Od Západu nefouká? Podcast o architektuře

Druhý díl rozhovoru s Janem Loudou pokračuje v mapování jeho profesní dráhy, která se v 90. letech posunula od projektování k práci s výstavními modulárními systémy a později s nerezovými lankovými konstrukcemi, které architekta přiměly k založení společnosti Cabletech. Louda vzpomíná na závěr svého působení ve Sportprojektu, kde se mu ve spolupráci s kolegy dařilo realizovat netradiční návrhy, na práci ve vlastním ateliéru LO-TECH nebo na projekt rekonstrukce Divadla Spirála, oceněného Grand Prix Obce architektů. Zmiňuje také modulární projekty pro výstavnictví, spolupráci s výrobcem německého systému Mero či vývoj modulových muzejních vitrín pro Veletržní palác, které získaly americký patent a mezinárodní partnerství.V druhé části rozhovoru s Petrem Klímou představuje Louda svoji současnou práci ve společnosti Cabletech a reflektuje zkušenosti s architektonickou scénou nejen v Plzni, ale i v celém Česku. Kriticky hodnotí soukromé investory a srovnává českou scénu s okolními zeměmi, přičemž zdůrazňuje význam tvůrčí inovace, experimentování s unikátními řešeními a práci s trvanlivými materiály.Co v rozhovoru uslyšíte: (00:00) intro(01:50)  divadlo Spirála(08:30) 90. léta: modulární a výstavní architektura(15:45) současnost a Cabletech: lanový systém pro stavebnictví a architekturu(27:16) Plzeň a reflexe současné architektonické scényEditace: Petr Klíma, Jan Balcar, Radka ŠámalováHudba, zvukový design: Jan BalcarZpětnou vazbu k podcastu nám můžete poslat na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠[email protected]⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠.Sledujte nás na sociálních sítích ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Facebook⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ a ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Instagram⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠.

V novém díle podcastu představuje architekt a „plzeňský expat“ Jan Louda svou životní a profesní dráhu, která propojuje jeho „strojařské“ kořeny s vášní pro architekturu – cestu, jež vedla od otcových jaderných reaktorů až k osobitému pojetí technicky i výtvarně progresivních, zároveň však účelných a dostupných staveb. Spolu se Zbyškem Stýblem a Tomášem Kulíkem tento přístup rozvinul ve skupině LO-TECH. V první části dvojdílného rozhovoru s Petrem Klímou se Jan Louda ohlíží za svými studijními začátky, za profesním působením před rokem 1989 i za svým vztahem s architektem Karlem Pragerem, jehož dceru si vzal za manželku. Pro obě rodiny také vytvořil projekt nástavby architektovy vily z roku 1968 — architektonicky pozoruhodný „dům na domě“. Jan Louda působil dlouhá léta ve Sportprojektu, kde se podílel na návrzích řady sportovních staveb – mimo jiné veslařského kanálu v Račicích nebo Skicentra v Harrachově. V záznamu rozhovoru mluví o odvaze tvořit z mála, o víře v technickou racionalitu i o tom, že dobrá architektura musí obstát ve zkoušce času – ať už vzniká z prefabrikátů, nebo z ideálů.Co v rozhovoru uslyšíte: (00:00) intro(01:08)  studium strojírenství a cesta k architektuře(09:54) vztah s Karlem Pragerem(14:55) nástavba Pragerovy vily (1978–1983)(30:52) skupina LO-TECH a principy high-tech architektury(43:17) veslařský kanál v Račicích a Skicentrum HarrachovEditace: Petr Klíma, Jan Balcar, Radka ŠámalováHudba, zvukový design: Jan BalcarZpětnou vazbu k podcastu nám můžete poslat na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠[email protected]⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠.Sledujte nás na sociálních sítích ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Facebook⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ a ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Instagram⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠.

Nový díl podcastu pokračuje v sérii věnované plzeňským „expatům“ a v rozhovoru Petra Klímy s historičkou architektury Terezou Macháčkovou připomíná architekta Zdeňka Kunu, od jehož narození letos uplyne 100 let. Macháčková, která Kunovi věnovala svou diplomovou práci a měla možnost s ním opakovaně hovořit, přibližuje jeho plzeňské kořeny, pražská studia i profesní dráhu spojenou především s Prahou a úzce provázanou s vývojem československé architektury druhé poloviny 20. století.Rozhovor se zaměřuje na Kunovy klíčové realizace: na výškové budovy Strojimportu a Motokovu nebo dostavbu východní tribuny Strahovského stadionu, stejně jako na projekty, v nichž Zdeněk Kuna musel citlivě reagovat na historickou zástavbu, například československé obchodní zastupitelství v Miláně či objekt Omnipolu v Praze. Epizoda se také dotýká architektova angažovaného postavení před rokem 1989, kdy Zdeněk Kuna vedl jako ředitel Krajský projektový ústav Praha, stál v čele Svazu architektů a jako pedagog působil na pražské UMPRUM. Co v rozhovoru uslyšíte: (00:00) intro(05:39) studium Zdeňka Kuny a jeho vztah k Plzni(13:20) výškové budovy pro podniky zahraničního obchodu(46:35) východní tribuna Strahovského stadionu(53:11) pedagogická praxe a profesní uplatnění po roce 1989Editace: Petr Klíma, Jan Balcar, Radka ŠámalováHudba, zvukový design: Jan BalcarZpětnou vazbu k podcastu nám můžete poslat na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠[email protected]⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠.Sledujte nás na sociálních sítích ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Facebook⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ a ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Instagram⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠.

Loosovskou sérii podcastu Od Západu nefouká? uzavírá rozhovor Petra Klímy s badatelkou a kurátorkou Marií Szadkowskou, která se intenzivně věnuje výzkumu a zprostředkovávání díla Adolfa Loose již několik desítek let. Dialog sleduje profesní dráhu Szadkowské od prvního setkání s Müllerovou vilou přes podíl na její obnově a budování Studijního a dokumentačního centra až po současné působení v Brummelově domě v Plzni.V první polovině se rozhovor soustředí na proměnu Müllerovy vily v jeden z prvních tuzemských příkladů tzv. house muzea a na hledání způsobu, jak zpřístupnit autentický interiér bez narušení jeho charakteru. Diskuse se dotýká Loosova důrazu kladeného na detail i širších otázek muzejní interpretace moderní architektury. Maria Szadkowska se také vrací k někdejšímu loosovskému sympoziu v Plzni a vzniku tzv. plzeňského memoranda za záchranu Loosových interiérů. V souvislosti s pražskou vilou Rothmayerových zmiňuje i osobnost Boženy Rothmayerové a hovoří i o Brummelově domu, jehož další směřování otevírá témata ochrany, badatelského zázemí i nových forem prezentace Loosova zdejšího díla. Závěr rozhovoru pak odhaluje méně známé souvislosti Loosova díla, zejména jeho vztah k hnutí Arts and Crafts a otázkám řemesla a autenticity.Co v rozhovoru uslyšíte: (00:00) intro(01:57) první setkání s Adolfem Loosem(07:07) nové poznatky z obnovy Müllerovy vily(20:40) memorandum o záchraně a zpřístupnění Loosových interiérů v Plzni(26:33) Müllerova vila jako příklad úspěšného „house muzea“(39:10) srovnání Loose s manželi Rothmayerovými a osobnost Boženy Rothmayerové(47:52) působení v Brummelově domě a budoucí vize(59:58) souvislost díla Adolfa Loose s principy hnutí Arts & CraftsEditace: Petr Klíma, Jan Balcar, Radka ŠámalováHudba, zvukový design, fotografie: Jan BalcarZpětnou vazbu k podcastu nám můžete poslat na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠[email protected]⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠.Sledujte nás na sociálních sítích ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Facebook⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ a ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Instagram⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠.

Druhá část rozhovoru Petra Klímy s historičkou a teoretičkou umění a designu Ladou Hubatovou-Vackovou, pedagožkou pražské UMPRUM, se posouvá od úvah o vztahu Loose k ornamentu ke konkrétním vilám a jejich příběhům. Věnuje se Winternitzově vile, jejímu vzniku, stavební historii i tragickým osudům rodiny původních obyvatel. Rozhovor otevírá téma spolupráce Adolfa Loose s Karlem Lhotou, hranic autorství a toho, jak číst odchylky od zažité představy „čistě“ loosovské architektury.Posléze se rozhovor, který vychází v rámci podcastové série věnované Adolfu Loosovi, stočí k projektu obnovy Kantorovy vily v Jablonci, na němž Lada Hubatová-Vacková spolupracuje v týmu studia Objektor, které zvítězilo v architektonické soutěži. Jejich společná koncepce odmítá puristickou obnovu ve prospěch vrstevnatého čtení domu coby palimpsestu zachycujícího paměť místa, do něhož se otiskly dramatické dějiny 20. století. Dialog se dotýká památkářských dilemat mezi návratem k původní podobě stavby a zachováním stop pozdějších zásahů, odporu části odborné obce k navrhované koncepci obnovy vily a k otázkám, jak dnes interpretovat architekturu moderny v celé šíři jejích kulturních, politických a historických souvislostí.Co v rozhovoru uslyšíte: (00:00) intro(03:12) historie a výjimečnosti Winternitzovy vily(08:54) Adolf Loos a Karel Lhota(15:56) projekt obnovy Kantorovy vily v Jablonci(25:42) zachování fyzických stop paměti domuEditace: Petr Klíma, Jan Balcar, Radka ŠámalováHudba, zvukový design, fotografie: Jan BalcarZpětnou vazbu k podcastu nám můžete poslat na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠[email protected]⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠.Sledujte nás na sociálních sítích ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Facebook⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ a ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Instagram⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠.

Další díl podcastové série věnované Adolfu Loosovi se soustředí zejména na architektův nejednoznačný vztah k ornamentu. První část rozhovoru Petra Klímy s historičkou a teoretičkou umění a designu Ladou Hubatovou-Vackovou z UMPRUM, mj. autorkou knihy Tiché revoluce uvnitř ornamentu, sleduje formování Loosova uvažování o ornamentu v kontextu dobového dění v závěru 19. století i v dalších dekádách, jeho odpor vůči secesi i jeho polemický a konfrontační styl.Protagonisté věnují pozornost rovněž Loosovu pařížskému období v polovině 20. let minulého století a východiskům hnutí art deco, které se podle Hubatové-Vackové mohly promítnout do jeho pozdní tvorby i pojetí prostoru. V závěru první části rozhovoru naznačují, že Loosova ambivalentní, „hádankovitá“ povaha a vrstevnatý vztah k tradici i moderně stojí u podstaty jeho trvalé přitažlivosti, a potvrzují, že jeho dílo zůstává živé a připravené k dalším interpretacím.Co v rozhovoru uslyšíte: (00:00) intro(01:17) osobní spojení s Loosem(12:02) Loos a ornament(30:05) pařížské období (45:53) odkaz Loose Editace: Petr Klíma, Jan Balcar, Radka ŠámalováHudba, zvukový design, fotografie: Jan BalcarZpětnou vazbu k podcastu nám můžete poslat na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠[email protected]⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠.Sledujte nás na sociálních sítích ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Facebook⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ a ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Instagram⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠.

