(Ne)bezpečí

(Ne)bezpečí Ondřeje Kundry #64: Kvůli ruské válce na Ukrajině je pro ruské tajné služby obtížné přímo pronikat na území Evropské unie. Stále častěji proto rekrutují běžné občany, aby jim zadávali různé úkoly. Estonská kontrarozvědka KAPO je dlouhodobě v Unii nejúspěšnější v jejich lovení. „Estonci sebevědomě tvrdí, že se nedají bez boje. Ať už se týká ruské špionáže nebo vojenského konfliktu,” říká v nové epizodě velvyslanec v Tallinnu Zdeněk Beránek

Ne)bezpečí Ondřeje Kundry s Nadiiou Ivanovou z Člověka v tísni o ohrožení neziskových organizací chystanou změnou legislativy.Podle Nadiii Ivanove, ředitelky Centra pro lidská práva a demokracii Člověka v tísni, je povinný registr neziskových organizací financovaných ze zahraničí, který prosazují vládní poslanci, drastickým zásahem do jejich fungování. Stejně jako v Rusku nebo Gruzii by úřadům mimo rozhodování soudů umožňoval vysokými pokutami zastavovat jejich činnost; může jít přitom jen o první krok k omezení občanské společnosti. Co proti tomu chtějí její zástupci dělat? A myslí si, že nakonec zákon skutečně projde? Odpovídá v podcastu (Ne)bezpečí Ondřej Kundry.

(Nebezpečí) Ondřeje Kundry #62: S náměstkem bývalé ministryně obrany a bezpečnosti, expertem Janem Jirešem. Ten systematicky upozorňuje na dramaticky snížený obranný rozpočet a varuje, že to může mít dopad na bezpečnost každého z nás. „Systém evropské kolektivní obrany unese jednoho nebo dva parazity, ne víc. V takovém případě hrozí, že se rozpadne," varuje v další epizodě podcastu (Ne)bezpečí. Co říká k rozpočtu Babišovy vlády? Jak moc se liší od té Fialovy?

(Ne)bezpečí Ondřeje Kundry: Absolutní fiasko Moskvy - tak by se daly podle spisovatelky a novinářky Adély Knapové shrnout čtyři roky válčení Ruska na Ukrajině. Válku sleduje už dva roky z blízka, z druhého největšího ukrajinského města Charkova, které je Rusy pravidelně ostřelováno. Rusko ale Charkov, stejně jako řadu dalších ukrajinských měst, nikdy nedobylo, proto se jeho obyvatelům snaží alespoň co nejvíc znepříjemnit život. Letos především ostřelováním energetické sítě, kdy v tuhých mrazech uvrhlo miliony Ukrajinců do zimy a tmy. Charkovany to nepřimělo k odchodu, paradoxně jich více do města přišlo. Proč? A jak Ukrajinci vnímají novou českou vládu, která zmenšuje pomoc napadené zemi? Ve 60. epizodě Adéla Knapová mluví i o tom, jak píše ve válce své knihy, proč je pro ni důležité zůstat na místě a proč je Charkov nejzajímavějším kulturním městem na Ukrajině.

(Ne)bezpečí #60 s europoslancem Luďkem Niedermayerem z TOP09 o summitu Evropské rady, miliardách eur pro Ukrajinu a otázkách nad využitím zmražených ruských aktiv na pomoc zemi napadené Ruskem.„Babiš říká - podpoříme, ale nezaplatíme. Ovšem někdo to zaplatit musí,“ podotýká český europoslanec a někdejší viceguvernér ČNB Luděk Niedermayer, podle kterého ovšem summit Evropské rady potvrdil silnou vůli Evropské unie nadále podporovat Ukrajinu odolávající ruské válečné agresi. Kde Evropa vezme slíbených 90 miliard eur na pomoc Kyjevu? A kam dospěla debata o využití zmražených ruských prostředků ve výši stovek miliard eur v evropských finančních institucích? Nejen na to se ptal Ondřej Kundra v podcastovém rozhovoru.

(Ne)bezpečí #59 s herečkou Sarah Haváčovou o tom, proč ji armáda netankovala a proč musela do služby v ní dozrát Herečka Sarah Hlaváčová letos vstoupila do aktivních záloh. Zacházet se zbraní pro ni nebylo snadné. "Nešlo mi to, probrečela jsem to. Musela jsem se s ní nějakztotožnit a skámošit. Někdy jsme si připadala jako Mr. Bean, jak jsem byla nemotorná," popisuje svůj výcvik. Co ji přimělo jít do armády, jak se dívá na ruskou válku na Ukrajině a proč si myslí, že může přijít i do Česka. Ptal se Ondřej Kundra.

