Jste normální !?

Herectví a divadlo ji provází celým životem. Vystudovala pražskou hereckou konzervatoř, hraje, režíruje a věnuje se pohybovým spolupracím. Anička a Monika do studia ale Míšu Váňovou pozvaly z úplně jiného důvodu. Působí totiž jako herní specialistka v paliativní péči dětí i dospělých.Tuto u nás zatím dobrovolnickou činnost se Míša snaží průkopnicky razit a bojuje za to, aby byla legislativně ukotvena a v budoucnu se stala regulérní pracovní pozicí. Co jí tato psychicky nesmírně náročná práce vlastně přináší? A jak se člověk vůbec dokáže vyrovnat se smrtí, která je při takovém povolání na denním pořádku?Poslechněte si silný a upřímný rozhovor o tom, že i na konci života má hra a radost své důležité místo.

Její první manželství skončilo, protože se chtěla věnovat divadelní kariéře. U druhého partnera poznala na vlastní kůži jak jedná manipulátor, který by měl hledat spíš terapeuta než partnerku. Zažila psychické i fyzické násilí. Čekala, že se jí omluví, přitom omlouvala ona jeho. Po jednom z jeho útoků skončila v nemocnici. Lékařům řekla, že upadla na hranu stolu, když se houpala na židli. Po čase začala mít pocit, že si za to může sama. Vyhrožoval jí, že jí vezme dceru, když si bude stěžovat. Nakonec musela utéct s dětmi z vlastního domu. Všechno pečlivě naplánovala, ale dodnes nemá vyhráno. Stále čeká na další stání. Soud jí nařídil dělit se s manželem o dceru v době, kdy jí stále kojila. Paní z organizace, která má podporovat děti, řekla její dceři, že za tuhle situaci může maminka, protože to nechala zajít moc daleko. Psycholog jí naznačil ať se zkusí změnit, aby manželovi víc vyhovovala. Jak se jí daří dnes? Má to nejhorší za sebou? Dá se říct, že český systém ochrany a spravedlnosti devalvuje a sekundárně viktimizuje oběti domácího násilí? Posuďte sami při poslechu rozhovoru Aničky a Moniky s herečkou a zpěvačkou Michaelou Noskovou v dalším dílu podcastu Jste normální!?

V dalším díle podcastu Jste normální přivítaly Anna Fixová a Monika Timková hostku, která má hodně velký záběr, a tak probraly fakt hodně témat. Psycholožka a koučka Hana Mezerová původně snila o dráze patoložky, ale nakonec vystudovala psychologii s přesvědčením, že i psycholog v podstatě lidi "pitvá". Díky zkušenostem z bezpečnostních sborů a psychologické diagnostiky dokáže rychle proniknout do vzorců chování svých klientů, jimž nejčastěji pomáhá s nedostatkem sebedůvěry, vztahovými problémy a komunikací. Hana vydala knihu O lásce a lidech, a také poskytovala psychologickou pomoc účastníkům reality show Naked Attraction, kterou uváděla naše moderátorka Monika Timková. Poslechněte si, jaká byla její role v zákulisí natáčení takto otevřeného pořadu, co si myslí o tom, jak lidi dokážou mluvit o sexu, a jak by sexuální výchova na školách měla být hlavně o lásce a o těle.

Projekt Nevyhasni si klade za cíl snižovat statistiku lidí trpící syndromem vyhoření tím, že šíří osvětu, normalizuje téma duševního zdraví a vytváří funkční systémy prevence. Konkrétně se zaměřují na vzdělávání skrze workshopy a programy pro školy i firmy, publikují online obsah s praktickými tipy a sdílejí příběhy, aby bořili zažité stereotypy. Anička a Monika se zakladatele projektu Davida Fiedlera ptaly nejen na to, jak se s vyhořením sám vypořádal, ale i na to, komu Nevyhasni pomáhá a jakými konkrétními kroky chce do budoucna otočit negativní trend v české společnosti. Nenechte si ujít inspirativní díl plný naděje a praktických rad, jak pečovat o svou mentální kondici.

