BigTalk

Rok a půl. Minimálně jednou, ale spíš dvakrát týdně komentovali hlavní ekonom J&T Banky Petr Sklenář a analytik Mirek Zámečník v BigTalku nejnovější ekonomické dění v Česku i ve světě. Tento speciál bude (aspoň načas) poslední. Mirek Zámečník s Petrem Sklenářem se v něm vracejí ke svým nejoblíbenějším speciálům (Argentina, Japonsko…), ale neodolají ani výsostně aktuálnímu tématu výdajů na obranu. V čem jsou dnes Češi lepší než Japonci, jak ostře řeže motorová pila Javiera Mileie a proč už nejsou tolik slyšet příznivci tureckého experimentu? A proč se BigTalk odmlčí? To všechno se dozvíte v (prozatím) posledním BigTalku s Petrem Sklenářem a Mirkem Zámečníkem.

Každá ekonomika má nějakou hranici produkčních možností. S omezenými surovinami a kapacitami můžeme vyrábět jenom určité omezené množství zboží a statků. „S nadsázkou se tedy dá říct, že buď vyrábíme koláče, nebo vyrábíme zbraně. Můžeme vyrábět jenom koláče, nebo jenom zbraně, anebo můžeme vyrábět nějakou kombinaci v rámci toho omezení. Nemůžeme ale dělat současně naplno koláče a naplno zbraně,“ říká hlavní ekonom J&T Banky Petr Sklenář v novém speciálu BigTalku a dodává: „Na německém stimulačním balíčku je vidět, že vzniká iluze, že můžeme mít obojí – vysoké důchody a sociální dávky, a ještě zvýšené výdaje na obranu. Ale tak to není.“ Jak dlouho ta iluze Němcům vydrží? Proč není zvyšování výdajů jenom otázka peněz, ale i lidí? A kdy konečně začne bolestná, ale nezbytná debata o přehodnocení priorit státu? Nejen to rozebírají Petr Sklenář a analytik Mirek Zámečník v novém speciálu BigTalku.

Přes převládající pocit, že se českým firmám nedaří, protože stagnuje Německo, skončil loni běžný účet české platební bilance v celkovém přebytku 141 miliard korun. To je nejvíc v historii. „Daří se exportérům, v řadě případů jsou to firmy se zahraničními matkami a zisky investic dosáhly 550 miliard korun, což někoho dráždí. Důležité je, že skoro 200 miliard z těch 550 ty firmy reinvestovaly. Konečný odliv dividend je kolem 350 miliard korun,“ říká hlavní ekonom J&T Banky Petr Sklenář v novém dílu BigTalku a analytik Mirek Zámečník připomíná: „Když se podíváte na největší českou obchodovanou korporaci a její dividendovou politiku, tak je na tom úplně stejně.“ Podíl reinvestic stoupl z nějakých 20 procent před 15 lety na současných 35 až 40 procent. „To je přece pro všechny dobrá zpráva. Vlastníci tím říkají, že pořád vidí u těch společností perspektivu ekonomického růstu,“ říká Sklenář. V aktuálním BigTalku se Sklenář se Zámečníkem také důkladně podívali na pozoruhodný vývoj průmyslové výroby v USA a samozřejmě také na Merzovo čarování s dluhovou brzdou. Víc se dozvíte v aktuálním BigTalku.

Neustále se mluví o tom, že jeněmecká automobilka Volkswagen v krizi. Na jejích číslech to ale na prvnípohled není vidět. Podle zveřejněných hospodářských výsledků byly celkové tržbycelé skupiny 326 miliard eur. To je víc, než sama skupina očekávala. V segmentuosobních vozů byly tržby 140 miliard eur. A dvě třetiny těch tržeb připadají naznačku VW, která prodala přes tři miliony aut. Zhruba pětina tržeb potom připadána Škodovku, která prodala přes milion aut. „Jenže provozní zisk má celá skupinakolem 7 milionů eur, z toho VW dodává 2,6 miliardy a Škoda 2,3 miliardy.Jinými slovy, Škodovka s třetinovými tržbami dodává skoro stejný provoznízisk jako VW,“ upozorňuje hlavní ekonom J&T Banky Petr Sklenář v novémspeciálu BigTalku a dodává: „Ukázalo se, že některá investiční rozhodnutí,která se udělala v Německu a neudělala se ve Škodovce, nakonec Škodovce prospěla.“Zvládne koncern VW velký obrat a ustojí nápor čínské konkurence? A čím by mohlzískat čas a peníze? To se dozvíte v novém speciálu BigTalku s MirkemZámečníkem a Petrem Sklenářem.

Nejnovější statistická čísla o české inflaci více méně potvrdila dosavadní trend. Zůstává mírně zvýšená, a tím, co ji tlačí nahoru, jsou a budou potraviny, naopak opačně působí ceny energií. „Zdá se, že se nám dezinflační proces zastavil. Jádrová inflace je pořád na 2,5 procentech. Měsíční dynamika je kolem půl procenta, skoro dvakrát tolik, co bývával dlouhodobý průměr pro dlouhodobou inflaci,“ říká hlavní ekonom J&T Banky Petr Sklenář v novém dílu BigTalku a dodává: „Co se mění, je inflační výhled ze zahraničí. Byla tady obava, že zpomalení Německa a americká cla ochladí ekonomiku, ale my vidíme, že reakce je zatím přesně opačná. V Německu zřejmě dojde k největšímu fiskálnímu impulzu za dlouhou dobu. A naráz nám hrozí, že to, co přijde z Německa, bude inflaci výrazně rozfoukávat.“ Nová čísla o inflaci dorazila i z Ameriky. Tamní inflace klesla ze tří procent na 2,8 procenta. „Ceny zboží poslední dva roky v USA výrazně inflaci brzdily, teď ale začínají růst, a právě zboží je tím, na co dopadnou cla ze všeho nejdřív,“ říká Petr Sklenář a analytik Mirek Zámečník poznamenává: „Ta reciproční cla jsou věc opravdu nevídaná. Obrací to naruby, co se tady dělalo od roku 1945. Zboží kvůli tomu určitě zdraží a výsledná inflace může poskočit dost výrazně.“ Má za těchto okolností Fed důvod snižovat sazby? A co s nimi udělala polská centrální banka? Nejen o tom mluví Mirek Zámečník a Petr Sklenář v aktuálním BigTalku.

Němci se chystají na naprosto bezprecedentní rozvolnění rozpočtových pravidel, které má oživit německou ekonomiku. Pokud návrh projde, bude to největší fiskální stimul v hospodářských dějinách poválečného Německa. Způsob, jakým to ale nový německý kancléř Friedrich Merz chce udělat, je v mnoha ohledech dost neobvyklý. „Kdybych to měl glosovat, tak řeknu, že Němci právě oznámili, že přestávají být Němci. Nebo aspoň tak, jak jsme je rozpočtově znali,“ říká hlavní ekonom J&T Banky Petr Sklenář v novém speciálu BigTalku. Německý plán má dva rozměry. Tím prvním je speciální mimorozpočtový fond, který bude mít kapacitu 500 miliard eur. To odpovídá 11 až 12 procentům německého HDP. Druhý rozměr pak spočívá v tom, že by výdaje na obranu měly být vyjmuty z rozpočtové brzdy. „To je ale chabá výmluva. Prostě se má říct, celkové výdaje budou větší. Tvrdit, že některé výdaje jsou jiné, je nesmysl,“ říká Sklenář. A stejně nestandardní i to, že SPD a CDU/CSU chtějí návrh prohlasovat ve starém složení Bundestagu, kde nemá ještě AfD tak silné zastoupení. Zkousne to německý ústavní soud? Co to prudké zadlužení udělá s německými dluhopisy? A jak moc se přenese německý impulz do růstu poptávky po dodávkách z Česka? O tom všem mluví Mirek Zámečník s Petrem Sklenářem v novém speciálu BigTalku.