(Ne)bezpečí #58: Se Šimonem Pánkem o rizicích omezování neziskového sektoru i pomoci Ukrajině.„Neziskové organizace doručují služby a pomoc v hodnotě sto dvacet pět miliard korun za rok a čerpají na to desetinu. Pokud stát bude chtít všechny tyto služby zachovat a zároveň rozhodne, že neziskové organizace nejsou ty správné, tak bude muset vyčlenit odhadem nejméně o padesát procent víc financí na stejný objem služeb, protože půjde-li to ziskové organizaci, tak samozřejmě majitelé budou chtít zisk. To je podstata podnikání. Jestli si takhle představuje budoucí vláda šetření, tak to šetření není, právě naopak,“ říká ředitel Člověka v tísni Šimon Pánek. V podcastovém rozhovoru s Ondřejem Kundrou dále mluví o pomoci Ukrajině a vyznamenání od prezidenta.

(Ne)bezpečí Ondřeje Kundry #57: O zrušení muniční iniciativy mluvili představitelé ANO ještě předtím, než hnutí Andreje Babiše zvítězilo ve sněmovních volbách. Nejistota ohledně další podpory válkou zasažené země však pokračuje i poté, ačkoliv po telefonátu s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským Babiš zjemnil rétoriku. Ukrajinská hlava státu má za to, že o další spolupráci bude se šéfem ANO, který by se mohl stát příštím českým premiérem, mluvit osobně. V další epizodě podcastu (Ne)bezpečí proto Ondřej Kundra probírá s vládním zmocněncem pro rekonstrukci Ukrajiny Tomášem Kopečným nejen to, zda se pomoc Ruskem napadené zemi zastaví, ale také o jeho konci ve funkci.

(Ne)bezpečí Ondřeje Kundry #56 s ekonomickou novinářkou o tom, co zjistila během přípravy seriálu Českého rozhlasu o svého času nejbohatším Čechovi, který v roce 2021 tragicky zemřel při nehodě vrtulníku.

(Ne)bezpečí Ondřeje Kundry #57 s Lenkou Víchovou o tom, jak se bude dál vyvíjet válka a co bychom měli udělat, abychom nebyli na okraji Evropy.Co sleduje Rusko zesílením ostřelování civilní infrastruktury na Ukrajině včetně železnice? Jak tam lidé reflektují dronové útoky? Mohla by se Ukrajina vzdát Donbasu? Jak v Kyjevě reflektují, že by po volbách česká vláda mohla opustit muniční iniciativu? Jak číst dění kolem protikorupčních protestů na Ukrajině? Nejen na to odpovídá ukrajinistka Lenka Víchová v rozhovoru s Ondřejem Kundrou.

(Ne)bezpečí Ondřeje Kundry #55 s dokumentaristou Robinem Kvapilem o jeho snímku Velký vlastenecký výlet, který zachycuje cestu tří lidí z české dezinformační scény na Ukrajinu.„“Zapomínáme, jaká brutalita se děje den a půl cesty autem od nás," říká režisér Robin Kvapil, který dopravil na Ukrajinu tři vybrané lidi z Česka popírající ruskou agresi a vzal je k masovým hrobům, na místa, kam dopadají bomby i za lidmi postiženými válečnými hrůzami včetně zraněných veteránů. Výsledný film o jejich společné cestě nese název Velký vlastenecký výlet a má premiéru 21. srpna.„Dostali kompletní informačně emoční balíček,“ říká v souvislosti s protagonisty svého snímku Robert Kvapil. Co si dokumentarista ve společnosti lidí z české dezinformační sféry na Ukrajině uvědomil a co si od této cesty sliboval? Má podobný dokument sílu změnit něčí názor? Nejen o tom uslyšíte v podcastovém rozhovoru s Ondřejem Kundrou.

(Ne)bezpečí Ondřeje Kundry #54 s redakčním kolegou Jaroslavem Spurným o Vrběticích, jeho nové knize i spících ruských agentech"Málo se mluví o páté koloně Rusů, kteří tady žijí. Nechci zpochybňovat všech čtyřicet tisíc lidí. Máme tady třináct tisíc firem s ruskými majiteli a často jsou to spící firmy. Je velmi pravděpodobné, že řada těch lidí můžou být spící agenti, kteří přebírají práci po diplomatech, které jsme vyhostili," říká investigativní novinář Jaroslav Spurný, autor nové knihy Vrbětice: ruská operace, která změnila Česko. Co nového se dozvěděl, když při psaní znovu procházel informace spojené s výbuchy muničních skladů ve Vrběticích? A jak hodnotí aktuální možnosti ruských tajných služeb v Česku? Nejen o tom mluví s Ondřejem Kundrou.