Psycholožka a psychoterapeutka Lucie Papíková má výcvik v Gestalt terapii. Svým klientům nabízí poradenství v otázkách vztahů, sebevědomí, úzkostí, depresí, stresu a emočního prožívání. Pracovala ve stacionáři s lidmi, kteří trpěli hraniční poruchou osobnosti. Věří, že každý máme zdroje a možnosti, jak sám sobě pomoci ke spokojenějšímu životu, ale ne vždy nám jsou však tyto zdroje přímo dostupné, protože nás nikdo neučil se v nich vyznat či je efektivně využívat. S Aničkou a Monikou mluví nejen o svých zkušenostech terapeutky, ale i o tom, jak si v dnešní době zachovat klid a duševní pohodu.

Poprvé se napil šestnácti letech. Na DAMU prý skoro nevylezl z hospody. Po skončení studia se nechytl v pražském divadle, protože nechtěl vstoupit do komunistické strany. Šel do západočeského divadla a později začal dělat z s Evou Holubovou humorné loutkové divadlo. Nakonec hrál v Divadle na zábradlí seriózní role v režii Petra Lébla. Celou tu dobu pil, a v tehdejším režimu nebyl sám. Čím zajídal vodku, aby z něj nebyla cítit? Co mu řekl Jack Nicholson, když se s ním setkal? Co mu řekli kolegové po sametové revoluci, když už alkoholu bylo moc? Kdy alkoholik pochopí, že má problém? A kolik stojí odvykačka pro herce jeho formátu?S Aničkou a Monikou šel Bohumil Klepl do hloubky v podcastu Jste normální.

Orientuje se na práci s nevědomím, emocemi, tělem, myšlenkami a chováním. Nezabývá se pouze symptomy, ale snaží se řešit i příčinu problémů, které jsou často na nevědomé úrovni. Ve své práci propojuje psychodynamickou psychoterapii, kognitivně-behaviorální terapii, koučink, terapeutické přístupy zaměřené na tělo a emoce a hypnoterapii. Co je to vlastně hypnóza, na co účinkuje, jak funguje a kdo je vůči ní imunní se dozvíte díky moderátorkám Aničce Fixové a Monice Timkové v dnešním díle podcastu Jste normální!?

Od svých osmi let vyrůstala pod vlivem sekty, která vznikla kolem léčitele Richarda Šiffera z Kutné hory. Příběh, který se zapsal do dějin české kriminalistiky, psychiatrie, novinařiny i soudnictví jako Kauza kutnohorské sekty. Richard původně Lucii léčil ekzém na rukách a postupně si podmanil velkou část její rodiny i jí samotnou. Sama nebyla svědkem toho, kdy zemřeli dva Richardovi zfanatizovaní stoupenci ani když Richarda jeho vlastní přání usmrtily jeho dvě blízké členky sekty – učitelka a lékařka. Nějaký čas dokonce ani nevěřila, že Richard skutečně zemřel. Střádala si peníze na to, až k němu zase půjde na léčení. Když příběh skončil před soudem a v médiích, postupně jí došlo, že byla dlouhé roky manipulována, a začala se podrobovat terapii. Dnes bez studu šíří svůj příběh a pomáhá lidem, kteří se dostávají z područí manipulace. Má podcast Zmagořená a instragramový kanál @Zmagorenaa. Aničce a Monice vyprávěla nejen to, jak její život pod vlivem Richarda probíhal, jak jí narušoval osobní život a milostné vztahy, ale také to, jak se to podepsalo na její psychice a jak se z toho vlivu postupně dostávala. Chcete-li vědět o příběhu kutnohorské sekty víc, pusťte si podcast Českého rozhlasu Stoupenci.

Michal nám minulý týden napsal zprávu: "Před třemi lety u mě v 28 letech naplno propukla úzkostně-depresivní porucha, syndrom DPDR (depersonalizace + derealizace, ale to znamená, že v tomto stavu jste 24/7) a díky tomu se u mě rozjelo velmi těžké OCD. Momentálně mohu říct, že po těch třech letech boje, léků, terapií, meditací a všeho možného začínám být zase ten člověk, co dříve. A jsem momentálně ve stádiu, že hledám způsoby, jak svůj příběh sdílet. Nemám moc jak - na rozhovory mě jakožto obyčejného člověka, který se živí programováním, moc nezvou a sám nemám na sítích takový dosah, aby to někoho zajímalo." Tak jsme ho pozvali. Poslechněte si jak se projevuje depersonalizace a derealizace a čím si to možná Michal způsobil.

