Podcast Akademie věd

Pochází z Jesenicka, kde s dědou chodíval do lesa a začal malovat. Botanika a ekologie Radimu Hédlovi zůstaly v profesním životě, zatímco malbě se věnuje ve volném čase. Vedoucí oddělení vegetační ekologie Botanického ústavu AV ČR se dlouhodobě zaměřuje na dynamiku lesních ekosystémů, biodiverzitu a vliv historického hospodaření na současnou podobu krajiny. Kromě vědecké činnosti se aktivně věnuje popularizaci ochrany přírody a zdůrazňuje význam tradičních forem lesnictví pro udržení druhové bohatosti. Koordinuje nový program Strategie AV21 Globální krize biodiverzity: rizika a příležitosti pro lidskou společnost.00:35 Lesy Radima Hédla02:16 Co je zdravý les a patří do něj člověk? 03:26 Biodiverzita a její hodnota04:40 Proč světlé lesy mizí07:31 Velcí kopytníci a disturbance10:16 Jak lze světlé lesy obnovit12:27 Pralesy a přírodní stav13:48 Klimatická změna a její dopad na lesy 15:12 Dusík a ztráta stability20:56 Retrospektivní výzkum lesa23:56 Komunikace krize biodiverzity24:44 Program rad AV21 26:24 Věda a malba krajiny29:49 Závěr a rozloučeníModerace: Jitka Kostelníková / Edit a zvuková postprodukce: Vojtěch Zavadil / Nahráno ve studiu Ekonomického ústavu AV ČR / Epizoda vznikla s podporou ⁠Strategie AV21⁠.

Jak zákon jednotného čínského národa mění životy nechanských národů, jako jsou Tibeťané nebo Ujguři? Je pro ně život v exilu řešením, nebo je čínský režim pronásleduje i za hranicemi? A máme o těchto komunitách realistické představy? Do diskuze o současné kulturní bezpečnosti v Číně jsme pozvali expertku na sociální proměny Tibetu Jarmilu Ptáčkovou a Ondřeje Klimeše, který se zaměřuje na Východní Turkistán neboli Sin-ťiang. Oba výzkumníci z Orientálního ústavu AV ČR sledují dopady čínských snad o vytvoření jediné, homogenní národní identity. Poslechněte si, jak vypadá digitální dohled nad ujgurskou menšinou v praxi, proč čínský stát vytlačuje lokální jazyky ze vzdělávání i zda je v této situaci možné spatřovat naději na dialog.

V místech, kde do sebe narážejí zemské desky, se dějí velké věci – vybuchují sopky, třese se země, zdvihají se pohoří. Pro pochopení těchto událostí je ale důležité sledovat i úplně nepatrná chvění. Petra Štěpančíková z Ústavu struktury a mechaniky hornin Akademie věd ČR se do lokalit bohatých na tektonické pohyby vydává několikrát ročně. Audio vychází z článku Leony Matuškové otištěného v A / Magazínu, oficiálním čtvrtletníku Akademie věd ČR. Časopis v tištěné podobě si můžete zdarma objednat na ⁠⁠[email protected]⁠⁠. Načetla: Jitka Kostelníková // Zvuková postprodukce: Jáchym Vanc  // Epizoda vznikla s podporou ⁠Strategie AV21⁠, nahráno ve studiu Ekonomického ústavu AV ČR.

Kolik znáte nářečí? Mluvíte po naszymu, hanácke nebo třeba s ostravskym kratkym zobakem? Nářečí jsou součástí naší identity, a přestože jsou ohrožená, nemizí. Jaké dialekty u nás máme a podle čeho se dělí? Dialektoložka Martina Ireinová z Ústavu pro jazyk český AV ČR se oboru věnuje více než 30 let a specializuje se na tvorbu nářečových slovníků. Poslechněte si, jak odbornice uvažuje o naší mluvě, jaké nářečí je jí vlastní nebo v čem je ojedinělý projekt Staň se superdialektologem určený žákům a studentům. Rozhovor je pozvánkou na probíhající výstavu Kriticky ohrožené jevy našich nářečí v galerii Věda a umění, která potrvá do 15. června 2026. Moderace a edit: Jitka Kostelníková / Zvuková postprodukce: Vojtěch Zavadil/ Nahráno ve studiu Ekonomického ústavu AV ČR / Epizoda vznikla s podporou ⁠Strategie AV21⁠.

Co všechno dokážeme vyčíst z obyčejného kamene? S držitelem prémie Lumina quaeruntur, Jaroslavem Bartíkem z brněnského Archeologického ústavu AV ČR se vydáváme tisíce let do minulosti, kdy byl kámen strategickou surovinou určující prestiž i přežití. Kdo ji těžil a opracovával? Jak vypadaly pravěké dílny a kam kamenné artefakty putovaly Evropou? Poslechněte si, proč je brněnská Stránská skála unikátní lokalitou, která lákala lidi od paleolitu až po dobu bronzovou. Vedoucí nového Centra multidisciplinárních výzkumů popisuje synergii oborů, ve které se propojuje archeologie s geologií, archeobotanikou i strojovým učením. V rozhovoru se odkazujeme na publikaci Prehistoric exploitation and workshop area at Brno - Stránská skála, která je volně ke stažení. Moderace a edit: Jitka Kostelníková / Zvuková postprodukce: Vojtěch Zavadil/ Nahráno ve studiu Ekonomického ústavu AV ČR / Epizoda vznikla s podporou ⁠Strategie AV21⁠.

Lidé, kteří ovládají víc jazyků, jsou flexibilnější a jejich mozek déle odolává demenci. Kolik řečí se do nás vlastně vejde? A proč je dobré se při jejich učení inspirovat u kojenců a batolat? Studium cizích jazyků totiž nemusí být jen dril plný slovíček a gramatiky. Psycholingvistka Kateřina Chládková z Psychologického ústavu AV ČR boří mýty o přehlcení dětí více jazyky. Popisuje taky, jak kontakt s rozdílnou mluvou ovlivňuje naši toleranci k jinakosti a proč nám písmena v rané fázi učení cizích řečí mohou spíše škodit.Audio vychází z článku Radky Římanové otištěného v právě vycházejícím A / Magazínu, oficiálním čtvrtletníku Akademie věd ČR. Časopis v tištěné podobě si můžete zdarma objednat na ⁠⁠[email protected]⁠⁠. Načetli: Jitka Kostelníková a Justin Svoboda // Zvuková postprodukce: Jáchym Vanc  // Epizoda vznikla s podporou ⁠Strategie AV21⁠.

