Artalk podcast

Diskuse o proměnách kurátorství v zrcadle kritiky: Jakým jazykem se domluvíme? proběhla v galerii TIC 11. 11. 2025. Situace kulturní (zejména umělecké) kritiky ve Střední Evropě je velmi křehká. V návaznosti na číslo Sešit pro umění, teorii a příbuzné zóny 37/2024 s tématem kurátorskému výzkumu se chceme věnovat otázce reflexe proměn kurátorství z hlediska kritiky umění a výstav. Jak je možné se kriticky, a hlavně produktivně vyjadřovat k institucím, když část výstav je finančně špatně dotovaná? Jindy jde o umělecký nebo kurátorský výzkum, jehož výstupy či akce je tak daleko náročnější hodnotit. Jak reflektovat samotné proměny kurátorství, když má jít v první řadě o samotná díla? A v neposlední řadě tu visí stále nezodpovězená otázka z minulé dekády: Čí jazyk budeme používat pro kritiku a lze se vůbec ještě společně domluvit? Debatu organizoval časopis Artalk.info za finanční podpory Statutárního města Brna. Diskutovali: Jan Zálešák (FaVU), kurátor a kritik, ko-editor čísla Sešitu pro umění, teorii a příbuzné zóny na téma kurátorského výzkumu, Barbora Ilič, umělkyně, kritička a kurátorka. Moderovala: Anežka Bartlová, šéfredaktorka časopisu Artalk. Akce proběhla ve spolupráci Galerie TIC a časopisu Artalk.info za finanční podpory Statutárního města Brna.

Record of the discussion Arts, unions and Self-organizing which took place in Prague (23. 9. 2024 at NCSU) in the frame of accompanying program of the Biennale Matter of Art 2024. How could unions in art look like? What should be their aims and what tools are there for us, when strike is not the option? Discussion with: Aleksei Borisionok, co-curator of the Biennale Matter of Art 2024, Eliška Mazalánová from the Slovakian trade union organisation Kulturné odbory, and Kuba Szreder, curator and author of the book "The ABC of projectariat: living and working in precarious art world". The debate was moderated by Anežka Bartlová, editor-in chief of Artalk.info. Organized together by tranzit.cz and Artalk.info, with financial support of Municipal city of Prague (Magistrat hl.m. Prahy).

Tento díl se věnuje problematice, jak se vnímání radikality nebo politicky angažovaného umění u nás (ne)vztahuje k reflexi minulosti před rokem 1989. Společně s umělci Maxem Máslem a Zbyňkem Baladránem rozebereme, vycházejíce z jejich umělecké praxe, jakým způsobem bylo u nás v 90. letech politické či angažované umění nejdříve zapovězeno a následně, zejména díky manželům Ševčíkovým, znovu rehabilitováno. Dnes už se zdá v pořádku, když mluvíme o politickém umění, ale co vlastně znamená tvořit a jednat radikálně? Souvisí vnímání radikality s rokem 89, nebo v současné situaci, kdy konflikty jako válka v Ukrajině a genocida v Gaze eskalují, je třeba znovu hledat způsoby a projevy radikality? Kam by měl směřovat aktivismus v umění? Koncept, moderace: Helena Todorová Zvuk, mix: Jonáš Richter Zvukový design: Dominik Gajarský Grafická úprava: Pavel Holomek Podcastová série vzniká díky finanční podpoře od Ministerstva kultury ČR.  

Umělkyně Polina Davydenko se ve své tvorbě zaměřuje převážně na médium fotografie, jež propojuje s videem, zvukem a textem. Od začátku války v Ukrajině se aktivně angažuje a svou uměleckou tvorbou se snaží přispívat mimo jiné k rozšíření povědomí o tom, co se v Ukrajině děje, a také o stavu tamní levicové scény a jejím zapojení se ve válce. V tomto díle se budeme bavit o aktivitách Poliny v Ukrajině, o přístupu k válečné fotografii a o tom, jak vůbec zobrazovat válku. Je dokumentární fotografie účinným prostředkem, jak zaznamenávat každodenní realitu země ve válce? Co je radiální a aktivistické v kontextu umění v této situaci? Kde je místo pro umění a jak pomáhá? Koncept, moderace: Helena Todorová Zvuk, mix: Jonáš Richter Zvukový design: Dominik Gajarský Grafická úprava: Pavel Holomek Podcastová série vzniká díky finanční podpoře od Ministerstva kultury ČR.

V České republice stále panuje pocit, že jsme se jako území, jež bylo většinu své existence pod větším státním útvarem, přímo neúčastnili kolonizace, tím pádem se nás diskuse o kolonialismu netýká. V tomto díle se budeme bavit o tom, proč se i nás tato diskuse týká, a to s politoložkou Zorou Hesovou a teoretičkou a historičkou umění Vjerou Borozan. V podcastu také uslyšíte, že je potřeba být obezřetní, v jakém kontextu tento pojem používáme, aby se z něj nestala prázdná fráze, která je tak často dezinterpretována. Jak se v uměleckém světě využívá i zneužívá pojem dekolonialismu? Jak souvisí dekoloniální myšlení s odmítnutím komunismu? Co má společného dekoloniální diskurz s kulturními válkami v současnosti, koncem liberalismu a narůstajícím rasismem a extremismem? Koncept, moderace: Helena Todorová Zvuk, mix: Jonáš Richter Zvukový design: Dominik Gajarský Grafická úprava: Pavel Holomek Podcastová série vzniká díky finanční podpoře od Ministerstva kultury ČR.

