All Episodes
Boomer Talk — 100 episodes
Honza Dědek: Když vydržíš dostatečně dlouho, lidé si zvyknou a vezmou tě na milost
Ladislav Vízek: Ve fotbale je moc politiky. A lidi už nevědí, komu věřit
Dan Svátek: Jsou to boomerské kecy, ale ve filmu se něco zásadně změnilo
Petr Lněnička: Nechci dělat zábavu z toho, jak kluci hezky vraždí
Mardoša: Radši budu za boomera než za Husákovo dítě
Matěj Homola: Skejt, punk a devadesátky nás definovaly
Lucie Výborná: V rozhovoru existuje moment, kdy je největší umění se nezeptat
Martin Šanda: Začneme Smetanou a skončíme u Led Zeppelin
Robert Vano: Uzavřel jsem smlouvu s Bohem a tu nemůžu porušit
Felix Slováček: Jsem zlaté vejce bulváru
Jan Nedbal: Z nuly jsem byl přes noc úplně všude
Vítězslav Křížek: Vespa není jen o jízdě, ale o stylu života
Petr Pála: Tenista zná tři restaurace, jeden bar a všechna letiště světa
Jozef Chovanec: Dřív byla Sparta směrem k fanouškům otevřenější
Klára Melíšková: Mám ráda drsný a nekompromisní humor
Zlata Adamovská: Nepotřebuji, aby o mně všichni věděli všechno
Václav Kopta: Jsem praktikující hypochondr a jsem na to pyšný
Jan Kalousek: Příliš pozdě jsem pochopil sílu sociálních sítí
Petr Kolečko: Celý život se snažím porozumět ženám
Marie Rottrová: Když se mi písnička nelíbí na první poslech, už ji nechci
Jiří Burian: Kapitán Demo byl nejdřív hodně zápornej strejda
Karel Šůcha: Moje žena je nejpřísnější kritik, někdy mám chuť ji přetrhnout
Ondřej Sokol: Život umělce je o odvaze zkoušet nové věci
Terezie Kovalová: Chtěla jsem být rocková hvězda. Myslím, že se mi to povedlo
Josef Formánek: Při psaní mě brzdí jen to, abych někomu neublížil
David Kraus: Focení celebrit není žádná zábava
Richard Müller: Na minulost nemám nejlepší vzpomínky, ale teď se cítím báječně
Jan Ponocný: Ve své hudbě nedělám kompromisy. Meky mě v tom podporoval
Jakub Žáček: Svým způsobem jsem progresivní staromilec
Josef Dostál: Chci, aby syn viděl, jak táta jezdí rychle, a mohl být pyšný
Michal Kocourek: Divadlo jsem postavil na dluh a podepsal úplně všechno
Jan Punčochář: Meta, které nikdy nedosáhnu, je sushi
Rudolf Biermann: Umět spočítat úspěšnost filmu, všichni jsme miliardáři
Radko Gudas: Čechy miluju. Táhne mě to sem a manželka to má stejně
Bohumil Klepl: Vždy jsem byl ozdobou mejdanu, ale teď jsem nudný
Dan Přibáň: Nejsem cestovatel, jsem vypravěč příběhů
Marian Jelínek: Vnitřní svět je poslední místo, kde jsme opravdu svobodní
Václav Chaloupka: Spadnout z koně je pro žokeje skoro povinnost
Kryštof Mucha a Karel Och: Festival už nikdy žádného prezidenta mít nebude
Vendula Pizingerová: Chlap je sexy, když má okolo pasu taštičku na nářadí
Michal Hrůza: V Ostravě jsem se podruhé narodil
Filip Blažek: Vadí mi nahota, když nemá smysl
Ivan Vodochodský: Několikrát jsem si natloukl hubu a prodělal velké prachy
Radek Štěpánek: Averzi vůči Kaderkovi budu mít vždycky, ublížil tenisu
Martin Dejdar: Humor byl vždycky odrazem doby a neměl by mít hranice
Ben Cristovao: Vlastně jsem trochu tvořil monstra
Tereza Brodská: Do divadla mě nedostaneš
Radek Smoleňák: Lidský faktor se v hokeji vůbec neřeší
Karel Šíp: Prázdnou židli nerozesměješ
Jan Saudek: Kdybych byl chytřejší, mohl jsem zůstat bohatý
