Jinej směr

Dneska se poprvý přesuneme od Designu k Výrobě. Všechno jsme viděli, pocítili, se všema mluvili a teď si to musíme nějak přebrat a rozhodnout se, kde začít makat. Tenhle most mezi Designem a Výrobou je většinou hrozně vysoko a v mlze. Jediná cesta na druhou stranu vede skrz Proč. A jediná odpověď na otázku proč ... je v dnešním dílu podcastu. :)

Končíme s produktovým designem a loučíme se vyprávěním o modrých oceánech z knihy Blue Ocean Strategy od W. Kim Chana a Renée Mauborgne. Buďte jako Duolingo. Ne. Buďte jako vy a vykašlete se na konkureční boj. Vyražte do modrých vod, kde na vás čekají lidé, kterým ještě nikdo nepomohl a problémy, které ještě nikdo nezkusil vyřešit tak, jako je vyřešíte vy. Příště začneme s vyráběním, kutáním.

V dnešním díle Jinýho Směru se budeme učit od jednoho z top restauratérů světa utrácet za zážitky. Ne naše, ale našich zákazníků. Will Guidara říká, že standard je očekávaný, jak hygiena, ale pohostinnost je pocit, ktery zůstává.Proč investovat 5 % rozpočtu do věcí, který nedávaj ekonomicky smysl? Nebo klidně i víc?Jak vypadá „hot dog na stříbře“ v mobilní aplikaci?Proč je lžička víc než kopeček?Ohřejte si se mnou vodu a jdeme zjistit, jak do vašich produktů dostat trochu „nerozumný“ lidskosti.

Designeři jsou zvyklý se vyhýbat zodpovědnosti za svoje dílo. Přitom jsou to oni, kdo stojí v první linii a mají moc přímo ovlivnit, co vznikne za produkt. Přinesou do světa pozitivní změnu, nebo pomůžou vytvořit další nástroj, který třebas nepřímo způsobí utrpení? S kým pracujete, je pak stejně důležitý, jako na čem. Design je dialog, který probíhá nejen mezi designerem a uživatelem, ale i (jestli ne hlavně) uvnitř týmu. To všechno si dneska řekneme nad knihou Mike Monteira, Ruined by Design a podívame se konečně na to, jak poznatky z minulých dílů pomalu obracet do reálných řešení a úkolů. Vklidu a nad šálkem Mechové Víly.

Dneska to bude o cestě, o journey, o putování zákazníka a uživatele. Nejcennější a nejvíc opomíjená součást UX Designu. To, jak dobře bude udělaná, dá smysl celýmu vašemu snažení, ale v praxi je na ní často "nejmíň času". Kontext je král a cesta je červenej koberec. Nebo tak něco.

Dneska si budeme povídat o tom, proč tolik produktů selže, protože maj designéři příliš velký ego a příliš málo trpělivosti. S Erikou Hall a knihou Conversational Design si ukážeme, jak se stát „naslouchačem příběhů“ a proč skutečná empatie musí bolet. Naučíme se rozlišovat mezi soucitem a statistikou a dáme si konkrétní úkol: jak si snadno vytáhnout mapu bolesti z prostýho popisu dne. Pomocí obyčejných slovních druhů.

Možná že AI UX agenti už brzo budou navrhovat pro jiný AI pracující agenty, ale my se vracíme k tomu, co nikdy algoritmus nepochopí. K lidský identitě, tmě v obýváku a srazu kamarádek v parku. K potřebám, který si sami možná ani neuvědomujeme. Prostě se s nima nějak vypořádáváme.V dalším díle podcastu Jinej směr se podíváme na krok č. 2 - Mapování Potřeb: Explore Their Needs, optikou designový bible Dona Normana. Co všechno stojí za jednou rozsvícenou lampou? Jak navrhnout použitelný dveře? A jak souvisí lavičky v parku s tím, jak dobře park slouží lidem?Udělějte si něco teplýho k pití a jdeme na to.

