Podcast pro soudobé dějiny

Queer historie holokaustu dlouho zůstávala bílým místem historického výzkumu. Často proto, že byla z paměti i archivů vědomě i nevědomě vytěsňována. Kniha "Lidé bez dějin jsou prach. Queer touha a holokaust" historičky Anny Hájkové se to snaží změnit. V této epizodě se budeme věnovat tomu, proč queer zkušenost přeživších holokaustu byla tak dlouho skrytá a proč je důležité se jí věnovat.Moderace a edit: Anna Svobodová // Mastering: Šimon Kukač

Letos je to šest let od vypuknutí pandemie covidu-19 v Česku. Události, která během krátké doby zásadně proměnila společnost i každodenní život. Tehdy se mluvilo o zásadní civilizační změně, vzápětí ji ale překryly jiné události, například válka na Ukrajině. Tématu se věnuje nová kniha Mezi solidaritou a zklamáním, která zachycuje, jak pandemií prožívala česká společnost a co po ní zůstalo, mými hosty jsou spoluautoři publikace - historik Přemysl Houda z Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR a sociolog Matouš Pilnáček ze Sociologického ústavu AV ČR. Moderace a edit: Anna Svobodová // Mastering: Šimon KukačTémata:00:44: Proč pandemie covidu-19 „ze dne na den“ zmizela z veřejného prostoru11:19: Proměna vnímání protiepidemických opatření16:26: Pokles důvěry v instituce18:17: Pandemie jako živná půda pro dezinformace26:18: Polarizace společnosti35:55: Co si odnést z pandemie39:01: Outro

Smrt Josifa Vissarionoviče Stalina v roce 1953 znamenala konec jedné éry. Československo však čekalo období postupných a často nenápadných změn. Jak se žilo lidem na přelomu 50. a 60. let v době takzvaného poststalinismu? A jak se naučili v režimu fungovat? Hosty epizody jsou historici z Akademie věd ČR, Jiří Suk z Ústavu pro soudobé dějiny a Jan Mervart z Filosofického ústavu. Moderace a edit: Anna Svobodová // Mastering: Šimon KukačTémata:00:32: Československo po smrti Stalina 02:09: Neudržitelnost stalinismu 05:57: Kolektivní vedení a konec kultu osobnosti 11:43: Změna režimu a dopady na běžný život 15:50: Adaptace na režim 29:07: Proč lidé neprotestovali? 35:37: Socialismus jako danost 43:51: Mýtus 60. let51:41: Outro

Jak se dnes žije ve městě? Kdo má ve veřejném prostoru místo a kdo z něj naopak mizí? A kdo vlastně rozhoduje o tom, jak bude město vypadat? Tato epizoda se věnuje proměnám veřejného prostoru v Praze. Hosty jsou socioložka Andrea Průchová Hrůzová a sociolog Václav Orcígr z Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR.Moderace a edit: Anna Svobodová // Mastering: Šimon KukačTémata:00:00: Intro00:37: Projekt Urbanita02:52: Co je veřejný prostor06:53: Jaké je ideální město?11:05: Je veřejný prostor v Praze „veřejný“? Veřejné umění a komodifikace Národní třídy16:09: Stává se z Prahy skanzen?19:43: Privatizace veřejného prostoru pro roce 198924:06: Vliv obyvatel na podobu veřejného prostoru28:10: Kdo je z veřejného prostoru vytlačovaný38:03: Outro

Afrika opět stojí v centru světové pozornosti, a to kvůli surovinám nezbytným pro moderní technologie. Kobalt, měď nebo lithium jsou klíčové pro baterie, elektromobily i obnovitelné zdroje. Zájem o africké zdroje ale není novinkou 21. století. Trvá už víc než sto let, mění se jen způsoby a hráči, kteří o vliv soupeří. Tomu se věnuje tato epizoda podcastu pro Soudobé dějiny s historiky Peterem Švíkem z Vídeňské univerzity a Janem Kourou z Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR.Moderace a edit: Anna Svobodová // Mastering: Šimon KukačTémata:00:44: 19. století - měď, kaučuk a počátky kolonialismu v Kongu04:19: Vykořisťování dětí05:46: Uran z belgického Konga a jeho role během druhé světové války a studené války09:10: Kdo má vliv v dnešním Kongu12:16: Začátky čínského vlivu na africkém kontinentu14:19: Východní blok a Československo v Africe19:23: Vliv Ruska 22:22: Angažmá Číny - byznys, porušování lidských práv, neudržitelnost28:03: Tlak západních zemí na demokratizaci31:14: Nabízí EU Africe udržitelnou alternativu?

