Přes plot

Anna Samková je komunitní pracovnice z Třince, která vyrostla z místní komunity kolem části Borek. Z role aktivní lídryně se postupně posunula k doprovázení lidí v komunitě – v každodenní, často neviditelné práci, která stojí na vztazích, důvěře a společné zkušenosti místa. V rozhovoru se toho všeho dotýkáme. Komunity, předsudků, zániku místa, které jste milovali - a možná jste o něj mohli víc bojovat. O novém projektu Libery&My. Bavíme se o odvaze, pochybnostech i o tom, že někdy se zpětně ptáte - nešlo by to ještě jinak? Nechte se Aničkou inspirovat i vy!

V této epizodě se s Martinem Nawrathem, terapeutem a facilitátorem noříme do historických i současných podob participace. Zamýšlíme se, proč zastupitelé nemají na první dobrou k dispozici informace o participaci, odbornících, které by je procesem uměli provést. Dotýkáme se rozdělené společnosti, kauz odmítnutých větrníků pro neznalost problematiky, zkratkovitých hejtů na sociálních sítích, které mohou rozmetat původní dobré úmysly. Martin věří v lokální projekty, v potřebu učit se mluvit a naslouchat, i když je to těžké. Tam se totiž dokážeme dovzdělat, objektivizovat důvody pro a proti. Podotýká, že nám ale chybí příklady velkých formátů. Například principy občanských shromáždění (kdy reprezentativní vzorek regionu dává informace o svých potřebách, postojích a zastupitelstvo, hejtmani, vláda to respektují a těmito principy se řídí). Inspirativní poslech!

V této epizodě se vydáme do malé obce Borovnička v Krkonošském předhůří. Lukáš Vynikal nás provede v rychlém sledu, jak se z chalupáře stal místním hybatelem i zastupitelem. Iniciátorem opravy kostela, sousedských akcí v Borovničce a taky obecního obchodu. Lehce se dotýkáme těžkých problémů Sudet, z nichž ale Lukáš nabízí cestu. Probíráme se problematikou fungování samoobslužného obecního obchodu, o kterém Lukáš pravidelně reportuje na síti LinkedIn. Inspirativní poslech!

S místním hybatelem Tomášem Hercigem vás v této epizodě vezmeme do Karviné. Přestože Tomáš jednoznačně tvrdí, že Karviná je skvělé místo k životu, nevyhneme se mnoha výbušným tématům. Od fotbalové aféry, přes Šikmý kostel k odlivu obyvatel i obchodu s chudobou. Tomáš vám představí nejen Startovárnu, platformu, díky které pomáhá nastartovat lidem podnikání a kterou za pár let hodlá rozšířit z Moravskoslezského kraje do střední Evropy. Ale taky vám dá pár gastro tipů, doporučí procházky a pozve vás na unikátní komunitní akci. Protože Karviná je přes všechny kontroverze podle Tomáše skvělá: „Když pozvu kamarády do Karviné, čumí jak puk!" Přejeme vám inspirativní poslech.

V této epizodě našeho sousedského podcastu zpovídá specialistku na krajinu a životní prostředí Kláru Duškovou dvojice Filip Hrubý a Veronika Zemanová. Společně se dotýkají podstaty, co to je naše krajina a jak s péči o ní souvisejí komunitní a sousedské aktivity. Objasňují pár mýtů o vlastnictví půdy, výsadbě stromů... Dotýkají se krajiny jako kolbiště různých zájmových skupin, které se ale mohou domluvit ke prospěchu vše, ba i krajiny. Odhalují sílu krajiny i v zanedbaných lokalitách nebo vnitroblocích. Přejeme vám inspirativní poslech a k listování doporučujeme Klářinu publikaci Naše krajina. 

Právě teď ve výzvě Dokážeme víc přijímáme vaše nápady na posílení demokracie. Tato epizoda tak tematicky doprovází aktuální mikrogrant.Do studia jsme si proto pozvali Vendulu Menšíkovou ze Sítě k ochraně demokracie. V omezeném čase podcastu se dotýkáme alespoň některých křehkých hranic demokracie, které bychom měli společně strážit. Přinášíme i pozitivní zprávy.Pro ucelený obraz i odraz současnosti sledujte web www.ochranademokracie.cz

„Kroj je hmatatelný důkaz toho, že člověk k někomu a nějakému místu patří," odpovídá na mou otázku - koho dnes zajímají kroje a proč je sama teď tvoří - výtvarnice, audiovizuální umělkyně, scénáristka a režisérka Marie (Modro) Krajplová. Marie žije (v Praze a hlavně) v Rychlebských horách, v regionu, kde je nízká hustota obyvatel a jeden z nejvyšších věkových průměrů v republice. Přesto tady spoluprovozuje komunitní centrum, pořádá úspěšný mezinárodní festival Blackshpere a spolu s místními šije kroje pod značkou Modro. O nich si budeme povídat nejvíc, ale také o těžkém životě v Sudetech, kde v tuhé zimě můžete bez přátel zůstat lehce i bez jídla, o hybatelství, snech a řízení chaosu. Inspirativní poslech! 