(Ne)bezpečí Ondřeje Kundry #53 S legendárním hokejovým brankářem o výhrůžkách ruského exprezidenta Medvěděva i o tom, jak by se měla změnit nejprestižnější hokejová soutěž světa.

(Ne)bezpečí Ondřeje Kundry #52 s vládním zmocněncem pro rekonstrukci Ukrajiny o tom, čeho chce Rusko docílit ve válce i jednáních o míru.„Rusové stále postupují. Sice se jejich postup zpomalil, ale otevřeli novou frontu v Sumské oblasti. Navíc jak teď připomínají i dánská a německá rozvědka jednoznačně hovoří o tom, že z hlediska počtu a typu vybavení budují vojenské schopnosti, které si nepřipravují proti Ukrajině ale proti NATO,“ říká s vládní zmocněnec pro rekonstrukci Ukrajiny Tomáš Kopečný, který v březnu navštívil Ukrajinu v rámci delegace prezidenta Petra Pavla a byl také v ostřelovaném Chersonu.„Je to nejhorší místo ze všech velkých ostřelovaných měst. Léta tam dva tisíce dronů každý týden. Velmi se tam projevuje nový typ dronů s optickými vlákny, které jsou hůře rušitelné. Na každé autobusové zastávce tam jsou vybudované betonové bunkry. Rusové se snaží mířit především na civilisty. Jednoho zasáhnou. Tím přilákají další tři. Pak jich zraní víc a když tam přijede vojenská jednotka, tak napálí třeba i dražší rakety. A ještě tomu posměšně říkají safari, že se na tom učí a loví civilisty.“ Víc uslyšíte v dalším díle podcastu (Ne)bezpečí Ondřeje Kundry.

(Ne)bezpečí Ondřeje Kundry #51 s náčelníkeKarlem Řehkou o dlouhodobě brutálním podfinancování armády, loajalitě k vlajce na uniformě, tajemných dronech i o tom, kolik udělá shybů. Moderuje Ondřej Kundra.Celý přepis rozhovoru si můžete přečíst zde.https://www.respekt.cz/rozhovor/neverim-tomu-ze-tady-nekdo-chce-nebyt-svobodny-nebo-zit-v-podruci-urcite-takovi-lide-jsou-ale-rozhodne-ne-vetsinaNově také natáčíme vybrané díly na našem YouTube kanále, kde můžete naše videopodcasty odebírat https://www.youtube.com/c/respekt

(Ne)bezpečí Ondřeje Kundry #50 s Veronikou Kuchyňovou Šmigolovou o dění v Izraeli nejen v souvislosti s předáním mrtvých těl na jihu Pásma Gazy Izrael byl po brutálním útoku Hamásu ze 7. října v prvních měsících totálně sjednocený v tom, že je třeba domů dostat všechny rukojmí a zničit Hamás, aby už nemohl nikdy vládnout v Pásmu Gazy. Potom se během války začala společnost rozdělovat podle politických preferencí… Domnívám se, že pro tuto chvíli jsou tyto příkopy smazány. Celý Izrael pláče spolu s rodinou těchto malých dětí, “ říká česká velvyslankyně v Izraeli Veronika Kuchyňová Šmigolová s odkazem na čtvrteční předání rakví s těly čtyř mrtvých izraelských rukojmích na jihu Pásma Gazy. Nejen na to se jí ptal Ondřej Kundra, který je aktuálně v Izraeli.

(Ne)bezpečí Ondřeje Kundry #49 se slovenským novinářem o paralelní realitě vytvořené kolem Gruzínské legie na Slovensku "Vznikla paralelní realita pod kontrolou slovenské vlády. Na základě dlouholetých zkušeností s Gruzínskou legií, Mamukou Mamulašvilim, válkou na Ukrajině i Slovenskem můžu říct, že se skutečností nemá nic společného. Je to dezinformační kampaň, přesněji řečeno psychologická operace,“ popisuje slovenský novinář Tomáš Forró a autor několika reportážních knih z války na Ukrajině. Jak podle něj vláda premiéra Roberta Fica překrucuje realitu a vyvolává chaos podle receptu ruských tajných služeb? A do jakého bodu dospěla Ukrajina v boji proti ruské agresi? Nejen o tom mluví v podcastu Týdeníku Respekt s Ondřejem Kundrou.