Političtí vězni z padesátých let se po svém propuštění ocitli ve společnosti, ve které nesměli o letech věznění mluvit. Po amnestii tak následovaly roky ticha, během kterých své traumatické zkušenosti sdíleli hlavně mezi sebou. Když se ovšem v roce 1989 otevřela veřejná diskuze, objevily se různé pohledy na to, co znamená spravedlnost a kdo má nárok na označení „politický vězeň“. A právě na tyto rozdílné perspektivy se zaměřuje 31. díl epizody Podcastu pro Soudobé dějiny s historičkou Klárou Pinerovou z ÚSD AV ČR a historikem Michalem Loučem z VHÚ.Moderace a edit: Anna Svobodová // Mastering: Šimon Kukač

Přes zákopy první světové války až po dnešní výrobu v Asii. Jak se za posledních sto let změnila výroba obuvi? A je dnes udržitelnější? Spolu s historiky Martin Jemelkou (Masarykův ústav a Archiv AV ČR) a Ondřejem Ševečkem (Filosofický ústav AV ČR) se bavíme o tom, proč se dřív boty opravovaly a dědily, zatímco dnes často končí na skládkách — a co to říká o společnosti, která je nosí. Moderace a edit: Anna Svobodová // Mastering: Šimon KukačTémata: 00:00: Intro00:42: České země jako obuvnická velmoc03:08: Úspěch Tomáše Bati05:51: Jak obuvnictví proměnila první a druhá světová válka12:37: Obuvnictví za socialismu14:58: Zánik skutečské firmy Botas a celosvětový trend23:06: Kdo vyrábí boty pro armády?28:10: Udržitelnost současného obuvnictví35:06: Konkurenceschopnost udržitelného obuvnictví40:40: Outro

Jakou roli hrají věci v dějinách – a co nám mohou prozradit o společnosti? Historička Adéla Gjuričová z Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR a kurátorka Jitka Gelnarová z Národního muzea mluví o tom, jak věci nejen uchovávají paměť, ale také odhalují nerovnosti, genderové role nebo ekologické dopady. Řeč přijde na to, proč muzea stojí na křižovatce mezi hmotným a digitálním světem, jaké příběhy skrývají boty Marie Riegrové-Palacké a proč si věci zaslouží stejnou pozornost jako texty a „velké“ dějiny.Moderace a edit: Anna Svobodová // Mastering: Šimon Kukač

Před půlstoletím byla podepsána Helsinská dohoda, která měla potvrdit hranice a bezpečnost mezi Východem a Západem. Jenže její třetí část, věnovaná lidským právům, odstartovala proces, který komunistické režimy rozhodně nečekaly. Historici Michaela Lenčéšová a Václav Skořepa v podcastu vysvětlují, proč se Helsinky staly symbolem pro demokratickou opozici, jakou roli v takzvaném helsinském procesu sehrával československý exil, jak rozličně pojímal lidská práva a jak podporoval domácí opozici. Moderace a edit: Anna Svobodová // Mastering: Šimon KukačTémata:00:00: Intro00:52: Čím byl závěrečný akt Helsinek zlomový04:29: Reakce československého státu07:06: Zástupci československého exilu13:38: Přístup české a slovenské části exilu k lidským právům15:25: Role československého exilu a disentu v dodržování Helsinek18:01: Reakce Západu na československé snahy20:32: Následné schůze KBSE25:01: Československý exil v mezinárodním srovnání30:15: Outro

Pražské jaro mělo přinést změnu – zásadní reformu státního socialismu sovětského typu, který v Československu fungoval od roku 1948. Řešila se ekonomická reforma, mluvilo se o větší politické otevřenosti a zrušení cenzury. Přestože komunistická strana měla zůstat u moci, její samotná role se měla proměnit. Historik z ÚSD AV ČR Jiří Hoppe chystá k tomuto tématu novou publikaci, a proto přijal pozvání do našeho podcastu. Budeme se bavit o tom, co pražskému jaru předcházelo, kde se vzal "Jánošík Dubček" a proč to celé skončilo tak rychle a tak nekompromisně.Moderace a edit: Anna Kuchařová // Mastering: Šimon KukačTémata:00:00: Intro00:53: Ekonomická situace Československá v polovině 60. let02:39: Šikova ekonomická reforma04:06: Začátky transformace komunistické strany7:29: (Ne)Úspěch ekonomických reforem 9:44: Prezident Novotný a jeho konflikty11:32: Dubčekova kritika (Novotného)17:36: První tajemník ÚV KSČ Dubček 19:06: Akční program a vedoucí úloha strany23:16: Zrušení cenzury, společenské změny33:11: Dva tisíce slov a ostrá reakce Moskvy39:36: Šlo invazi předejít?40:45: Outro

