Bez obalu

Když se v dubnu 2026 v pražské Hybernii připíjelo na 95. narozeniny Jiřiny Bohdalové, nešlo jen o oslavu. Byl to obraz kariéry, která přežila všechny režimy – a pokaždé zůstala na výsluní.„Já jsem se celý život koukala dopředu.“ říká sama Jiřina Bohdalová v rozhovoru pro Reflex. Věta, která vystihuje její schopnost projít dějinami bez toho, aby z nich zmizela.Dostala se do blízkosti snad všech československých a českých prezidentů a premiérů a její příběh ukazuje, jak blízko k sobě mají umění a moc. "Češi jsou „divadelní národ“ a herci představují kapitál, který politika ráda využívá", řekl kdysi historik Jan Tesař.Bohdalová to ale odmítá vidět černobíle: "„Chtěla bych vidět, kdo by nějakému prezidentovi řekl: ‚Jděte někam, nevyfotím se s vámi.‘“, brání se Bohdalová.Mezi pohádkou a politikou tak vzniká portrét ženy, která je víc než jen herečka. Je symbolem. A možná i zrcadlem nás všech.

Pořad Bez obalu tentokrát o tom, jak vládní zmocněnec pro klima Filip Turek slibuje „deratizaci“ úředníků, zatímco jeho kolegové přemýšlí, jestli to byl vtip – nebo plán. Prezident Petr Pavel mezitím varuje svět před katastrofou, zatímco domácí politická scéna řeší, jak ho neposlat na mezinárodní summit.Ve světě roste napětí: Írán hrozí zavřením ropné tepny planety a Amerika odpovídá jazykem sankcí i tweetů. A doma? Lidovci mění barvy, protože program už zjevně nestačí. A pak je tu Andrej Babiš. Ten sice nevyřeší globální krize, ale aspoň pomáhal zachránit velrybu.

Je Andrej Babiš premiér pro špatné časy — nebo spíš jejich součást?Po více než 130 dnech vlády se ukazuje obraz, který budí obavy: vláda „národní pomsty“, chaos místo strategie a politika balancující mezi populismem, byznysem a improvizací - zkráceně řečeno "babišismus" v plné síle.Komentátor Jindřich Šídlo, politolog Petr Just a ekonomický novinář Petr Skočdopole rozebírají:👉 kdo skutečně řídí stát👉 co znamená „babišismus“👉 proč vláda působí nečitelně doma i v zahraničí👉 a jestli obstojí v krizi

Co se minulý týden stalo, co se nemělo stát a co se všichni tváří, že se nestalo. Nabízíme vám výběr událostí bez obalu za posledních sedm dní. Minulý týden nabídl vše: návrat k „osvědčené“ politice bez hodnot, podezření na obchodování s hlasy ve veřejnoprávní televizi, geopolitickou krizi, která zdražuje každé natankování, i velrybu, na které si internet procvičil empatii. Do toho symbolická gesta z Chile, nervózní vysvětlování, co nebylo „koberečkem“, a tiché varování, že letos se k moři možná ani nedoletí. Svět se hýbe, ale my zatím řešíme, jestli bude StarDance.

Devadesát tři miliard dolarů. Šestadvacet odkladů. Padesát čtyři let čekání. A pak… návrat k Měsíci. Tento pořad ale není jen o vesmíru. Je také o lidech. O ambicích, politice, technologiích… a jednom tichu, které obletělo svět.„Chceme to udělat znovu. Ale tentokrát levněji a bezpečněji“, říká jeden z hostů podcastu - Jan Spratek odborný pracovník pražského planetária a populátor kosmonautiky. „Apollo stálo 4% amerického státního rozpočtu. Dnes má NASA půl procentu pro veškerou svou činnost. To je opravdu rozdíl“, dodává  Jan Spratek„Technologie šly dopředu. Ale společnost možná ne“, myslí si spisovatel a publicista Jan A. Novák a dodává:  „Dneska, když se podíváte na reakce na podobné mise, kolik lidí tomu nevěří a myslí si, že je to zinscenované, že to natočil Hollywood, že je Země placatá… skoro vypadá, že naše civilizace bere trochu zpátečku.“Co v podcastu uslyšíte:proč je Artemis zároveň technologický zázrak i politický chaosjak se staví kosmický program přes tři prezidenty a desítky odkladůproč je návrat na Měsíc důležitější, než se zdáa co se stane, když prezident zavolá astronautům… a pak 63 sekund mlčí

Spor mezi prezidentem Petrem Pavlem a ministrem zahraničí Petrem Macinkou eskaluje kvůli účasti na summitu NATO v Ankaře. Zatímco Pavel trvá na své roli reprezentovat Česko na klíčovém jednání o budoucnosti aliance, Macinka konflikt vyhrocuje konfrontačním stylem, který komentátoři označují za politický trolling. Výsledkem je nedůstojná přetahovaná, jež zastiňuje zásadní bezpečnostní otázky a může poškodit obraz Česka v zahraničí.Hosté pořadu jsou: Petr Honzejk, komentátor Hospodářských novin, Marek Švehla, zástupce šéfredaktora časopisu Respekt a Martin Čaban ze zpravodajského webu Seznam Zprávy.