(Ne)bezpečí Ondřeje Kundry #48 s divadelním režisérem Jiřím Adámkem Austerlitzem o jeho nové rozhlasové hře Matko boží, vyžeň Putina i empatii vůči lidem v Rusku„Já jsem vzal vážně to, že se Pussy Riot modlí v kostele za to, aby Panna Marie vyhnala Putina. Jeden z asi pěti druhů jazyka, které v té hře používám, je litanie - se vší vážností, hudebností a krystalickou čistotou,“ říká divadelní režisér a pedagog Jiří Adámek Austerlitz o své nové rozhlasové hře, která bude mít premiéru 18. února na Českém rozhlasu Vltava. Proč se rozhodl natočit hru právě o ruské punkrockové skupině Pussy Riot? A proč bychom podle něj měli věnovat kromě Ukrajinců větší pozornost i lidem v Rusku? Nejen o tom uslyšíte v dalším díle podcastu (Ne)bezpečí Ondřeje Kundry.

(Ne)bezpečí Ondřeje Kundry #47 s analytikem Hlibem Fiščenkem o sporu ukrajinského prezidenta a slovenského premiéra o dodávky zemního plynu z Ruska „Tvrzení, že ukrajinský prezident je vrahem Slovenska, mě jako Ukrajince uráží... Robert Fico by mohl odebírat například americký nebo turecký zemní plyn. Slovenský premiér by měl vysvětlit, proč chce donutit Ukrajince financovat zabíjení svých vlastních lidí,“ říká z Kyjeva ukrajinský analytik Hlib Fiščenko. Jak hodnotí vývoj na frontě a aktuální pozici Ukrajiny i spor Bratislavy s Kyjevem popisuje v podcastovém rozhovoru s Ondřejem Kundrou.

(Ne)bezpečí Ondřeje Kundry #46 s analytikem Jakubem Jandou o možných dopadech nové americké administrativy na vztahy s Čínou a zeměmi východní Asie. „Na Tchaj-wanu, v Japonsku nebo Jižní Koreji mají z řady nominací v Trumpově administrativě radost. Vědí, co od těch lidí mají očekávat. Demokrati ve východní Asii se prezidentství Donalda Trumpa bojí mnohem méně než lidé ve střední Evropě nebo na Ukrajině,“ říká analytik Jakub Janda z think tanku Evropské hodnoty, který má pobočku na Tchaj-wanu. O vlivu nové americké vlády na vztahy s Čínou, potažmo možném dopadu na dění na Ukrajině i jinde ve světě uslyšíte v podcastu (Ne)bezpečí Ondřeje Kundry.

(Ne)bezpečí #45 s vládním koordinátorem strategické komunikace o schopnosti Čechů podporovat svůj stát, slovenském premiéru Ficovi a trestním oznámení na vojenské zpravodajce . Děláte vládního koordinátora strategické komunikace, součástí vaší role je lidem připomínat základní hodnoty státu a zvyšovat odolnost společnosti vůči dezinformacím. Co to je odolnost? V odborné komunitě se používá cizí slovo rezilience, které se jednoduše dá přeložit opravdu jako odolnost, byť je to ještě o něco víc než samotná odolnost. Rezilience znamená, že v případě nějaké hrozby, která se těžko předpovídá a která má potenciál být fatální, tak odolná společnost je schopna absorbovat první úder, který třeba nečekala, ustálit se v nějakém stavu, kdy je schopna se bránit, a v tom novém rovnovážném stavu je pak schopna hrozbu zvládnout. Jde o pružnost společnosti, která dokáže vstřebat i něco, co se zdálo být nepředstavitelné nebo nečekané. Učebnicovým příkladem může být to, jak Ukrajina zvládla ruský pokus o strategický šok v roce 2022. Sice za cenu ztráty území, ale zůstala zachována státnost a schopnost Ukrajiny bránit se, což vidíme dodneška... Celý přepis rozhovoru Ondřeje Kundry s Otakarem Foltýnem je pro předplatitele k dispozici zde

(Ne)bezpečí #44 s analytikem Lukášem Horákem o aktivitách Ruska v Sýrii, Mali i dalších zemích a ukrajinské podpoře nepřátel Moskvy. Moderuje Ondřej Kundra. krajinská vojenská rozvědka se rozhodla, že pokud nemůže svého protivníka 'vykrvit' ve válce u sebe doma. Tak mu způsobí spousty bodných a sečných ran po světě, ať už jde o rebely v Sýrii nebo povstalce v Mali," popisuje Lukáš Horák, analytik v Asociaci pro mezinárodní otázky (AMO) a akademický pracovník Univerzity obrany, ukrajinskou taktiku a pomoc v boji s Rusy na různých světových bojištích. Nejen o tom uslyšíte v dalším díle podcastu týdeníku Respekt (Ne)bezpečí Ondřeje Kundry.

