Dobrodružství poznávání

Konzumentům severské stravy se prokazatelně často vyhýbají nádorové nebo kardiovaskulární nemoci. Tato strava přitom sází na známá pravidla na omezení spotřeby masa a cukrů, zvýšení příjmu celozrnných a nízkotučných produktů, zeleniny, ovoce a ryb. Více v článku Českého rozhlasu Severský jídelníček prodlužuje život a chrání planetu, ukazuje dlouhodobá studie. Ve speciálu Laboratoře ke Dni Země v Kampusu Hybernská účinkovaly nutriční epidemioložka Eliška Selinger, analytička AMO zaměřená na udržitelné stravování Michaela Kožmínová a studentka oboru výživa a zdraví Klára Čížková. Moderuje Martina Mašková. Seznam všech dosavadních řad a epizod najdete na naší stránce věnované podcastu.

Před sto lety byla očekávání vůči učitelské profesi jiná než dnes. V době informačního nedostatku tvořily jádro učitelské expertízy oborové znalosti. Dnes žijeme v informačním nadbytku, informací máme více než potřebujeme. Role učitelů se tedy nevyhnutelně proměňuje. Jak se ohledně své role v dnešní dynamické době cítí učitelé samotní? Vnímají AI jako partnera či spíše jako protivníka? V této debatě otevřeme témata, která se týkají základů učitelské identity. Vystoupí: Pavel Hodál, Pavlína Jurzykowská, Martin Lána, Lucie Myšková, Jiří Ptáčník Moderuje: Klára Pirklová AI horizonty - cyklus debat o umělé inteligenci AI horizonty pořádá AI dětem, TAH a Didaktikon a Nadace Rosy Luxemburgové. Debaty se odehrávají v Kampusu Hybernská. Seznam všech dosavadních řad a epizod najdete na naší stránce věnované podcastu.

V dalším pořadu cyklu AI horizonty se zeptáme dětí a mladých lidí, jak vnímají umělou inteligenci. Přejí si žít v přetechnizovaném světě, který pro ně chystáme, nebo se naše budoucí generace vrátí do lesů? Mluvčí: Emma Šafránková, Berta Krejčí, Michaela Tesařová, Tomáš Marek a Jonáš Tenora Moderátor: Andrej Novik Za možnost zveřejnění záznamu této debaty děkujeme projektu AI dětem. Seznam všech dosavadních řad a epizod najdete na naší stránce věnované podcastu.

Záznam veřejné debaty cyklu AI horizonty. AI horizonty pořádá AI dětem, TAH, Didaktikon a Nadace Rosy Luxemburgové. AI a válka (anglicky) Umělá inteligence zásadně proměňuje podobu současných válečných konfliktů – od používání autonomních zbraní přes informační válku až po kybernetické útoky. Jaké jsou etické a bezpečnostní výzvy spojené s využíváním AI ve vojenských strategiích? A jak se proměňuje role člověka ve světě, kde rozhodování o životech může být delegováno na algoritmy? Debata se zaměří nejen na technologické a geopolitické aspekty AI ve válce, ale i na širší dopady na společnost, etiku a budoucnost konfliktů v digitálním věku. Mluvčí: Jindřich Karásek Lucie Tomanová Denis Yagodin Moderátorka: Ivona Novomestská Remundová Záznam byl pořízen 15. 4. 2025 v Kampusu Hybernská se souhlasem pořadatele AI dětem. Seznam všech dosavadních řad a epizod najdete na naší stránce věnované podcastu.

Záznam veřejné debaty cyklu AI horizonty. Mluvčí: Tomáš Protivínský, Juraj Hvorecký, Tomáš Čech Moderátor: Ondra Hrách Je umělá inteligence nehmotná věc plující v cloudu nebo hromada kovu a plastu, kvůli níž devastujeme naši planetu? Jak velké zdroje stojí její provoz? Existují cesty, jak AI optimalizovat a využít k optimalizaci? ​ Veřejná debata se uskutečnila 25. 3. 2025 v Kampusu Hybernská v HYB4CITY. Za možnost natáčení a šíření nahrávky děkujeme AI dětem, z.s. Seznam všech dosavadních řad a epizod najdete na naší stránce věnované podcastu.