Statistický úřad revidoval údaje o HDP ve čtvrtém kvartálu a nově uvádí růst o 0,7 procenta. To znamená, že česká ekonomika roste pět čtvrtletí v řadě, navíc nejvyšším tempem za poslední tři roky. „Meziroční růst se díky tomu zvýšil o čtyři desetiny na 1,8 procenta. A to nám vytváří velmi dobrý základ pro letošní rok,“ říká hlavní ekonom J&T Banky Petr Sklenář v novém dílu BigTalku a dodává: „Celé je to o spotřebě domácností, jejich příspěvek byl 1,9 procenta. Přitom spotřeba je pořád zhruba o tři procenta pod úrovní z roku 2019. Jenom dovírání této mezery by mělo vytvářet růst ekonomiky. Tohle samo o sobě – bez dalších vlivů – nás může letos dovést k růstu kolem dvou procent.“ Česká ekonomika si vede solidně navzdory rostoucímu neklidu v zahraniční politice. „Geopolitika bude hrát roli i na mikroúrovni třeba při rozhodování, jestli si zákazník koupí elektromobil od Tesly. V Německu teď Tesla minus 75 procent. Dává to příležitost Škodovce s Enyaqem a novým Elroqem. Kdyby to Češi Tesle natřeli v elektromobilech, byla by to velká legrace, a skoro bych řekl, že se to stane,“ říká analytik Mirek Zámečník. Jak zahýbou rostoucí mzdy s inflací? A jak si vede turecké hospodářství? I o tom mluví Mirek Zámečník s Petrem Sklenářem v novém BigTalku.

První měsíc úřadování Donalda Trumpa v Bílém domě byl mimořádně divoký a rychlý. V oblastech, jako jsou cla, nakonec trochu zaostal za očekáváním, protože zůstalo převážně u hrozeb a vyjednávání. V čem nepřekvapil a očekávání naplnil, bylo rušení všelijakých regulací a hlavně hodnotových politik předchozích administrativ. „V tom vlastně následoval korporátní sektor, který v očekávání vládních kroků už během ledna začal rušit své klimatické závazky a programy zaměřené na větší diverzitu,“ upozorňuje v novém speciálu BigTalku hlavní ekonom J&T Banky Petr Sklenář. A analytik Mirek Zámečník dodává: „Fascinující, tahle ohebnost, čemu vlastně věříme a co děláme jenom na oko, abychom potěšili úřady…“ Nejdrastičtější změny ale přinesl nový americký pohled na geopolitiku, včetně války na Ukrajině. „Vztah k Evropě je holt na žebříčku priorit Washingtonu podstatně níž, než jsme si dlouho mysleli,“ říká Sklenář a Zámečník podotýká: „Když zapomeneme na nějaké hodnoty a podíváme se na válku na Ukrajině očima kšeftaře, tak se nabízejí netušené možnosti.“ Co všechno je Donald Trump ochoten prodat a vyměnit? A vydrží mu nasazené tempo i do dalších měsíců? O tom mluví v nejnovějším speciálu BigTalku Mirek Zámečník s Petrem Sklenářem.

Meziroční růst cen výrobců zpomalil meziročně z 2,8 procenta v prosinci na půl procenta v lednu. Zásadním faktorem přitom byly ceny energií. Výjimkou z jinak klidného vývoje byly ceny zemědělských výrobců. Ty zaznamenaly mimořádné meziměsíční nárůsty už na konci loňského roku. „Teď ten nárůst byl, řekněme, normální, ale v souhrnu to vede k tomu, že meziroční růst dál zrychluje… A co se týče úrovně, tak už třeba v živočišné výrobě se dostávají tam, kde byly během roku 2022,“ říká hlavní ekonom J&T Banky Petr Sklenář a dodává: „To je zpráva pro inflační vývoj. Ceny potravin půjdou nahoru a ostatní faktory nebudou klesat, aby to kompenzovaly. Jediné, co by mohlo inflaci trochu srážet, jsou ceny energií. Ale už i tento faktor se z větší části vyčerpal.“ Spolu s tím se mění i ekonomický sentiment firem a domácností. První ukazatel se zlepšil, druhý naopak docela výrazně poklesl. „Takže první kvartál letošního roku bude zase ve znamení vysokého sklonu k úsporám,“ komentuje to analytik Mirek Zámečník. Co to bude znamenat pro českou ekonomiku? A proč jsou na tom Francouzi mnohem hůř, dokonce ještě hůř než Němci? Nejen o tom mluví v aktuálním dílu BigTalku Mirek Zámečník a Petr Sklenář.

Čeští exportéři mají za sebou rekordní rok. Podle dat ČSÚ skončil v roce 2024 český zahraniční obchod v přebytku 223 miliard korun, což je historicky nejlepší výsledek Česka vůbec. A to se českým firmám podařilo za situace, kdy už roky nemají sankcionovaný ruský trh a zhruba stejně dlouho hospodářsky strádají klíčové sousední země jako Německo nebo Rakousko. Českým exportérům se totiž daří se přeorientovat jinam. „V roce 2004, v době vstupu do EU, směřovalo do Německa 37 procent českého exportu. Do roku 2014 se ten podíl snížil na 32 procent. A loni poprvé klesl pod 30 procent, konkrétně je 29 procent,“ říká hlavní ekonom J&T Banky Petr Sklenář a dodává: „To znamená, že jsme na Německu míň závislí.“ Kdo Německo jako cílovou destinaci českého exportu čím dál víc nahrazuje? A jak se mění role českého a německého kapitálu? Nejen o tom mluví v aktuálním speciálu BigTalku Mirek Zámečník a Petr Sklenář.

Lednová inflace se udržela pod trojkou, ale byla o něco vyšší, než čekal trh i Česká národní banka. Na inflaci začínají víc tlačit potraviny a budou v tom pokračovat i dál. Na celkovém inflačním příběhu Česka se ale nic moc nemění. „O nějaké cenové stabilitě se pořád ještě mluvit nedá,“ říká hlavní ekonom J&T Banky Petr Sklenář. Ve srovnání s ostatními zeměmi v regionu jsme na tom ale ještě velmi dobře. „My jsme se štěstím udrželi inflaci pod trojkou, ale jinde v regionu takové štěstí nemají. Nejlepší jsou z tohoto pohledu na Slovensku, kde i díky vládnímu balíčku byla inflace za leden 3,9 procenta. Ale v Polsku 5,3 procenta a v Maďarsku 5,5 procenta. To nebyl nějaký výkyv, to je dlouhodobé,“ říká Petr Sklenář a vysvětluje, proč je Česko podle něj v dobré pozici: „Letos nebude rozdíl v růstu mezi námi a Polskem tak velký, ale máme řádově poloviční schodek rozpočtu a poloviční inflaci.“ A analytik Mirek Zámečník dodává: „Jinými slovy je ta bolest ještě může čekat.“ O kolik se za poslední dva roky zvedla cenová hladina u nás a o kolik v ostatních zemích Visegrádské čtyřky? Je lepší polský růst, nebo menší české zadlužení? A kdo má ve střední Evropě největší růstový potenciál? Nejen o tom mluví v aktuálním dílu BigTalku Mirek Zámečník a Petr Sklenář.

O vystoupení z Evropské unie rozhodli Britové už skoro před devíti lety. Pět let už Británie není součástí EU. Vyplatil se jí brexit? Nebo naopak nastal hospodářský armageddon, před kterým varovali stoupenci setrvání v EU? „Podívám-li se na to, jak se daří britské ekonomice posledních pět let, tak to není nic moc. Kumulativní růst tři procenta za pět let je dost slabý. Francie za stejnou dobu narostla o čtyři procenta, ale třeba Německo úplně stagnuje,“ říká hlavní ekonom J&T Banky Petr Sklenář. Propad ekonomiky za covidu i následný inflační šok byly v Británii horší než v kontinentální Evropě a také ceny energií v Británii poskočily víc, než je průměr EU. Pomalejší je i přeorientovávání vývozu mimo Evropu. „Je to hledání. Pořád se nepodařilo dosáhnout toho nového stavu,“ upozorňuje Sklenář a analytik Mirek Zámečník dodává: „Nenaplnila se ovšem pesimistická předpověď, že Londýn jako finanční centrum skončí. To se rozhodně nestalo.“ V čem je tedy teď Británie silnější než kontinentální Evropa? A co ji naopak stahuje dolů? O tom mluví v aktuálním speciálu BigTalku Mirek Zámečník a Petr Sklenář.