Pavel Pafko: Člověk se nemůže pořád bát, měl by pak smutný život
Josef Klíma: Zlo neporazím a nikomu nemůžu nasadit náramky
Martin Šonka: Armádě byly mé letecké úspěchy ukradené
František Skála: Ocenění ve výtvarném oboru vůbec nic neznamená
Jan Haubert: Čím víc se chovám jako blázen, tím víc to publikum baví
Rey Koranteng: Můj sen je plout atomovou ponorkou
Marek Najbrt: Tonda Blaník pořád žije, ale spí jako blaničtí rytíři
Ondřej Ruml: Některé mé postoje byly zbytečné
Bohdan Tůma: Jako král českého dabingu se necítím
Tatiana Dyková: Ze všeho, co mohlo odkrýt ženskou křivku, jsem byla na nervy
David Ondříček: Český film je dobrý, ale Oscaři hrají podle jiných pravidel
Aleš Háma: Jsem velmi retro člověk, ale z doby minulé bych nic nevrátil
Štěpán Mareš: Děsivé sny mívám prakticky každou noc, chtěl bych se vyspat
Vladimír Mišík: Občas si pustím Metallicu, tvrdá hudba mě baví
Jana Švandová: Focení pro Playboy byla trochu i provokace
Ivan Hlas: Když jsem pustil rodičům Na kolena, máma plakala, pro otce to byl odpad
Jakub Prachař a Libor Bouček: Pomlouvání vlastních žen je úplně k ničemu
Jan Smigmator: Mám pocit, že jsem byl boomer už na základní škole
Jiří Ježek: S jednou nohou bych StarDance nevyhrál
Jaromír 99: U nás na venkově málokdo ví, že jsem napsal Půlnoční
Pavel Liška a Jan Révai: Chtěli jsme lidojedům zahrát divadlo, než nás sežerou
Robert Kodym: Potřeboval jsem se dotknout dna, od kterého bych se odrazil
Jan Hřebejk: Komouše nenávidím čím dál tím víc
Petr Fiala: Jsme kapela ze starých časů, nikdy jsem neměl plán B
Jiří Vejdělek: Není lepší palivo pro komedii, než vlastní smutek a utrpení
Pavel Kolář: Člověk by se o sebe měl trochu starat, ale s rozumem
Štefan Margita: Po smrti Hanky se vše změnilo, i mé okolí
Oldřich Navrátil: Umím i odmítat, ale nedělám to často
Vojtěch Dyk: Poslední dobou jsem trošku posmutněl
Jan Kanyza: Být Redfordem, tak mě žaluji a vyhrál bych to
Tomáš Řepka: Pobyt ve vězení mi ukázal, že nejsem nesmrtelný
Milan Cais: Nesnažím se dohánět věci, které mi už utekly
Roman Holý a Matěj Ruppert: Nejezdíme na koncerty do práce, ale za kamarády slavit život
Richard Genzer: Když přestřelím fór, umím se omluvit
Petr Spálený: Směji se hodně, ale když je čemu
Helena Fibingerová: Potřebuji být úspěšná, slovo oběť do sportu nepatří
Osmany Laffita: Byl jsem černá ovce rodiny
Michal Pavlíček: Pražský výběr neznal lásku
Patrik Berger o nadcházejícím Euru, Liverpoolu i rybaření
Jaroslav Róna: Jediné, čeho se bojím, jsou mí spoluobčané
Jakub Voráček: Původní plán byl skončit s hokejem na MS v Praze
Ondřej Havelka: Děsilo mě, že bych se musel živit jako zpěvák do sedmdesáti
Šimon Pánek: Hrál jsem nějakou roli v momentální chvíli historie
Jiří Suchý: S Werichem jsme k sobě měli blízko, Voskovec mě nejdřív neměl rád
David Novotný: Rozhodnutí odejít z Dejvického divadla bylo bolestivé
Jiří Macháček: Snažit se být trendy by byla naše smrt
Václav Marhoul: Byl jsem úplná nula
Helena Vondráčková: Skladba Bulháři mě bavila, méně se ale líbila Bulharům
Michal Horáček: Klid je to poslední, co jsem v životě chtěl, ten budu mít, až umřu
Tomáš Enge: Mé působení ve Formuli 1 bylo hezké, ale krátké