🎙️ Týden bez obalu přináší výběr těch nejabsurdnějších i nejzásadnějších momentů posledních dní: ➡️ Orbán jako „Michelangelo politiky“ ➡️ NATO summit a české „nikdy“ ➡️ Boj o veřejnoprávní média ➡️ Trump vs. papež a AI mesiáš ➡️ A nakonec návrat k Měsíci, odku tyhle kauzy vypadají jako bitka mravenců o drobek na chodníku.

Jak se z advokáta, fotbalového funkcionáře a muže s velmi pestrou minulostí stal jeden z nejvýraznějších hlasů českého antisystému? A proč jeho vliv právě teď roste?V nové epizodě rozebírají fenomén "Jindřich Rajchl" komentátor Seznam Zpráv Václav Dolejší a reportér Aktuálně.cz Radek Bartoníček společně s autory podcastu Bez obalu Milošem Čermákem a Milanem Šímou.

Třetí světová válka by podle expertů nezačala výstřelem, ale kolapsem systémů, na kterých je dnešní svět závislý. „Nejdřív se vypne internet, přestanou fungovat satelity, zkolabují komunikační sítě. A teprve potom přijdou rakety,“ popisuje možný scénář analytik Lukáš Visingr.Klíčovou roli by sehrály jaderné zbraně – ne nutně jako okamžitý konec civilizace, ale jako nástroj postupné eskalace. „To znamená, že to, že použijete jadernou zbraň, ještě neznamená, že přijde konec světa,“ říká novinář Matouš Lázňovský. Zároveň ale varuje: „Jakmile s tím jednou začnete, tak je to problematické.“Podle Visingra je současný stav znepokojivý i kvůli množství zbraní a jejich šíření. „Na světě je momentálně asi dvanáct tisíc jaderných zbraní a osmdesát sedm procent z nich je amerických a ruských,“ uvádí. A dodává: „Ale obecně se očekává, že počet majitelů jaderných zbraní poroste.“Rostoucí napětí se promítá i do obav z konkrétního konfliktu. „Nejčastěji se mluví o tom, že by světová válka začala v Pobaltí,“ říká vojenský expert Jiří Vojáček. Zároveň upozorňuje na změnu vnímání rizika: „Spousta lidí dneska obává, že je reálné i to, co bylo před třeba deseti lety zcela nemyslitelný, a sice jaderná válka. Scénář globálního konfliktu tak už není jen otázkou fikce, ale stále častěji i předmětem reálných úvah."Hosté pořadu jsou: Matouš Lázňovský komentátor zpravodajského serveru Seznam Zprávy, Lukáš Visingr, vojenský analytik a publicista a Jiří Vojáček expert a analytik.

Horníkovi kapříci, Berbrovo neomezené panování, Peltova "intimní" manipulace s dotacemi a teď sázkové podvody. Proč je český fotbal tak "pekelně" prolezlý zločinci, korupcí a podvody? Odpověď se snaží najít nový díl podcastu Bez obalu. Hosté pořadu tentokrát jsou: sportovní komentátor Miroslav Bosák, Ondřej Škvor - zástupce šéfredaktora webu Sport,cz a Luděk Mádl z časopisu Hattrick.  Nabídl vám někdo sto tisíc za to, abyste sebou bezdůvodně plácli o zem? Ne, nejste v cirkuse. Vítejte v českém fotbale! Protože zase je tu to období, kdy fotbaloví rozhodčí u sebe nenosí pouze píšťalku, ale pro jistotu i zabalený kartáček na zuby. Policejní zatýkání a vyšetřování fotbalových funkcionářů v Česku už nikoho nepřekvapí. Tentokrát ale nejde o kapříky nebo body do tabulky, ale o podvodné sázky.Akce spuštěná v úterý 24. března v šest hodin ráno nese označení Čistý trávník. Česká policie společně s Interpolem a Europolem hlásí desítky zadržených, 47 disciplinárních řízení a šest klubů, které si spletly fotbalové hřiště s kasinem v Macau. Je to největší zásah v historii českého fotbalu a poprvé se tu operuje s termínem „organizovaná zločinecká skupina“.  