Může demokracie přežít, když se sama vzdá části svých vlastních pravidel? A kde je hranice mezi obranou svobody a jejím potlačením? V této epizodě Podcastu pro soudobé dějiny si s právníkem Matějem Slavíkem z ÚSD AV ČR povídáme o konceptu militantní demokracie, který vznikl ve 30. letech jako reakce na nástup fašismu. Dozvíte se, proč považoval jeho autor Karel Loewenstein výjimečný stav a omezování práv za nutnou obranu demokratického státu, proč ho fascinovalo meziválečné Československo, a jak se tento koncept promítá do současnosti.Moderace a edit: Anna Kuchařová // Mastering: Šimon KukačTémata00:00: Intro00:38: Definice a vznik teorie militantní demokracie06:13: Reakce na fašismus a rizika teorie10:44: Inspirace předválečným Československem13:46: Teorie v poválečném Německu  20:36: Současné příklady 22:37: Loewensteinova teorie v ústavním pořádku České republiky31:52: Outro

Druhá světová válka skončila masivní migrací. Miliony lidí se ocitly na cestě – vojáci, uprchlíci, vězni, nuceně nasazení. Jak moc se změnila demografická mapa Československa? O poválečné repatriaci, vykořenění a integraci mluví historička Jana Paseková Kasíková a historik Zdenko Maršálek z Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR.Moderace a edit: Anna Kuchařová // Mastering: Šimon KukačTémata:00:00: Intro00:46: Organizace návratů po druhé světové válce10:07: Repatriace "poněmčených" dětí15:02: Přijetí navrátilců21:38: Pomoc pro repatrianty a jejich integrace29:47: Podobnosti migrace po druhé světové válce s migrací po válce na Ukrajině34:18: Outro

Zavřít fabriku neznamená jen propustit zaměstnance. Dopady to má na celé město – jeho prostor, rytmus i identitu. V této epizodě se s historikem Vítězslavem Sommerem z Ústavu pro Soudobé dějiny AV ČR a novinářem Danielem Novákem ze Seznam Zpráv zaměřujeme na to, co je deindustrializace, jak se průmysl proměňoval v minulosti a v jaké kondici je dnes.Moderace a edit: Anna Kuchařová // Mastering: Šimon KukačTémata00:00: Intro01:01: Pojem deindustrializace02:38: Deindustrializace v minulosti04:13: Deindustrializace v Ostravě – huť Liberty08:09: Příčiny deindustrializace 13:29: Přístup k deindustrializaci ve státech EU18:44: Negativní případy české deindustrializace20:36: Továrny v Československu za socialismu a jejich společenská role24:12: Význam státu v deindustrializaci28:42: Má Česko budoucnost postavenou na průmyslu?38:58: Outro

Digitální svět výrazně proměňuje naše vnímání historie. Jak sociální sítě ovlivňují historické povědomí? Proč popularita historických videí neznamená vždy pochopení širších souvislostí? A jak rozpoznat manipulaci s historickými fakty na internetu?O tom v podcastu diskutují ředitelka Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Adéla Gjuričová a socioložka médií Irena Reifová z Institutu komunikačních studií a žurnalistiky FSV UK. Hostky také proberou, jak digitální média fragmentují kolektivní paměť a jakou roli by měli historici a historičky v tomto novém prostoru zastávat. Moderace a edit: Anna Kuchařová // Mastering: Šimon KukačEpizoda vznikla s podporou Nadačního fondu IOCB Tech.Témata:00:00: Intro00:41: Historické podcasty, videa, tiktoky06:21: Jak popularizovat dějiny?08:24: Sociální sítě a kolektivní paměť13:51: Proměna práce historiků a historiček17:08: Digitalizovaný Archiv bezpečnostních složek20:17: Manipulace s dějinami na sociálních sítích23:54: Jak poznat manipulaci?27:37: Role historiků a historiček29:06: Outro

Zaostřeno na dějiny KSČ: Jak vznikala a koho se snažila na svém začátku oslovit? Jak z radikální revoluční strany došla až k vítězství ve volbách v roce 1946? Hosty epizody jsou odborníci, kteří se historii Komunistické strany Československa dlouhodobě věnují: Jakub Rákosník, historik z Ústavu hospodářských a sociálních dějin FF UK a spoluautor knižních novinek, které přináší ucelený pohled na toto téma a Jiří Kocian, historik z Ústavu pro Soudobé dějiny AV ČR.Moderace a edit: Anna Kuchařová // Mastering: Šimon KukačEpizoda vznikla s podporou Nadačního fondu IOCB Tech.Témata:00:00: Intro00:50: Výzkum dějin KSČ07:34: Stranické dělení ve 20. letech 20. století10:02: Program KSČ za první republiky (1918–1938)12:20: Bolševizace KSČ21:51: Změna programové politiky po druhé světové válce 32:25: Nekomunistické strany a jejich “apatie”?36:01: Outro