Centrální banky dál nakupují zlato do svých bilancí. „Je to reakce na spoustu věcí v geopolitice, ke kterým došlo za poslední dva tři roky. A je to široký trend, netýká se jenom jednoho regionu, nebo jednoho typu centrálních bank,“ říká hlavní ekonom J&T Banky Petr Sklenář. ČNB plánuje zvýšit zásoby zlata v rezervách na 100 tun, což by byl historický rekord. Aktuálně máme zhruba 47 tun a to už skoro vyrovnalo dosavadní rekord (50 tun). Minimum jsme měli v letech 2020 až 2021, kdy jsme měli osm tun zlata. „Velké věci se dějí v sousedním Polsku. My máme cíl mít 100 tun zlata. Oni 100 tun zlata nakoupili jenom za loňský rok a aktuálně jsou na nějakých 320 tunách,“ dodává Sklenář s tím, že to řadí Polsko mezi největší loňské nákupce zlata vedle centrálních bank Číny a Indie. Proč centrální bankéři po celém světě tak horečně nakupují zlato? Jakou roli v tom hraje geopolitika? A vyplatí se centrálním bankám do zlata investovat, i když je jeho cena už tak vysoko? O tom všem mluví v aktuálním speciálu BigTalku Mirek Zámečník a Petr Sklenář.

Debatu o snižování emisí v autoprůmyslu v podstatě ovládl termín, dokdy by se měla přestat prodávat auta se spalovacím motorem. To má nastat v roce 2035. Ale podstatnější je, co se bude dít do toho roku 2035. EU totiž stanovila průběžné limity na přípustné emise prodaných aut na automobilku. „A první zlomové období nastává už letos, kdy by průměrné emise u prodaných aut na jednu automobilku měly klesnout o 15 procent proti roku 2021. Pokud se tak nestane, hrozí tučné pokuty ve výši 95 euro za každý gram, o který se limit překročí, na každé prodané auto,“ říká hlavní ekonom J&T Banky Petr Sklenář a dodává, že to má háček: „Ten limit je stanovený na skoro 94 gramů CO2 na kilometr. A vyráběná auta ho moc nedosahují.“ Co tedy můžou automobilky dělat? „V zásadě mají tři možnosti: Můžou zaplatit pokutu, přestat vyrábět, anebo se spojit s někým, kdo vyrábí a prodává elektroauta, a tím rozpustit ty emise na celou skupinu,“ říká Sklenář. Jaká absurdita nastane, až se Evropané kvůli evropským pokutám začnou spojovat s Číňany, na které Evropa uvalí cla? A dalo by se to celé řešit nějak jinak? O tom Petr Sklenář diskutuje s analytikem Mirkem Zámečníkem v aktuálním speciálu BigTalku.

Jestliže v prvním funkčním období trvalo Donaldu Trumpovi zhruba dva roky, než zavedl nějaké výraznější změny, tentokrát to mají být ne-li hodiny, tak dny, nanejvýš týdny. Během prvního dne v Bílém domě sice nepodepsal stovku exekutivních příkazů, jak sliboval, ale vysoké desítky jich byly. „Je to ukázka toho, že Donald Trump 2.0 je úplně jiný než Donald Trump 1.0,“ říká hlavní ekonom J&T Banky Petr Sklenář a analytik Mirek Zámečník dodává: „Je mnohem asertivnější.“ Trump od nástupu do úřadu začal plnit to, co dopředu sliboval. A všichni už také vědí, co chce a připravují se na to. To se týká hlavně Mexika, které už začalo zřizovat tábory pro vyhoštěné nelegální přistěhovalce. A dokonce i v odborných ekonomických kruzích začíná převažovat názor, že cla – nejen na čínské výrobky – jsou nevyhnutelná. Jakou mají cla logiku, kdy přijdou a koho zasáhnou? Nejen to probírají Petr Sklenář a Mirek Zámečník v aktuálním BigTalku.

Prosincová inflace nakonec dosáhla rovných tří procent a nepřekročila tuto hranici, což naprostá většina trhu očekávala. „I tak to byl ale největší nárůst za celý loňský rok,“ podotýká hlavní ekonom J&T Banky Petr Sklenář. Co nám pomohlo k nižšímu výsledku? „Obvyklí podezřelí loňského roku, to znamená potraviny a alkohol,“ vysvětluje Sklenář a dodává: „V prosinci totiž podle ČSÚ potraviny o sedm desetin procenta zlevnily, přitom dlouhodobý prosincový průměr je nárůst o devět desetin.“ To je něco opravdu mimořádného. Za posledních 30 let klesly ceny potravin v prosinci jenom pětkrát a z toho dvakrát to bylo v posledních dvou letech. Celý podzim přitom nejen u nás ale v celé Evropě ceny potravin pomalu rostly. „To nám říká, že cenový vývoj ještě není úplně uklidněný. Dochází k výkyvům na obě strany. A tentokrát byl pozitivní,“ říká Sklenář. V letech 2022 a 2023 vzrostly ceny potravin v Česku rychleji než ve zbytku Evropy, potom jsme ale také byli první, kde začaly klesat. „Je tedy tohle začátek druhé vlny zdražování?“ ptá se analytik Mirek Zámečník. Nejen to, zda bude Česko zase evropským předskokanem v růstu cen potravin, se dozvíte v aktuálním dílu BigTalku s Petrem Sklenářem a Mirkem Zámečníkem.

Veřejné úvahy nadcházejícího amerického prezidenta Donalda Trumpa o Kanadě, Panamě nebo Grónsku vyvolaly vášně nejen v těchto zemích. Hlavní ekonom J&T Banky Petr Sklenář ale vidí za jeho neomalenými slovy jistý geopolitický smysl: „Snaží si vykolíkovat svůj prostor. To je něco, co dělaly velmoci v devatenáctém, na začátku dvacátého století. Trump vlastně říká: Tohle je moje sféra vlivu, sem mi nikdo nebude strkat nos. To je to hlavní sdělení.“ V Trumpově podání zahrnuje americká sféra vlivu celou západní polokouli. „Tohle je styl Donalda Trumpa – i na svoje spolupracovníky používá velmi tvrdý slovník,“ říká Sklenář a analytik Mirek Zámečník podotýká: „Ale tohle jsou všechno členové spřátelené smečky. To jsem tedy zvědav, jak se bude chovat k vůdcům nepřátelských smeček.“ Proč si Trump vyhlédl zrovna Grónsko a Panamu? A proč se strefuje do Kanady? To se dozvíte v aktuálním speciálu BigTalku s Mirkem Zámečníkem a Petrem Sklenářem.

Český HDP loni ve třetím čtvrtletí rostl víc, než se původně předpokládalo. Podle revidovaných čísel ČSÚ vzrostla česká ekonomika mezikvartálně o půl procenta a meziročně bylo HDP vyšší o 1,4 procenta. A to je už čtvrtý mezičtvrtletní růst za sebou. „Je to ukázka pokračujícího oživení české ekonomiky, které táhne především spotřeba domácností… Letos by to mělo pokračovat. Česká ekonomika by díky tomu mohla patřit mezi třetinu nejrychleji rostoucích v Evropské unii,“ říká hlavní ekonom J&T Banky Petr Sklenář. Domácnosti by přitom mohly utrácet ještě víc, říká Sklenář: „Brzdným faktorem je pořád míra úspor domácností. Už sice mírně klesá, ale pořád je o polovinu větší, než dlouhodobě bývala. Je to důsledek toho, že se rozjel a pokračoval růst nominálních příjmů, zatímco růst nominálních výdajů se zadrhl a celou dobu zaostává za příjmy domácností. Občas tady padá otázka, jestli se máme dobře…“ A analytik Mirek Zámečník glosuje: „Máme se tak, jak si sami našetříme.“ Z čeho ještě můžeme usuzovat, že se máme lépe, než nám pesimisté tvrdí? To se dozvíte v aktuálním dílu BigTalku s Petrem Sklenářem a Mirkem Zámečníkem.