Studoval střední školu se zaměřením na fotbal. Během studia začal poprvé užívat alkohol aby zapadl do kolektivu. Později, po rozchodu s přítelkyní a coming outu, pil hlavně pivo. Po pár letech divokého života plného večírků skončil na 2 litrech vodky denně a kokainu, který mu pomáhal fungovat i v opilosti. Protialkoholní léčbu mu doporučovali lidi z práce i jeho máma. Nakonec se nechal na tři měsíce hospitalizovat na oddělení závislostí v psychiatrické léčebně v pražských Bohnicích. Po skončení léčby se přestěhoval a změnil práci, aby mu co nejméně věcí připomínalo minulost a nelákaly ho spadnout do stejných zlozvyků. Do dnes každý měsíc chodí na skupinové terapie. S kamarádem Petrem založili podcast Sober Heroes, kde mluví o novém životě jako abstinenti. Jejich cílem je prohlubovat si vlastní terapii a pomáhat lidem, kteří buď bojují se závislostí, nebo potřebují podporu v abstinenci.

Possttraumatická stresová porucha (PTSD) se jako duševní onemocnění klasifikuje od roku 1980, kdy jím nejvíce trpěli američtí vojáci vracející se z války ve Vietnamu. Posttraumatickým syndromem může ale trpět kdokoli, kdo byl dlouhodobě vystaven traumatickým zážitkům. Novinář a spisovatel Jakub Szántó byl nucen zvládat svědectví hrůz v době, kdy váleční zpravodajové neměli dostatek informací o vyrovnávání se s traumaty, ani náležitou psychickou pomoc po návratu domů. Reportoval o americké okupaci Iráku, byl v Rusku v době čečenské války, při teroristickém útoku v moskevském divadle na Dubrovce, jako blízkovýchodní reportér žil s rodinou v Izraeli v době druhé palestinské intifády, byl na počátku ruské války na Ukrajině a na mnoha dalších místech, kde bublaly či zuřily válečné konflikty. Jak se u něj projevoval posttraumatický syndrom, proč nepomohlo řešit ho po návratu alkoholem ani bojovým sportem, jaké obrazy ze vzpomínek nikdy nevymaže, kvůli čemu brečel, proč má problém najít psychoterapeuta, a kdy už to nevydržel a vyhledal psychologickou pomoc? O tom všem, i o své nové knize "Mezi mlýnskými kameny - Gaza a její příběh", mluvil Jakub Szántó s Aničkou Fixovou a Monikou Timkovou v dalším dílu našeho podcastu Jste normální!?

Přála si natočit takový film, který by chtěla vidět, když podstupovala přípravný kurz na adoptivní rodičovství. Její dokument Nejseš moje máma, který 8. dubna 2025 uvedla Česká televize, ukazuje strasti náhradního rodičovství v případech, kdy se rodičům začnou dít nečekané životní zvraty. Adoptivní dítě, které k nim nemá vytvořenou citovou vazbu, tak může najednou chtít z nestabilního prostředí zmizet. Jak se Markéta vypořádávala s odchodem dcery, kterou si vzala z dětského domova v jejích pěti letech? Jaké životní katastrofy spustily krach vztahu matky a dcery? Co je to porucha citové vazby u dětí a jaké psychické dopady to může mít na rodiče, kteří dělají co mohou, a přesto cítí, jak selhávají? Nečekaně upřímný rozhovor režisérky Markéty Oddfish Nešlehové, který dává odpovědi na otázky i kritikům filmu, přinášíme s Monikou Timkovou a Annou Fixovou v podcastu Jste normální.

Pracovala jako učitelka angličtiny a tělocviku, potom jako ředitelka na ministerstvu, inspektorka sociálních služeb, a účastnila se jednání o právech osob se zdravotním postižením v rámci Rady Evropy a OSN. V současné době dělá doktorát v oboru Pedagogická a školní psychologie a k tomu opět učí a dělá výchovnou poradkyni. To všechno s diagnózou Periodická (rekurentní) depresivní porucha. Když dítě potřebuje pomoct, musí někdy překročit předpisy. Sebepoškozují se spíš holky nebo i kluci? Pořád se děti řežou, nebo teď “frčí” předávkování paracetamolem? Může za to zrychlená doba, nezájem rodičů nebo Covid? O tom, jak se netolismus (závislost na elektronických zařízeních a virtuálních drogách) podepisuje na duševním zdraví dětí, a kam se posílá dítě, které si nenechá výchovně poradit, řeší s Annou Fixovou a Monikou Timkovou náš 21. host Klára Kargerová.