Slovo komunita se velmi často skloňuje právě u sousedských aktivit. K rozhovoru o tom, co to vlastně ta komunita je, proč jako lidé k nějaké "smečce" potřebujeme patřit a že se zdaleka nejedná jen o lokální vztahy, jsme si pozvali Daniela France. Dan ukazuje funkčnost i rizika komunit velmi často na příkladu komunit ve světě fotografů, ale i nadnárodních firem - osobně stavěl komunity pro Google. Jsme sousedský podcast, dotýkáme se tak i důležitosti hyperlokálních vztahů. Přejeme vám inspirativní poslech.

Hostkou letošního druhého dílu je hybatelka Dorotea Mejstříková, která stojí za Akademií Díky, že můžem. Povídáme si o tom, proč a jak tento typ neformálního (ale Univerzitou Karlovou certifikovaného) vzdělávání pro středoškoláky vznikl i v čem praxe vyvrací průzkumy o postojích a názorech mladých lidí. Například - podle průzkumů se až 90 % mladých identifikuje s názorem, že pro občanskou společnost a podporu demokracie nic nedělají. To zní děsivě. Přitom ale chodí volit, podepisují petice, dobrovolničí, zapojují se do sousedských aktivit. Dorotea jim proto vzkazuje, že dělají dost a dělají to skvěle. Podpora sebevědomí, možnost hledat v bezpečném prostoru svou cestu i své silné stránky je to základní, co Akademie svým desítkám studentů nabízí. Více v podcastu. Přejeme vám inspirativní poslech.

V letošní první epizodě se podíváme spolu s Bárou Vičarovou, absolventkou našeho programu Silnější hybatelé, do Kutné Hory. Báře a jejím dvěma souputnicím se podařilo během pouhých dvou let vytvořit platformu diploMATKY, která už čítá 175 žen, jež se navzájem inspirují. Povídáme si o tom, jak se to z výchozího bodu, kdy Bára de facto nikoho ve městě neznala, podařilo. O síle zdánlivých banalit jako je společný chat nebo online nástěnka. O využití místních zdrojů - od sdílení znalostí a dovedností k zapůjčení prostor knihovny. Zkuste to i vy, buďte jako Bára, spolu s našimi partnery vás podržíme radou a grantovými programy - protože společně jsme silnější. 

Ve vánočním podcastu si povídáme s Irenou Kozelskou o tom, jak voní Česko. Protože česká vonná identita si zaslouží speciální přístup. Stejně jako my si zasloužíme znova definovat, co pro nás znamená vlast a národ. V obrazotvorném rozhovoru se dotýkáme procesu výroby vůní, bavíme se o kulturách lesa a oceánu, ale i pozitivní roli zimního času, pojmenováváme potenciál vůně pro základ naší vlastní identity. Inspirativní poslech!

V dalším díle sousedského podcastu Přes plot jsme si posvítili na praktické tipy a triky, jak na sociální sítě. Téma, které u nás poptává spoustu našich hybatelů, grantistů. S kolegou ze Spořky Jakubem Šircem jsme letem světem prošli, jak o sociálních sítích přemýšlet, jak je využívat pro promo svých aktivit. K budování komunit vám tolik nepomohou, protože to nejdůležitější je vždy obracet se na reálné lidi. Navíc, sociální sítě nejsou odraz reality - pokud vám projekt nešlape, promo vás nezachrání. Spásou nebude ani známý influencer - najděte si toho, koho váš projekt baví. Hlavně, u každého příspěvku, než ho pošlete do světa, se zeptejte sami sebe - a co jako, zajímá to někoho?Věříme, že pro vás díl bude aspoň trochu inspirativní!

V aktuálním díle našeho sousedského podcastu se ponoříme spolu s Helenou Masníkovou z partnerské Nadace Via do problematiky místních zdrojů. Představíme si, co vše může tvořit bohatství komunity. Povídáme si o tom, jak tato bohatství (a finance jsou toho jen částí) vytěžit. Dotkneme se i toho, proč se této metodice říká ABCD a kde se ji v Čechám můžete učit. Přejeme vám inspirativní poslech.

Loňská laureátka státního vyznamenání za zásluhy Lucie Hyblerová, zakladatelka Breakfaststory, se rozhodla se získanou medailí objet republiku. 15 tzv. speciálním školám nabídla nejen besedu na vybrané téma, ale také příležitost využít dar 15 tisíc korun k čemukoli, co třída nebo škola potřebuje. Lucie challenguje nejen stigmatizující název “speciální,” ale celý systém, který bohužel příliš lehce opomíjí děti a mladé lidi s různým typem znevýhodněním. Cílem prvního ročníku Příběhu medaile bylo zmapovat tento (překvapivě neprobádaný) prostor a hlavně motivovat žáky a studenty, že i oni mají nárok snít, plánovat svou budoucnost mimo zajeté koleje či předpoklady společnosti. A že každý z nás může také získat vyznamenání. V rozhovoru Lucie nastiňuje i to, kam Příběh medaile hodlá posunout. Přejeme vám inspirativní poslech.