Policejní akce spuštěná v úterý 24. března v šest hodin ráno nese označení Čistý trávník. Česká policie společně s Interpolem a Europolem hlásí desítky zadržených, 47 disciplinárních řízení a šest klubů, které si spletly fotbalové hřiště s kasinem v Macau.Je to největší zásah v historii českého fotbalu a poprvé se tu operuje s termínem „organizovaná zločinecká skupina“.  "Věděl jsem už dávno, že něco takového přijde", říká host podcastu Bez obalu a jeden z nejlépe informovaných českých sportovních novinářů Luděk Mádl z časopisu Hattrick.

Jak vypadá reálná politika vzor rok 2026. Část země demonstruje, část žádá klid pro vládnutí a zbytek řeší ceny másla a benzínu. Ale je to ještě politika? Možná spíš diagnóza. Vítejte v zemi, kde opět ožila Letná. A historie ví. že když ožije Letná, buď to znamená velké věci … anebo se nestane vůbec nic. Co můžeme čekat tentokrát? „Tahle země není na prodej a my si ji nenecháme ukrást,“ zaznělo z pódia na Letné od organizátora demonstrace Mikuláše Mináře ze spolku Milión chvilek pro demokracii.„Já musím říct, že návrat Mikuláše Mináře, který hlasitě odešel před pěti lety z veřejného života, je velkolepý. Ta demonstrace je jeho velký úspěch“, myslí si komentátor Seznam Zpráv Jindřich Šídlo.„Demonstrace jsou spíš o sdílení energie než o změně politiky“, říká zástupce šéfredaktor Mladé fronty Dnes Petr Kolář a dodává:„Z hlediska fungování státu to nemá absolutně žádnej význam.“„Neřekl bych, že je v ohrožení podstata demokracie, ale kvalita demokracie a kvůli tomu lidé na Letnou přišli“, myslí si ředitel společnosti Člověk v tísni Šimon Pánek.Hosté podcastu Bez obalu tentokrát jsou: komentátor Seznam Zpráv Jindřich Šídlo, Šimon Pánek, ředitel společnosti Člověk v tísni, zástupce šéfredaktora Mladé fronty Dnes Petr Kolář a Petr Holec youtuber z platformy Xaver Live.„Bez obalu. Podcast, kde každý týden vystupují špičkoví komentátoři, kteří určují, o čem a jak se v médiích píše a mluví.“

Češi se bojí války víc než kdy dřív. Dvě třetiny z nás mají dokonce strach z třetí světové. Jenže když přijde řeč na peníze pro armádu, nadšení rychle mizí. Chceme bezpečí, chceme se bránit „za každou cenu“ – jen to nesmí nic stát.„Je to paradox… lidé cítí obavy z mezinárodní situace a z agresivní politiky Ruska, ale zároveň nechtějí investovat do obrany,“ diví se bezpečnostní analytik Vojtěch Visingr. A bez peněz se obrana jednoduše dělat nedá. „Armáda není schopná dosahovat svých strategických cílů bez dostatečných prostředků. To je prostě logika věci,“ upozorňuje filmový režisér a major ve výslužbě Václav Marhoul.Přitom svět kolem nás zbrojí. „Ve většině evropských států se obranné rozpočty zvyšují. Je to evidentní trend,“ dodává Visingr.Jak je možné, že země, která se bojí války, zároveň odmítá platit za vlastní bezpečnost? A může politika stavět na iluzi bezpečí za diskontní cenu? O českém paradoxu bezpečnosti se hovoří v novém dílu Bez obalu.

Ve speciálu podcastu Bez obalu diskutují Milan Šíma a Miloš Čermák o odchodu Václava Moravce z České televize.„Dvacet jedna let moderovat jeden politický pořad je vlastně strašně dlouho. Moravec už měl odejít dávno“, myslí si Miloš Čermák. „Mohl mít pocit, že Otázky jsou jeho pořad. Ale ve skutečnosti to byl stále pořad České televize.“Debata se dotýká i otázky, která dnes rozděluje média i společnost:Má moderátor veřejnoprávní televize právo odmítnout významného politika a 9 let ho nezvat do hlavního diskusního pořadu? A jaké důsledky může mít Moravcův odchod pro samotnou veřejnoprávní televizi? „Největší problém jeho odchodu je, že mohl poškodit instituci, kterou chtěl bránit“, zaznělo v podcastu Bez obalu.