S manželem se jim narodila dcera, která se v jednom roce začala projevovat jinak, než se chová většina dětí. Tereza měla podezření, že její dítě může mít poruchu autistického spektra a začala hledat pomoc. S tím, co nabízí běžný český zdravotnický systém nebyla spokojená. Od lékařů dostala jen diagnózu a více méně žádné další instrukce. Proto se rozhodla pátrat dál. O své cestě tím, co všechno se dá dělat pro autistické děti, jak všelijak se autismus může u dětí projevovat, jak se to v roli rodiče dá přežít, a jak je připravena na budoucnost s dospívající autistickou dcerou, vyprávěla moderátorka Tereza Tobiášová Aničce Fixové a Monice Timkové v dnešním dílu podcastu Jste normální!?

Adiktologie je věda o závislostech, jejich původu, léčbě, výzkumu a prevenci. Klinická adiktologie se zužuje na práci s klientem. Psychoterapeutka a adiktoložka Lucie Zobač pomáhá lidem bojujícím se závislostmi už sedmnáct let. Psychoterapeutický výcvik ve skupinové integrativní psychoterapii dělala ve Skálově institutu. Stála u zrodu zavedení adiktologie v ochranném léčení ve Věznici Rýnovice za což dostala v roce 2019 čestné uznání Ministerstva spravedlnosti. Kde je hranice mezi uživatelem a závislým? A jaké návykové látky si myslíte, že máte pod kontrolou vy?

Velkou část života pracoval v umění, v období Covidu se ale všechno začalo měnit a on připustil, že jestli něco v životě člověk s diagnózou ADHD opravdu potřebuje, je to řád. Změnil svojí životní cestu a učí matematiku, která jeho ADHD myšlení uklidňuje. Jak může fungovat v praxi, když žákům přiznáte svou diagnózu? Jsou dnešní mladí lidé jiní, než byli před dvaceti lety? A jak svoje duševní problémy komunikovat se svou blízkou rodinou? Všechny odpovědi najdete v tomto díle.

Tvrdí, že na akutní deprese zaberou nejlépe elektrošoky. Lidé, kteří o psychiatrii nic nevědí, si o ní mohou myslet, že je jako sestra Ratchedová z Přeletu nad kukaččím hnízdem. Jako lékařka na příjmu v psychiatrické nemocnici v Bohnicích si ale občas připadá jako Dr. House. Často není jasné čím trpí člověk, kterého přiveze sanitka nebo který přijde pro pomoc z posledních sil. Říká, že při studiu na medicíně viděla různé operace a transplantace, ale největší utrpení viděla u lidí, kteří mají bolest duše. Proč bylo dříve víc paranoiků, proč na truchlení nepomáhají antidepresiva, proč dnes potřebují psychiatra děti a adolescenti víc než dřív, a jak funguje léčba pomocí ketaminu? Na to se ptá Anna Fixová a Monika Timková psychiatry Dagmar Stoszkové v další epizodě podcastu Jste normální?

Matěj Lipský hraje od 16 let metal, je ředitelem centra sociálních služeb Tloskov, a jako certifikovaný muzikoterapeut a výzkumník slaví světové úspěchy. Pokud muzikoterapii vnímáte spíš jako ezoterismus, tak se pletete. Může vám jí totiž předepsat třeba i kardiolog. Čím je vybavená ordinace muzikoterapeuta? Jak se dá zahrát úzkost nebo strach? A jak zní radost? Jde přijímat muzikoterapii jen pasivně, tedy jen poslouchat hudbu? A má nějaký vliv, když zpíváme nenarozenému miminku?  Na to se ptá v dnešní epizodě Monika Timková a Anna Fixová.

Lucie Šaléová od šestnácti let bojuje s poruchou příjmu potravy, a několikrát kvůli tomu skončila v nemocnici. Své trable řešívala i alkoholem, ale teď už několik let abstinuje. Pod vlivem alkoholu se stala také obětí znásilnění, což byla jedna z věcí, které řešila na terapii. Jak se vyrovnávala s těmito těžkostmi? Co jí do života přinesla terapie? A jak se díky usilovné práci na sobě cítí dnes? Na to se v podcastu Jste normální!? ptá Anna Fixová a Monika Timková.