In the second part of the interview, Petr Klíma and the art and architecture historian Christopher Long return to the development of the Vienna Secession around 1900 and to the question of the social and cultural context from which Loos’s architecture emerged. Long presents Art Nouveau not as a mere decorative style, but as the response of its time to the tension between historicism and a modernizing society.Another key topic of the dialogue is Loos’s concept of the Raumplan. Christopher Long points out that it was not a self-serving architectural concept, but rather a spatial framework for the lives of bourgeois families and, at the same time, part of the development of architecture between tradition and modernism. It is precisely within this tense relationship between an evolutionary and a revolutionary approach, between continuity and discontinuity, that Professor Long situates the work of Adolf Loos. In the interview, he also touches on the question of authorship and the role of Loos’s collaborator, returning to his later years, marked by illness and by the transformations of society around 1930.The conversation is conducted in English.What you’ll hear in the interview:(00:00) intro(02:16) Vienna Secession(08:36) Raumplan as a spatial ornament?(17:33) A forerunner of modernism, or a revolutionary? (29:27) Late Loos and the Question of AuthorshipEditing: Petr Klíma, Jan Balcar, Radka ŠámalováMusic, sound design: Jan BalcarYou can send us feedback on the podcast at ⁠⁠[email protected]⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠. Follow us on social media:  ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Facebook⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ and ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Instagram⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠.

Ve druhé části rozhovoru se Petr Klíma s historikem umění a architektury Christopherem Longem vracejí k rozvoji secese ve Vídni kolem roku 1900 a k otázce, z jakého společenského a kulturního kontextu vyrůstá Loosova architektura. Long představuje secesi nikoli jako pouhý dekorativní styl, ale jako odpověď tehdejší doby na rozpor mezi historismem a modernizující se společností.Dalším stěžejním tématem dialogu je Loosův koncept raumplanu. Christopher Long upozorňuje, že nešlo o samoúčelný architektonický koncept, ale o prostorový rámec života buržoazních rodin a zároveň součást vývoje architektury mezi tradicí a modernismem. Právě do napjatého vztahu mezi evolučním a revolučním přístupem, mezi kontinuitou a diskontinuitou, profesor Long dílo Adolfa Loose vsazuje. V rozhovoru se také dotýká otázky autorství a role Loosových spolupracovníků; vrací se i k jeho pozdním letům, poznamenaným nemocí a proměnami společnosti kolem roku 1930.Rozhovor je veden v angličtině a je doplněn o český dabing.Co v rozhovoru uslyšíte: (00:00) intro(02:16) vídeňská secese(08:36) raumplan jako prostorový ornament?(17:33) předchůdce modernismu, nebo revolucionář? (29:27) pozdní Loos a otázka autorstvíEditace: Petr Klíma, Jan Balcar, Radka ŠámalováHudba, zvukový design: Jan BalcarZpětnou vazbu k podcastu nám můžete poslat na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠[email protected]⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠.Sledujte nás na sociálních sítích ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Facebook⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ a ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Instagram⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠.

In the next episode of the podcast series on Adolf Loos, Petr Klíma talks to American art and architecture historian Christopher Long about his new book Adolf Loos: Ruminations and Revisions. Essays. Together they explore how Loos became a mythic figure and why he was long known mainly for his provocative writings, while his architectural work remained overlooked. Long also discusses how this image was reinforced by later interpretations in secondary literature as well as by Loos’s own reluctance to publicize and promote his architectural work.The first part of the conversation focuses primarily on a new reading of the essay “Ornament and Crime” and on how Loos’s attitude toward ornament evolved over time. Long demonstrates that Loos’s famous formulation was not originally intended as a normative judgment, but rather as a description of a cultural and evolutionary process, referring mainly to objects of everyday use. He distinguishes between the early Loos, who observed these changes from a distance, and the later Loos, who—after a series of personal and professional disappointments—began to present himself as their initiator. The discussion thus develops into a broader reflection on why it is necessary today to reread Loos’s work in its full depth and within the historical context in which the architect’s ideas took shape.The conversation is conducted in English.What you’ll hear in the interview:(00:00) intro(01:18) Adolf Loos between myth and reality(08:21) Loos’s intellectual standing(14:05) Loos as a writer(33:04) Reconsidering Loos’s Essay “Ornament and Crime”Editing: Petr Klíma, Jan Balcar, Radka ŠámalováMusic, sound design: Jan BalcarYou can send us feedback on the podcast at ⁠[email protected]⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠. Follow us on social media:  ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Facebook⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ and ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Instagram⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠.

V dalším dílu podcastové série věnované Adolfu Loosovi vede Petr Klíma rozhovor s americkým historikem architektury Christopherem Longem, jehož nová kniha Adolf Loos: Ruminations and Revisions. Essays se pokouší zásadně přehodnotit způsob, jakým je Loos dodnes čten a interpretován. Rozhovor se zaměřuje na mechanismy Loosovy mytizace a na to, proč byl po dlouhou dobu vnímán především jako polemik a autor provokativních textů, zatímco jeho architektonické dílo zůstávalo stranou pozornosti. Long vysvětluje, jak k tomuto zkreslení přispěly nejen pozdější interpretace sekundární literatury, ale i Loosův vlastní zdrženlivý postoj k publikování a propagaci svého architektonického díla.První část rozhovoru je věnována především novému čtení eseje „Ornament a zločin“ a proměnám Loosova postoje k ornamentu v průběhu času. Long ukazuje, že slavná Loosova formulace nebyla původně normativním soudem, ale popisem kulturního a evolučního procesu, vztahujícího se především k předmětům každodenní potřeby. Rozlišuje přitom mezi raným Loosem, který vystupoval spíše jako pozorovatel těchto proměn, a pozdním Loosem, jenž se po osobních i profesních zklamáních začal prohlašovat za jejich iniciátora. Rozhovor se tak stává širší úvahou o tom, proč je dnes nutné Loosovo dílo číst znovu, v celé jeho hloubce a s ohledem na historický kontext, v němž architektovo myšlení vznikalo.Rozhovor je veden v angličtině a je doplněn o český dabing.Co v rozhovoru uslyšíte: (00:00) intro(01:18) Adolf Loos mezi mýtem a skutečností (08:21) intelektuální status Loose(14:05) Loos jako spisovatel(33:04) přehodnocení Loosovy eseje „Ornament a zločin“Editace: Petr Klíma, Jan Balcar, Radka ŠámalováHudba, zvukový design: Jan BalcarZpětnou vazbu k podcastu nám můžete poslat na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠[email protected]⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠.Sledujte nás na sociálních sítích ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Facebook⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ a ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Instagram⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠.

Čtvrtý díl podcastové série věnované Adolfu Loosovi zasazuje vznik i další osudy Loosových plzeňských realizací do širšího historického a společenského kontextu. Petr Klíma se v pokračování rozhovoru s historikem architektury Petrem Domanickým vrací do roku 1907, kdy Loos poprvé vstoupil do prostředí rychle se rozvíjející průmyslové Plzně.Domanický přibližuje síť vzájemně propojených židovských rodin, jejich vazby na Vídeň i kulturní rozhled, který stál u zrodu Loosových plzeňských zakázek. Představuje zároveň příběh rodiny Jany a Oskara Semlerových – jejich podíl na kulturním a hospodářském rozvoji Plzně, nucenou emigraci, ztrátu majetku i komplikované poválečné restituce. Poukazuje přitom na to, že skutečný odkaz Loosových interiérů i rodiny Semlerových nespočívá pouze v hmotné architektuře, ale také v kontinuitě paměti a hodnot, které přetrvaly navzdory historickým zlomům. V závěru dialogu se pozornost obou protagonistů obrací k úvahám o dnešním vztahu k architektonickému dědictví a kvalitě prostředí, ve kterém žijeme.Co v rozhovoru uslyšíte: (00:00) intro(01:46) architektura a urbanismus Plzně na přelomu 19. a 20. století(08:21) okolnosti příchodu Adolfa Loose do Plzně(17:08) interiéry a životní styl skryté za nenápadnými fasádami(28:05) rodina Semlerových: odkaz, který přežil ztrátu Editace: Petr Klíma, Jan Balcar, Radka ŠámalováHudba, zvukový design, fotografie: Jan BalcarZpětnou vazbu k podcastu nám můžete poslat na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠[email protected]⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠.Sledujte nás na sociálních sítích ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Facebook⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ a ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Instagram⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠.

Třetí díl podcastové série věnované odkazu architekta Adolfa Loose se odehrál formou veřejné nahrávky v prostoru Semlerovy rezidence v Plzni – v jednom z nejvýznamnějších loosovských interiérů u nás, jehož obnova a otevření veřejnosti patří k největším památkářským výkonům posledních let.Petr Klíma v první části rozhovoru s historikem architektury a kurátorem sbírky architektury Západočeské galerie v Plzni Petrem Domanickým otevírá témata dlouhodobého výzkumu Loosova díla v Plzni, okolnosti obnovy Semlerovy rezidence i Loosovo charakteristické řešení interiérů. V dialogu zaznívají i Domanického osobní zkušenosti z průběhu rekonstrukce – od práce s archivními prameny a spolupráce s restaurátory až po hledání autentického dobového vybavení a drobných artefaktů, které dotvářejí výslednou atmosféru interiéru. Rozhovor ukazuje Semlerovu rezidenci nejen jako významnou architektonickou památku, ale také jako živý prostor odrážející snahu o citlivou interpretaci Loosova díla pro současné publikum.Co v rozhovoru uslyšíte: (00:00) intro(05:39) výzkum Loosova díla v Plzni a role Petra Domanického(11:04) Loos – Plzeň – souvislosti(17:40) počátky obnovy Semlerovy rezidence(37:54) cesta k autentickému interiéru(55:45) divadelní charakter Loosových interiérůEditace: Petr Klíma, Jan Balcar, Radka ŠámalováHudba, zvukový design, fotografie: Jan BalcarZpětnou vazbu k podcastu nám můžete poslat na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠[email protected]⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠.Sledujte nás na sociálních sítích ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Facebook⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ a ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Instagram⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠.