Největším těžařem ropy a zemního plynu na světě je… Amerika. USA v současnosti těží skoro 14 milionů barelů ropy denně, zatímco Rusko a Saúdská Arábie „jen“ deset. U plynu je pak americká dominance ještě výraznější: USA denně těží skoro tolik plynu, co Rusko, Írán a Katar – tedy dvojka, trojka a čtyřka na trhu – dohromady. A od toho se potom odvíjejí i ceny. Proti Evropě mají Američané čtyřikrát levnější plyn. A nedá se to svést jenom na to, že Rusko rozpoutalo válku na Ukrajině. „Američané si to odpracovali, jak technologicky, tak regulatorikou,“ říká analytik Mirek Zámečník a hlavní ekonom J&T Banky Petr Sklenář vysvětluje: „Díky tomu všemu je pak elektřina v USA čtyřikrát pětkrát levnější než v Evropě. A to má další implikace, například na rozvoj umělé inteligence, která je energeticky velmi náročná. Ve Spojených státech je aktuálně víc datových center než v celém světě dohromady. Takže i v tomhle potom Evropě ujíždí vlak.“ Mohla by mít Evropa levnější energie? A potřebuje k tomu spolupracující Rusko? A může vůbec ekonomika pořádně růst bez levných energií? To všechno rozebírají Mirek Zámečník s Petrem Sklenářem v aktuálním speciálu BigTalku.

Na začátku prosince loňského roku byl výstřední ekonom a politik Javier Milei inaugurován argentinským prezidentem. K moci ho vynesly hlavně sliby radikálních reforem, které měly zemi zachránit před propastí dalšího bankrotu. Co tedy za uplynulý rok dokázal? „Javier Milei splnil velkou část toho, co sliboval. Hlavně to, že se s tím nebude mazlit a že to vezme takzvaně motorovou pilou. A až nečekaně rychle přišla řada úspěchů jeho radikální šokové terapie,“ říká v novém speciálu BigTalku hlavní ekonom J&T Banky Petr Sklenář a dodává: „A přestože dělal politiku radikálních škrtů, i po roce si drží v průzkumech oblibu kolem padesáti procent.“ K tomu analytik Mirek Zámečník poznamenává: „Co by za to dali mnozí jiní, kteří žádnou radikální politiku nedělali.“ Co všechno se tedy Mileiovi podařilo v Argentině otočit? Jak na tom teď potenciálně bohatá jihoamerická země je? A podaří se jí díky Mileiově brutální terapii vybřednout z ekonomického marasmu natrvalo? O tom všem mluví Mirek Zámečník s Petrem Sklenářem v aktuálním speciálu BigTalku.

Americká ekonomika trendově šlape. „Letos budou mít USA růst kolem tří procent, i v příštím roce by měly růst o víc než dvě procenta. Inflace nepatrně klesne, ale zůstane nad dvěma procenty. V souhrnu by to mohlo znamenat, že bude Fed snižovat sazby. Na konci příštího roku by mohlo být horní pásmo sazeb na čtyřce,“ říká v novém speciálu BigTalku hlavní ekonom J&T Banky Petr Sklenář a dodává: „V eurozóně by měl pokračovat mdlý růst kolem jednoho procenta. Inflace bude dál zpomalovat a přiblížit se hranici dvou procent. To bude vytvářet mix pro ECB, aby rychle snižovala sazby. Na konci příštího roku může být základní sazba pod dvojkou.“ Tím se dostaneme se do situace, kdy rozdíly v úrokových sazbách jednotlivých měn budou největší od 90. let. Bude to platit jak mezi dolarem a eurem, tak mezi librou a eurem, ale třeba i mezi zlotým a eurem. Jak se v takovém prostředí bude dařit české koruně a vůbec české ekonomice? A co provede tramponomika třeba se Slovenskem? To se dozvíte v novém speciálu BigTalku s analytikem Mirkem Zámečníkem a ekonomem Petrem Sklenářem.

Česká inflace za listopad skončila níž, než se čekalo. Trh očekával tři procenta, ale nakonec byla hodnota inflace stejná jako v říjnu, tedy 2,8 procenta. Převážně to jde na vrub cenám potravin a propadu cen alkoholu. „Odhlédneme-li od pěny dní, tak se vlastně vůbec nic nemění. Inflace pořád směřuje na přelomu roku k úrovni tří procent,“ upozorňuje v aktuálním BigTalku hlavní ekonom J&T Banky Petr Sklenář a dodává: „Ze dvanácti košů, ve kterých se inflace sleduje, klesá jenom jeden jediný, a to je obuv a odívání. Ve všech ostatních jsme se vrátili k růstu.“ Celkový obraz inflace tedy zůstává zvýšený a v příštím roce pravděpodobně zůstane, což povede i centrální banku k obezřetnosti při dalším snižování úrokových sazeb. Kromě inflace se v tomto dílu BigTalku Petr Sklenář s analytikem Mirkem Zámečníkem věnovali také mimořádně úspěšnému českému e-commerce, který táhne celý retail, a probrali různé příběhy z českého průmyslu. Víc se dozvíte v aktuálním BigTalku.

Rozpočtová situace Francie začíná vyvolávat obavy na dluhopisových trzích. Spread mezi německými a francouzskými desetiletými dluhopisy je na 90 bazických bodech. To je nejvíc od dluhové krize eurozóny v roce 2012. „Francie už roky hospodaří s velkými schodky. Teď má deficit přes šest procent ročně. A pokud s tím výrazně nezačne něco dělat, bude u šestky i v příštím a přespříštím roce. A tentokrát už to Francouzi nesvedou ani na olympiádu, ani na covid, ani nic jiného,“ říká v novém speciálu BigTalku hlavní ekonom J&T Banky Petr Sklenář a dodává: „Francie má před sebou u ratingových agentur potenciálně pád o několik stupňů. To by je mohlo polít studenou vodou, protože by se naráz dostali na úroveň, kde je třeba Chorvatsko.“ A analytik Mirek Zámečník glosuje: „Aby to ještě neskončilo vytvořením státní ratingové agentury…“ Zatím trhy Francii za rozpočtovou nekázeň netrestají, ale je nejspíš jen otázka času, kdy dluhovou bublinu někdo propíchne. Budou to trhy? Budou to ratingové agentury? Nebo dokonce Brusel? Co si o tom myslí analytik Mirek Zámečník s ekonomem Petrem Sklenářem, se dozvíte v aktuálním speciálu BigTalku.

Vývoj českého HDP ve třetím čtvrtletí přinesl pozitivní zprávu – mezikvartální růst o 0,4 procenta, už čtvrtý v řadě. Další dobrou zprávou je, že tempo růstu ve třetím čtvrtletí dosáhlo meziročně 1,3 procenta, což je nejrychlejší růst za dva a půl roku. „Kompletně celý ten růst ale táhla spotřeba domácností. I když je jejich reálná spotřeba pořád vůči konci roku 2019 o pět procent nižší,“ upozorňuje v aktuálním BigTalku hlavní ekonom J&T Banky Petr Sklenář a dodává: „Ve zbytku roku a na začátku roku příštího bude normalizace spotřebního chování domácností generovat mírný růst české ekonomiky. Silné spotřebitelské poptávce nabíjí mzdový vývoj. A není to jenom o tom, že se v nějakém oboru vyplácejí mimořádné odměny. Ten růst je široký a plošný.“ Jaký to bude mít vliv na českou inflaci? A jak se daří zbytku Evropy? Proč je na tom překvapivě lépe jih kontinentu než střed, východ a hlavně severovýchod? A jaký fíkový list maskuje díru v českém rozpočtu? To probírají analytik Mirek Zámečník s ekonomem Petrem Sklenářem v aktuálním BigTalku.