To, že je její manžel nejspíš narcistní manipulátor zjistila až když s ním měla dceru. Zakazoval jí dceru chovat a pusinkovat. Stopoval jí kojení. Když dcera plakala, řekl jí ať k ní nechodí a nechá jí vyřvat. Komentoval jak se tváří a říkal jí, že je hloupá. Poroučel si jak má chodit oblékaná, jakou barvou má mít nalakované nehty i jakou má mít barvu vlasů. Dělala všechno možné, aby se mu líbila, přesto od něj občas slyšela že je prase a špína. Říkal jí, že je doma bordel, i když měla navařeno a naklizeno. Trestal jí ponižováním a mlčením. Lásku a cit jí dával po drobkách. Izoloval jí od kamarádů a blízkých. Párkrát chtěla odejít, ale neměla kam. Celou výplatu odevzdávala jemu. Na linku bezpečí zavolala až když jí fyzicky napadal a vyhazoval z domu.

Dramaturgyně a překladatelka Silvie má ADHD diagnostikovanou teprve 9 let. Diagnóza jí pomohla uvědomit si, že její impulsivita, dysregulace emocí, střídání nesoustředěnosti a hyperfokusu, nebo potřeba mít neustálý přísun nových vjemů z ní nedělá tu nenormální. Jak se žije s ADHD, tedy poruchou nedostatku pozornosti a hyperaktivity v dospělosti? Projevuje se u dospělých stejně jako u dětí? Hraje v projevech ADHD roli genetika, nebo současný zrychlený životní styl a rozfragmentovaná pozornost při sledování sociálních médií? Jak se léčí nebo reguluje ADHD?

Mentální anorexie je osobní téma Moniky. Proto si s Aničkou pozvaly Terku, která na svém instagramovém kanálu @theresa_fitness162 ukazuje svůj život s touhle život ohrožující diagnózou. Anorexie spočívá ve zkresleném vnímání vlastního těla a způsobuje touhu po různých způsobech omezování příjmu potravy. Nejčastěji vzniká v dospívání a nelečená může způsobit trvalé následky v podobě kardiovaskulárních onemocnění, řídnutí kostí, neplodnost, poruchy spánku, záněty, poškození orgánů a předčasnou smrt. Je to duševní onemocnění, které se asi nejviditelněji manifestuje ve fyzickém těle.

Herečka Hana Kusnjerová žije s panickými atakami. Co všechno jí vzaly a možná i daly? Jaké všechny terapie podstoupila a jaká jí čeká teď? Pomůže jí ketamin? Panická porucha se řadí mezi úzkostné poruchy a vyznačuje se opakovanými záchvaty intenzivní psychické i fyzické nepohody. Záchvaty způsobuje chronický stres. Přicházejí ale nečekaně, bez zjevné příčiny, obvykle v době, kdy tělo i mysl odpočívají. O to intenzivněji je člověk prožívá, nerozumí co se s ní/m děje, a často ataky mylně zaměňuje za srdeční nebo mozkovou příhodu. Někdo mívá i pocit, že umírá.

Začal cvičit jógu, aby zahnal bolesti způsobené vyhřezlou ploténkou. Časem zjistil, že na bolesti pomáhají i meditace, a přihlásil se na kurz. Dnes je majitelem jógového studia Yogame a vede různé druhy meditací. Ty nám můžou pomoci nejen zaměřovat se na přítomný okamžik a vlastní dech, čímž se zklidní tělo i mysl, ale pomůže i s tím, abychom dovedli snáze bořit nezdravé vzorce myšlení a chování v běžných životních situacích. Podstatou všímavosti je uvědomování si toho, co děláme, o čem přemýšlíme, jací jsme, proč děláme určitá rozhodnutí, čím si škodíme a čím prospíváme. Meditace je tréninkem k tomu, abychom díky poznání sebe sama mohli dělat lepší rozhodnutí, porozuměli motivacím ostatních lidí, žili v souladu s tím, co nám osud přináší do života, a dokázali toho k prospěchu sebe, svých blízkých i celé společnosti. Honza není profesí psycholog ani zdravotnický pracovník, ale pomáhá sdílením vlastních zkušeností na cestě k vnitřnímu smíření a klidu. Aničce a Monice ukázal názorně, jak taková meditace zaměřená na tělo - body scan, může fungovat.