V tomto díle si budeme povídat s umělkyní Evou Koťátkovou. Koťátková v rámci své umělecké praxe využívá principy dekoloniální transformativní pedagogiky a rozšiřuje povědomí o dekoloniálních principech, které nás učí citlivosti vůči světu a těm tzv. druhým. Budeme mimo jiné rozebírat, proč se tento diskurz týká nás všech, našich každodenně žitých realit a jak může umění a umělecká praxe pomoci k rozkrývání mocenských vztahů. Proč je i příběh žirafy dovezené z Keni v 50. letech důležité téma k rozkrývání minulých událostí a jakým způsobem lze perspektivou dekolonizace zkoumat historické archivy? Koncept, moderace: Helena Todorová Zvuk, mix: Jonáš Richter Zvukový design: Dominik Gajarský Grafická úprava: Pavel Holomek Podcastová série vzniká díky finanční podpoře od Ministerstva kultury ČR.

Tento díl se bude věnovat fenoménu nové vlny nacionalismu, přičemž se, společně s kunsthistoričkou Milenou Bartlovou a socioložkou a teoretičkou vizuální kultury Andreou Průchovou Hrůzovou, zaměříme na jeho projevy v současné vizuální kultuře v kontextu možných historických paralel: rozebereme mimo jiné některá dějinná národní klišé, jako je například často skloňovaná role oběti „našeho malého národa“. V tomto díle tedy budeme rozebírat, jak souvisí koncept národního umění konstruující se na přelomu 19. a 20. století se současnými extremistickými názory a projevy ve vizuálním obsahu na internetu, a společně se ptát, zda se dají hledat paralely mezi tehdejšími společenskými způsoby uvažování a těmi dnešními. Může vůbec existovat současné umění, kterému je vlastní tzv. nový nacionalismus? Co vlastně tyto podoby paradoxně globálního nacionalismu a extremismu v konečném důsledku znamenají? Kde hledat styčné body s koncem 19. století a čeho se v tomto ohledu případně vyvarovat? Jak velkou mocí v současnosti vládnou obrazy? Koncept, moderace: Helena Todorová Zvuk, mix: Jonáš Richter Zvukový design: Dominik Gajarský Grafická úprava: Pavel Holomek Podcastová série vzniká díky finanční podpoře od Ministerstva kultury ČR.

V tomto díle společně s teoretikem médií a kurátorem Jiřím Sirůčkem narazíme na to, že umění a kultura mají stále moc, možná větší, než jakou si přiznáváme. Nevyužívají ji však ti správní lidé… Jakým způsobem se tomu bránit a jak souvisí umění postinternetu se sílící pravicovou uměleckou scénou v USA? Jaký vliv má filozofie Temného osvícenství na současnou politiku v USA? Kdy je postironie principem subverze v umění a kdy naopak relativizuje podstatné fenomény, které potom přímo ovlivňují politiku? Koncept, moderace: Helena Todorová Zvuk, mix: Jonáš Richter Zvukový design: Dominik Gajarský Grafická úprava: Pavel Holomek Podcastová série vzniká díky finanční podpoře od Ministerstva kultury ČR.

V tomto díle budeme rozebírat vztah centra a periferie v kontextu kultury a umělecké praxe. Jak jsou regiony opečovávány v rámci kulturní politiky? Je kulturní politika stále stigmatem spojovaným s minulým režimem? Je současné vizuální umění v regionální kultuře minoritou, anebo jsou naopak regionální galerie na vzestupu? Oba dva účinkující vycházejí ze své vlastní praxe: Olga Škochová jako fungující členka firmy ONPlan, kde se zaměřuje na kulturní plánování a strategie pro města v regionech, a Jiří Ptáček především jako kurátor, umělecký kritik a nově jako pedagog na Ostravské univerzitě, kde společně s Hanou Puchovou vede ateliér malby. Jak přijmout skutečnost, že naše starosti v kontextu regionální kulturní politiky nejsou zapříčiněny pouze nedostatečným pochopením liberálních struktur, ale že jsou to místní verze aktuálních evropských a globálních problémů? Koncept, moderace: Helena Todorová Zvuk, mix: Jonáš Richter Zvukový design: Dominik Gajarský Grafická úprava: Pavel Holomek Podcastová série vzniká díky finanční podpoře od Ministerstva kultury ČR.

V tomto díle si povídáme s audiovizuální umělkyní a performerkou Kateřinou Žák Konvalinovou. Její umělecká praxe se zaměřuje na rurální principy a ekologické zemědělství. Kateřina se po absolvování Akademie výtvarných umění v Praze přihlásila na tříletý vzdělávací program zaměřený na ekologické a regenerativní zemědělství a chovatelství. Ke škole je přidružená farma Jednorožec, založená na komunitně podporovaném zemědělství, kde Kateřina nějaký čas pracovala. Společně se bavíme o tom, jak si neromantizovat odjezd z města na venkov, kde stále není dostatečně vybudovaná infrastruktura pro umělce a umělkyně. Zamyslíme se také, jak produktivně obohacovat a souběžně netokenizovat kulturu v regionech. Koncept, moderace: Helena Todorová Zvuk, mix: Jonáš Richter Zvukový design: Dominik Gajarský Grafická úprava: Pavel Holomek Podcastová série vzniká díky finanční podpoře od Ministerstva kultury ČR.