V dalš epizodě sousedského podcastu Přes plot se s mikrofony vydáme na skok do Jablonce nad Nisou. Do jednoho vnitrobloku,  kde před pár lety vykřesali místo pro setkávání dospělých a her pro děti. Za proměnou stojí Kateřina Rosendorf. Impulsem jí byl covidový lockdown a grant Dokážeme víc Místo, kde žijete, si můžete zvelebit i vy. A díky společnému úsilí i utužit vztahy se sousedy. Nechte se Kateřinou a dalšími příběhy v našem newsletteru plném Dobro.dějek inspirovat i vy!

Za inspirací, jak probudit aktivní sousedský život i v malé obci, se vydáme na Domažlicko. V obci Smržovice žije asi 120 obyvatel, mnozí z nich jsou aktivními dobrovolnými hasiči a zároveň členy dalších spolků. Společnými silami - i díky dobrým vztahům mezi okolními obcemi - si zásadně oživili místo k setkávání v areálu koupaliště. S mikrofonem v terénu jsme se sice potkali už před rokem, ale dobré příběhy nikdy nestárnou. Nechte se i vy inspirovat Štěpánkou Dvořákovou.

Komunitních pracovníků, zejména těch, kdo pracují přímo pro obec, je jako šafránů. Co vlastně dělají a proč jsou pro kvalitu života důležití? Nechte se inspirovat Markétou Janečkovou, už rok komunitní pracovnicí Říčan. Markéta si o tuto pozici sama řekla před třemi lety. Prozradí, čím se jí podařilo zastupitele přesvědčit, jak jí pomohla exkurze do Krakova a proč byste měli poznat Říčanské zahrady. Přejeme inspirativní poslech a nezapomeňte jít volit!

Sérii „Silnější regiony. A koho to zajímá?" uzavíráme záznamem debaty z Kolína s kurátorem, lektorem a propagátorem současného výtvarného umění Ondřejem Horákem a Eliškou Pácaltovou, kolínskou radní a hybatelkou. Diskutujeme nejen o participaci (vždycky potřebujete najít na radnici aspoň jednu spojku), ale i o roli umělce - definici toho, kdo je to vlastně umělec, proč a jak jej zapojit do proměn veřejného prostoru, a to nejen místa, ale i místních vztahů. Ondřej i Eliška apelují na práci s místními komunitami - každé město by je mělo osobně poznat, rozumět jejich potřebám. Bez jejich živoucího podhoubí je obec mrtvá... Stejně jako v každé debatě se dotýkáme i vzdělávání, a to už ve školkách. Systém podle našich hostů může ovlivnit zejména jeden činitel - rodič. Protože rodič je i volič.Přejeme vám inspirativní poslech a nezapomeňte pěstovat dialog!

V Českých Budějovicích jsme diskutovali o vznikajícím územním plánu, o principech architektury, která do proměny města zapojuje místní (v debatě zaznívá i několik užitečných tipů na literaturu a manuály). Dotkli jsme se tématu náměstí, dopravy, oživování čtvrtí a proč bychom se měli inspirovat Paříží nebo tím, co se děje za humny. Našimi hosty byly architektky ze studia Taktiky Eliška Málková a Marie Štefanová, českobudějovičtí náměstci Petr Maroš a Lubomír Bureš.Záznam debaty je součástí minisérie „Silnější regiony. A koho to zajímá?" Více na www.silnejsiregiony.cz. 

Tentokrát vás vezmeme do Uherského Hradiště, kde jsme debatovali se třemi hosty: s Adamem Langerem ze Sladovny Písek, Kamilem Kavkou z PositivJE a Richardem Vodičkou z Pole designu. Dotýkáme se dopadu umění na naši schopnost kriticky myslet, bavíme se o manipulaci, schopnosti jít na dřeň a definovat si “proč” něco děláme. Definujeme “jednotky příjemnosti,” přiznáváme bariérám a chybám schopnost rozvíjet naši kreativitu i odolnost. Bavíme se o živých městech a náměstích, podnikáme krátké výlety do ciziny i do města očima dětí. Nechte se inspirovat i vy! Záznam debaty je součástí minisérie “Silnější regiony. A koho to zajímá?” Více na www.silnejsiregiony.cz 

V další epizodě minisérie "Silnější regiony. A koho to zajímá?" si posvítíme na rozdílné způsoby rozhýbávání dvou různých míst. Kamil Kavka proměňuje Jeseník jednou pozitivní místní zprávou denně. Už sedm let. Lucie Tovaryšová na to šla od malých komunitních akcí, knihobudky k pořádání Zažít Nový Jičín jinak. Až do zastupitelstva :-)Společně diskutují potřebu probouzet v (mladých) lidech patriotismus. Budoucnost a prosperitu vidí v podpoře regionů a propojování aktivních bublin (zaměstnavatelů, starostů a ředitelů škol). Klíč je v podnikavosti. Nabádají nás, abychom nebyli lhostejní k místu, kde žijeme. A taky šli volit.