Je autorkou předlohy divadelního představení Já, diagnóza. V podcastu Jste normální mluví s Aničkou a Monikou o tom, proč před necelými třemi lety přestala pít. Když se napila alkoholu, byla plná energie a bavila celou společnost. Dlouho s alkoholem neměla problém, protože ho zvládala a nebyla nebezpečná ani sobě, ani okolí. Během Covidu se ale, tak jako řada jiných lidí, “rozchlastala” i doma. A tam někde začal sešup dolů. Čekala na nějaký impuls, který by jí závislosti na alkoholu zbavil. Ten přišel v momentě, kdy jí ředitel divadla před premiérou řekl, ať už do práce nechodí a jde se léčit. Tři měsíce na léčení pomohly. V léčebně hodně plakala. Říká, že označení alkoholička jí nevystihuje, nemá ho ráda. Její diagnózou je F102 - Poruchy chování způsobené užíváním alkoholu, syndrom závislosti. Dnes místo pití jezdí na skejtu a hodně spí. A připadá si normální.

V zrcadle svojí poruchu nepoznala. Že je moc hubená jí došlo až když to o ní napsal bulvár a viděla svoje fotky v časopise. Říká, že už skoro nepláče, ale v tomto rozhovoru měla slzy v očích několikrát. Tenhle díl podcastu by chtěla slyšet, když jí bylo 14 let, aby jí došlo jak nebezpečná její diagnóza může být. V rozhovoru řekla “Tahle nemoc nemá výsledek. Tahle nemoc je jen kopání si vlastního hrobu.” I když už jí přestalo bavit být nemocná, sama ví, že ne všechno půjde vrátit zpátky. I přesto dovede být šťastná a radovat se ze života. Spoluzakladatelka podcastu Jste normální!? Monika Timková mluví o poruchách příjmu potravy.

O tomhle rozhovoru Anička říká, že je zatím nejupřímnější, který o svých depresích vedla. Jak se na jejím duševním zdraví podepsala absence otce nebo tvrdý drill v základní umělecké škole? Jak často se opakují propady do depresivních epizod, a jak jí pomáhají léky a psychoterapie?

Vyrůstal jako gay v 80. letech. Žije od puberty s depresemi a úzkostmi. Péče psychiatra a častá výměna léků u něj jako u teenagera vyvolala psychózy a dovedla k pokusu o sebevraždu. Od té doby měl ještě dva životní propady, které ho kvůli nespavosti vyřadily z běžného provozu na několik týdnů a musel znovu začít brát léky. Přesto dokázal žít bez léků až 10 let a bojoval s depresemi jinak. Má zkušenosti s britským systémem první psychologické pomoci, prošel dlouhodobou kongnitivně-behaviorální terapií (systém Acceptance and Commitment), naučil se mindfulness meditace a práci s dechem. Ty mu teď pomáhají přežívat běžné návaly úzkostí a středně silné epizody depresí. Je zakladatel projektu Jste normální!? a jeho příběhem startuje triáda rozhovorů s tvůrci podcastu. Další rozhovory s Aničkou Fixovou a Monikou Timkovou budou následovat.

Je toho na vás moc? Doléhá na vás předvánoční shon, deadliny nebo nepříjemný pocit z očekávaného setkání s rodinou? Kde najít pomoc, když nás přepadne záchvat paniky, úzkosti nebo deprese? Jaký je rozdíl mezi psychiatrem, psychologem, psychoterapeutem nebo koučem? Pomůže nám psychoanalýza, gestalt terapie, psychodynamika, dasiensanalýza nebo kognitivně behaviorální terapie? Co všechno musejí specialisté vystudovat aby vám mohli bezpečně pomáhat?

Lucie Levá alias Lusiet  @lusiet_leva  bojuje opakovaně s rakovinou. Jak pracovala s počátečním šokem při prvním sdělení diagnózy? Jak uklidňuje mysl, která hledá záchranu a občas si představuje to nejhorší? Co si myslí o kyberšikaně, kterou jako onkologická pacientka zažívá? Co můžeme a nemáme říkat někomu, kdo bojuje se smrtelnou nemocí? Jak správně reagovat, abychom neublížili?