AI a kyberbezpečnost Záznam veřejné debaty cyklu AI horizonty. Mluvčí: Lucie Kosová, Petr Jirásek Moderátorka: Klára Karimaghai AI systémy svou autonomií vybízejí k tomu, aby převzaly část rozhodovacích procesů za lidi. Jenže co když jsou tyto systémy záměrně narušeny tak, aby škodily? Jak se proměňují způsoby hackingu? Jak zabezpečit kritickou infrastrukturu a kdo se tím zabývá? Veřejná debata se uskutečnila 10. 2. 2025 v Kampusu Hybernská v HYB4CITY. Za možnost natáčení a šíření nahrávky děkujeme AI dětem, z.s. Seznam všech dosavadních řad a epizod najdete na naší stránce věnované podcastu.

Třetí díl dokumentu Fenomén outsider s podtitulem Dokumenty o párení. Pavel Hrúz sa narodil v rodine krajčíra a vzdelanie získaval v Banskej Bystrici (1955-1959, elektrotechnická a spojárska priemyslovka) a v Bratislave (Elektrotechnická fakulta SVŠT v Bratislave). V roku 1964-1968 pracoval ako elektroinštalatér v Banskej Bystrici, robotník v pivovare v Rimavskej Sobote, technik vysielača na Kráľovej Holi. Od roku 1968 sa stal redaktorom v Matičnom čítaní, odkiaľ ho v roku 1971 prepustili. 1971-1974 bez zamestnania, 1974-1975 správca tenisových kurtov v Banskej Bystrici, 1975-1990 robotník, neskôr energetik v Stavoindustrii v Banskej Bystrici. Od roku 1990 pracoval v literárnej redakcii Slovenského rozhlasu v Banskej Bystrici. Svoje prvé diela začal uverejňovať už počas stredoškolských štúdií v denníku Smer a neskôr aj v Mladej tvorbe. Debutoval knihou poviedkových čŕt zo študentského prostredia Dokumenty o výhľadoch (1966). Po roku 1972 publikoval len v samizdate (zbierku poviedok Zvuky ticha (1976), poviedky v samizdatovom zborníku Československý fejeton (1977)), na Slovensku mu znovu vychádzali knihy až po roku 1989, keď mu okrem nových prác vyšli i diela napísané a vydané ako samizdaty. V roku 1998 získal literárnu Cenu Dominika Tatarku. Je spoluautorom bedekru Banská Bystrica a okolie. Vo svojich prózach sa sústredil na detail, rozprávanie o zdanlivo bezvýznamných témach, ale i ľuďoch, ktorí sú mimo “veľkého” spoločenského diania, spravidla na pokraji spoločnosti, s úsilím o autentickosť prostredia a života, čomu podriaďoval aj výrazové prostriedky. Seznam všech dosavadních řad a epizod najdete na naší stránce věnované podcastu.

Trojportrét slovenských spisovatelů střední generace. Ivan Kadlečík, Stanislav Rakús a Pavel Vilikovský, tři výrazná jména moderní slovenské literatury. Vyrobil Klub Rodinné striebro v roce 2009. Seznam všech dosavadních řad a epizod najdete na naší stránce věnované podcastu.

Arcívní nahrávka silvestrovského pořadu Slovenské redakce RFE/RL. Pořad připravil Gabriel Sedlák. Seznam všech dosavadních řad a epizod najdete na naší stránce věnované podcastu.

Pásmo Petera Gabaľa o básníku, zpěvákovi, redaktorovi Svobodné Evropy, ale hlavně člověku Karlovi Krylovi. Pořad připravila Slovenská Redakce RFE/RL. Seznam všech dosavadních řad a epizod najdete na naší stránce věnované podcastu.

Fedor Gál a Štefan Hríb v silvestrovském rozhovoru vysílání slovenské redakce Rádia Svobodná Evropa. Seznam všech dosavadních řad a epizod najdete na naší stránce věnované podcastu.

Systémy umělé inteligence se učí z dat, která vytvářejí lidé. Kolik úsilí stojí, aby nepapouškovaly předsudky, které se s námi táhnou po generace? Jak vytvářet systémy, které budou spravedlivé ke všem? Hosté: Nina Fárová, Jakub Konrád, Petra Slížková Moderátorka: Marta Martinová ⁠ AI horizonty - cyklus debat o umělé inteligenci⁠ AI horizonty pořádá AI dětem, TAH a Didaktikon a Nadace Rosy Luxemburgové. Debaty se odehrávají v ⁠Kampusu Hybernská⁠. Seznam všech dosavadních řad a epizod najdete na naší stránce věnované podcastu.