Hosty debaty ze série "Silnější regiony. A koho to zajímá?" byli scout Inovačního centra v Olomouci Kamil Kavka a primátor města Jihlavy Petr Ryška.Na příkladech dvou rozdílně vnímaných měst - Jihlavy a Jeseníku - se bavíme o tom, co udělat pro rozvoj regionů i co je to ten region (jak je velký v jakých oblastech spolupráce). Jak efektivně propojovat podnikatelé, školy a starosty i proč je to nezbytné. Dotýkáme se otázek vzdělávání ke kompetencím a co je podstatné pro  mladé lidi, aby v regionech chtěli žít. Více o sérii debat z regionů na www.silnejsiregiony.cz. 

V další epizodě sousedského podcastu Přes plot jsme se dotkli tématu dluhu místům na okraji Česka, neschopnosti Čechů dobře oslavovat i vlastnosti, že Češi rozumí všemu. Bavili jsme se o tom, že umění nás má učit dívat se na svět, ne vyzdobit si byt. Debatovali o tom, co potřebují mladí, aby zakotvili v místech, odkud pocházejí, a proč je jejich návrat důležitý. Hosty debaty, která je tradiční součástí výročního setkání programu Silnější hybatelé, byli čtyři hybatelé, autoři mnoha projektů. Třinecký patriot Honza Delong, jesenický patriot Kamil Kavka, zahradní architektka a oživovatelka Sudet Lucie Králíková, sociální architektka a napravovatelka vztahů Kateřina Šedá. Přejeme vám inspirativní poslech.

Dávejme příležitost neznámým, neotřelým, divným věcem. Nebojme se společnost trochu rozhodit. Nebuďme zaprdění! To jsou výzvy a vzkazy našich tří hostů Česku. Starosty Litomyšle Daniela Brýdla, sociální achitektky a umělkyně Kateřiny Šedé, popularizátorky vědy z pardubické SFÉRY Haliny Šimkové. V debatě se zas a znova vracíme k potřebě kvalitního vzdělávání. K nutnosti podporovat a rozvíjet zvídavost a čerstvost v každém věku. Zastavíme se i u náměstí, která jsou v Česku nezřídka spíše dírami uprostřed měst, než živým centrem. Ale i tak, nezapomeňte, že budování vztahů vám může pomoci zlepšit svět, i když nemáte žádné prostředky a jste na hnusném místě. Záznam debaty z Pardubic je součástí živáků pod názvem "Silnější regiony. A koho to zajímá?" Přehled dalších zastávek této letošní živé minisérie najdete na www.silnejsiregiony.cz.

Kvalita našeho prostředí velmi silně ovlivňuje naši psychiku. A protože i škola nebo obecní úřad jsou veřejným prostorem, diskutujeme s architektem Markem Sivákem a propagátorkou přírodních zahrad Věrou Dvořákovou o tom, jak i tyto prostory oživit. Proč nechat návrhy kreslit děti, proč pro proměnu míst sestavit mezioborový tým. Proč je dobré uvědomit si, že na všechno systém nemá kolonky, ale i tak jsou změny možné. A že lecjaký návod najdete na webu Pěstuj prostor. Aneb další záznam ze série debat "Silnější regiony. A koho to zajímá?" je tady! Tentokrát jsme se zastavili v Klatovech. Přejeme vám inspirativní poslech. Přehled dalších debat této letošní minisérie najdete na www.silnejsiregiony.cz.

Máme pro vás další záznam ze série debat "Silnější regiony. A koho to zajímá?" Do Litoměřic jsme si pozvali dva zcela odlišné typy hostů - zahradní architektku a performerkou Lucii Králíkovou, hledající způsoby a aktivity jak zpomalit uspěchanou dobu, a excentrického popularizátora architektury Adama Gebriana, který nikdy nikam nespěchal. Na začátku debaty si lehce představíme Litoměřicko prostřednictvím Indexu prosperity regionů. Adam Gebrian nás svými vstupy vybízí k přemýšlení o životě ve městě jinak. Proč nechceme bydlet na náměstích? Proč se nedíváme na veřejný prostor očima dětí? Proč je turista tou nejnižší formou života? Proč obrovské množství lidí nemá k městu žádný vztah? Lucie Králíková se věnuje participativnímu umění, vezme nás tak do prostředí rituálů, navrácení vztahu k místu, kde žijeme, zejména k místům na okrajích - k Sudetám. Přejeme vám inspirativní poslech. Přehled dalších debat této letošní minisérie najdete na www.silnejsiregiony.cz.