Vlivy zvenčí, módní novotvary, složitá pravidla… Někdo chce češtinu čistit a opečovávat, jiný zjednodušovat. Jenže nakolik se dá jazyk spoutat? Poslechněte si, kudy se ubíral vývoj českého jazyka od dob jeho „brusičů“ v časech národního obrození až po současné pronikání anglicismů. Jak se naše mateřština proměňuje, popisují jazykovědec Petr Nejedlý a dialektoložka Martina Ireinová z Ústavu pro jazyk český AV ČR. Audio vychází z článku Leony Matuškové otištěného v právě vycházejícím A / Magazínu, oficiálním čtvrtletníku Akademie věd ČR. Časopis v tištěné podobě si můžete zdarma objednat na ⁠⁠[email protected]⁠⁠. Načetli: Jitka Kostelníková a Justin Svoboda // Zvuková postprodukce: Jáchym Vanc  // Epizoda vznikla s podporou ⁠Strategie AV21⁠.

Dívá se na obrazy, ale místo barev a tvarů vidí čísla a algoritmy. Barbara Zitová z Ústavu teorie informace a automatizace AV ČR vysvětluje, jak matematika a umělá inteligence pomáhají tam, kde lidské oko nestačí. Její práce umožňuje lékařům diagnostikovat nemoci ze záznamu spánku, policistům odhalovat digitální podvrhy a restaurátorům nahlížet pod vrstvy maleb starých mistrů. Je AI jen další nástroj v rukou umělce, nebo hrozba pro naši schopnost rozeznat realitu? A proč bychom se chatbotů měli ptát jako desetileté děti? Poslechněte si, jak matematika vrací zrak Hubbleovu teleskopu a hlídá zdraví lidských hlasivek i podmínky hospodářských zvířat. Moderace a edit: Jitka Kostelníková /  Zvuková postprodukce: Jáchym Vanc / Nahráno ve studiu Ekonomického ústavu AV ČR / Epizoda vznikla s podporou ⁠Strategie AV21⁠.  

Parazitoložka Barbora Pafčo z Ústavu biologie obratlovců AV ČR se neohroženě vydává na expedice do africké džungle a v laboratoři pracuje s nejmodernějšími metodami. Poslechněte si, jak se k výzkumu parazitů dostala, proč ji zajímá, jaký mají vztah s hostitelem a čím jsou pro ni výjimečné gorily. Vědkyně také popisuje, jak se jí daří skloubit bádání s výchovou tří dětí a nastiňuje plány na další výjezd do terénu, tentokrát do asijského Laosu, kde se podílí na výzkumu hlístic. Moderace: Jitka Kostelníková / Režie: Agáta Hrnčířová / Záznam a střih videa: Magdalena Krylová / Scénografie: Zuzana Přidalová a Martin Tichovský / Animace: Marie Šprincl / Zvuková postprodukce: Vojtěch Zavadil / Fotografie: Jana Plavec / Epizoda vznikla s podporou ⁠Strategie AV21⁠.

Uplatnění žen ve výzkumu je v Česku ve srovnání s Evropskou unií stále nízké. Váhají ženy při volbě vědecké profese? Jaké pochybnosti mají studentky, které stojí před rozhodnutím, kam na vysokou? A týkají se pocity nejistoty pouze dívek, nebo je prožívají i kluci? Vydejte se společně s redaktorkou A / Magazínu Leonou Matuškovou na Science brunch, který pro studentky a studenty středních škol uspořádal Fyzikální ústav AV ČR společně s Ústavem organické chemie a biochemie AV ČR. Co mladí lidé na akci ocenili? V čem se jejich názory shodují s tím, co zaznělo od panelistek – vědkyň z různých oborů? Vedle hlasů gymnazistek a gymnazistů uslyšíte také psycholingvistku Kateřinu Chládkovou z Psychologického ústavu AV ČR. Speciál vychází u příležitosti Mezinárodního dne žen a dívek ve vědě. Připravila: Leona Matušková / Edit a voice over: Jitka Kostelníková / Zvuková postprodukce: Jáchym Vanc / Epizoda vznikla s podporou ⁠Strategie AV21⁠.  

The trial-and-error method has long been the modus operandi for developing stronger and more flexible metallic materials. Computational technology has greatly accelerated and simplified their advancement. However, even the most powerful computers have their limits. Materials physicist Martin Friák from the Institute of Physics of Materials of the CAS sees the future in quantum computing, which holds the key to overcoming these obstacles. ​​This audio feature is based on the article written by Leona Matušková, which you can read in full in the quarterly magazine of the CAS. In the 2024 article, the author introduces the planned quantum computer at the IT4Innovations supercomputing center in Ostrava. It went online in autumn 2025. It became operational in autumn 2025. The English issue is available online via the Czech Academy of Sciences website, or you can request a print copy by emailing [email protected]​.Narrated by: Daniel Zappi / Editing and sound design: Jáchym Vans / Produced with support from the CAS Strategy AV21.

Snad ještě nikdy nevzbuzovalo pouliční osvětlení tolik emocí jako dnes. Řeší se efektivnost, ale také vliv na zdraví modrých LED světel. Jejich zásadní složkou je nitrid gallitý - polovodič, který způsobil revoluci v elektronice a optoelektronice. Ostatně objevitelé technologie si po mnoha peripetiích v roce 2014 vysloužili Nobelovu cenu. Krystaly nitridu dnes „pěstuje“ v laboratoři MOVPE i Jan Batysta z oddělení polovodičů Fyzikálního ústavu AV ČR. Mladý fyzik a nadšený popularizátor vědy nás v epizodě doslova provede speciální laboratoří, kde v reaktoru „peče šutry na 1000 stupňů“. Ve vlastním výzkumu se zaměřuje na vývoj ultrafialových „ledek“, které se dají využít pro dezinfekci, při léčbě kožních nemocí nebo ve fotochemii, ale i k vytvrzování plastů při 3D tisku. Jak vznikají atomární sendviče? Daří se mu badatelské myšlení kombinovat s vášní pro muzikál? A jaký song si pouští, aby neprokrastinoval? Moderace a edit: Jitka Kostelníková /  Zvuková postprodukce: Vojtěch Zavadil / Nahráno ve studiu Mr. Wombat / Epizoda vznikla s podporou ⁠Strategie AV21⁠.

Opylování je sofistikovanný vztah kvetoucích rostlin a opylovačů, který se někdy vyplácí jen jedné straně. Nahlédněte do strategií nástrah, odměn i předstírání s entomologem Robertem Tropkem z Biologického centra AV ČR. Vedoucí laboratoře ekologie společenstev pozoruje na svých expedicích, jak se v závislosti na zeměpisné šířce tyto vztahy proměňují. Věděli jste, že neopyluje jen hmyz? Že květ může páchnout a vypadat jako lejno? A že včela medonosná není ideální opylovačkou? Poslechněte si, jak nadšený výzkumník instaluje kamery v pralese, proč je ekonomicky výhodné podporovat diverzitu opylovačů, nebo jak má vypadat funkční hmyzí hotel.   Moderace a edit: Jitka Kostelníková /  Zvuková postprodukce: Jáchym Vanc / Nahráno ve studiu Ekonomického ústavu AV ČR / Epizoda vznikla s podporou ⁠Strategie AV21⁠.  