Zavřete oči, Václav odchází. A půjde s ním i koncept veřejnoprávních médií v České republice? Václav Moravec po více než dvaceti letech opouští Českou televizi – a to stylově, v přímém přenosu a s pořádným bouchnutím dveří. Je spor o pozvání Tomia Okamury do jeho pořadu jen osobní konflikt nebo jde o víc? Moravcova kauza ale teď zřejmě otevírá mnohem zásadnější otázku: co vlastně znamená veřejná služba v médiích?Až dým teatrálního Moravcova gesta pomine, tak nesmíme zapomenout, že je zde mnohem složitější problém. A sice - přežijí u nás veřejnoprávní média a pokud ano, tak v jaké stavu? Moravec totiž sice odešel jako hrdina z řecké tragédie, ale nechal za sebou rozkopané pískoviště, na kterém teď jeho kolegové musí postavit hrad z písku.Hosté pořadu jsou publicista Miloš Čermák, Jan Potůček - zástupce šéfredakora webu Mediář, komentátor Seznam Zpráv Martin Čaban a Petr Fischer z časopisu Euro.Petr Fischer: „Celý ten spor je vlastně o výkladu toho, co to je veřejná služba.“Jan Potůček: „V České televizi není jednotný způsob zvaní hostů do diskusních pořadů – a v tom mají politické strany i televize dlouhodobý nepořádek.“Martin Čaban: „Lidi z SPD do Otázek chodili a říkali tam stejné věci jako Okamura. O to víc nechápu ten spor kolem jedné konkrétní osoby.“Miloš Čermák: "Moravec měl odejít dávno. Moderovat jeden pořad 21 let už je moc."

O možných scénářích budoucnosti Íránu hovoří v podcastu Bez obalu odborník na Blízký východ Břetislav Tureček, reportér Pavel Novotný a komentátor Martin Novák.

Politická analýza je jedna věc. Ale někdy je Írán i velmi osobní příběh. „Moje žena je Peršanka a z Íránu musela kvůli represím utéct“, říká spoluautor pořadu Milan Šíma. "Írán jsem navštívil čtyřikrát. Poprvé v roce 2005. Viděl jsem Persepolis, Isfahán, starobylé mosty a paláce. Vrátil jsem se domů s pocitem, že jsem viděl jednu z nejkrásnějších civilizací na světě. A zároveň jednu z nejvíc zkoušených. Zemi s neuvěřitelně přátelskými lidmi a režimem, který je dusí."„V roce 2010 mě v Teherán zatkli. Pět hodin výslechu. Čtyři dny docházení na policii. Snažil jsme se vysvětlit, že nejsem špion. Natáčeli jsme dokument o advokátovi, který bránil děti odsouzené k smrti. Írán je totiž jednou z posledních zemí na světě, která popravuje dětské pachatele“, popisuje své zážitky z Íránu Milan Šíma.Zatímco ale svět řeší válku na Blízkém východě, v Česku se řeší něco úplně jiného a sice repatriaci českých občanů z Dubaje. Také o tom je tato epizoda podcastu Bez obalu.„Bez obalu. Podcast, kde každý týden vystupují špičkoví komentátoři, kteří určují, o čem a jak se v médiích píše a mluví.“

Bomby dopadly. Ajatolláh je po smrti. Íránská jaderná zařízení jsou v troskách. Jenže nikdo neslaví. Proč? Protože svržení bomb je jedna věc. Ale co bude potom?O možných scénářích budoucnosti Íránu mluví odborník na Blízký východ Břetislav Tureček, reportér Pavel Novotný a komentátor Martin Novák.„Obávám se, že vznik demokratického Íránu je spíše přáním než reálnou možností.“— Pavel Novotný, reportér a komentátor.„Návrat monarchie v podstatě vylučuju. Ani mezi odpůrci režimu není moc lidí, kteří by si to přáli.“— Martin Novák, komentátor Seznam Zpráv„Když zmizí centrální moc, může se země rozpadnout podél etnických linií. Kurdové, Ázerové, Balúčové… to všechno by se mohlo dát do pohybu.“— Břetislav Tureček, analytik a odborník na Írán a Blízký východ.Politická analýza je jedna věc. Ale někdy je Írán i velmi osobní příběh. „Moje žena je Peršanka a z Íránu musela kvůli represím utéct“, říká Milan Šíma. Írán jsem navštívil čtyřikrát. "Poprvé v roce 2005. Viděl jsem Persepolis, Isfahán, starobylé mosty a paláce. Vrátil jsem se domů s pocitem, že jsem viděl jednu z nejkrásnějších civilizací na světě. A zároveň jednu z nejvíc zkoušených. Zemi s neuvěřitelně přátelskými lidmi a režimem, který je dusí", říká jeden z autorů pořadu.„V roce 2010 mě v Teheránu zatkli. Pět hodin výslechu. Čtyři dny docházení na policii. Snažil jsme se vysvětlit, že nejsem špion. Natáčeli jsme dokument o advokátovi, který obhajoval děti odsouzené k smrti. Írán je totiž jednou z posledních zemí na světě, která popravuje dětské pachatele“, popisuje své zážitky z Íránu Milan Šíma.Zatímco ale svět řešil válku na Blízkém východě, v Česku se řešilo něco úplně jiného - repatriace českých občanů z Dubaje. „Bez obalu. Podcast, kde každý týden vystupují špičkoví komentátoři, kteří určují, o čem a jak se v médiích píše a mluví.“