Přinášíme vám záznam první ze série debat "Silnější regiony. A koho to zajímá?" V Jablonci nad Nisou byli našimi hosty sochař a pedagog Pavel Karous a architekt a umělec Michal Motyčka. Oba usilují o kultivaci veřejného prostoru, oba pracují (alespoň někdy) se sklem. Na začátku debaty si lehce představíme Jablonecko prostřednictvím Indexu prosperity regionů. K navazující dvacetiminutovce, v níž svou tvorbu i postoje představují oba umělci, budete potřebovat trochu obrazotvornosti. Společná debata o roli umění - co vše může ve veřejném prostoru zrcadlit, jak se do něj mohou zapojovat dobrovolníci, kdo by umění a jak měl financovat, proč se inspirovat Skandinávií i proč u nás vzniká tak málo děl - začíná zhruba v polovině záznamu. Odhalíme vám pointu setkání - na místě jsme se shodli, že věci jdou proměňovat zespoda - čím víc nás bude, tím #silnější budoucnost nás čeká. Pokud my lidé budeme ve veřejném prostoru, tak si ho už proměníme. Pokud zůstaneme zalezlí doma, náměstí budou (dál) prázdná a opuštěná. Přejeme vám inspirativní poslech a těšíme se na společnou revoluci ve prospěch proměny veřejného prostoru.Přehled dalších debat této letošní minisérie najdete na www.silnejsiregiony.cz. 

Se dvěma Socionautkami, Hankou Jánskou a Kateřinou Kuchtovou, se spolu ponoříme do ne vždy klidných vod zapojování lidí do rozhodování o místě, kde žijí, zkrátka do participace. Ta často přichází pozdě, v době, kdy sousedé v sobě dlouho dusí, co by rádi změnili, řešili, ale nemají prostor svoje postřehy sdílet. To se snaží parta sociologů, antropologů, antropoložek a jedné umělkyně měnit. Socionauti dávají prostor lidem zamyslet se, jak se jim žije v daném místě. Využívají k tomu prověřené, kreativní a občas až bláznivé metody a postupy. Díky tomu mohou organizace nebo zastupitelé pracovat s veřejným prostorem tak, aby jeho proměna byla přijatelné pro většinu. Jednu metodu si můžete vyzkoušet i vy, užijte si deskovou hra Městský vizionář. Přejeme vám inspirativní poslech a zaplujte na web organizace Socionaut.

Naše kolegyně Alena Veronika Cholinská iniciovala už dva sousedské projekty, které získaly podporu grantu Dokážeme víc, který realizujeme spolu s Nadací Via. Směje se, že za vše může její extrovertní syn, který ji - introvertku - přiměl vystoupit z komfortní zóny natolik, že teď sousedské akce sama organizuje. Ve Veltrubech, kde žije, Alena Veronika stojí za Naučnou stezkou vodníka Jezeráčka s hravými prvky. Ale jejím prvním počinem byla postupná rekonstrukce sokolovny ve Velkém Oseku, kam nás vezme David Kratochvíl, starosta sokolů. Přejeme inspirativní poslech.

Tentokrát se přeneseme k rakouským hranicím, do jihočeských obcí Maříž a Slavonice. Průvodkyní těmito malebnými místy, ale také světem konstruktivního snění a cestami tvorby nových paradigmat nám bude hybatelka Markéta Trubáčková. Spolupráci v rámci regionů podle Markéty obecně hodně zanedbáváme. Přitom potřebujeme spolupracovat, protože těch problémů, kterým obzvláště v regionech čelíme, je spousta a jeden osamělý člověk to prostě neurve. Dotýkáme se také problémů vzdělávání, vysídlených míst, pomalého internetu. Povídáme si i o tom, z jaké literatury Markéta čerpá inspiraci a rozkrýváme příběh keramiky Maříž. Propadněte Markétě a jejím projektům i vy a sledujte stránky Centra pro budoucnost. Přejeme vám inspirativní poslech.

V této epizodě krátce nahlédneme do dvou různých čtvrtí v Olomouci. Do Droždína nás vezme Anna Kubica, která s partou nadšenců změnila nevyužívaný a zpustlý prostor v SouSad: přírodní sad s prostorem pro sousedská setkávání a romantickými zákoutími pro rozjímání a pozorování západů slunce. Úřední čtvrtí, v létě tepající sousedskými aktivitami, nás krátce provede kolega ze Spořky Zdeněk Šesták. Přejeme vám inspirativní poslech. 

V této epizodě vás spolu se Zuzanou Vandame zvu do sdíleného prostoru Hub 123 (čti raz dva tři) do Uherského Hradiště. S mikrofony jsme se tam vydali na podzim minulého roku, kdy zrovna vyšel průzkum o tom, jak se žije volnonožcům v Česku. Ve Zlínském kraji se k práci na volné noze přihlásila pouze 3 %. Zuzana Vandame je přesvědčená, že takzvané coworky budované zdola, jako je i ten, na němž se podlí, jsou tou správnou cestou k posílení mobility v regionech. Přeji vám inspirativní poslech.

I ve druhé letošní epizodě zůstaneme v Ústeckém kraji. Krátce se spolu s Věrou Andrtovou, zakladatelkou spolku Dobro-volně, zastavíme ve Štětí na Litoměřicku. V průmyslovém městě bývalých Sudet, které se potýká s různými problémy, neduhy i historickými křivdami, zároveň dává prostor pro kreativitu, rozvíjí místní společenství a dokáže lákat i blízkou přírodou. Věra Andrtová se svými kolegy a dobrovolníky mimo jiné proměnila prostory bývalé městské tržnice z 90. let v tepající komunitní centrum. I tuto cestu se vám v pár minutách pokusíme přiblížit. Přejeme inspirativní poslech. Díky, že nás posloucháte, čtete naše Dobro.dějky a sledujete web Silnější regiony.