Listopadová zpráva o finanční stabilitě Evropské centrální banky přinesla jedno uklidňující, jedno lehce znepokojivé a jednu vyloženě alarmující zjištění. První se týká domácností, které jsou na tom z hlediska míry zadlužení velmi dobře. V korporátním sektoru je to už složitější a některé segmenty by problém mít mohly. Ale opravdu znepokojivé je podle ECB zadlužení a hlavně další zadlužování veřejných rozpočtů. „Státy si na sebe vzaly několik úkolů – přechod na zelenou ekonomiku, zvýšení výdajů na obranu, do toho musí řešit stárnutí populace a teď i rostoucí náklady na obsluhu dluhu,“ říká hlavní ekonom J&T Banky Petr Sklenář a vysvětluje: „Slabý ekonomický růst Evropě zmenšuje prostor pro řešení rostoucího zadlužení. V zásadě to nepůjde jinak, než proškrtat veřejné výdaje.“ Bude se muset Evropa vzdát části desítky let budovaného sociálního státu? Nebo by pomohlo přehodnotit ambiciózní zelené plány? A bude to stačit? O tom diskutují v aktuálním BigTalku Mirek Zámečník a Petr Sklenář.

Americký prezident Donald Trump avizoval, že hned po nástupu do funkce zavede nová dovozní cla pro Mexiko a Kanadu. „Podle mě si připravuje půdu na to, aby otevřel nastavení podmínek severoamerické zóny volného obchodu. Velmi pravděpodobně tam chce dostat témata, která tam nejsou. A to je migrace, kriminalita a pašování narkotik,“ říká v aktuálním BigTalku hlavní ekonom J&T Banky Petr Sklenář a analytik Mirek Zámečník připomíná: „Velikostí ekonomik je to asi jako Česko a Německo. Ale nedovedu si představit, že bychom byli tak nekooperativní, jako byli Mexičani, pokud jde o migraci a fentanyl.“ Mexičané mají čas do ledna se na jednání s Trumpem připravit. Uvalení cel na ně silně dopadne, ale bez následků nebude ani pro Američany: „Pokud by se to clo uvalilo, zvedne to v Americe inflaci o procentní bod. Pro každou domácnost v Americe by to znamenalo 1000 dolarů ročně, o které by přišly kvůli zavedení cel,“ upozorňuje Petr Sklenář. V aktuálním BigTalku Sklenář se Zámečníkem mimo jiné rozebírají i nejnovější české konjunkturální průzkumy a příčiny zvýšené citlivosti českých domácností na inflaci. Víc se dozvíte v novém BigTalku s analytikem Mirkem Zámečník s ekonomem Petrem Sklenářem.

Česká národní banka udělala něco, co tu doteď nebylo. Nechala si vypracovat několik externích posudků na vlastní měnovou politiku a používané modely. „To je dobrý standard v rámci anglosaského světa. Po pěti deseti letech se zastavit a říct si, co se nám povedlo, co se nám nepovedlo, co se má zlepšit a jak pokračovat dál. A tohle je nějaké první zhodnocení fungování technické měnové politiky ČNB… To se mi líbí. Je to vykročení ze skupinového myšlení, kdy se na to všichni pořád díváme stejně a přes stromy nevidíme les,“ chválí hlavní ekonom J&T Banky Petr Sklenář a dodává: „Centrální banka dostala několik doporučení, které se týkají používaného prognostického modelu. To první zní, zjednodušit stávající model, který je už tak matematicky složitý, že mu skoro nikdo nerozumí.“ Je to důvod, proč se v posledních letech Bankovní rada opakovaně rozhodovala proti vlastnímu modelu? A jaká další doporučení pro českou centrální banku externí odborníci měli? To se dozvíte ve speciálu BigTalku s Petrem Sklenářem a Mirkem Zámečníkem.

Ceny českých výrobců za říjen přinesly hodně nudy a jednu velkou divočinu. O tu se postaraly potraviny, které celý rok výrazně brzdily inflaci, ale teď se situace otáčí. Meziměsíčně narostl index cen potravin skoro o sedm procent. „To je nevětší nárůst za 25 let. Vyšší byl jenom v dubnu 2022 po začátku válku na Ukrajině,“ připomíná v aktuálním BigTalku hlavní ekonom J&T Banky Petr Sklenář a pokračuje: „Díval jsem se i na vývoj cen másla, které se tolik řešilo. Není to česká anomálie. Podle Eurostatu říjnový nárůst cen másla o 40 procent není v regionu nic výjimečného. Na Slovensku to bylo 49 procent, v Německu 40 procent. Zvýšené ceny zhruba o 25 až 30 procent měli i v Rakousku i Polsku. Ceny potravin se zkrátka zvedají všude. Jsme možná na začátku jejich vzedmutí, které bude pokračovat na začátku příštího roku,“ říká Sklenář a analytik Mirek Zámečník dodává: „Buďme solidární, máslo teď bude dražší, ale po Novém roce po něm ani pes neštěkne.“ Sklenář se Zámečníkem v novém BigTalku probírají také úrokové sazby v Maďarsku a hlavně další vývoj inflace na Slovensku. Víc se dozvíte v novém BigTalku s analytikem Mirkem Zámečník s ekonomem Petrem Sklenářem.

Po dvou letech útlumu sledujeme v Česku oživení jak hypotečního, tak realitního trhu. Proti loňsku máme dvojnásobek realitních transakcí i dvojnásobek objemu nových hypoték. A to logicky vede k tomu, že se začíná oživovat vývoj cen nemovitostí. „To oživení je vidět v celé Evropě. Nejrychleji rostou ceny nemovitostí v Polsku. Rychle roste celý Balkán a střední Evropa,“ říká hlavní ekonom J&T Banky Petr Sklenář a dodává: „Brzdný efekt vysokých úrokových sazeb zjevně není tak velký, jak se běžně počítá. Vidíme u nás, že hypoteční sazba kolem pěti procent není něco, co hypoteční trh zmrazuje, ale naopak rozmrazuje.“ Proč je o nemovitosti hlavně v Praze a středních Čechách takový zájem, když už teď patří mezi nejdražší v Evropě? Kolik bytů chybí jenom v Praze, aby přestaly ceny tak prudce růst? A proč přeléváme peníze do cihel, i když se to ve výsledku nevyplatí? To všechno se dozvíte ve speciálu BigTalku s Petrem Sklenářem a Mirkem Zámečníkem.

Meziroční inflace v Česku v říjnu mírně – o dvě desetiny – stoupla na 2,8 procenta. To bylo celkem očekávané. „Ale vedle toho mě tam zaujal problém zvaný imputované nájemné, tedy náklady na vlastní bydlení. Poslední čtyři měsíce jsou tam zvyšující se nárůsty. A právě ceny nemovitostí podle mě budou jedním z velkých inflačních problémů na příští rok,“ upozorňuje v aktuálním BigTalku hlavní ekonom J&T Banky Petr Sklenář. V tomto kontextu bylo zajímavé nejen hlasování Bankovní rady ČNB, ale i doprovodné komentáře. „ČNB představila novou prognózu, podle níž bude příští rok inflace kolem 2,6 procenta a i v roce 2026 bude inflace pořád lehce nad dvěma procenty. A proto doporučuje rychlejší pokles úrokových sazeb,“ říká Sklenář a dodává: „Přijde mi to jako mírná nekonzistence.“ Proč ČNB varuje hned před několika inflačními riziky, a přesto avizuje další snižování sazeb? Jezdí na rady do Istanbulu? A co udělá po volbách se sazbami americký Fed? To se dozvíte v novém BigTalku s analytikem Mirkem Zámečník se ekonomem Petrem Sklenářem.

Letos zůstane růst české ekonomiky jenom velmi mírný. V lepším případě přes jedno procento. Na příští rok ale jak ministerstvo financí, tak ČNB, tak Mezinárodní měnový fond předpokládají, že český HDP vzroste zhruba o 2,5 procenta, přičemž růst by měla táhnout silnější spotřeba domácností. Podobná očekávání ovšem zaznívala už pro letošní rok a nenaplnila se. V čem tedy bude rok 2025 jiný? „Musíme si uvědomit, že by měla odpadnout část brzdného rozpočtového efektu. Je volební rok, takže se bude spíš utrácet, než šetřit,“ vysvětluje v aktuálním BigTalku hlavní ekonom J&T Banky Petr Sklenář, proč považuje dvouapůlprocentní růst příští rok za reálný. „Navíc by konečně mohlo dojít k většímu oživení v Evropě, kde by se měl projevit efekt snižování sazeb.“ A analytik Mirek Zámečník dodává: „Takže není důvod k předčasným chmurám, ono se to nějak poddá.“ V novém BigTalku také Zámečník se Sklenářem podrobně rozebírají poslední čísla z průmyslu a zahraničního obchodu, výkonnost evropských ekonomik a nejnovější vývoj v Americe.