S novou stranou Naše Česko míří Martin Kuba do celostátní politiky a podle prvních průzkumů přímo raketově. Bude to ale stačit? Nečeká Kubovu stranu osud Věcí veřejných a podobných politických „rychlokvašek“?„Babiš už stárne a nemá takový drive a jeho voliči si mohou říct: ‚Chceme někoho nového, kdo nabídne podobné věci jako on, ale bez jeho zátěže a zároveň mladšího.‘ A Martin Kuba si řekl: ‚Tak co kdybych to byl já?‘, říká komentátor Petr Honzejk. „Ten název Naše Česko je myslím ještě prázdnější než Věci veřejné, je to univerzální název z marketingové kampaně a ne politické strany,“ myslí si novinář Jan Lipold.„Myslím, že se snaží být takovým tím Fénixem, který vstane z popela“, říká v pořadu politolog Josef Mlejnek.

Proč proboha potřebuje ministr kultury modrý maják při cestě do práce? Samozřejmě, odpověď víme. Nic nehořelo, a už vůbec ne Národní divadlo. Panu ministrovi se prostě nechtělo trčet v zácpě s plebsem, který jede jenom do práce. On přece jede na ministerstvo!Bez obalu o papalášství a lidské bezohlednosti.

Čtvrtý rok války na Ukrajině nepřináší průlom, ale únavu. Fronta se posouvá po metrech, ztráty jdou do statisíců a podpora Západu už nezní tak jednoznačně jako na začátku. Zatímco OSN přijímá další rezoluce a evropští lídři mluví o solidaritě, na východě země dál umírají lidé.Má Ukrajina sílu vydržet další rok opotřebovávací války? A má ji ještě i Západ? V pořadu Bez obalu zazní tvrdá čísla, nepříjemné otázky i scénáře, které si mnozí zatím stále nechtějí připustit.„Mě fascinuje, jak dlouho a s jakou odhodlaností jsou Ukrajinci schopni to všechno vydržet. Je až neuvěřitelné, že se po tolika letech války stále brání.“, říká filmový režisér a major ve výslužbě Václav Marhoul.„Za tři roky získali Rusové jedno procento území a zaplatili za to a čtvrt milionem mrtvých“, uvádí fakta editor zahraniční redakce České televize Vojtěch Gibiš.„Podle mého názoru, a to zakládám na znalosti ruské mentality, tak na Rusy platí jediné a sice dát jim přes držku“, myslí si komentátor zpravodajského serveru Novinky.cz Alexandr Mitrofanov.

Oslavili jsme smutné čtvrté výročí ruské agrese na Ukrajinu. Největším překvapením této války nebyla brutalita Moskvy. Tu znali Čečenci, Gruzínci i Syřané. Překvapením bylo, že se Ukrajina bránila. A brání. Už čtvrtý rok, shodují se hosté pořadu.O největší evropské válce 21. století hovoří filmový režisér a major ve výslužbě Václav Marhoul, komentátor Novinek,cz Alexandr Mitrofanov a editor zahraniční redakce České televize Vojtěch GibišNa české politické scéně startuje nový projekt. „Naše Česko“ Martina Kuby vystřelilo v průzkumech na pět procent dřív, než stihlo vytisknout program. O tom, jestli se jedná o svěží vítr na pravici nebo jen o další politický recyklát s jepičím životem hovoří Petr Honzejk, zástupce šéfredaktora Hospodářských novin, komentátor Seznam Zpráv Jan Lipold a politolog a publicista Josef Mlejnek.A třetí téma podcastu Bez obalu je tentokrát kauza ministra kultury Oto Klempíře a jeho modrého majáčku. Mají politici využívat výsady určené pro záchranáře? Na to jsme se zeptali dopravního experta Romana Budského z platformy Vize nula a novináře Petra Honzejka.„Bez obalu. Podcast, kde každý týden vystupují špičkoví komentátoři, kteří určují, o čem a jak se v médiích píše a mluví.“