První díl série věnované odkazu architekta Adolfa Loose, od jehož narození si letos připomínáme 155 let, se zaměřil na nové objevy spojené s jeho životem a tvorbou v Brně, Vídni a Paříži. Druhá část cyklu se soustředila na architektovo působení v Plzni. Natáčení probíhalo v jedné z Loosových realizací – v interiéru domu Brummelových.Petr Klíma se v dialogu s plzeňským památkářem Karlem Zochem ohlíží za dlouhodobým úsilím o poznání, záchranu, obnovu a zpřístupnění Loosových plzeňských děl. V rozhovoru zazní, jak se z prvních neoficiálních návštěv staly pravidelné prohlídky pro veřejnost, proč byl rok 2015 přelomový a jakou roli v celém procesu sehrála odborná veřejnost, aktivita médií i politická podpora. Oba protagonisté rovněž připomínají, které interiéry se v Plzni podařilo obnovit, jaké projekty se dále připravují a proč je stále živá debata o různých přístupech k obnově alespoň částečně dochovaných prostorů. Z rozhovoru vyplynulo, že rehabilitace Loosova zdejšího díla ještě zdaleka není u konce – po probíhající rekonstrukci domu Semlerových na Klatovské třídě 19, jejíž součástí bude i vybudování nových expozic, by se další práce mohly v budoucnu odehrát v domě Hirschových v Plachého ulici.Co v rozhovoru uslyšíte: (00:00) intro(01:38) cesta k Adolfu Loosovi(05:01) zpřístupňování Loosových interiérů(10:33) obnovené interiéry a budoucí projekty(27:09) dva přístupy k obnově Loosových interiérů(38:03) osobní objevy a výzkum(50:41) Brummelův důmEditace: Petr Klíma, Jan Balcar, Radka ŠámalováHudba, zvukový design, fotografie: Jan BalcarZpětnou vazbu k podcastu nám můžete poslat na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠[email protected]⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠.Sledujte nás na sociálních sítích ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Facebook⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ a ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Instagram⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠.

V letošním roce slavíme 155 let od narození architekta Adolfa Loose, který ve své době změnil způsob přemýšlení o prostoru. Úvodní díl série věnované jeho dílu i odkazu přibližuje nejnovější poznatky o Loosově životě v souvislosti s jeho rodným Brnem, Plzní, Vídní či Paříží. Historičky umění a architektury Dagmar Černoušková z Muzea města Brna a Jana Kořínková z Fakulty výtvarných umění VUT v záznamu veřejné nahrávky podcastu představují své nedávné badatelské objevy, které učinily na základě nalezené korespondence, digitalizovaných pramenů z vídeňských knihoven i unikátnímu konvolutu fotografií Loosova brněnského investora Viktora Bauera, díky kterému se podařilo identifikovat dosud neznámé Loosovy interiéry a mobiliář.V rozhovoru s Petrem Klímou odkrývají obě historičky Loosovy profesní i společenské vazby na osobnosti své doby – od Bohumila Markalouse a bratří Čapků až po Jana Zrzavého či generála Klecandu. První zmíněný například ve svém dopise Janu Mukařovskému z roku 1942 charakterizoval Loose jako „primitiva nezatíženého věděním“, člověka „chorobně zaostřeného instinktu“ s úctou k materiálu a hmotě. Zazní i postřehy z deníku plzeňského stavitele Bořivoje Kriegerbecka, které Loose zachycují jako charismatického, někdy však neukázněného tvůrce. Rozhovor se dotýká i závěru architektova života – Loos zemřel v roce 1933 v zuboženém stavu, přičemž jeho přátelé museli platit náklady na léčbu a pohřeb.Co v rozhovoru uslyšíte: (00:00) intro(05:17) cesta k Loosovi(23:46) Adolf Loos a jeho síť kontaktů(53:52) Loosova osobnost a pověstEditace: Petr Klíma, Jan Balcar, Radka ŠámalováHudba, zvukový design, fotografie: Jan BalcarZpětnou vazbu k podcastu nám můžete poslat na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠[email protected]⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠.Sledujte nás na sociálních sítích ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Facebook⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ a ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Instagram⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠.

Pro jubilejní 50. díl podcastu jsme se vydali do Písku za dalším z plzeňských „expatů“ Liborem Monhartem, který se na svoji profesní dráhu vydal již v 80. letech minulého století. V dialogu s Petrem Klímou mluví zkušený architekt o studiích u Emila Hlaváčka na pražské technice, prvních zakázkách pro písecká bytová družstva, polistopadové pracovní stáži v pařížském ateliéru Wladimira Mitrofanoffa i o vlastních realizacích, mezi nimiž vyniká vila Na Skalce a rezidenční soubor Nová Valcha v Plzni.  Rozhovor odkrývá Monhartův přístup k architektuře, založený na uměřenosti, práci s omezeními a respektu k místu. Architekt rovněž popisuje svůj posun od dlouholeté ateliérové praxe k nynější práci pro velkou developerskou společnost, kde zúročuje své zkušenosti. Libor Monhart věří, že i u velkých projektů lze zachovat poctivost navrhování a lidský rozměr architektury.Co v rozhovoru uslyšíte: (00:00) intro(00:31) mládí v Plzni, studia v Praze, stáž v Paříži a práce v Písku(13:21) vila Na Skalce v Plzni a obytný soubor Nová Valcha v Plzni(26:21) současná práce pro Central Group a developerské projekty(41:22) Plzeň a Písek, reflexeEditace: Petr Klíma, Jan Balcar, Radka ŠámalováHudba, zvukový design, fotografie: Jan BalcarZpětnou vazbu k podcastu nám můžete poslat na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠[email protected]⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠.Sledujte nás na sociálních sítích ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Facebook⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ a ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Instagram⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠.

Další díl podcastu se vrací k sérii věnované plzeňským „expatům“ rozhovorem s Tomášem Svobodou, vizuálním umělcem, architektem výstav a filmovým scénografem, který působí jako vedoucí ateliéru Nová média 1 na Akademii výtvarných umění v Praze. V dialogu s Petrem Klímou rozebírá Tomáš Svoboda služebnou povahu výstavní architektury – profese, která má podle Svobody pomáhat uměleckým dílům a divákům, nikoli je přehlušovat. Svoboda rovněž hovoří o počátcích své práce architekta výstav, o tom, proč se v Česku nedá architektura výstav studovat, nebo o tom, jak v návrzích výstav uplatňuje svou zkušenost vizuálního umělce. Svoboda v rozhovoru sdílí i své poznatky z dlouhodobé spolupráce s Moravskou galerií v Brně, která se podle něj stala příkladem otevřené a přístupné instituce. Tomáš Svoboda dále přibližuje, jak se v posledních dvaceti letech proměnily podmínky pro vznik výstavních prostorů v Česku, a komentuje i galerijní prostředí v Plzni, kde se podílel na výstavách Západočeské galerie v Plzni, a to jak ve výstavní síni „13“, tak v Masných krámech. Kriticky Svoboda hodnotí historické budovy přetvářené na galerie, a naopak oceňuje konverze industriálních objektů, jako je PLATO Ostrava, které umožňují svobodnější a empatičtější práci s uměním.Co v rozhovoru uslyšíte: (00:00) intro(00:30) působení na AVU(03:51) cesta k profesi architekta výstav(10:59) služebná povaha výstavní architektury(17:12) práce s díly a prostory(37:38) kvalita a specifika výstavních prostor v Česku(1:04:45) galerie pro všechnyEditace: Petr Klíma, Jan Balcar, Radka ŠámalováHudba, zvukový design, fotografie: Jan BalcarZpětnou vazbu k podcastu nám můžete poslat na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠[email protected]⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠.Sledujte nás na sociálních sítích ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Facebook⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ a ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Instagram⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠.

Poslední díl podcastové minisérie věnované architektu Hanuši Zápalovi, od jehož narození letos v únoru uplynulo 140 let, navazuje na čtyři předchozí epizody, které se postupně zabývaly významem Zápala pro Plzeň, jeho školními stavbami a také jeho působením mimo region.V rozhovoru se Petr Klíma a historik architektury Petr Domanický vrací znovu k Mariánské Týnici, která byla zmíněna již v prvním díle podcastové minisérie („Hanuš Zápal přivedl do Plzně moderní architekturu,“ uvádí historik architektury Petr Domanický, díl je dostupný zde). S touto památkou byl Zápal propojený již od dětství, v roce 1920 publikoval výzvu k její záchraně, po zřícení kopule zajistil provizorní střechu, ve třicátých letech spoluzaložil Jednotu pro záchranu Mariánské Týnice a díky podpoře prezidenta Beneše i vlády se zasloužil o její zásadní obnovu. Petr Domanický také popisuje proces dostavby druhého ambitu z evropských dotací v nedávných letech a kritizuje ji jako návrat k dávno překonaným přístupům. Podle něj místo příběhu historie Mariánské Týnice vznikla spíše ‚pouť‘ než snaha o záchranu jedné z nejcennějších památek.Co v rozhovoru uslyšíte:(00:00) intro(00:30) Zápal jako regionalista své doby(11:46) proces obnovy Mariánské Týnice(32:46) kritika současné dostavby Mariánské TýniceEditace: Petr Klíma, Jan Balcar, Radka ŠámalováHudba, zvukový design, fotografie: Jan BalcarZpětnou vazbu k podcastu nám můžete poslat na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠[email protected]⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠.Sledujte nás na sociálních sítích ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Facebook⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ a ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Instagram⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠.

Ve více než stovce českých i slovenských měst včetně Plzně se na začátku října 2025 uskuteční festival Den architektury. Právě u této příležitosti jsme s jeho iniciátorkou, zakladatelkou spolku Kruh a architektkou Marcelou Steinbachovou připravili nejnovější díl podcastu. Kromě osvěty a popularizace architektury se Marcela Steinbachová věnuje navrhování a vede vlastní ateliér Skupina. V posledních dvou letech provozuje rovněž galerii Prostora.V rozhovoru s Petrem Klímou probírá architektka patnáctiletou historii Dne architektury, roli žen v architektuře i fungování ateliéru Skupina, který má na kontě řadu projektů kulturních staveb a citlivých rekonstrukcí – například kina Světozor nebo Školy architektury AVU. Marcela přibližuje také vznik zmíněné galerie, spolupráci s legendárním Stevenem Hollem či pohled na současnou českou architektonickou scénu. Jak se jí daří kombinovat vlastní tvorbu s vedením festivalu? Proč považuje rekonstrukce za zásadní téma dneška? A co ji na architektuře stále nejvíce inspiruje?Co v rozhovoru uslyšíte: (00:00) intro(01:42) o spolku Kruh a festivalu Den architektury(06:40) Ta architektura(10:23) role žen v architektuře(20:25) galerie Prostora(39:55) ateliér Skupina(54:25) spolupráce se Stevenem Hollem a rekonstrukce kulturních stavebEditace: Petr Klíma, Jan Balcar, Radka ŠámalováHudba, zvukový design, fotografie: Jan BalcarZpětnou vazbu k podcastu nám můžete poslat na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠[email protected]⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠.Sledujte nás na sociálních sítích ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Facebook⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ a ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Instagram⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠.