(Ne)bezpečí #43 s poradcem prezidenta Petrem Kolářem o česko-amerických vztazích po nástupu Donalda Trumpa i o tom, proč u nás stále mnoho lidí obranu nebere za svou. Moderuje Ondřej Kundra Když byl Trump poprvé v úřadu prezidenta, oceňoval především to, že české úřady vydaly varování před čínskou společností Huawei a jejím napojením na čínské tajné služby. Andreje Babiše to později pomohlo dostat do Bílého domu. Tohle u něj pořád rezonuje? A co na druhé straně naše malé výdaje na obranu? Dalo se s tím dobře pracovat a rozvíjet. U našich přátel v USA, jak mezi demokraty, tak mezi republikány, je – myslím – Česká republika vnímána jako solidní partner. Že jsme neplnili své závazky výdajů dvou procent HDP na obranu, kdy tento závazek mimochodem podepsal ještě prezident Zeman, to samozřejmě byla komplikace ve vztazích. Ale když se podíváte na naši vzájemnou historii, vidíte opravdu hlavně intenzivní spolupráci. Můžu jmenovat další příklady, ať už to bylo v případě podpory demokratických sil Kuby nebo vůbec podpory lidskoprávní agendy ve světě. Také jsme se svého času velmi angažovali v protiraketové obraně, teda na americkém radaru v Brdech, ale to bohužel nevyšlo. Petr Pavel v minulosti řekl, že Trump na něj působí jako „odpudivá lidská bytost“. Myslíte, že jeho administrativa to ví, že si rešeršuje, jak o ní dříve prezident mluvil? Od toho jsou diplomaté, aby zaznamenávali výroky a různé postoje politiků v zemi, kde slouží. Takže to nepochybně zaznamenáno bylo... Přepis celého rozhovoru si můžete přečíst zde.

(Ne)bezpečí #42 s novinářkou Alsu Kurmaševa o tom, proč ji Putin držel tak dlouho na samotce, proč by nevydržela při setkání s Joem Bidenem dlouhý rozhovor o Rusku a o tom, jaké je to znovu se probudit doma. Moderuje Ondřej Kundra Zeditovaný přepis celého podcastového rozhovoru najdete na Respekt.cz

(Ne)bezpečí #42 s ministryní obrany Janou Černochovou o tom, proč Češi vnímají bezpečnostní rizika méně než Poláci, sporech s generálem Řehkou a o tom, jestli by šla do vlády s ANO. Moderuje Ondřej Kundra.

(Ne)bezpečí #41 se Stanislavem Kázeckým o moldavské hlavě státu situaci po volbách. Moderuje Ondřej Kundra. „Vstup Moldavska do Evropské unie není žádná utopie. Pokud vnímáme Ukrajinu jako evropskou zemi, tak z čistě geopolitického pohledu je nesmysl říkat, že země mezi Rumunskem a Ukrajinou není evropská,“ říká bývalý český velvyslanec v Moldavsku Stanislav Kázecký, který na postu skončil letos v srpnu. Jak hodnotí letošní volby, postavení a politický styl staronové prezidentky Maii Sandu a její snažení přivést Moldavsko do Evropy? Nejen o tom mluví v podcastu týdeníku (Ne)bezpečí s Ondřejem Kundrou.

(Ne)bezpečí #40 s Petrem Klementem náměstkem evropské nejvyšší žalobkyně o odhalování mezinárodních podvodů za miliardy eur. „Myslím si, že se tady zneužívají evropské dotace adekvátně tomu, kolik jich do České republiky proudí. Každý balík peněz bude přirozeně lákat podvodníky a různé zločince. Druhá otázka je, jak veřejnost vnímá zneužívání evropských peněz. Přijde mi, že si lidé často neuvědomují, že jde o jejich peníze a že jejich život by mohl být lepší, pokud by se nezneužívaly,“ říká Petr Klement, který působí na Úřadě evropského veřejného žalobce v roli náměstka nejvyšší žalobkyně. Jak rozsáhlé podvody řeší? Sahají i do Česka? Co říká na aktuální stav Státního zastupitelství v ČR? Nejen o tom uslyšíte v dalším díle podcastu (Ne)bezpečí Týdeníku Respekt. Ptá se Ondřej Kundra. Čtěte také: Toustový chléb s evropskou plombou

(Ne)bezpečí #39 s hlavním hrdinou dokumentu Válečný zpravodaj Martinem Dorazínem o jeho misi na Ukrajině a o tom, jak předat lidem v Česku to, co vidí na Ukrajině. Moderuje Ondřej Kundra. Misi rozhlasového reportéra Martina Dorazína na Ukrajině aktuálně v českých kinech přibližuje divákům nový dokumentární film Válečný zpravodaj. Cítí se tento novinář ze zaznamenávání života lidí ve stínu ruské agrese a z války obecně někdy unavený? Proč Rusové s válkou pořád souhlasí, když na obou stranách umírá čím dál více lidí? A věří někdejší zpravodaj ČRo v Moskvě, by budoucnu mohlo existovat něco takového, jako je nenásilné Rusko? I na to odpovídá Martin Dorazín v podcastu týdeníku Respekt.