Co si zpíváme a vyprávíme v adventním čase a proč? Poslechněte si speciál, ve kterém Matěj Kratochvíl a Jaroslav Otčenášek z Etnologického ústavu AV ČR uvažují o podobě folkloru právě v čase Vánoc. Dozvíte se nejen to, jak se vánoční příběhy otiskují do českých písní a pohádek, ale i to, jaké tradice hosté podcastu dodržují. Představujeme také edici České lidové pohádky, kterou připravuje Jaroslav Otčenášek, a projekt Písňovna, za kterým stojí Matěj Kratochvíl. Uslyšíte netradiční koledy, záznamy čertů z Valašska i to, odkud se vzal zvyk štědrovečerní televizní pohádky.Moderace, edit a zvuková postprodukce: Jitka Kostelníková /  Nahráno ve studiu Ekonomického ústavu AV ČR / Epizoda vznikla s podporou ⁠Strategie AV21⁠.  

Podle odhadů u nás stojí přes osmdesát tisíc paneláků a žije v nich téměř třetina domácností. Nahlédněte do historie i současnosti betonových gigantů, které neodmyslitelně změnily tvář našich měst. Audio vychází z článku Radky Římanové otisknutém v A / Magazínu, oficiálním čtvrtletníku Akademie věd ČR. Dozvíte se v něm, kde byl postaven první panelák a kolik měl pater, jak se žilo na sídlištích za socialismu a proč jsme paneláky neopustili ani po revoluci. “Panelstory” vypráví historička architektury Vendula Hnídková z Ústavu dějin umění AV ČR a Slavomíra Ferenčuhová ze Sociologického ústavu AV ČR. Jejich medailonky zazní na konci audia. Načetli: Jitka Kostelníková a Justin Svoboda // Zvuková postprodukce: Jáchym Vanc  // Epizoda vznikla s podporou ⁠Strategie AV21⁠. Čtvrtletník v tištěné podobě si můžete zdarma objednat na ⁠⁠[email protected]⁠⁠.

Kde se na Zemi nejvíc blýská? Budeme z nich umět využívat energii? A vyskytují se blesky i na jiných planetách?Ptáme se Ivany Kolmašové z Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd ČR. Věděli jste, že existuje víc typů blesků a směřují nejen dolů, ale “tančí” i nad oblaky? Těmto nadoblačným jevům se poeticky říká skřítci, elfové a duchové. Dozvíte se také, co vědkyně vyčetla z dat sondy Juno, která krouží kolem Jupiteru, nebo co ji po úspěšné inženýrské praxi přivedlo ke studiu fyziky a jaké bylo absolvovat doktorské studium těsně před padesátkou. 00:49 Co ještě nevíme o blescích? 03:26 Nadoblačné blesky: skřítkové a elfové06:50 Nadoblačné blesky: modré a obří výtrysky11:24 Jak se blesky zaznamenávají a měří 22:26 Blesky na Jupiteru 27: 59 Blýská se i na dalších planetách? 33:23 Příprava mise ExoMars 35:05 Kam nasměřovaly vědkyni zkušenosti s družicí Magion 37:06 Družice Taranis a důvod ke studiu fyziky plazmatu 39:46 Doktorské studium fyziky plazmatu a popularizace Moderace: Jitka Kostelníková / Záznam a střih videa: Magdalena Krylová / Scénografie: Zuzana Přidalová a Martin Tichovský / Animace: Marie Šprincl / Zvuková postprodukce: Vojtěch Zavadil / Fotografie: Jana Plavec / Epizoda vznikla s podporou ⁠Strategie AV21⁠. 

Protein Izumo na spermii je pojmenovaný podle japonského chrámu lásky, protein na vajíčku Juno zase po římské bohyni rodiny a plodnosti. Poetické příměry k reprodukční biologii patří snad právě proto, že se dotýká zázraku stvoření nového života. Každý šestý pár na planetě se přitom v současné době potýká s problémem počít dítě přirozenou cestou. Reprodukční biologie proto nabývá na významu. Jednou z vědkyň, jež hledají a vyvíjejí nové šetrnější metody asistované reprodukce, je Kateřina Komrsková z Biotechnologického ústavu AV ČR, vedoucí laboratoře reprodukční biologie a ředitelka spin-offu Molecule 46. Poslechněte si, na čem přesně pracuje a jestli a kdy se výsledky z její laboratoře dostanou až do praxe.Audiočlánek vychází z textu Leony Matuškové, který najdete v A / Magazínu. Čtvrtletník v tištěné podobě si můžete zdarma objednat na ⁠[email protected]⁠. Načetli: Jitka Kostelníková a Justin Svoboda / Zvuková postprodukce: Jáchym Vanc / Epizoda vznikla s podporou Strategie AV21.

Candles, lamps, microscopes... These all help shed light on the world around us. Properly “tamed” light, however, can uncover previously unimaginable depths.The article focuses on the development of a unique holographic endoscope, currently being advanced by Tomáš Čižmár and his teams at the Institute of Scientific Instruments of the CAS and the Leibniz Institute of Photonic Technology in Germany. The second part discusses nanofluidic scattering microscopy, an area of research led by Barbora Špačková, head of the Dioscuri Center for Single-Molecule Optics at the Institute of Physics of the CAS.​​This audio feature is based on the article written by Leona Matušková, which you can read in full in the quarterly magazine of the CAS. The English issue is available online via the Czech Academy of Sciences website, or you can request a print copy by emailing [email protected]​.Narrated by: Daniel Zappi / Editing and sound design: Jáchym Vans / Produced with support from the CAS Strategy AV21.

Může být mapa uměleckým dílem nebo nástrojem moci? Historička kartografie Jitka Močičková z Historického ústavu AV ČR se věnuje dějinám kartografie a spravuje Mapovou sbírku. Ta obsahuje kartografické dokumenty vzniklé od konce 16. do počátku 21. století. Velká část sbírky je digitalizovaná a přístupná na portále Chartae antiquae. Badatelka představuje i projekt interaktivního obrazu středověké Prahy, který vychází z unikátního plánu historika z 19. století Václava Vladivoje Tomka, díky kterému se můžete „projít“ po historickém centru metropole. Poslechněte si, proč by si historička přála propagandistickou mapu, co našla na rubu některých map a jaký rozměr vnáší do jejího oboru digitalizace. Moderace: Jitka Kostelníková / Záznam a střih videa: Magdalena Krylová / Scénografie: Zuzana Přidalová a Martin Tichovský / Animace: Marie Šprincl / Zvuková postprodukce: Vojtěch Zavadil / Fotografie: Jana Plavec / Epizoda vznikla s podporou ⁠Strategie AV21⁠.