Předposlední díl podcastové minisérie věnované architektu Hanuši Zápalovi, od jehož narození letos v únoru uplynulo 140 let, navazuje na předchozí epizody, které se zabývaly významem Zápala pro Plzeň a školními stavbami, které ve městě projektoval. Tentokrát se zaměříme na působení architekta nejen na Plzeňsku, ale i mimo region.Rozhovor, který vznikl jako živá nahrávka Petra Klímy s historikem architektury Petrem Domanickým, hledal odpovědi zejména na následující otázky: můžeme Hanuše Zápala vnímat jako „Gočára jihozápadních Čech“, jehož příchod na plzeňský stavební úřad znamenal pro regionální architekturu kvalitativní skok a vtiskl Plzni i západním Čechám moderní tvář? Jak se Zápal stal architektem Haléřového spolku dělníků Škodových závodů a jak jeho projekty sanatorií ve Střelských Hošticích, Janově u Mirošova či Lipnici nad Sázavou reflektovaly vztah k těmto lokalitám i posun k organické architektuře inspirované Frankem Lloydem Wrightem? Které stavby by si podle Petra Domanického zasloužily památkovou ochranu, proč je její prosazení složité a jak se dnes daří mapovat hodnotu regionální architektury vedle velkých jmen české moderny?Co v rozhovoru uslyšíte: (00:00) intro(02:00) "Gočár jihozápadních Čech"(12:40) Zápal a architektura škol v regionu(25:57) sanatoria a spolupráce s Haléřovým spolkem(48:02) památková ochrana Zápalova dílaEditace: Petr Klíma, Jan Balcar, Radka ŠámalováHudba, zvukový design, fotografie: Jan BalcarZpětnou vazbu k podcastu nám můžete poslat na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠[email protected]⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠.Sledujte nás na sociálních sítích ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Facebook⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ a ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Instagram⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠.

Třetí díl série o Hanuši Zápalovi představuje další architektovy projekty plzeňských škol, jejichž realizace přispěly k proměně města v meziválečném období. Petr Klíma a kurátor sbírky architektury Západočeské galerie v Plzni Petr Domanický v pokračování svého rozhovoru přibližují především příběhy Benešovy a Pikovy školy a také Vyšší hospodářské školy. Probírají elementární architektonické kvality budov, původní technické inovace, stavební komplikace, ale také citlivou obnovu vybraných staveb. Upozorňují na důležitost, kterou vzdělávání přisuzovala prvorepubliková Plzeň i celé Československo a která se odrážela mimo jiné v pojmenovávání škol i dalších institucí po významných představitelích města i státu (příkladem budiž Masarykova, Benešova či Pikova škola). Pokoušejí se také naznačit, jaký význam mají Zápalovy školní stavby v kulturní paměti Plzně dnes.Co v rozhovoru uslyšíte: (00:00) intro(02:48) školy nesoucí jména slavných(20:36) Benešova škola a její záchrana(28:52) Pikova škola a její přístavba(34:08) Vyšší hospodářská škola a inspirace KotěrouEditace: Petr Klíma, Jan Balcar, Radka ŠámalováHudba, zvukový design, fotografie: Jan BalcarZpětnou vazbu k podcastu nám můžete poslat na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠[email protected]⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠.Sledujte nás na sociálních sítích ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Facebook⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ a ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Instagram⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠.

Druhý díl podcastové minisérie věnované architektu Hanuši Zápalovi, od jehož narození letos uplynulo 140 let, se zaměřil na Zápalův přístup k navrhování školních budov. Projektům těchto staveb věnoval architekt podstatnou část svého profesního působení.V rozhovoru s kurátorem sbírky architektury Západočeské galerie v Plzni Petrem Domanickým, největším znalcem Zápalova díla, hledal Petr Klíma odpovědi zejména na následující otázky: Jak se proměňovaly ideály a podoby školních budov v klíčovém období přelomu století? Jaké inovace přinesl Zápal do návrhů plzeňských škol, v prvé řadě obchodní akademie a Masarykovy školy? Jakou roli v jeho projektech hrály tehdejší německé vzory? A jak v jeho tvorbě rezonuje celoživotní vztah k baroku? Co v rozhovoru uslyšíte: (00:00) intro(04:10) školy před a po roce 1900(09:23) komplex na Masarykově náměstí(27:42) Zápalova moderna s odkazem na baroko(39:27) Masarykova škola na Jiráskově náměstíEditace: Petr Klíma, Jan Balcar, Radka ŠámalováHudba, zvukový design, fotografie: Jan BalcarZpětnou vazbu k podcastu nám můžete poslat na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠[email protected]⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠.Sledujte nás na sociálních sítích ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Facebook⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ a ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Instagram⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠.

V letošním roce si připomínáme 140 let od narození architekta Hanuše Zápala, který se mezi lety 1910 a 1930 svými stavbami nesmazatelně zapsal do obrazu města. U příležitosti zmíněného výročí jsme připravili letní podcastovou minisérii o Zápalovi a jeho působení v Plzni, v regionu i mimo něj. Jak ovlivnil Plzeň svým dílem architekt Hanuš Zápal? Jaké stavby navrhl coby tvůrce zaměstnaný na městském stavebním úřadě? Jaký byl profesní a osobní vztah architekta a urbanisty Ladislava Lábka k Hanuši Zápalovi? Odpovědi nabízí úvodní díl zápalovské série, který vznikl jako živá nahrávka rozhovoru Petra Klímy s kurátorem sbírky architektury Západočeské galerie v Plzni Petrem Domanickým, předním odborníkem na Zápalovo dílo.  Co v rozhovoru uslyšíte: (00:00) intro(08:15) studia(14:58) obnova plzeňské radnice(29:40) ve službách města(41:38) divadelní skladiště a krematorium(51:55) Lábek a ZápalEditace: Petr Klíma, Ondřej Perner, Radka ŠámalováHudba, zvukový design: Jan BalcarVideo: Ondřej PernerFotografie: Matěj HošekZpětnou vazbu k podcastu nám můžete poslat na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠[email protected]⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠.Sledujte nás na sociálních sítích ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Facebook⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ a ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Instagram⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠.

Vladimir 518 si cestu k architektuře našel tím nejpřirozenějším způsobem – pobytem v jeho ulicích. Umělec, kterého většina lidí zná z hudební a výtvarné scény, popisuje, jak se v rámci graffiti a hiphopové komunity postupně přesunul od konkrétní tvorby na zdi k reflexi veřejného prostoru jako celku. Neúnavně přispívá svou činností – aktivismem, odborným výzkumem i uměleckou tvorbou – k uznání hodnot architektury druhé poloviny 20. století. Proč je brutalismus českou veřejností stále spíše trpěný, než oceňovaný? Jak na místní stavby té doby nahlíží architekti ze světa? Jak se Vladimir vyrovnal s frustrací z pokračujících demolic ikonických staveb a jaký přístup společnosti k architektonickému dědictví té doby by si naopak přál? Co v rozhovoru uslyšíte: (00:00) intro(00:40) aktivismus ve světě architektury(09:00) demolice vs pietní rekonstrukce(31:27) princip generačního kyvadla (47:07) další knihaEditace: Jan Balcar, Ondřej Perner, Markéta Hossingerová, Petr KlímaHudba, zvukový design, fotografie: Jan Balcar, Ondřej Perner, Matěj HošekZpětnou vazbu k podcastu nám můžete poslat na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠[email protected]⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠.Sledujte nás na sociálních sítích ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Facebook⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ a ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Instagram⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠.

Architekt Ondřej Píhrt se v  posledních letech intenzivně věnuje návrhům školních budov. V pokračování rozhovoru s Petrem Klímou podrobně představuje vítězný soutěžní návrh Základní školy Amos v Psárech. Mluví o tehdy specifickém zadání, otevřené komunikaci s investorem i odvaze přinášet nové typologické přístupy. Jak se dnes zadávají zakázky na školní budovy? Jak k návrhu nové školní budovy na zelené louce Ondřej Píhrt přistupoval, kde se inspiroval? A co všechno může ovlivnit vznik kvalitního školního prostředí?V další části rozhovoru se Píhrt věnuje dalším novým školním stavbám. Sdílí zkušenosti s realizací veřejných projektů, které mohou narážet na politické proměny, tlak na cenu nebo nejasnosti v zadání. Srovnává s tím práci pro soukromé investory, s nimiž navrhoval také mateřskou a střední školu. Jak se liší způsob komunikace a rozhodování o školních budovách u soukromých a veřejných klientů? A jaké specifické požadavky přináší navrhování dalších typů škol pro mladší děti nebo dospívající?Co v rozhovoru uslyšíte: (00:00) intro(00:30) soutěž na budovu Základní školy Amos v Psárech(07:30) školní budovy jako odraz společnosti(27:17) Základní škola Amos v Psárech (36:17) svazková škola LOŠBATES(45:50) školní budova v areálu Nová Zbrojovka v Brně(55:30) školy pro soukromé investoryEditace: Jan Balcar, Markéta Hossingerová, Petr KlímaHudba, zvukový design, fotografie: Jan BalcarZpětnou vazbu k podcastu nám můžete poslat na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠[email protected]⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠.Sledujte nás na sociálních sítích ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Facebook⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ a ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Instagram⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠.