(Ne)bezpečí #38 s ředitelkou Českého centra v Kyjevě Terezou Souškovou o kultuře a experimentálním zkoumání ukrajinské identity „Ukrajinci žijí v absurdní situaci, kdy lidé vypouštějí rakety a snaží se zabít jiné lidi. Většina Ukrajinců se snaží to nějak pochopit. Kladou si otázky typu: Proč se to děje nám a naším blízkým? Čím jsme se jako země provinili, že máme takto trpět? A umělci se snaží tyto pocity v souhře s diváky vyjádřit. Cílem by mělo být se s tou situací nějak vyrovnat,“ říká ředitelka Českého centra v Kyjevě Tereza Soušková. Jak se válka propisuje do knižní i další umělecké tvorby? Jak válečné podmínky ovlivňují chod instituce, která se snaží lidem na Ukrajině zprostředkovat českou kulturu? Nejen o tom uslyšíte v podcastovém rozhovoru. Ptal se Ondřej Kundra.

(Ne)bezpečí #37 z Kyjeva s analytikem Adamem Syberou o boji s ruskou agresí i omezování oligarchů na Ukrajině „Na začátku invaze mělo Rusko nějaký plán, který selhal. Na internetu se lidé vysmívali, jak je jejich armáda neschopná. Ale za poslední dva roky vidíme, že ruská armáda se učí a reaguje na potřeby, které má na frontě. Dokáže je zaplnit, protože má ohromný lidský i materiální potenciál. A my v Evropě stále koukáme a čekáme, co Rusko udělá. Zůstáváme v reakční pozici a taháme za kratší konec. Půl roku nám trvá než odhlasujeme pomoc, kterou Ukrajina potřeobala před těmi šesti měsíci,“ říká analytik Adam Sybera, který se přestěhoval z Česka na Ukrajinu, kde pracuje pro server The Kyiv Independent. V podcastovém rozhovoru s Ondřejem Kundrou dále mimo jiné uslyšíte o tom, jak Adam Sybera hodnotí limity západní pomoci Ukrajině, změny v oligarchickém prostředí nebo další vývoj situace na frontě.

(Ne)bezpečí #36 s analytikem Petrem Čermákem o mistrném populismu srbského prezidenta a jeho vztazích s EU, Ruskem i Kosovem. „Vučić je pro Západ celkem spolehlivý partner pro jednání... Dnes má v rukou větší trumfy, než měl pár let zpátky. Povedl se mu navíc geniální tah vůči domácí opozici. Uzavřel velký obchod s EU a tím delegitimizoval opozici, která se musí vůči němu vymezovat. Do této chvíle se totiž profilovala jako proevropská,“  popisuje dilema na srbské politické scéně analytik AMO Petr Čermák s odkazem na novou dohodu, která má výrobcům z EU zpřístupnit lithium a další suroviny ze Srbska. Bělehrad v červenci obnovil firmě Rio Tinto licenci na rozvoj těžby. Ta by teoreticky mohla pokrýt většinu toho, co Evropa potřebuje k výrobě baterií pro elektroauta i další zařízení. Jaké jsou cíle i taktika srbského prezidenta a jak se mu daří udržovat dobré vztahy s Bruselem i Moskvou? Nejen na to se v podcastu (Ne)bezpečí týdeníku Respekt ptal Ondřej Kundra.