Druhé zvolení Donalda Trumpa americkým prezidentem bude mít pravděpodobně dalekosáhlé následky nejen pro Ameriku, ale bez nadsázky pro celý svět. A Evropa bude tím, kdo Trumpovu politiku dost možná odskáče nejvíc. „Souhlasím s některými komentátory, že Donald Trump se nemá chytat za slovíčko. Možná nenaplní přesně to číslo, které říká, ale naplní daný směr. A to téměř do puntíku,“ upozorňuje v novém speciálu BigTalku hlavní ekonom J&T Banky Petr Sklenář a analytik Miroslav Zámečník dodává: „Já bych ho bral zcela vážně.“ Co tedy může svět, potažmo Evropa od Trumpa reálně čekat? Co byla jenom předvolební rétorika a co bude skutečný program? Proč má Trump tak spadeno na německá auta a proč za to zaplatíme i my a Slováci? A pro koho je opravdu mimořádně špatnou zprávou zpevňující dolar? To všechno se dozvíte v nejnovějším speciálu BigTalku s Petrem Sklenářem a Mirkem Zámečníkem.

Americká ekonomika šlape jako už dlouho ne. Každé další číslo, každý další ukazatel signalizuje vyšší růst amerického HDP v příštím roce. S tím souvisí i pravděpodobný pomalejší pokles inflace. Přesto se podle svých dosavadních prohlášení Fed chystá snižovat úrokové sazby, a to rychle. „Není vidět, že by vysoké úrokové sazby nějak brzdily americkou ekonomiku. Může tedy být chyba je teď rychle snižovat,“ upozorňuje v novém speciálu BigTalku hlavní ekonom J&T Banky Petr Sklenář a připomíná: „Protože je tady faktor zvaný fiskální politika. Americká vláda hospodaří se schodkem řádově šest procent HDP. Opakovaně. Hlubší deficit veřejných rozpočtů byl v poválečné historii USA jenom dvakrát – v letech 2009 a 2020.“ A analytik Mirek Zámečník se ptá: „Kam se poděli fiskální jestřábi v americké politice? Museli upadnout do opravdu hlubokého spánku.“ Co je z něj může vytrhnout? A jak se stal fiskální jestřáb z demokrata Billa Clintona? To se dozvíte v nejnovějším speciálu BigTalku s Petrem Sklenářem a Mirkem Zámečníkem.

Návrh státního rozpočtu na příští rok počítá s deficitem ve výši 241 miliard korun. Už od chvíle, kdy byl představen, se na něj valí kritika, že nadsazuje příjmy a podhodnocuje výdaje. Že bylo ministerstvo financí Zbyňka Stanjury zkrátka až moc optimistické. „Na sestavování českého rozpočtu, bez ohledu na to, jaká byla vláda, se mi až do covidu líbilo, že panovala taková zdravá rozpočtová skepse,“ říká v aktuálním BigTalku hlavní ekonom J&T Banky Petr Sklenář. „Vždycky jsme počítali s o něco horším vývojem, abychom byli pozitivně překvapeni. Poslední dvě vlády se ale na řadu věcí bohužel dívají růžovými brýlemi. To pak vytváří prostor pro negativní překvapení,“ dodává Sklenář. A analytik Mirek Zámečník se ptá: „Co je ale chytrého na tom, nechat se chytit na švestkách ještě pod stromem?“ Kromě českého státního rozpočtu tentokrát rozebírají Sklenář se Zámečníkem také nejnovější výhled MMF pro světovou ekonomiku a konkrétně pro Česko. Co maskuje zdánlivě takřka stejné souhrnné číslo? Proč MMF vidí českou ekonomickou budoucnost optimističtěji než ekonomové v Česku? To se dozvíte v aktuálním BigTalku s Petrem Sklenářem a Mirkem Zámečníkem.

Česká národní banka dostala z průmyslu dobrou zprávu – vývoj cen výrobců zůstává velmi utlumený. A to znamená jen minimální tlak na růst inflace. „Velká změna probíhá jenom v případě cen zemědělských výrobců. Ještě v květnu klesaly ceny zemědělských výrobců o deset procent. V září je tam meziroční stagnace a pokračují meziměsíční nárůsty,“ říká hlavní ekonom J&T Banky Petr Sklenář a vysvětluje: „To znamená, že se to koncem roku překlopí do meziročního nárůstu. To se bude dál překlápět do cen potravin, které na přelomu roku porostou. Vyčerpává se tedy pozitivní vývoj cen potravin. Mizí to, co nám brzdilo inflaci.“ Kromě vývoje cen v českém průmyslu se v aktuálním dílu BigTalku Petr Sklenář s analytikem Mirkem Zámečníkem důkladně podívali také na poslední rozhodování o sazbách ECB a očekávaný další vývoj sazeb v eurozóně, a také do Maďarska a Turecka. Víc se dozvíte v aktuálním BigTalku s Petrem Sklenářem a Mirkem Zámečníkem.

Když se po katastrofě začne stavět a opravovat, v daný okamžik to zvedne HDP. Ale není to nárůst dlouhodobého bohatství. Francouzský liberální ekonom Frédéric Bastiat před sto padesáti lety výstižně řekl: „Rozbíjením oken nikdo nezbohatne.“ „To rozbité okno je vidět, je vidět ruch při jeho opravě. Ale to co není vidět je, že jsme ty prostředky mohli použít na cokoliv jiného,“ říká v novém speciálu BigTalku hlavní ekonom J&T Banky Petr Sklenář a dodává: „Jsou oblasti, kterým přírodní katastrofa jako kdyby pomohla. Vysvětlením je, že předchozí stav mohl mít nějaké vysoké transakční náklady, které omezovaly ekonomický rozvoj. Pak přišla přírodní katastrofa a ty předchozí transakční náklady smetla. Ale zase… ta škoda, kterou přinesla přírodní katastrofa, byla v součtu negativní.“ Jaké je poučení z katastrof? A proč je zvládáme lépe než dříve? To se dozvíte v nejnovějším speciálu BigTalku s Petrem Sklenářem a Mirkem Zámečníkem.

Celková česká meziroční inflace v září zrychlila o čtyři desetiny na 2,6 desetin procenta. Postaraly se o to hlavně ceny potravin, které na konci léta velmi neobvykle rostly; zvýšily se poprvé skoro po roce. A to je předzvěst věcí budoucích. „V říjnu bude inflační situace plus minus stejná jako v září. Možná ještě třeba o desetinku nižší, protože nám pomáhají klesající ceny pohonných hmot. Ale na přelomu roku, to znamená listopad, prosinec a leden, by inflace podle mojí projekce měla jít nad tři procenta – 3,1 až 3,2 procenta,“ říká hlavní ekonom J&T Banky Petr Sklenář a analytik Mirek Zámečník připomíná: „Takže se děje přesně to, co jsi už dávno avizoval. Co si pamatuju, tak připravuješ veřejnost na to, že inflace do konce roku poroste až ke třem procentům.“ V aktuálním BigTalku Petr Sklenář s Mirkem Zámečníkem podrobně rozebírají také nejnovější čísla o americké inflaci a jejím dopadu na sazby, potažmo na blížící se prezidentské volby. Jak to ovlivní dlouhodobé sazby? A co dolar? To se dozvíte v nejnovějším dílu BigTalku.