Architekt Ondřej Píhrt v rozhovoru s Petrem Klímou reflektoval nejprve své vzpomínky na období studia Fakulty architektury na ČVUT v Praze, kde ho formovala účast v ateliérech Aleny Šrámkové a posléze Petra Hájka a Jana Šépky. Po studijním pobytu v Mnichově a spolupráci s architektem Mojmírem Ranným založil Ondřej roku 2015 vlastní ateliér S-O-A. Jaké hodnoty si odnesl ze studia u výrazných osobností tuzemské architektury?  Co ho zaujalo na zahraniční stáži a jakým způsobem vznikla jeho současná kancelář?V následující části rozhovoru se Ondřej Píhrt věnuje své práci – od návrhů rodinných domů až po vítězný projekt v ašském Parku historie. Otevřeně popisuje výzvy při spolupráci se samosprávou i důležitost přemýšlení v širším měřítku. Zamýšlí se i nad svým vztahem k Plzni – městu, ve kterém se narodil a vyrůstal, ale zatím se v jeho profesním životě, vyjma několika staveb, objevuje spíše okrajově. Jaký dům navrhl pro své rodiče? Jak vznikl dům na Floridě a proč musel být celý jeho interiér přivezen z Česka? Jakou roli může hrát kvalitní veřejný prostor v menším městě v kulturně odlehlejším regionu?Co v rozhovoru uslyšíte: (00:00) intro(00:30) studium (12:05) vlastní ateliér(19:00) rodinné domy v Plzni i na Floridě(42:00) Park historie v Aši(54:27) o PlzniEditace: Jan Balcar, Markéta Hossingerová, Petr KlímaHudba, zvukový design, fotografie: Jan BalcarZpětnou vazbu k podcastu nám můžete poslat na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠[email protected]⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠.Sledujte nás na sociálních sítích ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Facebook⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ a ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Instagram⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠.

V druhé části rozhovoru s Petrem Klímou sdílí architektka Tereza Vojtěšková své zkušenosti s dlouhodobým projektem přeměny bývalého pivovaru Světovar na technologický park TechTower. Vzpomíná na první průzkumy objektu bez oken, kdy společně s kolegy a kolegyněmi objevovali možnosti konverze budovy. Tereza popisuje proměny zadání, specifika památkové ochrany i konkrétní rozhodnutí, která umožnila přivést do vnitřních prostorů přirozené světlo. Co všechno se během let změnilo oproti původnímu plánu? A proč je u podobných projektů tak zásadní kvalitně zpracovaná studie?V závěru rozhovoru společně s Terezou procházíme areálem někdejšího pivovaru. Architektka komentuje nejen proměnu budov, ale i úpravu veřejného prostoru, urbanistické souvislosti nebo plány na další rozvoj čtvrti. Jaká budoucnost čeká celý areál? Co vše dnes TechTower nabízí veřejnosti a firmám? A proč bylo pro ni překvapením, že projekt získal nominaci na Českou cenu za architekturuCo v rozhovoru uslyšíte:(0:00) intro(00:30) proměna Světovaru (33:05) prohlídka TechTowerEditace: Jan Balcar, Markéta Hossingerová, Petr KlímaHudba, zvukový design, fotografie: Jan BalcarZpětnou vazbu k podcastu nám můžete poslat na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠[email protected]⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠.Sledujte nás na sociálních sítích ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Facebook⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ a ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Instagram⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠.

Architektka Tereza Vojtěšková absolvovala Vysokou školu uměleckoprůmyslovou v Praze v ateliéru Jindřicha Smetany. Kromě zájmu o výtvarné umění ji při volbě povolání ovlivnila i silná rodinná tradice, ale také potřeba se postupně osamostatnit. V rozhovoru s Petrem Klímou otevřeně mluví o vnitřních pochybnostech, návratu ke kresbě a hledání rovnováhy mezi prací a osobním životem. Jaké to bylo vyrůstat v rodině architekta? Co jí dalo studium na UMPRUM a jak se formovalo její profesní sebevědomí? A proč pro ni byla Plzeň dlouho jen město „na jedno pivo“?Společně se svým mužem dnes Tereza vede ateliér, ve kterém se oba zaměřují na veřejný prostor, konverze a revitalizace. Právě v Plzni pracovali nejen na adaptaci technických objektů bývalého cukrovaru pro Správu informačních technologií města Plzně, se kterou dlouhodobě spolupracují. Jak se Tereza dívá na současný vývoj Plzně? A co obnáší partnerské i profesní soužití architektky s architektem?Co v rozhovoru uslyšíte:(0:00) intro(00:30) rodinné zázemí a studium(12:55) Plzeň(23:05) rodinný ateliér(45:26) realizace v PlzniEditace: Jan Balcar, Markéta Hossingerová, Petr KlímaHudba, zvukový design, fotografie: Jan BalcarZpětnou vazbu k podcastu nám můžete poslat na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠[email protected]⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠.Sledujte nás na sociálních sítích ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Facebook⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ a ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Instagram⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠.

V druhém díle rozhovoru Lukáš Janout přibližuje konkrétní realizace svého ateliéru, zejména v Plzni a okolí. Mluví ale i o počátcích kariéry, kdy první zakázky přicházely od kamarádů a známých, i o tom, jak se na základě doporučení začala jeho klientela postupně rozšiřovat. Svůj vztah ke stavbám prezentuje Lukáš i v mediálním prostoru. Co pro něho znamená jeho profil „delniq“ na Instagramu? Co ho vedlo k tomu, že chtěl ukázat jinou tvář stavebnictví? Ovlivnil pořad „Stavba není sen“, na kterém se podílel, i jeho profesní dráhu? A pomohla mu mediální pozornost? Lukáš Janout v rozhovoru hovoří také o svém dlouhodobém záměru vytvořit formát věnovaný zajímavým architektonickým realizacím v Česku. Inspiruje ho v tom seriál „Nejpozoruhodnější domy světa“ na Netflixu. Lukáš by rád ukázal, že i v Česku vznikají kvalitní stavby, které stojí za pozornost.Co v rozhovoru uslyšíte:(0:00) intro(00:30) v mediálním prostoru(16:10) vlastní dům(25:27)  profil „delniq“ na InstagramuEditace: Jan Balcar, Markéta Hossingerová, Petr KlímaHudba, zvukový design, fotografie: Jan BalcarZpětnou vazbu k podcastu nám můžete poslat na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠[email protected]⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠.Sledujte nás na sociálních sítích ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Facebook⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ a ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Instagram⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠.

V rozhovoru s Petrem Klímou rekapituluje architekt Lukáš Janout průběh své dosavadní působení v oboru. Jeho cesta vedla z rodného Oseka u Rokycan na vysoké školy v Brně a v Praze. Po zkušenostech z několika ateliérů Lukáš založil v hlavním městě vlastní studio, kde se věnuje i projektům v Plzeňském kraji. Jak ho ovlivnilo rodinné zázemí spojené se stavebnictvím? Co ho přimělo přejít od projektování k architektonické tvorbě? Jak vznikla jeho spolupráce s investorem na projektu hotelu Villa Fitz?Lukáš Janout také otevřeně mluví o vyhoření, které před lety zastavilo jeho pracovní tempo. Popisuje příčiny svého kolapsu i postupný návrat do práce. Dnes se snaží lépe plánovat, delegovat práci a nastavit si zdravější pracovní režim. Jaké kroky mu pomohly znovu najít rovnováhu? A jaká opatření dodržuje, aby se mohl své práci dál věnovat?Co v rozhovoru uslyšíte:(0:00) intro(04:43) cesta k architektuře(19:26) syndrom vyhoření a návrat do práce(36:35)  Villa FitzEditace: Jan Balcar, Markéta Hossingerová, Petr KlímaHudba, zvukový design, fotografie: Jan BalcarZpětnou vazbu k podcastu nám můžete poslat na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠[email protected]⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠.Sledujte nás na sociálních sítích ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Facebook⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ a ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Instagram⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠.

Architekt Lukáš Soukup popisuje v úvodu rozhovoru s Petrem Klímou svou ne zcela přímočarou cestu k architektuře. Coby student dopravní průmyslovky v Plzni se vydal studovat architekturu na ČVUT až díky inspiraci spolužáky z výtvarného kurzu. Co jej přesvědčilo, že architektura je jeho cesta? A jak jej formovalo prostředí pražských ateliérů? Cenné zkušenosti získal Lukáš během studijní stáže ve finském Tampere, kde poprvé zažil mezinárodní prostředí a jiný přístup k architektuře. Po absolutoriu pracoval v několika významných pražských ateliérech a později i v developerské společnosti, kde si uvědomil širší kontext rozhodování o podobě městského prostoru. Zkušenosti si rozšířil i působením v roli projektového manažera v realitní firmě. Kromě vlastní praxe nyní Lukáš působí jako městský architekt Jindřichova Hradce, kde se zaměřuje na citlivý rozvoj města a upozorňuje na potřeby zranitelných skupin obyvatel. Jaké konkrétní výzvy přináší role městského architekta? Jak balancuje mezi zájmy politiky a potřebami obyvatel?Co v rozhovoru uslyšíte:(0:00) intro(1:30) cesta k architektuře, studium a stáž ve Finsku(12:46) získávání zkušeností po škole(32:30)  městský architekt Jindřichova Hradce(54:20) o PlzniEditace: Jan Balcar, Markéta Hossingerová, Petr KlímaHudba, zvukový design, fotografie: Jan BalcarZpětnou vazbu k podcastu nám můžete poslat na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠[email protected]⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠.Sledujte nás na sociálních sítích ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Facebook⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ a ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Instagram⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠.

Zdeněk Fránek začal působit jako vysokoškolský pedagog již třiceti lety; jeho zkušenosti sahají od Ostravy přes Liberec až po Plzeň. Na Sutnarku přišel s vizí ateliéru environmentálního designu pro architekturu, v níž položil důraz na samostatnost a odpovědnost studujících. V rozhovoru otevřeně mluví o tom, že pouhý talent nestačí – důležitá je především pracovitost a schopnost učit se. Studujícím dává prostor pro experimenty, ale zároveň je vede k pochopení kontextu a udržitelnosti v architektuře. Jaké výzvy čekají studenty a studentky v jeho ateliéru? A co Zdeněk Fránek považuje za největší problém současné architektonické výuky?Vedle pedagogické činnosti má zkušený architekt za sebou řadu vlastních návrhů a realizací v Česku i ve světě, včetně staveb v Číně nebo projektů školících center v Africe. V rozhovoru popisuje, jak se liší práce architekta v různých částech světa – od materiálových omezení v Africe až po striktní pravidla a mimořádné měřítko v Číně. Každá země podle něj vyžaduje jiný přístup a cit pro místní kontext. Právě zkušenosti ze zahraničí Fránka utvrdily v tom, že architektura nesmí být univerzální, ale musí vycházet z prostředí, kde vzniká. Jaké specifické výzvy přináší navrhování v těchto destinacích? A co si z mezinárodních projektů odnáší Zdeněk Fránek pro svou práci v Česku?Co v rozhovoru uslyšíte:(0:00) intro(0:30) Ostrava a Liberec(10:00) zahraniční projekty(20:20) Plzeň – se studenty(39:30) Plzeň – budova SutnarkyEditace: Jan Balcar, Markéta Hossingerová, Petr KlímaHudba, zvukový design, fotografie: Jan BalcarZpětnou vazbu k podcastu nám můžete poslat na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠[email protected]⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠.Sledujte nás na sociálních sítích ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Facebook⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ a ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Instagram⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠.