Co to vypovídá o Česku roku 2026, když o budoucím ministrovi prohlásí jeho stranický šéf, že „ve funkci bude dělat jen to, co mu na očích uvidí“? Je Igor Červený skutečným kandidátem na ministra, nebo jen avatarem Filipa Turka?„Turek se chová jako rozmazlené děcko,“ říká v Bez obalu zástupce šéfredaktora MfD Petr Kolář.V novém vydání Bez obalu rozebereme i to, kdo může za dva roky vyzvat Petr Pavel v boji o Hrad. Dočká se Česko první prezidentky? A může jí být žena jednoho z nejbohatších Čechů - Ivana Tykač? „Testují, jestli má šanci,“ naznačuje komentátor Seznam Zpráv Václav Dolejší.A nakonec česká stopa v kauze Jeffrey Epstein. Kolik Češek bylo součástí jeho sítě a co přesně znamenal nechvalně známý „Faktor P“?"Velmi zajímavé bylo to, jak s Epsteinem Češky komunikovaly. Že mu třeba posílaly fotky, kdy jim bylo jen dvanáct let. Evidentně tedy věděly, že to je sexuální delikvent", říká reportér iDnes Matěj Svěrák.Hosté pořadu jsou Václav Dolejší, komentátor Seznam Zpráv, Petr Kolář, zástupce šéfredaktora Mladé fronty Dnes, Jana Kočová z organizace Rozkoš bez rizika a Matěj Svěrák, reportér iDnes,cz. 

Pokud jste si mysleli, že vládní trojka Babiš–Okamura–Motoristé už narazila na dno absurdit, máme pro vás špatnou zprávu: Dno se propadlo a my padáme do sklepa. A pozor, nevede tam výtah. Zato tam sedí Boris Šťastný - ministr bez ministerstva, který se uvedl kampaní „Jděte po schodech.„To je opravdu dětinská věc, něco podobného, jako kdyby vláda vydávala cedulky, aby si lidi pořádně čistili zuby“, říká komentátor Hospodářských novin Petr Honzejk.„Máme ministra pro sport, zdraví a životní styl. Jen drobný detail žádné takové ministerstvo jako instituce neexistuje“, podotýká v pořadu komentátor časopisu Hattrick Luděk Mádl.Ale zatímco se národ směje schodům, ve vedlejší kanceláři se řeší miliardy. „Přes Národní sportovní agenturu letos proteče osm miliard korun“,  říká reportér investigativního oddělení Radiožurnálu Artur Janoušek.Je to celé komedie? Fraška? Nebo jen česká forma pragmatismu a kouřová clona, za kterou se budou rozdělovat „sportovní“ miliardy? Dozvíte se v novém vydání podcastu Bez obalu.Hosté pořadu jsou: Petr Honzejk, zástupce šéfredaktora Hospodářských novin, Luděk Mádl, komentátor časopisu Hattrick a Artur Janoušek reportér investigativního oddělení Radiožurnálu.

Ota Klempíř měl být ministrem kultury, který udělá z politiky happening. Jen nebylo jasné, jaký žánr zvolí. Dnes už to víme. „Se šarmem reklamy na limonádu se nám snaží namluvit, že smrad spálených gum je nová vůně státní kulturní politiky“, říká publicista a spoluautor pořadu Bez obalu Miloš Čermák.V nové epizodě Bez obalu rozebíráme, jak se z marketéra a muzikanta stal papaláš rychleji, než stačí Michal Viktořík říct slovo „vrtulník“. Klempíř je ministr, který mluví „medovým hlasem“, ale místo činů nabízí jen obecné slogany. „Říkat, že památky jsou naše moře, je hezké. Ale co to vlastně znamená?“, ptá se komentátor časopisu Euro Petr Fischer. A také se vrací zpět minulost jménem Olda a tudíž Klempířova spolupráce s StB. „Ten člověk trpí neuvěřitelným nedostatkem sebereflexe“, říká o vládní misi bývalého hudebníka filmový režisér a producent Václav Marhou.A když ministr tvrdí, že veřejnoprávní média nejsou „chráněné dílny“ a že je potřeba s nimi něco udělat, zní to možná drsně upřímně. Dokud si neuvědomíte, co to znamená v praxi. „Management ČT i ČRo se kvůli tomu budou nejspíš snažit nějakým způsobem jít na ruku současné vládě“, říká mediální expert Jan Potůček.Bez obalu o tom, jak rychle se z rebela stává ministr Babišovi nové vlády.Hosté nového vydání Bez obalu jsou: filmový režisér Václav Marhoul, komentátor týdeníku Euro Petr Fischer, zástupce šéfredaktora webu Mediář Jan Potůček a filmový kritik Kamil Fila.