Přidejte se k druhému putování po krajině Tachovska, kterou provází historik a etnolog Jiří Woitsch, ředitel Etnologického ústavu AV ČR. Tentokrát jsme se drželi v bývalém hraničním pásmu, prošli jsme relikty zaniklé obce Jedlina, kde jsme objevili malý poklad v kovové schránce. Prozkoumali jsme rotu Vašíček, která navzdory svému rozpadu stále uchovává příběhy pohraničníků sloužících někdejší socialistické vlasti. Při konfrontaci se stinnou stránkou naší historie se ptáme, zda a jak bychom si měli podobná místa připomínat. Na rozpadajím se hřbitově se pak zamýšlíme, jestli je zánik přirozeným procesem dění. Zaposlouchejte se do krajiny, která je i bez lidí plná příběhů.Navazujeme na epizodu Divoký západ i romantická krajina. Vydejte se do temných Sudet s etnologem a historikem Jiřím Woitschem. Putování jsme zaznamenali také ve fotogalerii na webu AV ČR. Moderace a edit: Jitka Kostelníková / Sound design a zvuková postprodukce: Jáchym Vans / Fotografie: Jana Plavec /  Epizoda vznikla s podporou ⁠Strategie AV21⁠.

Domácí mazlíčci jako jsou morčata nebo ježci jistě potěší, ale mohou být také zdrojem kožních infekcí. Jaká rizika představují pro děti, které si s nimi nejvíc hrají? Mykoložka Adéla Wennrich z Mikrobiologického ústavu AV ČR objasňuje přenos plísní neboli dermatofytů ze zvířat na lidi. Popisuje, jak se plísně evolučně vyvinuly a přibližuje metody, které využívá v laboratoři k jejich analýze. Laureátka Prémie Otto Wichterleho pro mladé vědce a vědkyně představuje potenciální využití tzv. elektronického nosu pro lepší diagnostiku kožních infekcí způsobených právě plísněmi. V epizodě se také dozvíte, co ji na mykologii baví, proč zkoumá dermatofyta také u volně žijících zvířat i to, jak to u nich v laboratoři „voní“. Moderace: Jitka Kostelníková / Záznam a střih videa: Magdalena Krylová / Scénografie: Zuzana Přidalová a Martin Tichovský / Animace: Marie Šprincl / Zvuková postprodukce: Vojtěch Zavadil / Fotografie: Jana Plavec /  Epizoda vznikla s podporou ⁠Strategie AV21⁠. 00:51 Co jsou to dermatofyta a jak vznikají kožní onemocnění, která u lidí způsobují?04:10 Jejich evoluce a adaptace na savce: Proč jsou tak odolné?06:55 Nejnovější výzkum přenosu patogenů ze zvířat na lidi.12:16 Výzvy v diagnostice kožních infekcí a proč je složité je správně určit.13:42 Inovativní diagnostické technologie - „elektronický nos“ u dermatologa? 17:27 Vědecká cesta oceněné mykoložky. 19:16 Budoucnost mykologie a její praktické aplikace.25:40 Terénní práce a sběr vzorků: Jak probíhá výzkum v praxi.29:04 Závěr a rozloučení.

Ještě 80 let po konci druhé světové války se objevují příběhy, které dlouho ležely ukryté na dně trezoru vzpomínek. Třeba na minulost mnoha tisíc Čechoslováků v německé armádě. Kdo byli muži a chlapci, kteří sloužili temné straně konfliktu? Proč museli narukovat i ti, kteří nebyli německého původu? Audiočlánek vychází z textu Leony Matuškové, který najdete v A / Magazínu. Čtvrtletník v tištěné podobě si můžete zdarma objednat na ⁠[email protected]⁠. Načetli: Jitka Kostelníková a Justin Svoboda / Zvuková postprodukce: Jáchym Vanc / Epizoda vznikla s podporou Strategie AV21.

Mohou se škodlivé látky dostat až na náš stůl? Je konzumace ryb vždy bezpečná? A dá se nějak zbavit věčných chemikálií? Poslechněte si laureátku Prémie Otto Wichterleho, hydrobioložku Ivanu Vejříkovou z Biologického centra AV ČR, která vysvětluje, proč je monitoring řek a vodních ploch důležitý, jak jsou naše vodní ekosystémy legislativně chráněny a proč je řeka Ohře dlouhodobě poznamenána znečištěním rtutí. Nadšená popularizátorka také prozradí, kde se zrodil její zájem o vodní svět, proč se musela naučit potápět, nebo jaké to je fungovat na více frontách - té vědecké i rodinné. Moderace: Jitka Kostelníková / Záznam a střih videa: Magdalena Krylová / Animace: Marie Šprincl / Scénografie: Zuzana Přidala a Martin Tichovský / Zvuková postprodukce: Vojtěch Zavadil / Fotografie: Jana Plavec / Epizoda vznikla s podporou ⁠Strategie AV21⁠.

Vůně, vonné masti a parfémy doprovázejí lidstvo celá tisíciletí. Velmi důležitou roli hrály ve starém Egyptě, Řecku a Římě. Právě tomuto období se věnuje mezioorový projekt ⁠ Alchymie vůní,⁠ vedený kanadským historikem vědy Seanem Coughlinem, jenž působí ve Filosofickém ústavu AV ČR a Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd ČR. Jak se k tak nezvyklému výzkumnému tématu dostal? Proč se podle něho hodí, aby uměl historik vědy vařit? Jaký význam v jeho rozhodnutí usadit se u nás měla alchymistická tradice Prahy?   Rozhovor se Seanem Coughlinem jsme nahrávali v červnu 2025 v Botanické zahradě Praha, kde právě rozkvétaly lilie, které tam historici a chemici z projektu Alchymie vůní zasadili. Květy lilií jim posloužily jako základní ingredience pro výrobu antického parfému súsinon. V rozhovoru se odkazujeme na audiočlánek Omamná síla Kleopatry. O projektu si můžete přečíst také článek Vůně: omamná síla Kleopatry v A / Magazínu Akademie věd ČR . Je k dispozici ve verzi PDF v časopise, v aktualitách na webu AV ČR.     Moderace: Jitka Kostelníková / Dabing: Justin Svoboda / Překlad: Tereza Novická / Redakce překladu: Jana Bečvářová / Zvuková postprodukce: Jáchym Vanc / Epizoda vznikla s podporou ⁠Strategie AV21⁠. 

Jak vypadají pozemské observatoře určené k detekci gravitačních vln? Co se díky nim dozvídáme o historii vesmíru? A podaří se v roce 2035 spustit plánovanou misi LISA, která má o gravitačních vlnách i minulosti kosmu zjistit víc informací? Do mezinárodního projektu LISA se spolu s dalšími kolegy z Akademie věd zapojil také teoretický fyzik Ondřej Zelenka z Astronomického ústavu AV ČR. V podcastu vysvětluje, proč se gravitační vlny nedají snadno zachytit na Zemi, co je jejich zdrojem nebo jak zní srážka černých děr. Mladý vědec oceněný Prémií Otto Wichterleho v rozhovru také prozrazuje, proč relaxuje zrovna u vaření a jaký má vztah k rodnému Mostu. Moderace: Jitka Kostelníková / Střih videa: Magdalena Zindulková / Animace: Marie Šprincl / Scénografie: Zuzana Přidala a Martin Tichovský / Zvuková postprodukce: Vojtěch Zavadil a Jáchym Vanc / Fotografie: Jana Plavec / Epizoda vznikla s podporou ⁠Strategie AV21⁠.