ArchitektkaAnna Hostičková patří k výrazným osobnostem plzeňské architektury a památkové péče. V rozhovoru s Petrem Klímou vzpomíná na období studia, kdy jí školská reforma přivedla nejen k architektuře, ale i k výučnímu listu zedníka. Řemeslné zkušenosti získala během povinné praxe na stavbách výzkumných ústavů a dalších veřejných budov. Po studiích Anna Hostičková zamířila do Plzně, kde se začala se věnovat památkové péči a také se zde usadila. Jak probíhala výuka architektury v 60. letech? Proč nezískala zaměstnání v Písku? Jaké bylo její první setkání s Plzní?Od roku 1968 působila Hostičková v plzeňském Stavoprojektu, později přešla na zdejší Útvar hlavního architekta, který se po roce 1989 transformoval na nynější Útvar koncepce a rozvoje města Plzně. Právě tam se architektka začala věnovat také popularizaci architektury. Stála u zrodu iniciativy Plzeňské dvorky a dlouhé roky provázela veřejnost po plzeňské architektuře. K památkám přistupuje s respektem, ale zároveň s kritickým pohledem – důležitější než dogmatické zachovávání minulosti je podle ní citlivé propojení historie s novou kvalitou. Jak se proměnilo její vnímání památkové péče v průběhu let? Jaké stavby a projekty v Plzni považuje za nejpovedenější? A co by podle ní mělo město udělat pro svou budoucnost?Co v rozhovoru uslyšíte:(0:00) intro(0:30) studium architektury a výuční list zedníka(10:05) příchod do Plzně a památková péče(27:15) proměna Plzně v 70. letech minulého století(33:45) situace po roce 1989(41:00) popularizace architektury a současný pohled na městoEditace: Jan Balcar, Markéta Hossingerová, Petr KlímaHudba, zvukový design, fotografie: Jan BalcarZpětnou vazbu k podcastu nám můžete poslat na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠[email protected]⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠.Sledujte nás na sociálních sítích ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Facebook⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ a ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Instagram⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠.

Ve druhém dílu rozhovoru s Petrem Klímou se architektJiří Boudník vrací ke svému návratu z New Yorku zpět do Česka v roce 2009. Popisuje počátky svého zapojení do projektu Plzeň 2015 – Evropské hlavní město kultury, v němž viděl příležitost zviditelnit město i pro zahraniční návštěvníky. Připomíná, jak se podílel na soutěži o ideový návrh druhé věže plzeňské katedrály, a jak z ní vzešla sbírka na navrácení zvonů. Co ho přivedlo zpět do Česka? Jaké impulzy přinesl Plzni? Jak byl přijat jeho návrh na dostavbu hlavního plzeňského chrámu? Jiří Boudník v rozhovoru popisuje i svoji zkušenost z vedení stavebních projektů a realizací v Polsku, Německu a Rusku, kde čelil nejen technickým, ale i kulturním výzvám. Přibližuje rozdíly mezi architekturou ve střední Evropě a v USA a zmiňuje, jak si udržuje pracovní vazby na americký trh. Rozhovor se uzavírá jeho vášní pro záchranu historických staveb – konkrétně někdejší tvrze v Dolanech, jejíž obnova se stala jeho dlouhodobým cílem. Jak se podle něj liší americká architektura od té české? A jak se v jeho očích proměnila Plzeň?Co v rozhovoru uslyšíte:(0:00) intro(0:30) návrat do Česka a Plzeň 2015(08:00) druhá věž pro chrám sv. Bartoloměje(18:45) mezinárodní pracovní zkušenosti(29:55) New York a Spojené státy(38:50) tvrz v DolanechEditace: Jan Balcar, Markéta Hossingerová, Petr KlímaHudba, zvukový design, fotografie: Jan BalcarZpětnou vazbu k podcastu nám můžete poslat na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠[email protected]⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠.Sledujte nás na sociálních sítích ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Facebook⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ a ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Instagram⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠.

Jiří Boudník, architekt, spisovatel a umělec, začíná rozhovor s Petrem Klímou popisem své práce na restauraci Osteria v Plzni, kde kombinoval industriální styl s prvky historie automobilismu a přírodními materiály. V rozhovoru vzpomíná na emigraci do Spojených států a své studium v New Yorku. Po absolvování studia architektury nastoupil do firmy, která se specializovala na stavbu mrakodrapů. Boudníka fascinovala rychlost a preciznost tohoto typu výstavby. Jak vzpomíná na začátky v New Yorku? Jak rychle se staví mrakodrap? A jak se ho dotkl útok 11. září 2001 na budovy Světového obchodního centra, jehož byl svědkem?  Kariéra architekta se v jeho životě prolíná s drahou spisovatele. Ve svých knihách se věnuje především emigraci, kulturním rozdílům a mezinárodním vztahům, ať už česko-americkým, nebo česko-německým. První kniha se však svým obsahem jeho dalším dílům vymyká. Co bylo impulzem k jejímu napsání? Které další knihy následovaly? A jaký příběh zpracovává literárně nyní?Co v rozhovoru uslyšíte:(0:00) intro(0:30) návrh restaurací Osteria v Plzni(10:30) emigrace a život v New Yorku(20:45) v roli spisovatele(28:50) o historii a mezinárodních vztazích(49:00) stavba mrakodrapůEditace: Jan Balcar, Markéta Hossingerová, Petr KlímaHudba, zvukový design, fotografie: Jan BalcarZpětnou vazbu k podcastu nám můžete poslat na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠[email protected]⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠.Sledujte nás na sociálních sítích ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Facebook⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ a ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Instagram⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠.

Krajinářský architekt a urbanistaMilan Svoboda se věnoval ve své kariéře zejména městskému plánování a opakovaně zaujímal i významné manažerské role. V rozhovoru s Petrem Klímou popisuje začátky svého působení v Plzni, kam přišel v polovině osmdesátých let. Po roce 1989 nastoupil na transformovaný Útvar koncepce a rozvoje města Plzně. Měl zde na starosti přípravu prvního polistopadového městského územního plánu. Později stál také u prvních místních architektonických soutěží a ÚKRMP léta vedl. Jak ovlivnilo socialistické dědictví podobu Plzně v devadesátých letech? Co obnášelo prosazení ekologických prvků do územního plánování? A jaké změny přinesly architektonické soutěže té doby? Na kterou ze soutěží je dodnes hrdý? Svoboda se také významně zapojil do projektů, které měnily tvář Plzně po roce 2000. Velmi otevřeně hovoří o své manažerské zkušenosti s vedením týmu připravující projekt Plzeň – Evropské hlavní město kultury 2015, v jehož pozadí se střetávaly rozdílné politické a kulturní zájmy. Ačkoli byl jeho vztah s projektem komplikovaný, zdůrazňuje důležitost zavádění nových kulturních formátů a jejich vliv na místní společnost. Jaké impulzy přineslo Evropské hlavní město kultury zdejší kulturní scéně? Jak probíhala příprava této prestižní akce? A jaké výzvy přineslo propojení kultury s politikou?Co v rozhovoru uslyšíte:(0:00) intro(0:30) začátky v Plzni(17:05) architektonické soutěže(31:25) Evropské hlavní město kultury 2015(41:50) Nové divadlo(50:50) Plzeň – Evropské hlavní město kultury po deseti letechEditace: Jan Balcar, Markéta Hossingerová, Petr KlímaHudba, zvukový design, fotografie: Jan BalcarZpětnou vazbu k podcastu nám můžete poslat na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠[email protected]⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠.Sledujte nás na sociálních sítích ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Facebook⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ a ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Instagram⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠.

Martina Hrabová, autorka knihy „Galaxie Le Corbusier“, v druhém díle rozhovoru pokračuje ve vyprávění o životě a díle architekta Františka Sammera, jehož životní dráha je příkladem neuvěřitelné adaptability, velké odvahy a touhy přispět ke změně společnosti. Jak se plzeňský rodák stal součástí mezinárodní scény, od Sovětského svazu přes Japonsko až po Indii? Co ho vedlo k rozhodnutí zapojit se do britské armády během druhé světové války a co se změnilo, když se po válce vrátil do Československa? V rozhovoru Martina Hrabová připomíná, že Sammer byl humanista s neochvějnou vírou v dobro. Zlomem v jeho životě se stala právě účast ve druhé světové válce. Po těžkém zranění během služby v britské armádě se rozhodl pro návrat do Československa. Proč se tehdy rozhodl opustit mezinárodní kariéru, a naopak přijmout omezení komunistického režimu? Přesto se navzdory perzekucím dokázal prosadit jako urbanista. Jak jeho práce na urbanistických plánech Plzně ovlivnila podobu města? Co v rozhovoru uslyšíte: (0:00) intro (0:30) SSSR, Japonsko, Indie (10:25) zpět do vlasti (15:00) v komunistickém Československu (31:40) urbanistou v Plzni Editace: Jan Balcar, Markéta Hossingerová, Petr Klíma Hudba, zvukový design, fotografie: Jan Balcar Přepis rozhovoru najdete na webech ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Od Západu nefouká?⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ a ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Seznam Médium⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠. Zpětnou vazbu k podcastu nám můžete poslat na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠[email protected]⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠. Sledujte nás na sociálních sítích ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Facebook⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ a ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Instagram⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠.

Martina Hrabová, historička architektury a autorka knihy „Galaxie Le Corbusier: svět přátel na fotografiích ze sbírky Františka Sammera“, v dalším dílu podcastové série vzpomíná na postupné odhalování indicií, které ji přivedly k fascinujícímu životnímu příběhu plzeňského architekta. František Sammer (1907–1973) totiž patřil k několika českým architektům, kteří pracovali přímo v pařížském ateliéru legendárního Le Corbusiera. Jak se František Sammer dostal z rodné Plzně do prestižního ateliéru v Paříži? A proč se Le Corbusier rozhodl právě jemu svěřit některé z klíčových úkolů svého týmu? V rozhovoru Martina Hrabová popisuje nejen Sammerovu významnou roli v evropské moderní architektuře, ale soustředí se i na síť přátel a kolegů, kterou si architekt vytvořil během své kariéry, při níž putoval z Francie přes Sovětský svaz až do Indie. Tam badatelka objevila jeho zapomenutou sbírku fotografií. Jak k ojedinělému nálezu došlo a jak změnil Martinin pohled na Sammerův život a dílo? Co v rozhovoru uslyšíte: (0:00) intro (0:30) disertace (06:24) František Sammer (16:05) výzkumné cesty a záměry (32:40) v galaxii Le Corbusier Editace: Jan Balcar, Markéta Hossingerová, Petr Klíma Hudba, zvukový design, fotografie: Jan Balcar Přepis rozhovoru najdete na webech ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Od Západu nefouká?⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ a ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Seznam Médium⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠. Zpětnou vazbu k podcastu nám můžete poslat na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠[email protected]⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠. Sledujte nás na sociálních sítích ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Facebook⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ a ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Instagram⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠.