(Ne)bezpečí #35 s kameramanem a dokumentaristou Vojtěchem Hönigem o tzv. Generaci Nika, tedy Ukrajincích dospívajících v době války, ale také o aktuální situaci na frontě „Vždy, když jsme točili poblíž fronty v Chersonské oblasti, v Charkovské nebo Doněcké, potkával jsem tam spoustu mladých lidí, dětí. Teď jsem mluvil se sedmnáctiletou holkou, která mi ukazovala, že má v kabelce šminky, hřeben, a taky dvě škrtidla, první pomůcku, kterou použiješ při nějakém útoku. Je spousta takových momentů, které jsou na Ukrajině naprosto běžné, ale nejsou normální. Přijde mi důležité, abychom nepřistoupili na to, že to je normální. Není normální žít ve válce," říká v podcastu (Ne)bezpečí kameraman a dokumentarista České televize Vojtěch Hönig, který chystá projekt, ve kterém by mladí lidé na Ukrajině natáčeli své životy poblíž fronty. „V Charkově jsem k tomu točil takový ukázkový projekt se dvěma dívkami ve věku sedmnácti a osmnácti let. Jeden den jsme točili s tou starší, Veronikou neboli Nikou, a druhý den ji zabili během raketového útoku. Proto jsme se pak rozhodli, že celá ta akce se bude jmenovat Generace Nika." Co je cílem projektu? Proč už se Češi po dvou a půl letech tolik nezajímají o válku na Ukrajině? A jaká je tam momentálně situace? Novináře Vojtěcha Höniga se ptá Ondřej Kundra.

(Ne)bezpečí  #34 s datovým novinářem Janem Cibulkou o tom, co může vyšetřování ve Francii znamenat pro populární aplikaci Francouzské úřady zakladatele Telegramu Pavla Durova po zatčení v Paříži minulý týden předběžně obvinily z umožňování trestné činnosti. Mimo jiné má jít o šíření snímků zneužívání dětí, obchod s drogami nebo neuposlechnutí žádostí orgánů činných v trestním řízení. Durov v pátek v prvním veřejném vyjádření od svého zatčení neskrýval překvapení: „Bylo mi řečeno, že jsem možná osobně zodpovědný za nezákonné používání Telegramu jinými lidmi, protože francouzské orgány nedostaly od Telegramu odpověď. To je překvapivé z několika důvodů,“ napsal v příspěvku na své síti s tím, že se úřady mohly obrátit na zástupce Telegramu v EU, na něj osobně a nebo zahájit soudní řízení proti samotné službě. „Používání zákonů z doby před nástupem chytrých telefonů k obvinění generálního ředitele z trestných činů spáchaných třetími stranami na platformě, kterou spravuje, je chybný přístup,“ dodal Durov, který také slíbil, že významně zlepší moderaci obsahu. Čím je Telegram mezi podobnými službami specifický? K čemu všemu slouží? A co může vyšetřování ve Francii pro populární aplikaci znamenat? I na to se ptal Ondřej Kundra v podcastu (Ne)bezpečí týdeníku Respekt datového novináře Jana Cibulky z Českého rozhlasu. „Obávám se toho, že případ Telegramu, na němž se opravdu vyskytuje kriminální obsah a chybí tam moderace, může být využit k tomu, aby se tlak rozšířil i na další nástroje používané bezpečnostními složkami nebo novináři. Vidím v tom možnou snahu podrýt celou myšlenku šifrované komunikaci,“ říká novinář v podcastu (Ne)bezpečí týdeníku Respekt. Ptal se ho Ondřej Kundra.

(Ne)bezpečí #33 s Lucií Řehoříkovou a Adélou Knapovou o kultuře na Ukrajině v době války. Na Letní filmové škole v Uherském Hradišti moderoval Ondřej Kundra. „Ukrajinský národ je traumatizovaný válkou. Odráží se to i v tvorbě umělců a terapeutická rovina jejich práce je nesmírně důležitá,“ říká někdejší šéfka Českého centra v Kyjevě Lucie Řehoříková a zdůrazňuje tuto funkci umění i hodnotu kontaktů s lidmi ze Západu, kteří Ukrajinu navštěvují. „Lidé tam potřebují slyšet, že jsme s nimi a víme o jejich nesmírné bolesti, kterou si neumíme vůbec představit. Vemte si, že tam bojuje ve zbrani milion lidí, a to nemluvím o jejich rodinách,“ dodává. Kulturní život přitom v zemi sužované ruskou agresí pokračuje dál i v ostřelovaných městech. „Ve městech jako Charkov zažívá kultura obrovskou renesanci. Probíhá tam něco jako ukrajinské národní obrození... To, co jsem tam viděla, mi bere dech. Nic podobného jsem v Česku nezažila. Umělci pracují společně a tvoří obrovské věci, které ani neumím popsat,“ říká pak spisovatelka a novinářka Adéla Knapová, která pravidelně jezdí na východ Ukrajiny, s tím, že mnohá divadelní představení nebo koncerty se přesunuly do upravených krytů. O ukrajinském undergroundu, básnících, jejichž čtení si chodí poslechnout desítky tisíc lidí nebo zavržení ruských uměleckých děl na Ukrajině a mnohém dalším byla řeč na debatě týdeníku Respekt v rámci Filmové školy v Uherské Hradišti. Ptal se Ondřej Kundra. Čtěte také: Peníze za své sochy posílám kamarádům na frontu