Umí odvát smog, toxické látky z fabrik či elektráren i jedovaté plyny šířené teroristy. Od zplodin všeho druhu dokáže vzduch „očistit“ jen vítr. Jak rychle a účinně to zvládá? Klára Jurčáková z Ústavu termomechaniky AV ČR a její tým využívají speciální aerodynamický vzduchový tunel, který umožňuje simulovat vzdušné proudění. Do tunelu vkládají modely konkrétních měst či krajiny a zkoumají, jak na ně turbulentní proudění působí a jak se v nich šíří škodliviny. Poslechněte si, proč zkoumali Staroměstské náměstí, „Legerku“, centrum Hannoveru, nebo kravín a jak samotné experimenty ve speciálním tunelu probíhají. Audiočlánek vychází z textu Radky Římanové, který najdete v⁠ A / Magazínu.⁠ Čtvrtletník v tištěné podobě si můžete zdarma objednat na ⁠⁠[email protected]⁠⁠. Načetli: Jitka Kostelníková a Justin Svoboda // Zvuková postprodukce: Jáchym Vanc  // Epizoda vznikla s podporou ⁠Strategie AV21⁠.

Jde o typ agrese, pro který je typická asymetrie sil. Co to přesně znamená a kdy se takové chování nevyplácí? Je vždy dobré se zastat oběti? Budou někdy školy úplně bez šikany? Psycholožka Lenka Kollerová přináší hluboký vhled do této problematiky a představuje výzkum Laboratoře sociálního a emocionálního vývoje Psychologického ústavu AV ČR, kde se svým týmem studuje vrstevnické vztahy mezi dospívajícími hlavně ve škole. Moderace: Jitka Kostelníková / Střih videa: Magdalena Zindulková / Animace: Marie Šprincl / Scénografie: Zuzana Přidala a Martin Tichovský / Zvuková postprodukce: Vojtěch Zavadil / Fotografie: Jana Plavec / Epizoda vznikla s podporou ⁠Strategie AV21⁠.

Najdeme je v našich rybnících stejně jako v Nilu nebo Amazonce, ale i v mořích a oceánech. Řasy rozsivky jsou velmi přizpůsobivé a daří se jim všude – včetně extrémního prostředí Antarktidy. Bioložka Kateřina Kopalová z Botanického ústavu AV ČR se je letos v lednu vydala studovat přímo do království ledu a sněhu. Jak náročné je vyrazit na antarktickou expedici? Proč si s sebou brala vědkyně i violu? A čím jsou rozsivky výjimečné?   V audiu citujeme z vlogu Antarctica 2025 přírodovědce a fotografa Petra Jana Juračky, který bioložku na cestě doprovázel. Audiočlánek vychází z textu Leony Matuškové, který najdete v⁠ A / Magazínu.⁠ Čtvrtletník v tištěné podobě si můžete zdarma objednat na ⁠⁠[email protected]⁠⁠. Načetli: Jitka Kostelníková a Justin Svoboda // Zvuková postprodukce: Jáchym Vanc // Epizoda vznikla s podporou ⁠Strategie AV21⁠.

Blesky, chaos, očista nebo povstání… Co vše se nám vybaví, když se řekne bouře? Jak se  projevuje v atmosféře Země nebo na Slunci? A jak (se) bouříme my lidé? Do diskuzního tornáda přijali pozvání horský meteorolog Róbert Kvak z Ústavu fyziky atmosféry AV ČR, astrofyzik Miroslav Bárta z Astronomického ústavu AV ČR a historik Mikuláš Pešta z Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR. Poslechněte si záznam rozhovoru, který proběhl v červnu 2025 na Veletrhu vědy. Moderace: Jitka Kostelníková a Justin Svoboda // Edit: Jitka Kostelníková // Záznam a zvuková postprodukce: Jan Mesany // Epizoda vznikla s podporou Strategie AV21.

Kácejí celé lesy, strhávají střechy či štíty domů. Větrné bouře zvané derecho dokážou zpustošit stovky kilometrů území. Českem se proženou i několikrát do roka. Čím se liší od tornád? A proč o nich ve zprávách neslyšíme? Audiočlánek vychází z textu Radky Římanové, který najdete v A / Magazínu. Čtvrtletník v tištěné podobě si můžete zdarma objednat na ⁠[email protected]⁠. Načetli: Jitka Kostelníková a Justin Svoboda // Edit a mastering: Jáchym Vanc // Epizoda vznikla s podporou Strategie AV21.

Zapomeňte na klišé o Sudetech bez paměti. V první epizodě dvoudílného putování vás ředitel Etnologického ústavu AV ČR Jiří Woitsch provede Tachovskem, regionem plným temných příběhů, ale i nečekaných proměn. Zastavíme se u zaniklé obce Pořejov (Purschau), která byla po vysídlení německého obyvatelstva zavezena skládkou, nebo u ruin poutního kostela sv. Anny s přilehlým rozpadajícím se hřbitovem. Dostaneme se i do oblasti bývalého pohraničního pásma, kde se dozvíte, jak to bylo doopravdy s přestřižením železné opony v Nových Domcích u Rozvadova. Etnolog a historik Jiří Woitsch představí koncept kritického studia dědictví a to, proč je důležité ptát se místních, zda chtějí památky obnovovat, nebo je nechat zaniknout.  Na epizodu navazujeme dalším průzkumem Tachovska Jak připomínat železnou oponu? Etnolog a historik Jiří Woitsch provází tachovským pohraničním (2/2)  Moderace a edit: Jitka Kostelníková // Zvuková postprodukce: Jáchym Vanc // Epizoda vznikla s podporou Strategie AV21

Voda je nejcennější surovina na Zemi a je ve veřejném zájmu, aby byla dobrá a bylo jí dost. Neexistuje však dostatečný metodický pokyn pro stanovení, vymezení a využívání ochranných pásem vodních zdrojů. Poslechněte si AVex, nezávislé a nestranné expertní stanovisko, které AV ČR připravuje pro legislativní potřeby zákonodárců Poslanecké sněmovny a Senátu Parlamentu ČR. Tento AVex popisuje nedostatky současné ochrany vodních zdrojů a rozebírá problematiku ochranných pásem. Navrhuje také doporučení, která povedou k zlepšení právní ochrany vodních zdrojů z pohledu kvantity i kvality vody. Odbornými garanty stanoviska jsou Ústav pro hydrodynamiku AV ČR, Ústav státu a práva AV ČR a Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně. Načetli: Justin Svoboda a  Jitka Kostelníková // Edit a mastering: Vojtěch Zavadil // Redakce textu: Markéta Růžičková // Epizoda vznikla s podporou Strategie AV21