Tato epizoda se zaměřuje na příběhy queer lidí, kteří byli donuceni k neviditelnosti. S historiky Pavlem Himlem z Fakulty humanitních studií Univerzity Karlovy a Jaromírem Mrňkou z Německého historického ústavu ve Varšavě, který svůj výzkum realizoval v rámci programu Strategie AV 21 „Město jako laboratoř změny: stavby, kulturní dědictví a prostředí pro bezpečný a hodnotný život“ koordinovaného ÚSD AV ČR, se podíváme na osudy queer lidí v prostředí represivní politiky, medikalizace homosexuality a společenské stigmatizace. Jak situaci queer lidí proměnila dekriminalizace homosexuality v roce 1961? A jaké dědictví si z minulého režimu neseme dodnes?  Moderace a edit: Anna Kuchařová // Mastering: Šimon Kukač Témata: 00:00: Intro 00:40: Sebeorganizace queer lidí před druhou světovou válkou  02:43: Život queer lidí v 50. letech 20. století 04:25: Zákon a dekriminalizaci homosexuality z roku 1961 06:59: Realita přijatého zákona 15:11: Byla situace na Západě odlišná? 20:22: Místa setkávání queer lidí v období tzv. normalizace 28:55: Dopady socialismu na vnímání queer lidí dnes 35:35: Outro

Únor 1948. Zabránit mu šlo, ale chtěli jsme? Československo stálo po druhé světové válce na křižovatce mezi demokracií a sovětským vlivem. Jak moc mělo tehdy na výběr? A jakou roli v jeho rozhodování sehrály Západ a Sovětský svaz? V této epizodě rozebíráme mýty, chyby i nevyužité šance s historikem z Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Vítem Smetanou.  Moderace a edit: Anna Kuchařová // Mastering: Šimon Kukač Epizoda vznikla s podporou Nadačního fondu IOCB Tech. Témata: 00:00: Intro 00:23: Postoj a postavení Československa po druhé světové válce 07:07: Dopady politiky exilové reprezentace 09:12: Byl Edvard Beneš prosovětský? 22:01: Realita Marshallova plánu 27:24: Neosvobození Prahy Američany 34:52: Z demokracie v totalitu 41:04: Rozloučení 41:17: Outro

Politické pozadí vzniku Ústavy České republiky. Jak se její příprava proměnila s rozpadem Československa? Epizoda podcastu odkrývá klíčové spory mezi českými a slovenskými politickými lídry o rozdělení kompetencí, důsledky absence referenda a proměny federálních orgánů, které postupně ztrácely vliv. Hosty epizody jsou právník Matěj Slavík (Ústav pro soudobé dějiny AV ČR) a politik, právník, bývalý předseda Ústavního soudu ČR a někdejší místopředseda federální československé vlády Pavel Rychetský. Moderace a edit: Anna Kuchařová // Mastering: Šimon Kukač Témata: 00:00: Intro 00:29: Výzkum ústavnosti na ÚSD AV ČR 05:42: Ústavní cíle po listopadu 1989 13:12: Příčiny rozpadu federace 17:12: Postupný rozpad Československa a rozdílný postoj Václava Klause a Vladimíra Mečiara, role Václava Havla 23:23: Absence referenda o rozdělení Československa 26:32: Situace po volbách v roce 1992 30:01: Obstála Ústava ČR? 38:49: Rozloučení 39:01: Outro

Dlouhotrvající protest, který vyzýval stát k tomu, aby dodržoval své lidskoprávní závazky. To byla ve zkratce Charta 77. V čem byla přelomová a jak dokázala inspirovat napříč světem? O tom si s novinářkou Annou Kuchařovou povídali historik Michal Kopeček z Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR a historik a politolog Jacques Rupnik z Pařížského institutu politických věd.  Moderace a edit: Anna Kuchařová // Mastering: Šimon Kukač Témata: 00:00: Intro 00:35: Helsinské dohody, československý disent a impulsy ke vzniku Charty 77 06:13: Lidskoprávní otázka v tehdejší diplomacii 13:08: Cíle Charty 77 a otázka klíče k jejímu úspěchu 20:05: Výzkum Charty 77 na Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR 23:58: Jak Charta 77 překročila hranice Československa 29:28: Prosazování Charty 77 v diplomatických kruzích 36:43: Otisk Charty 77 ve světě 45:02: Rozloučení 45:10: Outro