Seznamte se se členy českého olympijského týmu. Dozvíte se, jak skloubit studium a vrcholový sport, jaké bylo zahájení her v Paříži, či jaké to vůbec je, soutěžit na olympiádě… Setkání s olympioniky se uskutečnilo v rámci akce UniKátní START 2024/25 | Zahájení akademického roku v Kampusu Hybernská. Seznam všech dosavadních řad a epizod najdete na naší stránce věnované podcastu.

Vědění lidstva roste. Díky rozšíření internetu se demokratizoval přístup k informacím a narostl objem dat, ze kterých se AI systémy mohou učit. Jak by měla zareagovat oblast vzdělávání? Co si dnešní lídři českého vzdělávání myslí, že by se děti měly učit, aby z nich vyrostli spokojení dospělí?​ Hosté: Bořivoj Brdička, Ondřej Šteffl, Ondřej Neumajer Moderátorka: Ivča Böhmová Záznam veřejné debaty z cyklu ⁠AI horizonty⁠ z Kampusu Hybernská, která se konala 30. 9. 2024. AI horizonty pořádá AI dětem, ⁠TAH⁠ a ⁠Didaktikon⁠ a ⁠Nadace Rosy Luxemburgové⁠. Seznam všech dosavadních řad a epizod najdete na naší stránce věnované podcastu.

Ukázka z knihy Ephraima Kishona “Nejlepší povídky z cest”, která představuje další tematický soubor povídek, které s humornou nadsázkou zachycují zážitky čtenářům dobře známého „obyčejného Izraelce“ a jeho „nejlepší manželky ze všech“, tentokrát na cestách po Evropě, Americe a Izraeli. Oba s větším či menším úspěchem čelí obyčejům a zvyklostem jednotlivých zemí, překonávají vzdálenosti geografické, jazykové i kulturní a vymýšlejí důmyslné triky proti nástrahám na jejich nervy, žaludek a peněženky. Cestování je v této pestré směsi krátkých vypointovaných próz pojato jako zábavná lapálie, již lze jen doporučit. Ephraim Kishon (אפרים קישון) se narodil se v Budapešti v židovské rodině, jeho původní jméno bylo Ferenc Hoffmann. Za 2. světové války byl internován v táborech nucených prací, zachránil se útěkem z transportu do koncentračního tábora Sobibor. Po válce se vrátil do Budapešti, kde studoval dějiny umění a psal humoristické divadelní hry. V roce 1949 odešel z Maďarska do Izraele a změnil si jméno. Začal psát hebrejsky, spolupracoval s novinami a psal prózu, divadelní hry a filmové scénáře. Největšího úspěchu se jeho knihy dočkaly v německy mluvících zemích. Izrael opustil v roce 1981, kdy se přestěhoval se do Švýcarska. Tam zemřel roku 2005, jeho ostatky byly převezeny do Tel Avivu, kde byl pohřben na Trumpeldorově hřbitově. Seznam všech dosavadních řad a epizod najdete na naší stránce věnované podcastu.

Pohádky pro děti z Afriky. Seznam všech dosavadních řad a epizod najdete na naší stránce věnované podcastu.

Vůně, parfémy, aroma, vonné látky, pachy i zápachy nás obklopují, ovlivňují nás a tvoří neodmyslitelnou součást našich životů, aniž si to často uvědomujeme. Ačkoliv čich lidí a hlavně jejich vzájemná čichová komunikace patří mezi témata, která se dotýkají každého z nás, problematice zatím věda věnovala pozornost jen sporadicky. Mgr. Pavlína Lenochová se zabývá čichovou komunikací lidí. Ve své diplomové práci se zaměřila na metodiku sběru vzorků tělesné vůně a na problematiku ovlivnění tělesné vůně různými složkami potravy. V současné době se s kolegy zabývá výzkumem kvality tělesné vůně těhotných žen a vlivem této vůně na okolní jedince. Dále se věnuje problematice vlivu parfému na atraktivitu tělesné vůně a otázce parfému v kombinaci s tělesnou vůní celkově. Zároveň začíná s výzkumem vlivu stresu na kvalitu tělesné vůně. Nahrávka vznikla na pražském Science Café v prosinci roku 2011 v kavárně Potrvá. Seznam všech dosavadních řad a epizod najdete na naší stránce věnované podcastu.