(Ne)bezepčí #32 s horolezkyněmi Lenkou Erlebachovou a Karolínou Grohovou o jejich výstupu na vrchol osmitisícovky Gašerbrum I v Pákistánu „Každý krok je velmi náročný. Kyslíku je tam opravdu málo. Připadala jsem si jako lenochod," popisuje Karolína Grohová výstup na jedenáctou nejvyšší horu světa. "Jsou tam extrémní teplotní výkyvy. V noci byla strašná zima, třeba mínus dvacet, a přes den jsme v šesti tisících metrech šly třeba v pětadvaceti stupních,“ doplňuje Lenka Erlebachová s tím, že kromě teplotních skoků se musely vypořádat také s přívaly sněhu a lavinami. „Takové vedro jsem v téhle výšce ještě nezažila. Člověk šel lehčeji oblečený, ale stejně musel tahat všechny péřové bundy a další věci na zádech. Na vrchol jsem vylezla v mikině a bez rukavic,“ popisuje Karolína Grohová výstup na vrchol Gašerbrum I (v překladu Krásná hora), který ční do výšky zhruba 8080 m. n. m. Proč si vybraly právě tuto horu? Jaké těžkosti i radosti expedici dvou Češek provázely a co jim pomohlo tam, kde jiní pohořeli? Nejen o tom mluví s Ondřejem Kundrou v podcastu (Ne)bezpečí týdeníku Respekt.

(Ne)bezepčí #31 s někdejším diplomatem a možným příštím velvyslancem v Moskvě Danielem Koštovalem o ukrajinském průlomu na území agresora a potenciální odplatě Ruska „V ruském pojetí je prezident car nebo něco jako generální tajemník, garant ruské státnosti; někdo, kdo zaručuje občanům přežití Ruska jako státu a národa. Pokud toho vůdce není schopen a pokud se něco takového stává principiálním problémem, může to zasít semínko neklidu. Nemluvím o tom, že by došlo k nějaké demokratické revoluci, ale třeba k nespokojenosti vládnoucí elity a snaze vyměnit slábnoucího vůdce za silnějšího, který zjedná pořádek... Vůbec bych se nedivil, kdyby došlo i k nějakému novému útoku přímo na Kyjev, pokud by se nedařilo úplně rychle vytlačit ukrajinské jednotky z ruského území. A nevylučoval bych nejen letecký útok, ale ani útok pozemními silami,“ říká Daniel Koštoval dlouholetý diplomat a náměstek ministra obrany, který v současné době působí v pražské Centrále transatlantických vztahů a má šanci stát se budoucím velvyslancem Česka. Jak významný je ukrajinský průlom do Kurské oblasti? Co stojí za úspěchem ukrajinských jednotek? Jak na to může Rusko reagovat? Jak hodnotí vývoj bojů na Ukrajině? I na to se ptal Ondřej Kundra v podcastovém rozhovoru týdeníku Respekt. Předplatitelé si můžou přečíst také přepis.

(Ne)bezpečí #30 s odborníkem na Blízký východ Markem Čejkou o zabití vůdců Hamásu a Hizballáhu a aktuální pozici Íránu a Izraele. Moderuje Ondřej Kundra. (2. 8. 2024) „Hizballáh by rád pokračoval ve vzájemném raketovém ostřelování, ale určitě si nepřeje izraelskou invazi do jižního Libanonu... Írán teď bude muset nějakým způsobem odpovědět, aby si zachoval tvář. Ale zvažuje i možnou následnou reakci Izraele. Dobře si uvědomuje, že to co se stalo Haníjovi se případně v budoucnu může stát i nějakému vysokému představiteli Íránu. Proto budou kalkulovat. To dává jistou naději, že se ten konflikt nerozhoří víc,“ komentuje odborník na Blízký východ, politolog a právník Marek Čejka situaci po zabití vůdce politického křídla Hamásu Ismáíla Haníji v Teheránu a šéfa hlavního vojenského velitele militantního hnutí Hizballáh Fuáda Šukra v libanonském Bejrútu. Kdo byli tito radikálové? Jak smrt jednoho z vůdců Hamásu může ovlivnit válku v Gaze a fungování teroristů i jednání o možném příměří s Izraelem? Nejen o tom mluví Marek Čejka, autor blogu o dění na Blízkém východě, v podcastu Týdeníku Respekt (Ne)bezpečí, který moderuje Ondřej Kundra. Přečtěte si také článek: Na Izrael míří přes sto tisíc raket Starší díly podcastu najdete na webu respekt.cz nebo podcastovém kanálu Týdeník Respekt