Dějiny nejsou jen klíčovou součástí vzdělání, ale také nástrojem pro pochopení současného světa – jeho výzev a hrozeb. V této epizodě podcastu se zaměříme na to, jak prostřednictvím moderní historie lépe porozumět současným událostem a jak efektivně vyučovat soudobé dějiny na základních a středních školách. Hosty epizody jsou Martin Štefek, historik a zástupce ředitelky Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR, didaktik a historik Jaroslav Pinkas z Pedagogické fakulty UK a Národního pedagogického institutu a Matěj Andrýs, pedagog ze Základní školy Liberec, ulice 5. května. Natáčení podcastu bylo součástí semináře Česko-slovenské vztahy / Slovensko-české vzťahy na téma Děti, mládež a moc 1938/39–1989, který spolupořádaly Technická univerzita v Liberci, Ústav pro soudobé dějiny AV ČR, v. v. i., Vzdělávací nadace Jana Husa, Historický ústav AV ČR, v. v. i. a Krajská vědecká knihovna v Liberci. Moderace a edit: Anna Kuchařová // Mastering: Šimon Kukač Epizoda vznikla s podporou Nadačního fondu IOCB Tech. Témata: 00:00: Intro 00:41: Úvod diskuze 01:41: Jak se dnes učí dějepis na českých školách (badatelská metoda) 07:37: Role historiků ve výuce dějin 10:06: Jak si s novinkami mají poradit učitelé? 12:15: Co učit a neučit? 19:40: Kontroverzní témata ve výuce dějin 31:58: Interdisciplinarita 40:26: Výuka dějepisu a nová média (podcasty) 46:10: Zapojit influencery do spolupráce s didaktiky, historiky a učiteli? 48:28: HistoryLab 54:26: Budoucí spolupráce didaktiků, učitelů a historiků – výzvy 57:21: Rozloučení 58:02: Outro

Odstranit, zachovat nebo uložit do depozitáře. Pomníky vyvolávají někdy až vyhrocené spory o historických osobnostech a událostech. Tato epizoda podcastu se bude věnovat moderní historii pomníků v československém veřejném prostoru a tomu, jak je komunistický režim využíval k prosazování svého historického narativu. Diskutují historičky Markéta Devátá a Marie Černá a historik David Kovařík z Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd ČR. Moderace a edit: Anna Kuchařová // Mastering: Šimon Kukač Témata: 00:00: Intro 00:50: Socha rudoarmějce v Litoměřicích 03:07: Odraz geopolitických změn na pomníkové scéně 04:33: Pomníky a politické režimy 06:36: Komunistická pomníková politika 07:49: Současné Rusko a jeho pomníková politika 10:16: Osud německých pomníků po válce 17:15: Komunistické ovládnutí veřejného prostoru 22:34: Stalinův pomník v Praze na Letné 26:21: Pomníková politika po okupaci Československa v roce 1968 se zaměřením na Jindřichohradecko 31:18: Komunistické pomníky po pádu režimu 36:18: Nakládání s pomníky po roce 1989 38:10: Rozloučení 38:25: Outro

Na nebi s letadly ČSA. Kdy vznikl příběh o zlatých Československých aeroliniích a do jaké míry odrážel realitu? A jak leteckou společnost ovlivňovala centrálně plánovaná ekonomika? Hostkou epizody je historička z Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd ČR Lenka Krátká. Nahlédneme do její knihy Vzlety a pády, která mapuje historii ČSA v letech 1923–1993. Moderace a edit: Anna Kuchařová // Mastering: Šimon Kukač Témata: 00:00: Intro 00:44: Výzkum o ČSA a jeho přínos pro současnost 02:39: Archivní prameny vs. pamětnická reflexe 10:46: Počátky civilního letectví v Československu 14:23: ČSA v 60. letech 20. století a jejich servis 19:45: Technika a ideologie – sovětská letadla 24:51: ČSA ve srovnání s aeroliniemi v zemích východního bloku 26:17: Civilní letectví a jeho dostupnost za tzv. normalizace 30:02: Dovolená na Kubě v roce 1974 36:30: ČSA a transformace 39:33: Rozloučení 39:56: Outro