Kde a kdy dojde k dalšímu silnému zemětřesení? V Kalifornii, v Turecku, nebo opět v Indonésii či Japonsku? Někde jinde? Bude následující silné zemětřesení ničivé? Zemětřesení je geologický proces, během něhož dochází k velmi rychlému vzájemnému posunutí sousedních horninových bloků podél zlomu, který horninové bloky odděluje. Čím větší je takový zlom (resp. jeho plocha) a čím větší je posun horninových bloků podél tohoto zlomu, tím silnější výsledné zemětřesení je. Dosud ale není jasné, co způsobuje, že někdy se posunutí horninových bloků podél zlomu brzy zastaví a výsledné zemětřesení je slabé, zatímco jindy dosáhne až několika desítek metrů s katastrofálními následky pro společnost. Odhad budoucího chování zlomů dále komplikuje jejich obvykle složitá vnitřní stavba a geologická historie. Složitost tohoto problému dobře dokládá vývoj zemětřesné činnosti na zlomu San Andreas v Kalifornii a na Anatolském zlomu v severním Turecku, které jsou považovány za bezprostřední vážnou hrozbu pro tamní obyvatelstvo. Prezentace přinese údaje, které sice potvrzují, že obavy jsou oprávněné, avšak odhadnout čas a přesné místo příštích zemětřesení neumožňují. Záznam Science Café, jehož hostem byl RNDr. Aleš Špičák, CSc. z Geofyzikálního ústavu Akademie věd. Záznam byl pořízen 11. prosince 2012 v kavárně Potrvá, Srbská 2, Praha 6. Seznam všech dosavadních řad a epizod najdete na naší stránce věnované podcastu.

Sci-fi povídka Romana Splítka s názvem “Přítulíček” z armádního prostředí. Zamilovat se je tak snadné i pro stroje budoucnosti a stejně jako v životě lidském občas zamilovaný šlápne vedle. Povídku načetl Jaroslav Someš. Seznam všech dosavadních řad a epizod najdete na naší stránce věnované podcastu.

Sonda do historie slovenské jazzové scény. Pořad Slovenské redakce RFE/RL připravil a moderuje Jaroslav Rozsíval. Premiéra 2. 1. 1999. Seznam všech dosavadních řad a epizod najdete na naší stránce věnované podcastu.

Rozhlasová dramatizace fiktivního příběhu o největší knize světa z pera Karla Moudrého, o knize známé jako Codex Gigas. Tato soukromá audio kniha OPAT A ĎÁBEL vznikla jako poklona člověku, který odešel opuštěn a náhle a kterému jeho zaměstnavatel poslední léta jeho života už jen házel klacky pod nohy, aniž by tušil, že pro něj chystá román. Ten román, který po jeho odchodu z tohoto světa, nechal skartovat, zabíral totiž místo v kanceláři… Na druhou stranu bylo velkým dobrodružstvím skládat z hromady útržků z kontejneru život postav tohoto románu. Seznam všech dosavadních řad a epizod najdete na naší stránce věnované podcastu.

Rozhlasová dramatizace fiktivního příběhu o největší knize světa z pera Karla Moudrého, o knize známé jako Codex Gigas. Tato soukromá audio kniha OPAT A ĎÁBEL vznikla jako poklona člověku, který odešel opuštěn a náhle a kterému jeho zaměstnavatel poslední léta jeho života už jen házel klacky pod nohy, aniž by tušil, že pro něj chystá román. Ten román, který po jeho odchodu z tohoto světa, nechal skartovat, zabíral totiž místo v kanceláři… Na druhou stranu bylo velkým dobrodružstvím skládat z hromady útržků z kontejneru život postav tohoto románu. Seznam všech dosavadních řad a epizod najdete na naší stránce věnované podcastu.

Rozhlasová dramatizace fiktivního příběhu o největší knize světa z pera Karla Moudrého, o knize známé jako Codex Gigas. Tato soukromá audio kniha OPAT A ĎÁBEL vznikla jako poklona člověku, který odešel opuštěn a náhle a kterému jeho zaměstnavatel poslední léta jeho života už jen házel klacky pod nohy, aniž by tušil, že pro něj chystá román. Ten román, který po jeho odchodu z tohoto světa, nechal skartovat, zabíral totiž místo v kanceláři… Na druhou stranu bylo velkým dobrodružstvím skládat z hromady útržků z kontejneru život postav tohoto románu. Seznam všech dosavadních řad a epizod najdete na naší stránce věnované podcastu.