Ve druhé části rozhovoru reflektuje architekt Jan Soukup své působení v oblasti ochrany a obnovy architektonického dědictví po roce 1989. Hovoří o své činnosti ve spolcích zaměřených na záchranu památek a vyjmenovává své nejvýznamnější projekty, mezi nimiž vyniká dostavba ambitu v Mariánské Týnici podle původního plánu architekta Jana Blažeje Santiniho. Jakých úspěchů docílil Jan Soukup v Chotěšově, kde s tamním spolkem usiloval o obnovu kláštera? A proč nakonec usoudil, že jedinou cestou pro Mariánskou Týnici je právě historizující dostavba? Architekt také popisuje práci ve svém ateliéru Soukup Opl Švehla, který se dle jeho slov vyznačuje vysokou mírou stability, a zmiňuje, jakým způsobem předává své zkušenosti svým mladším kolegům. V závěru rozhovoru pak odhaluje svůj pohled na rozvoj Plzně a kritizuje nevyužitá místa města. Proč je podle něho důležité městskou zástavbu oživovat a jak vidí současné trendy v architektuře? Co v rozhovoru uslyšíte: (0:00) intro (0:30) činnost ve spolcích na obnovu památek (14:44) jak funguje ateliér (17:07) Mariánská Týnice (23:28) vztah k Plzni Editace: Jan Balcar, Markéta Hossingerová, Petr Klíma Hudba, zvukový design, fotografie: Jan Balcar Přepis rozhovoru najdete na webech ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Od Západu nefouká?⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ a ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Seznam Médium⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠. Zpětnou vazbu k podcastu nám můžete poslat na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠[email protected]⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠. Sledujte nás na sociálních sítích ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Facebook⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ a ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Instagram⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠.

V dalším díle podcastu Od Západu nefouká? popisuje architekt Jan Soukup svoji profesní cestu a zásadní vliv, který na něj mělo studium i mentorství v oboru. V rozhovoru v roli „zachránce památek“ reflektuje nejen svůj vztah k historickým památkám, ale i celospolečenský pohled na dědictví období, kdy historické budovy často čelily riziku demolice. Co obnášela snaha o zachování památek v socialistickém Československu? A jak se v 80. letech minulého století dostal Jan Soukup k rekonstrukcím významných městských objektů a památkově hodnotných staveb?  Rozhovor se také zaměřuje na projekty, které Jan Soukup realizoval po roce 1989, kdy se možnosti obnovy památek zásadně rozšířily. Jak probíhala rekonstrukce budovy Západočeského muzea v Plzni nebo dostavba Mariánské Týnice? A jak vnímá Jan Soukup současný vztah společnosti k historickému dědictví? Co v rozhovoru uslyšíte: (0:00) intro (0:30) cesta k architektuře (13:45) práce v období socialismu (33:20) památník Díky Ameriko! (43:05) práce po roce 1989 a nové možnosti Editace: Jan Balcar, Markéta Hossingerová, Petr Klíma Hudba, zvukový design, fotografie: Jan Balcar Přepis rozhovoru najdete na webech ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Od Západu nefouká?⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ a ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Seznam Médium⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠. Zpětnou vazbu k podcastu nám můžete poslat na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠[email protected]⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠. Sledujte nás na sociálních sítích ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Facebook⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ a ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Instagram⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠.

Kateřina Koňata Dolejšová sice vystudovala architekturu, svoji kariéru však postupně nasměrovala do světa grafického designu, a to zejména během svého téměř desetiletého pobytu v Itálii. Tam se její latentní zájem o grafický design přetavil do práce na dvousvazkové knize o Benátkách coby městě migrace. Jak ovlivnila její původně studijní stáž do Itálie Kateřininu budoucí kariéru? Jaké výzvy ji při práci na rozsáhlé publikaci čekaly? A kam ji tato práce posunula?  U architektury Kateřinu zajímá spíše koncept a vizuální prezentace než detaily prováděcích projektů. Kromě zahraničních klientů začala ještě během pobytu v Itálii spolupracovat s nakladatelstvím Zlatý řez a po návratu do Česka dostala příležitost podílet se na tvorbě vizuálního stylu Fakulty architektury ČVUT i na celé řadě knih, které škola vydala. Jak se v její práci prolínají architektura a grafický design? A jaká je v dnešní době role infografiky a grafického designu ve veřejném prostoru i ve strukturách organizací? Co v rozhovoru uslyšíte: (0:00) intro (0:30) Studium architektury a zájem o grafický design (03:30) v Itálii (14:52) na cestách (27:15) zpět v Česku (31:20) zpět na Fakultě architektury ČVUT Editace: Jan Balcar, Markéta Hossingerová, Petr Klíma Hudba, zvukový design, fotografie: Jan Balcar Přepis rozhovoru najdete na webech ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Od Západu nefouká?⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ a ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Seznam Médium⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠. Zpětnou vazbu k podcastu nám můžete poslat na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠[email protected]⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠. Sledujte nás na sociálních sítích ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Facebook⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ a ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Instagram⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠.

V druhé části rozhovoru se architekt a fotograf Petr Jehlík ohlíží za svým studiem na plzeňské stavební průmyslovce a vzpomíná na to, jak na něj budova školy působila a jak se proměnila. V současné době Petr působí v pražské kanceláři architekta Stanislava Fialy, proto se předmětem dalšího hovoru stal zejména pražský polyfunkční dům DRN. Proč získala budova takový název? A jak může dům přispívat k adaptaci městského prostředí na měnící se klimatické podmínky?  Ačkoliv žije Petr Jehlík dlouhodobě v Praze, do Plzně se opakovaně vrací, a dokumentuje stavební  produkci 20. století pro Plzeňský architektonický manuál (PAM). Jak reflektuje vývoj města v posledních dekádách? Jak vnímá architekturu a veřejný prostor v Plzni? Co se zde podařilo, a kde jsou podle něho naopak rezervy? Co v rozhovoru uslyšíte: (0:00) intro (0:30) o „stavárně“ (08:10) o práci se Stanislavem Fialou (18:15) o DRNu (23:00) o směřování Plzně Editace: Jan Balcar, Markéta Hossingerová, Petr Klíma Hudba, zvukový design, fotografie: Jan Balcar Přepis rozhovoru najdete na webech ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Od Západu nefouká?⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ a ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Seznam Médium⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠. Zpětnou vazbu k podcastu nám můžete poslat na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠[email protected]⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠. Sledujte nás na sociálních sítích ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Facebook⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ a ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Instagram⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠.

Fotografování architektury přináší Petrovi Jehlíkovi radost. K zájmu o výtvarné umění, především kresbu, se během studia na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze přidala fotografie, která nyní doplňuje jeho architektonickou praxi. Proč je kresba stále nenahraditelným způsobem, jak zachytit veřejná prostranství? Jak architektonické vzdělání ovlivňuje Petrův přístup k focení staveb? A přemýšlel někdy Petr nad tím, že by opustil navrhování a věnoval se pouze fotodokumentaci architektury?    Zásadním tématem první části dvoudílného rozhovoru byl projekt Plzeňský architektonický manuál (PAM), pro který Petr Jehlík fotografuje již více než deset let plzeňské stavby převážně z meziválečné éry. Proč považuje dokumentaci těchto objektů za důležitou? Jaký vliv má světlo a čas na fotografování architektury? A co je pro fotografa architektury nejtěžší – zachytit krásu stavby, nebo její funkčnost? Co v rozhovoru uslyšíte: (0:00) intro (1:25) od architektury k fotografii (04:00) kresba versus fotografie (12:25) architekt fotograf (21:35) Plzeňský architektonický manuál (30:55) práce v terénu (43:50) mizení historických staveb Editace: Jan Balcar, Markéta Hossingerová, Petr Klíma Hudba, zvukový design, fotografie: Jan Balcar Přepis rozhovoru najdete na webech ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Od Západu nefouká?⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ a ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Seznam Médium⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠. Zpětnou vazbu k podcastu nám můžete poslat na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠[email protected]⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠. Sledujte nás na sociálních sítích ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Facebook⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ a ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Instagram⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠.

Zuzana Zbořilová se po studiu architektury rozhodla věnovat fotografii, která se posléze stala jejím hlavním vyjadřovacím prostředkem a nástrojem pro zkoumání městského prostoru. Zuzana dlouhodobě vyučuje uměleckou fotografii na Fakultě umění a designu Ladislava Sutnara Západočeské univerzity v Plzni, kde se snaží inspirovat studenty z různých oborů. Architekturu ale představuje i nejmenším dětem, a to v rámci svého projektu Město letí.  Kdy a jak ji oslovila fotografie? Jaká je její zkušenost se školstvím a jaké výzvy přináší vzdělávání nových generací? A jak mohou umělecké projekty měnit naše vnímání měst? Řeč bude také o komunitních aktivitách na Jižním Předměstí v Plzni, kde pomocí fotografických projektů a veřejných akcí usiluje o zlepšení kvality života tamních obyvatel a zvýšení povědomí o významu veřejného prostoru u široké veřejnosti. Čeho už s Annou Andrlovou, Petrou Hefnerovou a Lenkou Kobesovou v komunitním Společenství pro obnovu „Jižáku“ dosáhly a jaké akce chystají? Co v rozhovoru uslyšíte: (0:00) intro (1:30) architektka fotografkou… (07:55) ...a také pedagožkou (13:20) o projektu Město letí (20:30) o výuce a studentech (35:20) o architektuře do škol (48:15) o komunitě na „Jižáku“ Editace: Jan Balcar, Markéta Hossingerová, Petr Klíma Hudba, zvukový design, fotografie: Jan Balcar Přepis rozhovoru najdete na webech ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Od Západu nefouká?⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ a ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Seznam Médium⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠. Zpětnou vazbu k podcastu nám můžete poslat na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠[email protected]⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠. Sledujte nás na sociálních sítích ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Facebook⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ a ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Instagram⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠.