Se zhruba 2100 miliardami ročně má Česko celkový objem investic na úrovni 28 procent HDP. To je jedno z největších čísel v celé Evropě. Podobně dobře jsou na tom v posledních letech snad jenom Maďaři, Estonci, Švédové nebo Finové. Zato třeba Němci mají míru investic jenom kolem 20 procent. A Češi navíc patří mezi evropskou špičku jak v míře investic podniků, tak domácností, tak vlády. „Při tak velké míře investic se pak ale prohlubuje záhada pomalého růstu Česka. Taková míra investic je překvapivě málo vidět,“ říká v novém speciálu BigTalku analytik Mirek Zámečník. A hlavní ekonom J&T Banky Petr Sklenář vysvětluje: „Moje hypotéza je, že máme velké investice, které nemají velký ekonomický smysl. Je to takové tupé keynesiánství – musíme to hlavně proinvestovat, jedno jak. Podobně jako u evropských dotací řešíme objem, ale nebavíme se o tom, na co a jak.“ Do čeho se tedy v Česku investuje? Jsou firmy a instituce při investování otroky dotací? A zlepšilo se to v poslední době? To se dozvíte v nejnovějším speciálu BigTalku s Petrem Sklenářem a Mirkem Zámečníkem.

Spotřebitel se snaží, spotřebitel utrácí. „Průměrný růst tržeb v českém maloobchodu za poslední tři měsíce je půl procenta. Anualizovaně jsme na tempu přes šest procent,“ shrnuje nejnovější statistická čísla hlavní ekonom J&T Banky Petr Sklenář a dodává: „Pokračuje hlavně oživení e-commerce, ta roste dvouciferně několik měsíců v řadě. I z hlediska objemu prodejů se dostáváme na úroveň, kde jsme byli v únoru a březnu 2021, tedy když vrcholil lockdown. Sledujeme strukturální změnu maloobchodu, ke které došlo v minulosti ve Spojených státech.“ Česko je v tomto směru v Evropě spíš výjimkou. Prodeje po internetu jsou jednoznačně jedním z kanálů, které táhnou maloobchodní tržby nahoru. Kromě maloobchodu probírali v aktuálním BigTalku Petr Sklenář s analytikem Mirkem Zámečníkem také novinky z trhu práce, toho českého i toho amerického. Ochladilo se na něm? A je to dobře, nebo špatně? To se dozvíte v nejnovějším dílu BigTalku.

Čínskému komunistickému vedení konečně došlo, že tamní ekonomika má opravdu velký problém, a začalo jednat. „Hospodářská politika může mít dva kanóny – monetární a fiskální. A čínské vedení zatím střílí z toho monetárního. Ale hodně,“ říká v aktuálním BigTalku  hlavní ekonom J&T Banky Petr Sklenář a vysvětluje: „Čínská centrální banka oznámila sérii kroků, které mimo jiné snižují povinné minimální rezervy v bankách a úrokové sazby, za které si mohou tamní banky půjčovat. A do toho se snaží zvýšit důvěru na akciovém trhu.“ Výsledek se dostavil: Za poslední dva týdny čínské akciové indexy vystřelily o 30 procent nahoru. Je tohle ale řešení hlavního problému? ptají se Sklenář s analytikem Mirkem Zámečníkem. Zabere salámová metoda v Číně, když všude jinde jenom problém oddálila? Pomůže to ekonomice jako celku, nebo uvidíme další socializaci ztrát v čase a napříč celou společností? Vrátí se čínským spotřebitelům optimismus? O tom všem diskutují Petr Sklenář a Mirek Zámečník v nejnovějším speciálu BigTalku.

Evropská inflace poprvé po třech letech klesla pod dvě procenta, konkrétně na 1,8 procenta. „Pozitivní zprávy v tomto bodě ale končí, když se podíváme pod povrch, tak zjistíme, že celkovou míru inflace stáhly dolů ceny vlastně jenom energie,“ říká hlavní ekonom J&T Banky Petr Sklenář a dodává: „Inflační prostředí na první pohled vykazuje velké zlepšení, ale dlouhodobé indikátory naznačují, že je to přechodný úspěch.“ Vývoj inflace se samozřejmě promítne do rozhodování ECB o sazbách a analytik Mirek Zámečník připomíná: „Teď už chtějí nižší úrokové sazby i Němci, kteří jsou na tom snad ještě hůř než jižní Evropa.“ Vyslyší je Christine Lagardeová? Kromě toho se Petr Sklenář s Mirkem Zámečníkem v aktuálním BigTalku podrobněji dívají také na Polsko, na pozoruhodné rozdíly v chování středoevropských spotřebitelů a výhledy evropských automobilek. Sledujte BigTalk. Evropská inflace poprvé po třech letech klesla pod dvě procenta, konkrétně na 1,8 procenta. „Pozitivní zprávy v tomto bodě ale končí, když se podíváme pod povrch, tak zjistíme, že celkovou míru inflace stáhly dolů ceny vlastně jenom energie,“ říká hlavní ekonom J&T Banky Petr Sklenář a dodává: „Inflační prostředí na první pohled vykazuje velké zlepšení, ale dlouhodobé indikátory naznačují, že je to přechodný úspěch.“ Vývoj inflace se samozřejmě promítne do rozhodování ECB o sazbách a analytik Mirek Zámečník připomíná: „Teď už chtějí nižší úrokové sazby i Němci, kteří jsou na tom snad ještě hůř než jižní Evropa.“ Vyslyší je Christine Lagardeová? Kromě toho se Petr Sklenář s Mirkem Zámečníkem v aktuálním BigTalku podrobněji dívají také na Polsko, na pozoruhodné rozdíly v chování středoevropských spotřebitelů a výhledy evropských automobilek. Sledujte BigTalk.

V 90. letech jsme byli země, která lákala zahraniční investice. Dařilo se to, stali jsme se nejzajímavější destinací pro zahraniční investice v regionu a tu pozici si držíme doteď. Kolem roku 2004 se začaly objevovat české investice v zahraničí. Hodně to bylo spojeno s polostátní energetickou společností ČEZ a jednou českou investiční skupinou. „V posledních letech narůstá investiční apetit řady dalších českých podnikatelů. Za posledních sedm let vzrostl objem českých investic do zahraničí na čtyřnásobek. Dnes je to 70 miliard dolarů přímých českých investic v zahraničí. Třeba Polsko, které má čtyřikrát tolik obyvatel a třikrát větší ekonomiku, má jenom 40 miliard dolarů přímých investic. Když to vezmeme per capita, tak u nás jsou ty investice sedmkrát větší v Polsku, sedmkrát větší než na Slovensku,“ vypočítává hlavní ekonom J&T Banky Petr Sklenář a analytik Mirek Zámečník dodává: „Navíc jsou ty investice docela široce rozkročené. Nejsou to jenom jednotlivosti.“ Kam a do čeho Češi v zahraničí napřímo investují? Znamená to odliv financí z Česka, nebo je to vyloženě pozitivní trend? To Petr Sklenář s Mirkem Zámečníkem rozebírají v nejnovějším speciálu BitgTalku.

Když ve středu guvernér ČNB Aleš Michl vysvětloval, proč jeden ze členů Bankovní rady hlasoval pro větší snížení základní sazby (o půl procentního bodu), zmínil zhoršující se ekonomický výhled v západní Evropě a hlavně v Německu. „V první polovině roku vypadala situace v Německu nevesele. Teď dochází ke změně – je to ještě horší,“ říká hlavní ekonom J&T Banky Petr Sklenář. A dodává: „On ten pokles v Německu pokračuje už biblických sedm let, proti roku 2017 se německý průmysl smrskl o šestinu. Je to o to horší, že se původně předpokládalo, že si kolem poloviny roku Německo sedne na dno a začne se pomalu zvedat. A nastává přesný opak. Předtím Německo balancovalo na hraně recese, teď se do ní překlápí. Je to plošná záležitost, není to otázka jednoho oboru. A dno se zatím nenašlo.“ Společně s analytikem Mirkem Zámečníkem ale ve špatných zprávách nejen z Německa ale i z Francie nacházejí i jedno pozitivum – překvapivě solidní výkon českého průmyslu, hlavně automotivu, který je zjevně flexibilnější než ten německý. Proč se Německu tolik nedaří a co by ho mohlo z ekonomického marasmu vytáhnout? Nejen to se dozvíte v aktuálním BigTalku s Mirkem Zámečníkem a Petrem Sklenářem.