V letošní první epizodě zamíříme do severočeských Teplic, které samy sebe prezentují jako „město císařů a králů, město tisíce příběhů." Z toho tisíce jsme si vybrali příběhy dva. Oba vyprávějí o hybatelkách, které tvoří nejen sousedské a kreativní komunity, ale spolu s dalšími aktivními lidmi otevírají také dvě různá centra pro setkávání. Maro Hajrapetjan je spoluzakladetelkou Kulturního prostoru Zahálka, Michaela Klennerová stojí za Centrem nevyužitých věcí OtočTo. S Maro otevíráme otázky, proč v Teplicích žít, proč se tam třeba po vysoké škole vracet. Zkrátka, v čem tkví potenciál Teplic. V poslední třetině epizody se s Michaelou bavíme o tom, co je to SWAP a jak se mu daří. Přejeme inspirativní poslech. Díky, že nás posloucháte, čtete naše Dobro.dějky a sledujete web Silnější regiony.

Rádi byste proměnili veřejný prostor? Přemýšlíte, jak do toho vtáhnout místní komunity i firmy a úředníky? Přinášíme pár tipů, triků i zkušeností, které drhly. A hlavně dávku povzbuzení, aby vás neodradilo, že změna bolí, trvá a na začátku vlastně nikoho nezajímá. Hledáte cesty, jak zapojit do dění mladé lidi? Jak je přitáhnout do svého regionu? I tady pro vás máme pár nápadů. Nalaďte si debatu s Ondřejem Horákem z městské organizace pro rozvoj kultury Kreativní Praha, a Lenkou Slavíkovou, která mimo jiné stojí za projektem Young Friendly Region. Moderuje Andrea Studihradová. Debata vznikla jako součást aktivity Hýbeme Ústím ve spolupráci s Ústeckou komunitní nadací. Více na www.silnejsihybatele.cz.

Staňte se součástí inspirativních příběhů lidí, kteří dokáží zvedat těžká společenská témata a kteří rozhýbávají českou společnost. Nalaďte si debatu, ve které vám svůj pohled na rozvoj regionů představí Tomáš Jindříšek, Stáňa Šálková a David Klimeš. Moderuje Andrea Studihradová.Debata je součástí programu Silnější hybatelé, který realizuje Česká spořitelna. Více info na www.silnejsihybatele.cz

V Halounech na Berounsku před lety navázali na tradici pořádání klasického masopustu, kde se lidé sejdou, poznají se a na akci se těší. „Toužím, aby se lidé potkávali bez masek, které si běžně nasazujeme, a naší hlavní akcí je přitom masopust,“ směje se Stáňa Šálková, která je hybatelkou místního regionu,  Živého spolku a můžete s ní zažít i jedinečné Putování Kokořínskem.Stáňa věří v sílu regionů a že když se budeme zajímat o své okolí, když se budeme vídat, poznáme se, pak spolu ta místa, kde žijeme, dokážeme proměnit tak, aby nás tam bavilo žít a být (a ne třeba jen přespávat).  Stáňa podcasty neposlouchá, má prostě ráda ticho. O to víc nás těší, že pozvání do našeho podcastu přijala. Věřím, že jej shledáte stejně jako my nesmírně inspirativní. Příjemný poslech.

Rozhýbává místo, kde nežije. Naslouchá místním a ke společným sousedským akcím dokázala přivést starousedlíky díky babičkám. Ba i z rozpačitých tatínků, kteří by se mohli znát, ale možná se potkali teď na „Tátohraní“ poprvé, vyloudí blízkou spolupráci, úsměvy a energii, z níž jde mráz po zádech. Seznamte se s Annou Kovačič, jak ji možná neznáte. Fotografkou a designérkou, dnes také hybatelkou pražské městské čtvrti Dolní Chabry. Zkrátka renesanční osobností.„Jak to všechno zvládám? Bez umělé inteligence si to už nedovedu představit. Ale fakt! Je mi neskutečným pomocníkem ve všem, co dělám,“ říká Anna. A přiznává, že čas, který s AI ušetří, zase investuje do dalších projektů…Bavíme se spolu o tom, jak nebýt lhostejný, kde brát energii, ale taky o pouštění a přenechávání projektů jiným. „Kdybych nebyla tak napřed, mohla jsem být jedna z nejvlivnějších infuencerek! Ale tenkrát sotva začínaly chytré mobily,“ směje se Anna při vzpomínce na jednu ze svých srdcovek, lifestylový web pro rodiče s dětmi, kterou nechala být. Dnes se chystá na předání dalšího komunitního dítěte – Moringa Tree Clubu. A více už v naší čerstvé epizodě.