Základy stávajícího vodohospodářského systému byly v Československu položeny v 50. letech 20. století. Tehdy začala masivní výstavba víceúčelových vodních děl, jako byly přehradní nádrže, elektrárny a vodovody. V čele výstavby stála skupina vodohospodářských odborníků, která se formovala už ve 20. letech 20. století. Právě takzvaným hydrokratům a české vodohospodářské misi ve 20. století se bude věnovat tento díl Podcastu pro soudobé dějiny, ve kterém debatují historici Jiří Janáč a Jakub Mazanec z Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR. Moderace a edit: Anna Kuchařová // Mastering: Šimon Kukač Témata: 00:00: Intro 00:42: Hospodaření s vodou v českých zemích na začátku 20. století 02:58: Hydrokraté a jejich úsilí ve 20. letech 20. století 05:58: Nástup komunismu a splnění vizí vodních inženýrů 09:08: Výstavba velkých vodních děl v 50. letech 20. století 11:06: Ideologická role vodních staveb 15:21: Otázka životního prostředí ve vodohospodářství v 50. a 60. letech 20. století 20:10: Expanze českého vodohospodářství do zemí třetího světa 22:01: Ekologická krize v období tzv. normalizace 27:27: Dědictví socialismu ve vodohospodářství 34:14: Původ myšlenky průplavu Dunaj-Odra-Labe 36:45: Rozloučení 37:07: Outro

Dvacet a dvacet pět let. Česká republika letos slaví dvě významná výročí - vstup do Evropské unie a Severoatlantické aliance. Ve třinácté epizodě Podcastu pro soudobé dějiny budeme nad uplynulými roky našeho členství bilancovat s historikem z Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR, v. v. i., Matějem Bílým a výzkumníkem na Ústavu mezinárodních vztahů Praha a vyučujícím na Fakultě mezinárodních vztahů VŠE Danielem Šiterou. První část podcastu přiblíží, jak vypadal v roce 2004 vstup České republiky do Evropské unie, zda nám členství pomohlo lépe zvládnout krizi v roce 2008 a zda je naše postavení v unii vůči ostatním členům rovnocenné. V druhé části rozebereme rozšiřování Severoatlantické aliance po pádu železné opony, které se v roce 1999 týkalo i Česka a osvětlíme, jak to bylo s různými alternativami k bezpečnostní alianci. Závěr podcastu je pak věnovaný otázkám, jak si Česká republika za dobu svého členství v Evropské unii a Severoatlantické alianci stála a co ji v obou společenstvích čeká v budoucnu. Moderace a edit: Anna Kuchařová // Mastering: Šimon Kukač Témata: 00:00: Intro 00:42: Přípravy a vstup České republiky do Evropské unie (EU) 04:23: Postavení zemí bývalého východního bloku při vstupu do EU 07:50: Postavení zemí bývalého východního bloku v EU po invazi Ruska na Ukrajinu 11:44: Krize eurozóny v roce 2008 16:27: Počátky českého euroskepticismu a srovnání s ostatními zeměmi EU 20:37: My vs. Oni nebo My = Evropa? 25:59: Rozšiřování Severoatlantické aliance (NATO) po pádu železné opony 29:35: Alternativy k Severoatlantické alianci 33:14: Jak je to se "slibem" o nerozšiřování NATO? 37:30: Češi a NATO, Češi a EU 43:30: Větší obranné sjednocení v rámci Evropy 46:19: Dvacet let v EU, dvacet pět let v NATO - zhodnocení českého členství 48:20: Budoucnost České republiky v EU a NATO 54:10: Outro

Touha po větší míře národního sebeurčení, federalizaci nebo státní samostatnosti byla ve slovenské společnosti akcentovaná už dlouho před rokem 1989. Vliv na to měly národní emancipační snahy a nacionalismus, a to i v myšlení a praxi části slovenských komunistů. Právě tématu takzvaného slovenského národního komunismu se bude věnovat dvanáctá epizoda Podcastu pro soudobé dějiny. Jakou roli sehrál v československých dějinách a jak se měnil v čase rozebereme s historiky Adamem Hudekem z Historického ústavu Slovenské akademie věd, který na tématu pracoval na Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR a Michalem Pullmannem z Ústavu hospodářských a sociálních dějin FF UK. Moderace a edit: Anna Kuchařová // Mastering: Šimon Kukač Témata: 00:00: Intro 01:04: Národnostní otázka v komunistické ideologii 03:27: Počátky slovenského národního komunismu 06:00: Přístup Kominterny k národnostní otázce 08:56: Slovenští národní komunisté ve 30. letech a během války 13:20: Klement Gottwald a slovenská otázka 15:36: Politické procesy a buržoazní nacionalismus 17:31: Destalinizace a mučedníci Gustáv Husák a Laco Novomeský 23:01: Slovenští národní komunisté a demokratizační proces 28:24: Slovenské emancipační snahy a česká společnost 30:25: Federalizace a normalizace – splnění slovenského snu? 36:52: Přechod od národního komunismu k radikálnímu nacionalismu po roce 1989 42:02: Poděkování 42:13: Outro