„One Size Fits All“ je mrtvý koncept. Proč jsou dnes prakticky všechny webové stránky pro svý návštěvníky nerelevantní? A proč se designerskej obor právě teď otřásá v základech (což je ta nejlepší zpráva roku)?V dnešním díle si dál rozvedeme o čem je probíhající AI revoluce v designu. Ona totiž AI není jenom generátor obrázků a postů na sítě, protože její skutečná síla leží v rozhraní, který vznikne pro jednu konkrétní vteřinu, vyřeší váš problém a pak zanikne.Ukážeme si, jak z „nástroje pro roboty“ udělat nástroj, který nám uvolní ruce pro to podstatný - potkávat se a žít společně tam venku.Obsah dílu:The Best Interface is No Interface: Proč nás Golden Krishna už v roce 2015 varoval před „myšlením založeným na obrazovkách“.Dynamický UI: Jak vypadá rozhraní, který se nesnaží být zprůměrovaná suma všech potřeb, ale odpovídá na konkrétní záměr.Empatie v datech: Jak souvisí karta Stand in Their Shoes z metodiky Three Body Product s tím, aby se AI z vašeho dotazu nezbláznila.Udělejte si něco horkýho k pití a jdeme na to.

Chci vidět bitvu lokálních AI vs korporátní AI monstra. Ale zatím si vystačím s produktama, který sloužej opravdovým lidem s opravdovýma potřebama a touhama.Další pondělí, další díl podcastu. Zkusil jsem ho rozdělit na tři části a jsem zvědavý na reakce. Jedna je věnovaná knize Convivial Toolbox od Sandersové a Stapperse z roku 2013. Vyšla jako pocta Ivanu Illichovi a jeho knize Tools for Conviviality ze sedmdesátých let minulýho století. Illich pojmenoval nástroje, který jsou družný, pospolný, ohleduplný - v češtině pro slovo Convivial není ekvivalent. Toolbox - bedna s nářadím z roku 2013 se pak věnuje tomu, jak takový nastroje vytvářet participativně, se spoluúčastí těch, komu budou sloužit. Vřele doporučuju. Odkazy jsou na mým LinkedInu.Druhá část se díva na dnešní AI. Pro většinu mimo obor je synonymem ChatGPT, Grok nebo Gemini. Geekové kóděj s Claude a nerdi si stavěj vlastní řešení. Právě o těch v podcastu mluvím jako o conviviálních nástrojích. Jsou lokální, soukromý, opravitelný a neničej planetu - jsou nezávislý. Uvádím pár příkladů, ale hlubší studium nechávám na vás.Na konci se dostaneme zase k Three Body Productu, mojí metodě, která pomáhá navigovat návrh, výrobu a uvedení na trh produktů, který maj člověka na prvním místě. Zůstáváme u kroku 1. Pro koho to je? Minule jsme si zkusili najít toho opravdovýho zákazníka, dneska mu dáme jméno a osobnost.Dík, že to posloucháte a budu moc rád za doporučení podcastu někomu, koho by to mohlo zajímat. Nejvíc ale ocením jakoukoliv kritiku nebo nápady, kam to dál posunout. Udělejte si něco horkýho k pití a jdeme na to!

Všichni mluví o technologiích a AI, ale my v Jiným směru hledáme to, co zůstává: člověka. V prvním díle naší cesty metodikou Three Body Product se podíváme na samotný startovní bod – tělo Designu.Zjistíte, že design není o výběru barev, ale o odhalení směru, jakým váš produkt půjde roky dopředu. A k tomu potřebujete jediný: pochopit, kdo je váš skutečný člověk, váš zákazník.Co se v tomhle díle dozvíte?Zákazník vs. Plátce: Proč se při designu svatby musíte dívat na hosta a ne na nevěstu?.Franta v montérkách: Jak změnit suchý byznys zadání o párování faktur na lidský příběh, co šetří peníze i nervy.Symbióza v parku: Jak navrhnout prostor "pro všechny" tak, aby se v něm skejťáci i senioři cítili jako doma, a přitom si nelezli do zelí.Karta č. 1: Pick Your People: Praktický návod, jak z chaosu davu vybrat ty správný lidi a proč je důležitý je pojmenovat.Design má hledat to, co nás spojuje. A když začnete takhle uvažovat, zjistíte, že toho máme společnýho mnohem víc, než si myslíte.Díky za poslech! PS: Jinej směr se teprve rozjíždí, takže budu moc vděčnej za sdílení a vaše reakce. Napište mi na [email protected] nebo si mě najděte na LinkedInu. Mějte se hezky a udělejte dneska někomu radost. Třeba sobě.

Ahoj, tady nám to všechno pěkně začíná. Kromě úvodu a stavu promoření AI na LinkedInu a sociálních sítích obecně se dozvíte, co jsou čtyři základní lidský stavy, obavy, úzkosti, který se snažím podchytit v designech. Myslet na ně a udělat pak něco, co dává smysl. Něco, co lidem, pro který designuju, řekne, že na nich záleží.