Karol Kállay v rozhovoru Slovenské redakce Radio Free Europe/Radio Liberty z roku 1998. Karol Kállay (* 26. apríl 1926, Čadca – † 4. august 2012) bol slovenský umelecký fotograf a dokumentarista, autor reportážnych fotografických cyklov zo zahraničia, monotematických publikácií a fotografií moderného odievania pre domáce i zahraničné časopisy. Po skončení gymnázia v Trenčíne a v Ružomberku začal amatérsky fotografovať. Vyštudoval Vysokú školu ekonomickú a Univerzitu Komenského v Bratislave. Od roku 1945 fotografoval profesionálne. V roku 1954 vydal svoju prvú knihu. Člen Medzinárodnej federácie umeleckej fotogragie (FIAP) a držiteľ titulu EFIAP (Excellence de la Féderation Internationale de l'Art Photographique). V roku 1992 získal cenu redakcie magazínu GEO - Fotograf roka. Je považovaný za jedného z najlepších slovenských fotografov. Určitý čas pracoval aj ako asistent filmového režiséra, napr. pri filme Čertova stena. Pre módny časopis Móda pracoval ako jediný interný fotograf viac ako 30 rokov. Časopis bol vydávaný od roku 1950 Československým zväzom žien. Kállayove fotografie prvý krát zverejnil v letnom vydaní z roku 1956. S Módou pracoval do konca 80. rokov, medzi jeho ďalšie spolupráce patrili nemecké časopisy Saison a Sibylle a francúzsky Jardin des Mondes. V domácich a zahraničných časopisoch mal Kállay za tridať rokov publikovať viacej než 20 tisíc fotografií. V roku 2019 je plánované vydanie knihy Karol Kállay – Zaostrené na krásu zaoberajúcej sa Kállayovou módnou fotografiou.Seznam všech dosavadních řad a epizod najdete na naší stránce věnované podcastu.

Scénář: Viera Kučerová | Zvuk: Josef Kačírek Seznam všech dosavadních řad a epizod najdete na naší stránce věnované podcastu.

Druhý díl rozhlasového dokumentu o historii Slovenského národního divadla s divadelním historikem Ladislavem Lajchou. Tento dokument ve slovenštině byl součástí rozhlasového pořadu Džavotanie. Ladislav Lajcha (1932) po štúdiách divadelnej vedy na DAMU v Prahe pôsobil ako redaktor v rozhlase, v denníkoch Smena a Pravda a ako kritik spolupracoval s viacerými časopismi. Stál pri počiatkoch Divadelného ústavu v Bratislave (1962–1965), od roku 1970 až do vlaňajška pracoval v Umenovednom ústave SAV. Okrem odborných statí aj pre zahraničné časopisy publikoval obsiahlu historiografickú prácu najskôr ako účelový náklad v rokoch 1971–1975 Zápas o zmysel a podobu SND I–III, ktorá knižne vyšla v Divadelnom ústave roku 2003: Zápas o zmysel a podobu SND 1920–1938 (1. zv.) a Divadlo v rokoch vojny 1939–1945. Dokumenty SND (2. zv.); Súčasná slovenská scénografia (1977); monografie o scénografoch: Helena Bezáková (1971),František Tröster (1983, spolu s Jiřím Hilmerom a Alešom Zachom)a Ladislav Vychodil (1980). K dielu tohto scénografa z pohľadu vzájomnej spolupráce a inšpirácie s režisérmi sa znovu vrátil v monografii Ladislav Vychodil, ktorú na sklonku vlaňajška vydal Divadelný ústav s vydavateľstvom Slovenský Tatran. Rozhovor s divadelným historikom a kritikom Ladislavom Lajchom (http://www.litcentrum.sk/) Scénář rozhlasového dokumentu: Viera Kučerová Herci: Viera Kučerová, Richard Trsťan, Dušan Kollár Zvuk: Josef Kačírek Seznam všech dosavadních řad a epizod najdete na naší stránce věnované podcastu.