Pojem dekolonizace se stává stále viditelnějším nejen v kontextu lokálních historických debat, ale proniká také do českého veřejného prostoru. Domácí média, populární kultura, umění a muzea se stávají prostředím, v nichž témata spojená s dekolonizací začínají rezonovat. Na otázky spojené s návratem muzejních sbírek, finančními reparacemi, odstraňováním soch či proměnou zobrazování a vyprávění etnických menšin a neevropských dějin ve vzdělávacích materiálech dnes reaguje široká česká veřejnost. Jaké jsou odborné a populární představy o tom, co je dekolonizace? Jaký politický podtext mohou tyto debaty nést a co mohou vypovědět o naladění v současné české společnosti? O představách, narativech a kontextech dekolonizace v českém prostředí z historické a sociologické perspektivy diskutují socioložka Andrea Průchová Hrůzová z Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR, v. v. i., a Katedry sociologie FSV UK a historik Ondřej Crhák z Ústavu asijských studií FF UK a Náprstkova muzea asijských, afrických a amerických kultur. Moderace a edit: Anna Kuchařová // Mastering: Šimon Kukač Témata: 00:00: Intro 00:56: Obecně o postkoloniálních studiích a dekolonizaci 03:13: Sociologická perspektiva dekolonizace 04:51: O významu dekolonizace v českém kontextu 12:17: Výzkum dekolonizace v českém prostředí – diskuse na sociálních sítích 18:27: Akademická diskuse mezi odpůrci a zastánci dekolonizace 22:27: Význam globalizace ve vztahu k dekolonizaci 24:35: Role tradičních médií a přístup k tématu dekolonizace 26:02: Úsilí akademiků a aktivistů v popularizaci dekolonizace 27:47: Obecně o výsledcích výzkumu a dalších projektech k tématu dekolonizace 31:01: Rozloučení 31:15: Outro

Zhruba devadesát procent všech Romů a Židů z Protektorátu Čechy a Morava bylo za druhé světové války vyvražděno. Naprostá většina z nich zahynula v Osvětimi. Byl tedy příběh obou komunit za války identický? V čem se jejich válečná zkušenost odlišovala? Byla jejich právní situace na počátku války stejná? A jaké konkrétní příběhy provázaného příběhu Romů a Židů výzkum ukázal? Na tyto a další otázky odpoví v další epizodě Podcastu pro soudobé dějiny historička Kateřina Čapková z Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR. Moderace a edit: Anna Kuchařová // Mastering: Šimon Kukač

Šikana a ztráta času. Tak by se daly shrnout vzpomínky většiny pamětníků z vojny, které představuje kolektivní monografie "Mezi pakárnou a službou vlasti. Základní vojenská služba v letech 1968–2004" editora Jiřího Hlaváčka. Jaké příběhy někdejší vojáci vyprávěli? A jaký měla šikana dopad na fungování armády? To a mnoho dalšího se dozvíte v této epizodě Podcastu pro soudobé dějiny. Pozvání přijali historici Jiří Hlaváček z Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR, v. v. i. a Petr Wohlmuth z Fakulty humanitních studií Univerzity Karlovy.

Revoluce v regionech. Jak vypadala československá transformace po roce 1989 na nižší než centrální úrovni? A proč doteď v historickém výzkumu tohoto období chyběl regionalismus? Na to odpoví další epizoda Podcastu pro soudobé dějiny. Pozvání přijali dva hosté z Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR, v. v. i., ředitelka Adéla Gjuričová a zástupce ředitelky Martin Štefek.

Geograficky vzdálené, přesto drží spolu. Česko a Izrael mezi sebou dlouhodobě udržují blízké vztahy, o kterých se často mluví jako o výjimečném přátelství. Kde se tohle pouto vzalo? A bylo tomu tak vždycky? Další epizoda Podcastu pro soudobé dějiny se zaměří na zhodnocení vývoje československého/českého přístupu k arabsko-izraelskému konfliktu, kdy navzdory původně značné podpoře vznikajícímu Státu Izrael v počátečním období studené války československá diplomacie od poloviny 50. let 20. století začala rozsáhle podporovat arabskou stranu konfliktu. Zásadní změnu v československém přístupu k blízkovýchodnímu konfliktu přinesl až pád komunistického režimu, kdy se Československo a následně Česká republika etablovala jako jeden z klíčových podporovatelů Izraele v Evropě. Nad tématem debatovali historička z Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR, v. v. i., Eva Taterová a novinář a komentátor Českého rozhlasu Jan Fingerland.

Jak na období ekonomické a politické transformace 90. let vzpomíná dnešní česká a slovenská společnost? To je výchozí otázka dalšího dílu Podcastu pro soudobé dějiny, který se věnuje paměti transformačního období. Tato paměť ale není jednolitá: různými způsoby na toto období vzpomínají různé společenské skupiny, odkazují se na něj političtí aktéři či jej zpracovávají ve svých dílech kulturní tvůrci. Diskuze vychází z nedávno vydané kolektivní monografie Remembering the Neoliberal Turn: Economic Change and Collective Memory in Eastern Europe after 1989, kterou redakčně připravily Veronika Pehe a Joanna Wawrzyniak. Pozvání přijali jedna z editorek knihy Veronika Pehe z Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR, v. v. i., a autor kapitoly o slovenské paměťové politice ekonomické transformace, Matej Ivančík z Univerzity Komenského v Bratislavě.