Podcast Bez obalu tentokrát rozebírá kauzu ministra zahraničí Petra Macinky, který se pokusil nátlakem – prostřednictvím ostrých soukromých zpráv – ovlivnit prezidenta Petra Pavla ohledně nejmenování Filipa Turka ministrem. Z uniklé komunikace se stal veřejný skandál, který otevřel otázky hranic politického vyjednávání, role prezidenta, odpovědnosti premiéra Andreje Babiše i stylu nové politické elity. Kauza vyústila v masové demonstrace na podporu prezidenta a zpochybnila důvěryhodnost české zahraniční politiky doma i navenek.Hosté pořadu jsou: komentátor Seznam Zpráv Jindřich Šídlo, youtuber Petr Holec a novinář Jan Lipold.„Prezidentovi prostě bouchly saze a zveřejnil to.“ (Jan Lipold)„Nepiš nikdy esemesky pozdě večer.“(Jindřich Šídlo)„Diplomacie bývala uměním říct někomu, ať jde do háje tak, aby se na tu cestu těšil.“(Miloš Čermák)

Tomio Okamura je možná takový česko-japonský Ikarus, který se možná dostal tak blízko k slunci, až si spálil vlastní křídla. Ptáte se proč. Dozvíte se to v novém vydání pořadu Česko bez obalu. Najdete ho na Spotify, Apple Podcast, Seznamu, Hero Hero nebo Rádiu Prostor.Tomio Okamura byl dlouhá léta symbolem protestu. Politikem, který sliboval odpor proti systému a mluvil za ty, kteří se cítili odstrčení. Jenže dnes už proti moci nebojuje – je její součástí. A právě to je pro SPD i její voliče zásadní problém.Nová epizoda Česka bez obalu o tom, co se stane s protestní stranou ve chvíli, kdy vstoupí do vlády. Místo revoluce přichází kompromisy, místo vzdoru odpovědnost. Preference klesají, tvrdé jádro se zmenšuje a část voličů zjišťuje, že vládnutí není to, co chtěli. Nevolili stabilitu, ale permanentní revoluci.V opozici můžete slibovat nemožné, ve vládě musíte vysvětlovat, proč to nejde.  Ve stínu Okamury se zvedá Jindřich Rajchl. Protestní energie se přelévá jinam. Nahradí SPD Pro?V pořadu hovoří: Radek Bartoníček, reportér Aktuálně.cz, Petr Honzejk, zástupce šéfredaktora Hospodářských novin, Václav Dolejší, komentátor zpravodajského webu Seznam Zprávy, politolog a expert přes politický extrémismus Jan Charvát, Petr Gongala z projektu Demagog a hudebník a publicista Ondřej Hejma.

Jak se z youtubera, automobilového influencera a politického provokatéra Filipa Turka stal málem ministr zahraničí? To je téma nového podcastu Bez obalu.Kde se vlastně vzal muž v béžovém obleku, současný symbol nové české politiky? V automobilových závodech díru do světa neudělal, ale naučil se tam pro politiku to nejdůležitější: tvářit se jako mistr světa, i když dojedete předposlední. A také má radost z „hezkých“ věcí – třeba z dýky SS, kterou označoval za starožitnost, nebo z helmy s nacistickými symboly, které byly podle něj jen designovým doplňkem.Kdo je Filip Turek a proč je teď okolo něj takový "humbuk"? Na to se snažíme přijít v podcastu Bez obalu, jehož hosty jsou tentokrát: Petr Honzejk z Hospodářských novin, Ondřej Hejma, hudebník a publicista, Václav Dolejší ze Seznam Zpráv a Petr Holec, youtuber a bývalý Turkův kolega.

Pořad najdete na Spotify, Apple Podcast, Seznam podcast, Hero Hero nebo i na Rádiu Prostor (každé úterý v 15,00).Hosté pořadu například jsou: známý americký spisovatel a historik Timothy Snyder, politolog Jacques Rupnik nebo prof. Igor Lukeš a další.Jacques Rupnik: „Trump říká - "Musíme mít Grónsko". Já se tomu směju, ale je to vlastně tragédie. Vidíme návrat imperiálních mocností a každá chce mít svou sféru vlivu.“Timothy Snyder: „Autoritáři dneška po vás chtějí, abyste seděli na gauči a uvěřili, že na ničem nezáleží. Vytvářejí mýty, říkají lži a chtějí, abyste je oslavovali.“Prof. Igor Lukeš: „Civilizace je velmi tenký nános na povrchu společnosti a lze ho hrubostí velmi rychle zničit."