Jak může týden letního dobrovolničení pozitivně ovlivnit vztahy v pohraniční obci? A proč je o brigádu mezi mladými takový zájem? "Loni to byla klikačka na pět minut," přiznává František Beneš, jeden z organizátorů SummerJobu, dobrovolnické brigády pro 150 mladých lidí od 18 do zhruba 30 let. S Františkem si povídáme o jejich nadšení nezištně pomáhat. Natírat ploty, vyklízet stodoly, sekat louky i dřevo, nebo taky kydat hnůj či si "jen tak" povídat s osamocenými seniory. O tom, jak si vybírají místa, kam se po tři roky budou v létě vracet. Na týden plný práce, ale také zábavy - každý den se v obci něco děje, pub kvíz, divadlo, beseda, nebo taky společná modlitba. Na všechny akce, které SummerJob pořádá, jsou místní zváni. A právě díky mladým dobrovolníkům se místní často (znova) poznávají, seznamují a začínají spolu mluvit. Zorganizovat tříletou brigádu pro 120 lidí je výzva pro 30členný organizační tým. Jak spolu fungují a jak akci připravují, by mohlo být zajímavé i pro vás, kdo vedete místní spolky či neformální sdružení aktivních lidí. Přejeme inspirativní poslech. 

Terezu Matonohovou možná znáte z úspěšné benefice Vyšito pro Ukrajinu. Možná ji sledujete na sociálních sítích. Jen na LinkedInu, kde označuje své příspěvky hashtagem #HeadhunTerka, má přes deset tisíc lidí sledujících. A nebo taky bydlíte jako Tereza na pražské Waltrovce. V podcastu se s námi Tereza podělí, jak využívá svých dovedností oslovovat lidi - osobně i prostřednictvím sociálních lidí pro dobročinné a sousedské projekty. "Jsem dobrým příkladem toho, jak obyčejná holka může dát dohromady velkou a dobrou věc, jedna z mnoha, co páchají dobro," říká Tereza. "Nejhorší totiž je, když si člověk řekne, že sám nezmůže a nemůže nic. A přitom často stačí sebrat odvahu a přijít za těmi, kdo rozhodují, s nápadem. Proto mým životním mottem jsou ty malé krůčky - to co zmůžu já pro ostatní." S Terezou si povídáme o aktivitách, které podporují sousedské vztahy na Waltrovce, pomáhají integrovat lidi z Ukrajiny nebo přispívají na obranu Ukrajinců. Nechte se inspirovat její energií, odvahou a nápady i vy! Příjemný poslech!

Kunratice jsou pestré, shodují se Jana Maršálková a Eliška Vísková ze spolku Kunratice žijou. Pestrost s sebou nese i řadu výzev, třeba i tu jak skloubit představy starousedlíků s nápady na změny nových sousedů. Spolek, který vznikl před pěti lety právě díky energii nových obyvatel, se (potenciální) bariéry snaží bourat otevřenou komunikací a pořádáním sousedských aktivit. A že se jim to daří dokazuje i pochvala starousedlíků za to, jak a jaké akce pořádají. "Všechno začalo - třeba i náhodným - setkáváním rodičů, mluvili jsme spolu o tom, co nám chybí, co bychom přivítali. A zjistili jsme, že pokud se spojíme, společně dokážeme víc," říká Eliška. Dnes má spolek 15 aktivních členů a jistotu, že desítky sousedů dorazí na brigádu nebo třeba na událost jako je Zažít Kunratice jinak. Nebojí se ani těžkých témat a dokáží se spojit i proti věcem, které ve svém okolí nechtějí. Jana a Eliška si zároveň uvědomují, že ne každá obec má taková štěstí jako Kunratice, kde je vysoká ochota lidí podílet se na společných akcích. A vám doporučují, abyste se nebáli oslovit lidi ve svém okolí a také se pustili do realizace společných aktivit. Přejeme inspirativní poslech. 

Rodinná komunitní centra často vznikají díky aktivním rodičům, kterým v okolí chybí služby, jež by sami rádi využili. Nejinak to bylo u plzeňského Uzlíku. Co je jiné, je přístup k vedení organizace. “Mezi ostatními rodinnými centry jsme občas za ty divné, protože máme k vedení organizace jiný přístup,“ smějí se zakladatelky Uzlíku Lenka Trunečková a Jana Lenk. „Od počátku jsme věděly, že rodinné centrum chceme provozovat za podmínky, že se uživí. Bez grantů a dotací. Prostě bychom nechtěly zažít okamžik, kdy musíte rušit službu, protože jste na ni nedostali dotaci.“ Nechte se inspirovat Uzlíkem i vy. Ženy, které před lety hledaly prostor, kde se mohou potkávat s dalšími rodiči bez příliš úzkých pravidel typu „vyhrazeno pro kojící“ nebo „vstup pouze pro šátkující“ vytvořily populární organizaci. Služby a kurzy Uzlíku jsou rychle rozebrány. Velký zájem je i o nový projekt jedlou zahradu, podpořenou z programu Dokážeme víc. Příjemný poslech!

