Kázání 10. 4. 2020

Lukáš 23:32-47 32 K popravě s ním vedli ještě další dva muže, zločince. 33 Když přišli na místo zvané Lebka, ukřižovali ho tam, i ty zločince – jednoho po pravici a druhého po levici. 34 Ježíš tehdy řekl: „Otče, odpusť jim, vždyť nevědí, co dělají!“ Vojáci zatím losovali o jeho šaty. 35 Lid stál a díval se. Kromě jiných se mu vysmívali také vůdcové: „Jiné zachránil, tak ať zachrání sám sebe, když je to Mesiáš, ten Boží Vyvolený!“ 36 Vojáci se mu posmívali také. Přistupovali, nabízeli mu ocet 37 a říkali: „Zachraň se, jestli jsi židovský král!“ 38 Visel nad ním totiž nápis: TOTO JE JEŽÍŠ, ŽIDOVSKÝ KRÁL. 39 Jeden ze zločinců, kteří tam viseli, se mu vysmíval: „Když jsi Mesiáš, zachraň sebe i nás!“ 40 Ten druhý ho však okřikl: „To se ani Boha nebojíš? Máš stejný trest jako on, 41 ale my dostáváme spravedlivou odplatu za své skutky, kdežto tenhle nic zlého neudělal!“ 42 Potom řekl Ježíšovi: „Vzpomeň si na mě, až přijdeš do svého království.“ 43 Ježíš mu odpověděl: „Amen, říkám ti, dnes budeš se mnou v ráji.“ 44 Okolo poledne se po celé zemi setmělo až do tří hodin odpoledne. 45 Slunce se zatmělo a chrámová opona se roztrhla vpůli. 46 Ježíš hlasitě zvolal: „Otče, do tvých rukou svěřuji svého ducha!“ Po těch slovech vydechl naposled. 47 Když setník uviděl, co se stalo, vzdal slávu Bohu a řekl: „Ten člověk byl jistě spravedlivý!“ 48 Všichni v zástupu, který se sešel k té podívané, se při pohledu na to, co se stalo, bili do prsou a odcházeli pryč. 49 Všichni jeho přátelé, i ženy, které ho doprovázely z Galileje, stáli opodál a všechno to viděli.