V druhé polovině 20. století měla Praha projít zásadní proměnou v režii nově vzniklého Útvaru hlavního architekta. V jeho čele seděl od 70. let až téměř do sametové revoluce architekt Blahomír Borovička. Během normalizace byli experti jako on v pozici, kdy museli hledat kompromis mezi požadavky politických elit a svými odbornými názory a estetickými představami. Jakým způsobem se o to snažili a jaký vliv měli na podobu pražského architektonického vývoje, rozebere pátá epizoda Podcastu pro soudobé dějiny. V pochopení tohoto složitého období nám pomůžou právě Borovičkovy paměti, které vydává Ústav pro soudobé dějiny Akademie věd ČR na začátku října. Pozvání do podcastu přijala historička architektury z Institutu plánování a rozvoje hlavního města Prahy Martina Koukalová a historik z Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd ČR, v. v. i., Petr Roubal.

Komunistické Československo lidé začali opouštět záhy po únoru 1948. O dvacet let později pak druhou silnou emigrační vlnu přinesla okupace. Do posrpnového exilu patřily především osobnosti, které se podílely na reformním procesu šedesátých let a mnohé z nich v exilu pokračovaly ve své politické či akademické práci. Kdo představoval český levicový exil v období po okupaci až do pádu režimu? Jak vypadala jeho politická práce a jaký byl jeho význam nejen pro českou, ale i pro středoevropskou politickou kulturu? Na tyto otázky bude hledat odpověď čtvrtý díl Podcastu pro soudobé dějiny. O tématu debatovali historici a autoři připravované publikace Pro nás dějiny nekončí: Politická práce a myšlení českého levicového exilu (1968–1989), Kristina Andělová a Jiří Suk z Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd ČR, v. v. i.

Demokratické revoluce roku 1989 s sebou přinesly dalekosáhlé změny v politickém, společenském i občanském životě středo a východoevropských zemí. V jejich důsledku se také komplexně proměnilo chápání role práva jakožto nástroje zprostředkovávajícího vztah mezi jednotlivcem a státem. Nově formulovaným očekáváním jednotlivce vůči státu pak odpovídaly požadavky na způsob, jakým je právo aplikováno. Jak se ve světle těchto okolností proměnila právní kultura v Česku a postkomunistické střední Evropě? Jakým výzvám čelila středoevropská justice a jak se s nimi vypořádala? Lze v našem soudním a právním systému ještě stále pozorovat pozůstatky tzv. socialistické právní kultury? A jak s historickým odstupem vůbec socialistickou právní kulturu definovat? Nejen tomu se bude věnovat další díl Podcastu pro soudobé dějiny. Pozvání tentokrát přijal profesor teorie práva na Právnické fakultě Univerzity Karlovy a soudce Nejvyššího správního soudu Zdeněk Kühn a historik z Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd ČR Michal Kopeček.

Začátek devadesátých let přinesl do československých podniků změny, kterým se nevyhnuli ani někdejší socialističtí manažeři. Po letech plnění shora uložených plánů, vyrovnávání se s anonymními udáními a kontrolami státní bezpečnosti stály před staronovými manažery úplně odlišné výzvy. Co pro ně znamenal přechod na tržní hospodářství a jakou roli sehráli v podnicích po sametové revoluci? A jaký vliv na to měl jejich socialistický přístup z doby před rokem 1989? Nejen tomu se bude věnovat tento díl podcastu pro Soudobé dějiny. Nad tématem debatovali historici Tomáš Vilímek a Vítězslav Sommer z Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd ČR.

Dne 24. února 2022 zahájilo Rusko rozsáhlou invazi na Ukrajinu, která stále trvá. Jakou roli v této válce hrají dějiny? Jakým způsobem se snaží obě strany konfliktu využít svoji nedávnou historii? A jak se tyto procesy přenášejí do českého prostředí? Nejen o tom je první díl Podcastu pro soudobé dějiny, jenž navazuje na vydání tematického čísla časopisu Soudobé dějiny – Czech Journal of Contemporary History s názvem „Politika dějin a paměti ve střední a východní Evropě: Aktéři, nástroje a narativy“. Hosty podcastu byli Marie Černá z Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR, Daniela Kolenovská z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy a šéfredaktor časopisu Soudobé dějiny Milan Drápala.