Slovenský spisovatel, překladatel a publicista, jeden z nejvýznamnějších poválečných prozaiků, jenž se nesklonil před výhrůžkami ani hrozbami a po celý život hrdě bojoval za svobodu a spravedlnost, a to nejen pomocí svých slov. Pořad vznikl ve Slovenské redakci RADIO FREE EUROPE v druhé polovině devadesátých let 20. století. Seznam všech dosavadních řad a epizod najdete na naší stránce věnované podcastu.

Pásmo o slovenském spisovatelovi Ivanu Kadlečíkovi. Vyrobila Slovenská redakce Radio Free Europe / Radio Liberty, 1998. Ivan KADLEČÍK sa narodil 8. apríla 1938 v Modre v rodine evanjelického farára. Základnú školu vychodil v Rači, zmaturoval na Jedenásťročnej strednej škole v Senci roku 1956. Vysokoškolské štúdium slovenského jazyka a literatúry absolvoval na Filozofickej fakulte Univerzity Komenského v Bratislave v rokoch 1956 – 1961. Pracovať začal v Košiciach v Mestskom archíve, potom nastúpil na základnú vojenskú službu a po jej skončení pracoval ako novinár v krajskej redakcii denníka Pravda v Košiciach. Popritom spolupracoval s Východoslovenským vydavateľstvom, podieľal sa na vzniku košického literárneho štvrťročníka Krok 66 a dvojmesačníka Krok 67, ktoré aj spoluredigoval. Roku 1968 sa presťahoval do Martina, kde bol v rokoch 1968 – 1970 šéfredaktorom kultúrneho dvojtýždenníka Matičné čítanie, od roku 1970 pracoval v Biografickom ústave Matice slovenskej. Pre politické postoje vyslovované najmä v publicistickej tvorbe ho roku 1971 zo zamestnania prepustili, vylúčili zo Zväzu slovenských spisovateľov a počas celého obdobia normalizácie nemohol publikovať. Roku 1977 sa presťahoval do Pukanca, kde pracoval ako vedúci v predajni Slovenskej knihy. Rokoch 1982 – 1990 pôsobil aj ako organista v evanjelickom kostole. Od roku 1990 bol zamestnaný v Ústave slovenskej literatúry SAV v Bratislave. Od mája 2004 je členom korešpondentom literárnej sekcie Bavorskej akadémie krásnych umení. Zomrel 15. júla 2014. Svobodná Evropa (plný anglický název Radio Free Europe/Radio Liberty, RFE/RL) je rozhlasová organizace vysílající zpravodajství do více zemí světa v různých jazycích. Svou misi Svobodná Evropa definuje jako prosazování demokratických hodnot a lidských práv podáváním informací v zemích, kde svobodná média jsou vládou zakázána nebo neúplně zavedena. Je financována grantem z rozpočtu Kongresu USA. Do roku 1972 bylo Radio Liberty financováno z rozpočtu CIA. Stanice RFE sama ovšem spadala pod kompetenci tzv. „Národní rady pro svobodnou Evropu“ (National Committee for a Free Europe). Slovenská redakce RFE/RL ukončila činnost 31. prosince 2003. Seznam všech dosavadních řad a epizod najdete na naší stránce věnované podcastu.

O tom, jestli existuje něco specifického na práci žen ve vědě. Z čeho lze čerpat inspiraci. Jak se daří skloubit osobní a profesní život Hosté: teoložka prof. Ivana Noble Ph.D., ETF UK doc. Ing. Vladimíra Petráková Ph.D. -biochemička, vedoucí vědecké skupiny na Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR, spoluzakladatelka organizace Czexpats in Science Moderuje: Mgr. Daniela BrůhováPořadeatel: Centrum péče o duši UK Místo konání: HYB4CITY, Kampus Hybernská Seznam všech dosavadních řad a epizod najdete na naší stránce věnované podcastu.

Záznam veřejné debaty z Kampusu Hybernská, která se uskutečnila 10. dubna 2024 v prostorách HYB4CITY. Pořadatelen akce bylo CENTRUM PÉČE O DUŠI UK.V současné proměnlivé a nejisté době se intenzivně vynořuje otázka: Jakou roli v konfliktech hraje náboženství? Mezináboženský kulatý stůl se židovským a křesťanským zastoupením bude hledat zdroje a možnosti, jak odolávat pokušení násilí. Moderátor: Pavol Bargár-teolog Hosté: Ivana Yael Nepalová-knihovnice Eva Vymětalová Hrabáková-teoložka Seznam všech dosavadních řad a epizod najdete na naší stránce věnované podcastu.