Svět, ve kterém platila pravidla, skončil. Trump unáší prezidenty, velmoci si dělí sféry vlivu a mezinárodní právo se rozpadá v přímém přenosu. Bez obalu o návratu dějin, imperiální politice a o tom, proč Evropa jen „hluboce znepokojeně“ přihlíží. Hosté pořadu jsou světoznámý spisovatel a historik Timothy Snyder, francouzský politolog Jacques Rupnik, profesor Igor Lukeš z Bostonské univerzity, americký politolog a bývalý poradce ministerstva obrany Graham Allison a bývalý poslanec Evropského parlamentu a expert Motoristů sobě na zahraniční politiku Jan Zahradil.V podcastu mimojiné zazní:Jacques Rupnik: „Trump říká - "Musíme mít Grónsko". Já se tomu směju, ale je to vlastně tragédie. Vidíme návrat imperiálních mocností a každá chce mít svou sféru vlivu.“Timothy Snyder: „Autoritáři dneška po vás chtějí, abyste seděli na gauči a uvěřili, že na ničem nezáleží. Vytvářejí mýty, říkají lži a chtějí, abyste je oslavovali.“Prof. Igor Lukeš: „Civilizace je velmi tenký nános na povrchu společnosti a lze ho hrubostí velmi rychle zničit."Jan Zahradil: „Otázka je, do jaké míry jsme žili v iluzi mezinárodního práva.“Graham Allison: „Když se v historii střetla rostoucí velmoc s vládnoucí velmocí, skončilo to válkou ve dvanácti ze šestnácti případů. A to může být i případ Spojených států a Číny“.

Krátká upoutávka na podcast Bez obalu. O Marťanech, trenýrkách, udavačích, ožralech a zlatých záchodech ...... a jiných politických "hláškách".

Milan Šíma a Miloš Čermák s předními světovými experty bilancují cestu Česka od roku 2005 až do dneška.Hosté pořadu jsou francouzský politolog a bývalý poradce prezidenta Václava Havla profesor Jacques Rupnik, profesor Bostonské univerzity historik Igor Lukeš, profesor evropských studií na Oxfordské univerzitě Timothy Garton Ash a bývalý poradce prezidenta Pavla ekonom David Marek.Poslechněte si, co se změnilo. A co nás teď možná děsí ještě víc než dřív. Byly to časy, kdy jsme si mysleli, že hůř už být nemůže. Dvacet let poté si ale klademe jinou otázku: víme ještě, kam patříme?„Česká politika dnes kulhá na levou nohu,“ říká v podcastu například politolog Jacques Rupnik. A dodává, že zmizení demokratické levice otevřelo dveře populismu.„Po třiceti letech liberálních revolucí přichází antiliberální kontrarevoluce,“ upozorňuje Timothy Garton Ash z Oxfordské univerzity. Populisté podle něj těží z frustrace lidí, kteří mají pocit, že je svět nechal za sebou.„V HDP na obyvatele jsme se dostali až na 96 % průměru Evropské unie,“ říká ekonom David Marek. „Ale v posledních letech se vývoj zadrhl – a v investicích do vzdělání a vědy zaostáváme“, dodává bývalý poradce prezidenta Pavla.„Česká republika se změnila neuvěřitelným způsobem. Kdo by si před 20-ti lety pomyslel, že tu někdo bude přítelem Ruska a Putina?", říká historik Igor Lukeš."Jsme jedni z nejméně špatných, tak proč se chováme, jako bychom prohrávali?", ptají tvůrci podcastu Bez obalu.

Krátká komická etuda, ke které došlo na ministerstvu obrany aneb, jak musel ministr obrany Jaromír Zůna na kobereček, kde mu místopředseda SPD Radim Fiala vysvětlil, kde je jeho místo.

„Dnešním dnem v České republice skončila klimatická krize a poteče zelená krev.“Tak to alespoň tvrdí Petr Macinka. Pověřený ministr životního prostředí. A zároveň ministr zahraničí. Politik, jehož strana vznikla jako fanklub spalovacích motorů, teď řídí klima i diplomacii.Podcast Bez obalu pitvá, jak se z trollingu stává vládní metoda, jak se motoristům podařilo obsadit klíčová ministerstva a jakým firmám se tím otevírá pomyslný bufet za miliardy. „Tohle není jen o jednom muži. To je diagnóza celého Česka 2025.“Věda varuje.„Macinka nechrání přírodu před lidmi. On chrání byznys před přírodou.“A co nás čeká v zahraniční politice? Budeme se teď kamarádit s Čínou a třeba i Ruskem? Poslechněte si podcast Bez obalu!V pořadu hovoří: přední český odborník na klimatickou změnu profesor Michal Marek z Akademie věd, komentátor Alexandr Mitrofanov ze zpravodajského webu Novinky.cz, novináři ze Seznam Zpráv Jan Lipold a Martin Novák a Ondřej Soukup z Českého rozhlasu.

Tak jsme se dočkali. Kruh se uzavřel. Andrej Babiš je zpět, tentokrát v upgradované verzi 2.0 – bez skrupulí, bez brzd a bohužel i bez koaličních partnerů, kteří by uměli číst a psát něco jiného než rázná hesla na billboardy. Vítejte v nové éře, kde se stát řídí jako firma. Vznik nové vlády komentují komentátoři Jindřich Šídlo, Dalibor Balšínek, Petr Honzejk, Martin Komárek a Petr Holec.