Lidé trpící narcismem mají o sobě představy, které neodpovídají jejich opravdovému vrozenému vnitřnímu já. Ať už se chovají povýšeně, manipulativně nebo jako oběť, která na sebe strhává pozornost, často nevědí proč jednají tak zvláštně. Přesto, nebo možná proto, dovedou značně ubližovat svému okolí i sami sobě. Marek nemá diagnostikovanou narcistní poruchu osobnosti, ale pokusil se o sebevraždu, a v průběhu terapií i následného studia psychologie zjistil, že jeho chování mělo nezřídka narcistní rysy. S Monikou a Aničkou se pokouší rozklíčovat důvody vzniku narcistních projevů a jejich mechanismy ve vztazích.

K diagnóze Maniodepresivní alias Bipolární porucha se David Svoboda dostal až poté, co byl nesprávně diagnostikován jako Obsesivně-kompulzivní. Prošel mnoha dramatickými životními zvraty. V manické fázi prohrál spoustu peněz, v depresi nabral 40 kilo, ale nejtragičtější událostí života byl jeho pokus se o sebevraždu podřezáním krku. Vše přežil a dnes o všem otevřeně píše na blogu zpovedblazna.cz a v knihách Citlivá zpověd jednoho blázna, a Ještě citlivější zpověď jednoho blázna. Aktuálně píše knihu Šest duší u jednoho stolu - šest příběhů u jednoho terapeutického stolu. Můžete ji podpořit na Hithitu: https://www.hithit.com/cs/project/13040/budte-u-vzniku-knihy-6-dusi-u-jednoho-stolu

Začalo to citlivostí na neshody jejích rodičů. Emoce, které cítila, se zdály nesnesitelné. Bála se, že nikdy neskončí. Jediné, co přinášelo úlevu, byla bolest. Sebepoškozovala se. Jaké je žít s hraniční poruchou osobnosti (známou také jako emočně nestabilní porucha osobnosti), k tomu vystudovat Divadelní fakultu AMU a nakonec se vrhnout na studia sociální pedagogiky, nám přišla vyprávět Klára Hauserová.

Na čem všem vznikají závislosti? Kdy jsou vína nebo piva po práci na relax už nebezpečná a jak zjistíme, že máme závislost třeba na sociálních sítích nebo pornu. Proč je pro nás přijatelnější zapíjet žal a naproti tomu brát antidepresiva vnímáme jako stigma? Psychoterapeuta Jana Žídka zpovídají Anna Fixová a Monika Timková.

Proč přestal pít? Jak mu alkohol ovlivnil kariéru a vůbec život. Čeho lituje? Proč nemá rád, když se říká, že je vyléčený alkoholik? A co preferuje místo toho? Fotbalového hráče, trenéra, předsedu fotbalového svazu a expertního komentátora O2TV Sport se bez zábran ptaly Monika Timková a Anna Fixová.

Jaké bylo, když na její nemoc poprvé upozornil její přítel? A jak časté jsou poruchy příjmu potravy v modelingu? Na to všechno se ptají herečky Anička Fixová a Monika Timková v tomto dílu podcastu Jste normální!?

Poslechntěte si rozhovor Aničky Fixové a Moniky Timkové s psychoterapeutem Janem Žídkem o tom, čemu se dá říkat "normální" a z jakého pohledu to můžeme posuzovat. A také o rozdílech mezi psychologií, psychoterapií a psychiatrií, a co dělat, když potřebujeme psychologickou první pomoc.

Je přirozené, když chce být herečka hubená? Kde jsou hranice zdravé a nezdravé váhy? Poslechněte si kým trávila Monika Timková v dětství nejvíc času, jak hluboká je její empatie, z čeho pramení její porucha příjmu potravy a proč se rozhodla nastoupit do projektu Jste normální!?

Kde jsou hranice melancholie a kde už začíná hluboká deprese, na kterou zaberou jenom léky? Příběh "hvězdy Ulice" chtěla vyprávět bulvární média, tak se Anička rozhodla vyprávět o tom sama, bez senzacechtivosti. Pomůže sdílení jejího příběhu někomu, kdo se cítí ve svém smutku a pocitech marnosti sám? Poslechněte si proč se rozhodla věnovat svůj čas projektu Jste normální!?

Co mají společného FAMU, rozhlas, televize, deprese, úzkosti a psychózy? Daniela. Poslechněte si, co prožil, jak se z toho dostal, a proč se rozhodl věnovat energii projektu Jste normální!?