Půlka kance rozhodčímu fotbalového zápasu, lahvinka třídnímu učiteli či luxusní dovolená u moře pro pana doktora. I tak mohou vypadat úplatky. „Korupce ovšem také podléhá evoluci. Její formy jsou stále sofistikovanější,“ říká Kristýna Bašná ze Sociologického ústavu AV ČR. V jakých oblastech v tuzemsku bují nejvíce a jak moc jsou Češi k uplácení tolerantní?  Audiočlánek vychází z textu Radky Římanové, který najdete v A / Magazínu. Čtvrtletník v tištěné podobě si můžete zdarma objednat na ⁠[email protected]⁠. Načetli: Jitka Kostelníková a Justin Svoboda // Edit a mastering: Jáchym Vanc // Nahráno ve studiu Mr. Wombat // Epizoda vznikla s podporou Strategie AV21.

Využíváte ChatGPT nebo jinou generativní AI? Napadlo vás, jak proměňuje naše myšlení, ale i vzdělávání? Stanou se charaktery AI našimi učiteli, kouči nebo nejlepšími přáteli? Poslechněte si rozhovor o technologii, která zásadně ovlivní naši budoucnost. Dozvíte se, co se stalo, když začal ChatGPT své uživatele přehnaně chválit, co může vést k monokultuře vědění a zda je kreativnější umělá inteligence, nebo lidé. Hostem epizody je Marek Urban z Psychologického ústavu AV ČR, který vede CREAITE lab. Se svým týmem zkoumá možnosti generativních nástrojů umělé inteligence pro zlepšení tvůrčího řešení problémů a zajímá ho taky průnik mezi AI a lidskou kreativitou. Ve své práci aplikuje různé koncepty z pedagogické psychologie na výzkum jazykových modelů. Zajímá ho taky vztah metakognice, tedy myšlení o vlastním myšlení, a kreativity. V rozhovoru se odkazujeme na Markovy články na platformě Kudos .Moderace a edit: Jitka Kostelníková // Mastering: Vojtěch Zavadil // Nahráno ve studiu Mr. Wombat // Epizoda vznikla s podporou Strategie AV21

Jak se žije vědcům a vědkyním s nejistotou? Patří vůbec do vědy a jak si s ní počít při komunikaci výsledků? Kde badatelé a badatelky čerpají sílu s nejistotou koexistovat a musí být vždy negativní? Poslechněte si záznam diskuze z olomouckého festivalu AFO a zjistíte, jakou nejistotu zažil evoluční biolog Karel Janko při výpravě na Antarktidu, jak výzkumnice udržitelnosti Zuzana Harmáčková pracuje s hypotézami při práci v terénu, proč si biofyzička Vladimíra Petráková hledá do týmu lidi, kteří jsou schopni nejistotu zvládnout, a kdy fyzik Martin Ledinský objevil něco náhodou. Nahráno živě na AFO60 // Moderace a edit: Jitka Kostelníková // Epizoda vznikla s podporou Strategie AV21Zuzana Harmáčková V Ústavu výzkumu globální změny AV ČR vede oddělení sociálně-analytické analýzy. Zabývá se vytvářením a analýzou budoucích scénářů a cest k udržitelnosti ve spolupráci s odborníky, politickými představiteli a zástupci veřejnosti napříč různými kulturními a geografickými kontexty (Česko, Evropa, Střední Asie, Afrika). Vyučuje na Přírodovědecké fakultě UK a Fakultě sociálních studií MUNI.Karel Janko Je milovníkem Antarktidy a severských zemí, kde se věnuje studiu ledovců a jejich ekosystémů. V Ústavu živočišné fyziologie a genetiky AV ČR vede laboratoř nemendelovské genetiky a zabývá se hlavně alternativními způsoby rozmnožování, které zkoumá jak na teoretické úrovni pomocí matematických modelů, tak prakticky, například u sekavců, ryb žijících v říčkách po celé Evropě.  Martin Ledinský Ve Fyzikálním ústavu AV ČR vede skupinu tenkých vrstev pro fotovoltaické aplikace. Aktivně se snaží pomoct návratu výroby křemíkové fotovoltaiky do EU a fascinují ho halidové perovskity, nové nadějné materialy pro tenkovrstvou fotovoltaiku. Popularizuje fyziku, zejména fotovoltaiku, na mateřských, základních, středních i vysokých školách.Vladimíra Petráková Vede výzkumnou skupinu v Ústavu fyzikální chemie Jaroslava Heyrovského AV ČR. Dříve působila na Svobodné univerzitě v Berlíně v oboru fyzika pevných látek a biochemie. Zabývá se interakcí fluoroforů a plasmonických nanočástic pro aplikace v superrozlišovací mikroskopii. Věnuje se také podpoře rovných příležitostí ve vědě a spoluzaložila Czexpats in Science.

No man’s lands emerged in 1938 at various points along the borders of East-Central Europe. These were places of abandonment, immense suffering, and extreme exclusion. Between March 1938 and September 1939, tens of thousands of Jewish men, women, and children struggled to survive in the forests, fields, and abandoned buildings of this liminal space. Historian Michal Frankl from the Masaryk Institute and Archives of the Czech Academy of Sciences delves into this overlooked chapter of Holocaust history. He is the author of the book Občané země nikoho: Uprchlíci a pohyblivé hranice středovýchodní Evropy 1938–1939 (Citizens of No Man’s Land: Refugees and Shifting Borders in East-Central Europe 1938–1939). In this audio article, you will learn where groups of Jewish refugees became stranded in Europe and what helped them survive. And a question inevitably arises: are these “no man’s lands” really a thing of the past, or do parallels persist in today’s world?​This audio feature is based on the article written by Leona Matušková, which you can read in full in the quarterly A / Magazine of the CAS here. The English issue is available online via the Czech Academy of Sciences website, or you can request a print copy by emailing [email protected].​ Narrated by: Daniel Zappi // Edited by: Jitka Kostelníková // Produced with support from: Strategy AV21

Autorky a autoři kolektivní monografie Gesto a skutečnost sledují ve 40 případových studiích, jakými způsoby utvářelo umění v meziválečném Československu veřejný diskurz. Mezinárodní tým historiček a historiků literatury, výtvarného umění, divadla, filmu a hudby vedených Kateřinou Pioreckou z Ústavu pro českou literaturu AV ČR se tématicky pohybuje od architektury, divadla, filmu až po dramaturgii divadla. První díl projektu nese podtitul Obyčejný život a zaměřuje se na ideu československé státnosti, problematiku národnostních identit a zkoumá napětí mezi politikou a každodenností v novém státě zobrazené v soudobém umění. Proč donekonečna reprízovaný film Kristián není relevantním obrazem meziválečného období? Kde všude zněl v Praze jazz a kolik kin byste našli na Václavském náměstí? A proč literární historičku zaujal román Pacientka doktora Hegla od Marie Pujmanové?Moderace a edit: Jitka Kostelníková // Mastering: Jan Mesany // Epizoda vznikla s podporou Strategie AV21