Přinášíme vám záznam debaty z českobudějovického sídliště Máj, kam jsme si spolu s organizací Budějovice 2028 pozvali tři inspirativní řečníky. O své zkušenosti s proměnou nepotřebných výměníků tepla v komunitní centra na košických sídlištích se podělila Beáta Andrejková. V Praze na sídlišti Černý Most před lety začalo fungovat komunitní centrum Plechárna - o počátcích, které byly inspirativní i v západní Evropě, stejně jako o vyhoření a důvodech, proč Plechárnu opustila, mluvila Monika Hillebrandová. Třetí host Jiří Ptáček představil projekt budoucí - na sousedním českobudějovickém sídlišti Šumava v létě 2023 vyroste tzv. Hotspot přežití. Debata navazovala na neveřejné a tedy nezaznamenané setkání místních, kteří se zamýšleli nad tím, co na sídlišti zlepšit. Více informací o akci i odkazy na zmiňované projekty najdete na webu Silnější hybatelé. 

Přinášíme vám záznam debaty se třemi inspirativními hosty. Yvonna Gaillyová sdílela příběh vzniku ekologické vesnice Hostětín v Bílých Karpatech, Jasna Flamiková mluvila o proměně brněnského vnitrobloku a Pavel Klvač se s účastníky podělil o zkušenosti, jak se dá z bažiny udělat místo pro obecní setkávání. Inspirativní poslech i vám. Debata se uskutečnila v Moravské Nové Vsi, kterou se v roce 2021 prohnalo tornádo. Navazovala na neveřejné a tedy nezaznamenané setkání místních, kteří se zamýšleli nad tím, co v městyse zlepšit. 

Sahalo sem moře. Kdysi. Od roku 2016 jsou vlny zpátky! Teda Vlna aneb komunitní centrum v pražských Ďáblicích. Založila ji se svým týmem na popud tehdejšího starosty Míša Ničová. Pochází z jižní Moravy, vystudovala dramatickou výchovu na DAMU a je to komunitní živel. Dnes ředitelka Vlny, která byla ale tenkrát v Ďáblicích ta nová. "Byla jsem ďáblický amatér, dokázala jsem zabloudit i cestou do lékárny," směje se Míša. Jak dlouho trvá, než si získáte důvěru sousedů nebo propojíte starousedlíky se soudy z nové výstavby? Za jak dlouho se naučíte provozovat komunitní kavárnu? A jak na proměnu mateřského centra v místo, které dokáže zaujmout všechny věkové skupiny? Tipli byste si, že první krok, jak přilákat ty mladší, je mít opravdu dobrou wifinu? Zkušenosti ředitelky Komunitního centra Vlny Ďáblice jsme zhustili do této půlhodiny. 

Máte rádi pohádky? Nebo příběhy vydařené sousedské spolupráce? Vyrazte do jihočeské obce Strmilov! První poznávací procházku si dejte právě teď s Jaroslavou Sedlákovou. Jarka vám bude průvodkyní po obci, ale i grantem, jehož obdobu můžete právě teď získat i vy (pátrejte na webu Dokážeme víc), a který před lety Strmilov nakopl k proměně zanedbaného prostranství. Dnes je z něj hojně využívaný park U Koule.  Za půl hodiny načerpáte tolik pozitivních příkladů, tipů a triků z praxe, jak na sousedskou spolupráci, že si tento díl budete muset pustit znova :-). Jarka se o své zkušenosti dělí ráda, svou roli pojmenovala „venkovskou mentorkou,“ neváhejte si více najít i na jejích stránkách. A co by si Jarka pro Strmilov přála? „Byla bych ráda, aby nám v obci zůstávalo více mladých lidí.“ Držíme palce!

V posledním díle se podíváme na greenwashing. Jakých oborů se týká a podle čeho se orientovat?Ekologickou minisérií,kterou pro vás připravily Jana Půlpánová a Česká spořitelna, vás prováděl Jirka Weingärtner. V textu u každé epizody najdete i odkazy na zajímavé weby a materiály. Více na našem webu. 

V sedmém díle se budeme věnovat ekopsychologii a povíme si, co ovlivňuje náš vztah k přírodě a co si o ní myslíme my Češi. Ekologickou minisérií,kterou pro vás připravily Jana Půlpánová a Česká spořitelna, vás provádí Jirka Weingärtner. V textu u každé epizody najdete i odkazy na zajímavé weby a materiály. Více na našem webu. 

V šestém díle se zaměříme na stav vody, vzduchu a půdy a tomu, jak k jejich ozdravení můžeme přispět. Ekologickou minisérií,kterou pro vás připravily Jana Půlpánová a Česká spořitelna, vás provádí Jirka Weingärtner. V textu u každé epizody najdete i odkazy na zajímavé weby a materiály. Více na našem webu.

V pátém díle se věnujeme minimalismu. Co to je, jaké jsou jeho největší výhody a jak s tímto životním stylem můžete začít i vy?Ekologickou minisérií,kterou pro vás připravily Jana Půlpánová a Česká spořitelna, vás provádí Jirka Weingärtner. V textu u každé epizody najdete i odkazy na zajímavé weby a materiály. Více na našem webu.