Po covidu se cena lehké ropy Brent držela kolem 80 dolarů za barel. Poslední měsíc a půl ale soustavně klesá a teď se dostala pod 70 dolarů, kde nebyla od covidového roku 2021. Má to dva hlavní důvody, jeden krátkodobý a jeden dlouhodobý. „Krátkodobá obava je, že se zpomaluje globální ekonomika. Poptávka sice roste, ale pomaleji,“ vysvětluje hlavní ekonom J&T Banky Petr Sklenář a dodává: „Vedle toho se ale odvíjí jiný důležitý příběh – o poklesu významu sdružení OPEC+. A proti tomu roste význam těžařů, kteří stojí mimo tento spolek.“ USA jsou dnes s více než 13 miliony barelů denně největším těžařem ropy na světě, druhé Rusko má 9,7 milionu. „Americe ale nahrává nesmírná flexibilita. Nová těžba se tam dokáže rozjet s relativně nízkými náklady v horizontu několika dnů a stejně snadno se dá zastavit,“ připomíná Sklenář. Ale nejsou to jen Američané, stejné příběhy se odvíjejí i jinde. Kdo podkopává dominanci OPECu? Vydrží ceny ropy nízko? A bude dál zlevňovat benzin a nafta? To se dozvíte v novém speciálu BigTalku s Mirkem Zámečníkem a Petrem Sklenářem.

Srpnová inflace v Česku analytiky mírně překvapila. Většinou trh čekal dvě procenta, nebo dokonce o něco méně. Místo toho se zopakovalo stejných 2,2 procenta jako v červenci. A to hlavně kvůli vývoji cen potravin, které meziměsíčně mírně zdražily. „Výraznější pokles cen potravin v rámci Evropské unie nastal jenom u nás. A zlevňování začalo právě na přelomu loňského léta a podzimu. Takže se teď ten efekt začne vyčerpávat,“ upozorňuje hlavní ekonom J&T Banky Petr Sklenář a dodává: „Za září očekávám inflaci kolem 2,7 procenta a na přelomu roku  bude inflace začínat trojkou. Ne moc, ale 3,2 nebo 3,3 procenta.“ Jak si ve srovnání s Českem vedla inflace v USA? A proč ECB letos už podruhé přistoupila ke snížení hlavních úrokových sazeb? To se dozvíte v novém BigTalku s Mirkem Zámečníkem a Petrem Sklenářem.

Česká koruna, polský zlotý a maďarský forint. Tři měny tří středoevropských států, které se zdráhají přijmout euro. Mnoho investorů je hází do jednoho pytle, ale ve skutečnosti jsou mezi nimi propastné rozdíly. „Běžně se všechny středoevropské měny berou v jednom balíku, jako že jsme na stejné úrovni. Ale dlouhodobý pohled na středoevropské měny říká, že to tak není. Že jsou tam velké rozdíly,“ upozorňuje hlavní ekonom J&T Banky Petr Sklenář a vysvětluje: „Kolem roku 2000 bylo jedno euro za 36 až 37 korun. Dneska jsme na pětadvaceti korunách, to znamená kumulativní posílení o 45 procent. V roce 2000 bylo jedno euro za 250 forintů a dneska je euro za 400 forintů. To je přesně opačný vývoj, oslabení o 35 procent. A u zlotého je tam mírné oslabení ze čtyř na 4,25 za jedno euro. Česká koruna jako jediná měna v regionu dlouhodobě a výrazně posilovala.“ A analytik Mirek Zámečník glosuje: „To je jako z českého snáře – představa koruny, která je pevná vůči svému okolí. To je rašínovské dědictví.“ Co to znamená pro českou ekonomiku obecně a pro exportéry konkrétně? A co česká produktivita? Opravdu je to s ní špatné? To se dozvíte v novém speciálu BigTalku s Mirkem Zámečníkem a Petrem Sklenářem.

Volkswagen je v nebývalých problémech. Stále je to vysoce zisková firma a stále má velké cashové rezervy, ale trend posledních let je neúprosně negativní. Především v hlavní značce koncernu VW. Kvůli vysokým mzdovým nákladům se uvažuje o uzavírání továren přímo v Německu a vedení firmy dokonce vypovědělo letitou dohodu s odbory o ochraně pracovních míst. „To je revoluční změna,“ říká hlavní ekonom J&T Banky Petr Sklenář a vysvětluje: „V letech 2016 až 2017 se v Německu prodávalo řádově kolem 3,5 milionu aut ročně. Poslední tři roky se jich prodává ročně 2,8 milionu. A to není všechno. Před covidem bylo z těch prodaných aut 72 procent vyrobeno v Německu. Teď je ten podíl 68 procent. Německým výrobcům se smrštil koláč a ještě se jim na tom smrštěném koláči zmenšila výseč, kterou mají.“ Analytik Mirek Zámečník k tomu dodává: „A kdo si kus toho koláče ukousl? Ano, nejprodávanější cizí auto v Německu je Škoda Octavia.“ Nejcennější a nejziskovější značkou koncernu je Porsche, které před lety z VW oddělili, a samostatně se obchoduje na burze. Nebyla by to cesta i pro Škodovku? To se dozvíte ve speciálu BigTalku věnovaném Volkswagenu.

Česká rozpočtová čísla k srpnu jsou o něco lepší než v posledních dvou letech, ale trendově je to pořád v podstatě stejné. Vláda zvolila strategii udržet výdaje a využít zvýšení příjmů. „Firmám se daří, odvody stoupají, takže státu rostou příjmy tempem kolem sedmi procent. A to začíná přivírat deficit státního rozpočtu. Takže je velká naděje, že se na konci roku podaří splnit plán rozpočtového schodku 252 miliard,“ říká v aktuálním BigTalku hlavní ekonom J&T Banky Petr Sklenář a ekonom Mirek Zámečník dodává: „Kdyby se příští rok podařilo udržet tenhle nárůst příjmů a moc se nerozmáchnout s výdaji, tak se rozpočet srovnává sice pomalým, ale docela přesvědčivým tempem.“ Jenže příští rok je volební, takže budou vládní politici v pokušení víc utrácet. „Předpokládám, že to ještě bude boj,“ glosuje Petr Sklenář. S analytikem Mirkem Zámečníkem v aktuálním BigTalku kromě toho podrobně rozebírali také nejnovější vývoj HDP, inflace nebo růst mezd. To vše zazní v novém BigTalku.

Byli tam všichni, kdo se ve světě považují za centrální bankéře. Ani guvernér ČNB Aleš Michl nechyběl. Řeč je samozřejmě o každoročním sympóziu v Jackson Hole. „Jenom šéfka ECB Christine Lagardeová jaksi chyběla,“ poznamenává v aktuálním BigTalku hlavní ekonom J&T Banky Petr Sklenář a ekonom Mirek Zámečník glosuje: „Asi měla něco lepšího na práci.“ V Jackson Hole se tentokrát řešila hlavně dvě témata – nejbližší směřování měnové politiky Fedu a zkušenosti z posledních tří čtyř let, tedy jak měnová politika centrálních bank fungovala. „Jerome Powell v podstatě řekl: Pro nás boj s inflací skončil a vyhráli jsme. Úrokové sazby půjdou dolů. Je jenom otázka, jak rychle,“ shrnuje Petr Sklenář. Je větším rizikem pro americkou ekonomiku v příštím roce Trump nebo Harrisová? Co si centrální bankéři odnesli z reakce na covidový šok v dodavatelských řetězcích? To se dozvíte v nejnovějším BigTalku.

Zlato má lidstvo rádo odnepaměti a centrální banky (zase) zhruba posledních pět let. I proto jeho cena v poslední době trhá rekordy a už překročila 2500 dolarů za trojskou unci. „Je to projev hledání nějakého nového normálu, nové rovnováhy, nové kotvy do toho světa, ve kterém se některé jistoty ztratily,“ vysvětluje hlavní ekonom J&T Banky Petr Sklenář a dodává: „Zlato má univerzální platnost. Všude na světě ho znají. A to je podle mě jeden z důvodů, proč ho centrální banky teď nakupují. Je to univerzální aktivum, které vlastní a drží. Na co se zlato používá? Kdo ho má? A vyplatilo se v posledních desítkách let držet spíš zlato, nebo státní dluhopisy? A v čem je ještě lepší přeštické prase? To všechno probírají Mirek Zámečník s Petrem Sklenářem v nejnovějším speciálu BigTalku.