Co způsobilo nečekanou změnu ve vedení Centra pro hlubší bádání (CHB), které již třetím rokem působí jako intelektuálně detašované pracoviště AV ČR? Proč byl z vedení ústavu “odejit” uznávaný parapsycholog Vlastimil Čunderle? Jaký význam mají kopřivové bederní roušky a proč není v české pavědě více žen ve vedoucích pozicích? Svou koncepci CHB poprvé představí nastupující ředitel, arciprofesor Leoš Winkelbauer, který se specializuje na hledání grálu a přeměnu tekutin. Nalaďte se na iracionální vlny a ponořte se do hlubin české pavědy.Účinkují: Vojtěch Klinger, Justin Svoboda a Jitka Kostelníková // Edit: Jitka Kostelníková // Tento podcast nebyl záměrně podpořen ze Strategie AV21.

I díky nim nespadne letadlo nebo se neucpe céva. Materiály s tvarovou pamětí se využívají v mnoha oborech a pro různé aplikace se hodí slitiny s odlišnými vlastnostmi. Jejich testování se věnuje Hanuš Seiner z Ústavu termomechaniky AV ČR, který říká, že v jeho oddělení zkoumají v podstatě elasticitu kovů za pomoci ultrazvuku. Jeho kolegyně Pavla Stoklasová, vedoucí optoakustické laboratoře, dodává, jak se k světově unikátnímu výzkumu kovů využívají lasery. Co přinese týmu nový 3D tomograf s atomární sondou za 150 milionů korun? Jaké cíle má ambiciózní projekt FerrMion a budeme se s paměťovými materiály setkávat v běžném životě častěji? Audiočlánek vychází z textu Viktora Černocha, který najdete v A / Magazínu. Čtvrtletník v tištěné podobě si můžete zdarma objednat na ⁠[email protected]⁠. Načetli: Jitka Kostelníková a Justin Svoboda // Edit: Jitka Kostelníková // Epizoda vznikla s podporou Strategie AV21.

Královské páry termitů se dožívají i několika desítek let. Rekordy v dlouhověkosti drží také z evolučního hlediska – jejich vyspělé kolonie existovaly už v éře dinosaurů. Dlouhověkost termitích královen a králů je jedním z témat, kterým se zabývá tým Roberta Hanuse v Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR. V suterénu tohoto chemického pracoviště v Praze-Dejvicích už několik desetiletí chovají laboratorní kolonie termitů. Co se vědcům za tu dobu podařilo zjistit o jejich „elixíru mládí“? V čem jsou si včely, mravenci a termiti vlastně podobní a čím se tito zástupci společenského hmyzu naopak liší? Audiočlánek vychází z textu Leony Matuškové, který najdete v A / magazínu, nebo si čtvrtletník můžete zdarma objednat na ⁠[email protected]⁠. Načetli: Jitka Kostelníková a Justin Svoboda // Edit: Jitka Kostelníková // Master: Jan Mesany // Epizoda vznikla s podporou Strategie AV21.

Vydejte se s námi na Vysočinu do Studence, kde mezi lesy a na břehu rybníka sídlí Ústav biologie obratlovců AV ČR. Místními laboratořemi a chovy ptáků i drobných savců nás provede ředitel instituce Josef Bryja.  V rozhovoru se ale dostaneme až do Afriky, kam vědec pravidelně vyráží na expedice, aby tam zkoumal biodiverzitu. Právě v oblasti Etiopské vysočiny realizoval jeho tým průlomové objevy. Poslechněte si, co vše se skrývá v unikátní rezervaci Chinko ve Středoafrické republice, k čemu se hodí v pralese IKEA taška a proč má zoolog s dobrodružnou povahou ve své kanceláři desítky lebek. Moderace a edit: Jitka Kostelníková // Mastering: Jan Mesany // Epizoda vznikla s podporou Strategie AV21

Kosti jsou aktivní tkání, která neslouží jen k mechanické opoře těla, ale např. také k produkci hormonů, a ovlivňují tak překvapivě mnoho orgánů. Vydejte se s námi do jejich nitra a nahlédněte do procesů, které zde probíhají. Michaela Tencerová z Fyziologického ústavu AV ČR se se svým týmem věnuje molekulární fyziologii kosti a jejich výzkum by mohl pomoci při snižování negativních dopadů léků proti obezitě a cukrovce. Ty totiž škodí metabolismu kostí. Vedle toho se věnují tomu, jak se vyvarovat řídnutí kostí, tedy osteoporóze. Právě tomuto onemocnění se přezdívá tichá zlodějka kostí a postihuje až 10 % populace. Můžeme mu předcházet? Jak důležitá je pro zdraví kostry strava? A proč se vám rozhodně vyplatí si denně vyšlápnout nějaké schody? Moderuje: Jitka Kostelníková // Edit a mastering: Jan Mesany // Epizoda vznikla s podporou Strategie AV21

Původně se chtěla Dana Dvořáčková-Malá věnovat medicíně, nakonec přes 10 let vede výzkumné centrum Dvory a rezidence v Historickém ústavu AV ČR. Poslechněte si, jak ji k celoživotnímu zájmu o středověk přivedla četba románů Ludmily Vaňkové a proč se pustila do experimentální historie. Badatelka také prozradila, proč má smysl nahlížet život dvora jako jednu velkou domácnost nebo jaké bylo dětství v období středověku. A co má historička společného  s výjimečným archeoskanzenem Curia Vítkov, rekonstruovaným dvorcem z 12. století včetně zahrady a pole? Objevte nečekané odstíny středověku. V rozhovoru zmiňujeme mezioborový výzkumný program ⁠Epicentra civilizace⁠, který Dana Dvořáčková-Malá koordinuje, a tyto publikace: Děti a dětství. Od středověku na práh osvícenství a Vilém ze země Slovanů. Epos z konce přemyslovského věku.Moderace a edit: Jitka Kostelníková // Mastering: Jan Mesany // Epizoda vznikla s podporou Strategie AV21

Eutanazie, pacientská práva nebo poskytování zdravotní péče v krizi - to jsou některá z témat, kterými se zabývá Kabinet biomedicíny a zdravotnického práva Ústavu státu a práva AV ČR vedený Tomášem Doležalem. Poslechněte si, jak podle výzkumu komunikují čeští lékaři s pacienty v závěru života nebo proč je tzv. informovaný souhlas klíčovým stavebním kamenem dobrého vztahu s ošetřujícím lékařem. Dozvíte se také, zda máme být obezřetní při využívání AI ve zdravotnictví, s níž se už běžně setkáváme např. v chatbotech nebo v diagnostických aplikacích. A tipli byste si, jakým pacientem je sám Tomáš Doležal?  Videa o pacientských právech naleznete na YT AV ČR. Moderace a edit: Jitka Kostelníková // Master: Jan Mesany // Epizoda vznikla s podporou Strategie AV21

