 10 let, kdy David v Činoheráku režíroval poprvé? Dovede si představit, že by v Ústí zakotvil natrvalo? A jak ústecká subkultura souvisí s iniciativou Ne!musíš to vydržet?

Čtvrtstoletí Matúše Bukovčana v Činoherním studiu: jak se divadlo za těch 25 let změnilo? Jak se vůbec v Ústí nad Labem zjevil? Ovládá znakový jazyk? Používá na přechod ze slovenštiny do češtiny autopilota? Na jakou inscenaci nejraději vzpomíná a jak do sebe vdechl roli Henriho z chystané premiéry Najal jsem si vraha?

S režisérem Štěpánem Gajdošem a hercem Adamem Ernestem rozebírá David Šiktanc především premiéru inscenace Harila, jež je takřka za dveřmi. A společně přijdou na to, že explicitní a vulgární text může být i poezií. Prudérnost stranou, pokleslost je pojem relativní. Text bez příběhu nemůže totiž fungovat.

O současné situaci Činoherního studia i plánech do budoucna s dramaturgyní Terezou Marečkovou a ředitelem Jiřím A. Trnkou, a s hereckou posilou mužské šatny Janem Huškem o tom, jaké to je být v divadelním týmu čerstvou tváří.