Příroda vymýšlí geniální povrchy jako jsou šupiny žraloků odolné vůči bakteriím, přilnavá chodidla gekonů nebo lotosové listy, po nichž stéká voda. Umíme je napodobit? Tým Laserového mikroobrábění Centra HiLASE Fyzikálního ústavu AV ČR vedený Petrem Hauschwitzem se ve vývoji povrchů se speciálními hydrofobními, hydrofilními, či antibakteriálními vlastnostmi inspirují především v přírodě. Své uplatnění nachází v medicíně, průmyslu i ve vesmíru. Poslchněte si, jak vypadají revoluční aplikace a proč čeští vědci v této disciplíně odhodlaně míří na vrchol.  Načetli: Jitka Kostelníková a Justin Svoboda // Edit a master: Jan Mesany // Epizoda vznikla s podporou Strategie AV21.

Vydejte se s námi do Liběchova na Mělnicku, kde v prostorách bývalé venkovské rezidence synovce Aloise Rašína sídlí Ústav živočišné fyziologie a genetiky AV ČR. Historickým areálem i chovem liběchovských miniprasat nás provede evoluční bioložka Barbora Vošlajerová. Ve svém výzkumu se zaměřuje na komunikaci myši domácí a popularizuje vědu. Liběchovští vědci a vědkyně se věnují základnímu i aplikovanému výzkumu vývojových procesů v oblasti fyziologie, genetiky, ekologie a evoluce. Velkými pomocníky jsou jim přitom zvířata jako modelové organismy. Díky nim se daří vyvíjet např. léčebné metody Crohnovy a Huntingtonovy choroby. V terénní epizodě uslyšíte zpěv myších samečků a dozvíte se, proč je pro evoluční biologii významná tzv. hybridní zóna, která prochází západním cípem naší země. Poslechněte si také audiočlánek o vůních a pachových signalizacích. K tématu evoluce najdete další informace v článku Evoluce stále živá v A / Magazínu.  Moderace a edit: Jitka Kostelníková // Master: Jan Mesany // Epizoda vznikla s podporou Strategie AV21 00:12 Procházka areálem  01:20 Historie místa 04:31 Současný výzkum  05:20 Návštěva chovu miniprasat  07:48 Etika a pravidla při využívání pokusných zvířat  12:14 Jak prasata pomáhají při hledání léčby Crohnovy a Huntingtonovy choroby? 16:35 Výzkum na divokých zvířatech, např. norník rudý    21:36 Komunikace myší a behaviorální výzkum 29:24 Hybridní zóna myši domácí a její význam pro výzkum evoluce  33:07 Popularizace vědy a její význam  35:48 Rozloučení

Bez ohňostrojů si mnoho lidí nedokáže představit silvestrovské oslavy. Zábavní pyrotechnika, která osvětluje a obarvuje oblohu, je ale doslova toxickou sprchou pro člověka i životní prostředí. Ročně se v Česku do ovzduší takto dostane alarmující množství nebezpečných a zdraví škodlivých látek. Na rizika spojená s jejich používáním upozorňují vědci z Akademie věd ČR. Poslechněte si AVex, nezávislé a nestranné expertní stanovisko, které AV ČR připravuje pro legislativní potřeby zákonodárců Poslanecké sněmovny a Senátu Parlamentu ČR. Odbornými garanty stanoviska jsou Ústav pro hydrodynamiku AV ČR, Ústav chemických procesů AV ČR a Ústav experimentální medicíny AV ČR. Odpovědná redaktorka: Markéta Růžičková.  Načetli: Justin Svoboda a  Jitka Kostelníková // Edit: Jitka Kostelníková // Epizoda vznikla s podporou Strategie AV21

V čem tkvělo tajemství vonných mastí, olejů a parfémů starých Egypťanů? Jak se dnes vyznat v receptech zapsaných v hieroglyfech na zdech ptolemaiovských chrámů nebo v řeckých a římských textech? A dají se podle nejasných instrukcí umíchat nápodoby staroegyptských parfémů? I na tyto otázky hledá odpovědi mezioborový tým kanadského badatele Seana Coughlina z Filosofického ústavu AV ČR, který od roku 2021 vede projekt Alchymie vůní. Audiočlánek vychází z textu Leony Matuškové, který najdete v A / magazínu, nebo si čtvrtletník můžete zdarma objednat na ⁠[email protected]⁠.  Načetli Justin Svoboda a Jitka Kostelníková // Edit: Jitka Kostleníková // Master: Anna Rice Kolářová. Epizoda vznikla s podporou Strategie AV21

Nová kniha Šťastné a veselé. České Vánoce ve vzpomínkách pamětníků provokuje čtenáře k vlastnímu ohlédnutí. Publikace vychází z Databáze dějin všedního dne, což je dokumentační sbírka pamětí, rodinných kronik, deníků a jiných životopisných vzpomínek. Vojtěch Kessler z Historického ústavu AV ČR, který o databázi pečuje, vytvořil v knize spolu s historiky Liborem Denkem (Paměť národa) a Barborou Dietrichovou obraz nejkouzelnějších svátků roku založený na desítkách životních příběhů sahajících až 180 let do minulosti. Knihu tematicky otevírá advent a zakončují ji Tři králové. Jaký obraz vánočních svátků autoři seskládali? Žehrali na konzumní charakter Vánoc i naši předkové? Kdy se objevil mýtus bílých Vánoc a odkdy píšeme Ježíškovi?  Zaposlouchejte se do vánoční epizody třeba u pečení cukroví a sdílejte v komentáři svou vzpomínku na Vánoce.   Moderace a edit: Jitka Kostelníková // Mastering: Anna Rice Kolářová // Epizoda vznikla s podporou Strategie AV21

„V mnoha disciplínách je algebra univerzálním jazykem a zároveň překladačem mezi podobory matematiky. A s určitou nadsázkou by mohla být i komunikačním kanálem s mimozemskou civilizací,“ říká Michal Hrbek z Matematického ústavu AV ČR, který se zabývá homologickou algebrou. Proč je podle něj logika dostatečně kreativní, i když se odehrává v jasných mantinelech axiomů, tedy tvrzení, která se již nedokazují? Proč se nestal informatikem a vydal se místo toho na cestu „dlážděnou“ diagramy? A potvrzuje mladý vědec stereotyp, že matematici jsou i dobří hudebníci? Poslechněte si epizodu o oboru, kterému patrně nebudete zcela rozumět, ale představí vám, snad i s humorem, další podobu vědeckého myšlení.  Moderace: Jitka Kostelníková // Edit a mastering: Anna Rice Kolářová // Epizoda vznikla s podporou Strategie AV21