V pokračování rozhovoru s Petrem Klímou vzpomíná historik architektury a kurátor sbírky architektury Západočeské galerie v Plzni Petr Domanický na svou snahu kultivovat přístup ke kulturně-historickému dědictví Plzně především v roli městského zastupitele.  Proč a s jakými cíli vstoupil před lety do komunální politiky? A jaké si ze svého působení odnesl zkušenosti? V čem by se podle něho měl přístup současné politické reprezentace k plánování města změnit? Jak nahlíží na chystané městské projekty, například na vyhlášení soutěže na rekonstrukci náměstí Republiky? Patří podle něj na hlavní plzeňské náměstí zeleň? A proč jezdí každý rok na výlet do Rakovníka? Co v rozhovoru uslyšíte: (0:00) intro (0:30) památková ochrana Plzně (07:00) plánování Plzně (17:35) (efektivní) práce zastupitele (30:30) Plzeň jako město promarněných příležitostí (35:05) připomenutí Hanuše Zápala Editace: Jan Balcar, Markéta Hossingerová, Petr Klíma Hudba, zvukový design, fotografie: Jan Balcar Přepis rozhovoru najdete na webech ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Od Západu nefouká?⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ a ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Seznam Médium⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠. Zpětnou vazbu k podcastu nám můžete poslat na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠[email protected]⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠. Sledujte nás na sociálních sítích ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Facebook⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ a ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Instagram⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠.

Petr Domanický nestudoval architekturu proto, aby mohl domy stavět, ale kvůli tomu, aby je byl schopen lépe chránit. Už během střední školy začal o historii Plzně a její nemovité kulturní bohatství projevovat nebývalý zájem, který ho nakonec dovedl až do Prahy na Fakultu architektury ČVUT. Která místa v Plzni kdysi stihl s fotoaparátem v ruce zdokumentovat, než definitivně zmizela? A jaké bylo studium v Praze v porevolučních devadesátých letech?     V následujících letech působil Petr Domanický jako odborný garant v Národním památkovém ústavu. Doporučoval koncepce a dohlížel na opravy mnoha památek. Zároveň prováděl systematický průzkum regionu a pro vybrané stavby zajišťoval podklady pro jejich památkovou ochranu. Které architekty minulosti pomáhal znovuobjevit? A v čem bychom se mohli inspirovat prvorepublikovým přístupem k architektuře a městské výstavbě? Co v rozhovoru uslyšíte: (0:00) intro (02:00) za svým snem (15:10) odborný garant památkové péče (36:40) prvorepubliková Plzeň (52:40) architekturu do škol Editace: Jan Balcar, Markéta Hossingerová, Petr Klíma Hudba, zvukový design, fotografie: Jan Balcar Přepis rozhovoru najdete na webech ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Od Západu nefouká?⁠⁠⁠⁠⁠⁠ a ⁠⁠⁠⁠⁠⁠Seznam Médium⁠⁠⁠⁠⁠⁠. Zpětnou vazbu k podcastu nám můžete poslat na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠[email protected]⁠⁠⁠⁠⁠⁠. Sledujte nás na sociálních sítích ⁠⁠⁠⁠⁠⁠Facebook⁠⁠⁠⁠⁠⁠ a ⁠⁠⁠⁠⁠⁠Instagram⁠⁠⁠⁠⁠⁠.

Architekt v roli developera, Patrik Novák v pokračování rozhovoru zhodnotil, jak si Plzeň stojí z hlediska developmentu, prozradil, jak funguje jeho developerská firma, i další detaily z bytové výstavby v bývalém průmyslovém areálu na břehu řeky Radbuzy v blízkosti centra Plzně.  Tam postupně vzniká městská čtvrť Nová papírna, která nejen že nese název upomínající na někdejší továrnu, ale zbylé torzo výrobních hal přemění v kulturní centrum celé lokality. O jaké byty je v současnosti zájem? Kdo si je kupuje a co to je fondové bydlení? Transformace území je pro Nováka a jeho firmu aktuálně velké téma. Kde bude stavět další domy?  Co v rozhovoru uslyšíte: (0:00) intro (00:30) cestování (06:55) prodej bytů (15:10) development v Plzni (28:45) zástavba dalších lokalit Editace: Jan Balcar, Markéta Hossingerová, Petr Klíma Hudba, zvukový design, fotografie: Jan Balcar Přepis rozhovoru najdete na webech ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Od Západu nefouká?⁠⁠⁠⁠⁠ a ⁠⁠⁠⁠⁠Seznam Médium⁠⁠⁠⁠⁠. Zpětnou vazbu k podcastu nám můžete poslat na ⁠⁠⁠⁠⁠[email protected]⁠⁠⁠⁠⁠. Sledujte nás na sociálních sítích ⁠⁠⁠⁠⁠Facebook⁠⁠⁠⁠⁠ a ⁠⁠⁠⁠⁠Instagram⁠⁠⁠⁠⁠.

Pro Patrika Nováka nebylo studium architektury vůbec samozřejmé. Po maturitě pracoval jako kreslič a projektant a na akademickou půdu se vrátil až po dvou letech. Fascinován procesem stavby a s přetrvávajícím zájmem o realitní trh nakonec Patrik zakotvil v pozici developera. Jakou výhodu mu v jeho profesi přineslo vysokoškolské studium architektury? Proč přestal navrhovat? S kým spolupracuje, a o co společně s architekty usiluje?  Co v rozhovoru uslyšíte: (00:00) intro (00:30) studium, nebo zaměstnání (11:00) architekt, nebo developer (17:30) architekt developer (30:30) čtvrť u Radbuzy Editace: Jan Balcar, Markéta Hossingerová, Petr Klíma Hudba, zvukový design, fotografie: Jan Balcar Přepis rozhovoru najdete na webech ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Od Západu nefouká?⁠⁠⁠⁠ a ⁠⁠⁠⁠Seznam Médium⁠⁠⁠⁠. Zpětnou vazbu k podcastu nám můžete poslat na ⁠⁠⁠⁠[email protected]⁠⁠⁠⁠. Sledujte nás na sociálních sítích ⁠⁠⁠⁠Facebook⁠⁠⁠⁠ a ⁠⁠⁠⁠Instagram⁠⁠⁠⁠.

Lucie Tlustá před lety vyměnila Prahu za Plzeň a práci projektantky v soukromé firmě nahradila zaměstnáním na zdejším pracovišti Národního památkového ústavu, kde působí jako specialistka-krajinářka. Co ji k oběma rozhodnutím vedlo? Čím se v rámci své profese nyní zabývá? A jak hodnotí stav zeleně a parků v Plzni? Kromě metodické a badatelské činnosti se Lucie nadále věnuje i vlastní tvorbě, zpravidla ve spolupráci s architektonickými kancelářemi. Společně s ateliérem projectstudio8 se například podílela na návrhu plzeňské Paluby Hamburk, která získala Grand Prix Architektů – Národní cenu za architekturu pro rok 2022 v kategorii Krajinářská architektura a zahradní tvorba. Kde ještě můžeme v Plzni nalézt výsledky Luciiny tvůrčí práce? Co teprve chystá? A čím je zvláštní její dům?     Co v rozhovoru uslyšíte: (0:00) intro (00:30) krajinářská architektka v Národním památkovém ústavu (11:57) stromy na náměstí, zeleň ve městech (16:48) badatelská činnost (23:30) Plzeň a zeleň (32:30) spolupráce s architekty (44:10) vegetační střechy (48:20) vlastní dům Editace: Jan Balcar, Markéta Hossingerová, Petr Klíma Hudba, zvukový design, fotografie: Jan Balcar Přepis rozhovoru najdete na webech ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Od Západu nefouká?⁠⁠⁠ a ⁠⁠⁠Seznam Médium⁠⁠⁠. Zpětnou vazbu k podcastu nám můžete poslat na ⁠⁠⁠[email protected]⁠⁠⁠. Sledujte nás na sociálních sítích ⁠⁠⁠Facebook⁠⁠⁠ a ⁠⁠⁠Instagram⁠⁠⁠.

Během studia na Fakultě architektury ČVUT sbíral Jaroslav Holler zkušenosti na výměnných pobytech v Madridu a v Mexico City. Sám říká, že to pro něj bylo mimořádně formativní období. Kde a kdy zažil největší kulturní šok? Na jakých zahraničních projektech se podílel a co ho přivedlo zpátky domů?  Po dvou letech v Praze dal před další prací pro velkou architektonickou kancelář přednost pozici ve struktuře městské samosprávy v domovské Plzni a od roku 2014 působí na Útvaru koncepce a rozvoje města Plzně, kde vede Úsek veřejného prostoru. Jak se podílel na plzeňských projektech Nového divadla nebo centra TechTower? Jak zpětně hodnotí realizaci projektu Evropského hlavního města kultury v Plzni? Jaká je jeho strategie v roli jednoho z vedoucích pracovníků plánovací instituce, jaké úspěchy si připsal a co vnímá jako svoji misi? Co v rozhovoru uslyšíte: (0:00) intro (0:30) Plzeň 2015 – Evropské hlavní město kultury (9:15) studium a práce v hispánském světě (42:26) Nové divadlo a TechTower (57:00) Plzeň kulturní? (1:04:15) Práce na Útvaru koncepce a rozvoje města Plzně Editace: Jan Balcar, Markéta Hossingerová, Petr Klíma Hudba, zvukový design, fotografie: Jan Balcar Přepis rozhovoru najdete na webech ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Od Západu nefouká?⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ a ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Seznam Médium⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠. Zpětnou vazbu k podcastu nám můžete poslat na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠[email protected]⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠. Sledujte nás na sociálních sítích ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Facebook⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ a ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Instagram⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠.

Z jednoho zprostředkovaného setkání Marcela Hausnera s Martinem Spěváčkem vzešla úspěšná dlouholetá spolupráce. V první chvíli je však čekal maraton příprav expozic pro Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR, které prezentovaly české výrobky po celém světě. Jak k takovému úkolu přistoupili, kde se jejich expozice objevily a kolik jich pro ministerstvo navrhli?  Z náročných zakázek tvorby dočasných expozic oba architekti čerpali zkušenosti i pro návrhy trvalých výstavních prostorů a dalších interiérů. Marcel s Martinem se však věnují i projektům většího měřítka, přestože Marcela Hausnera jeho dědeček, rovněž architekt, před urbanistickou prací varoval. Do jaké míry Marcel s Martinem uplatňovali své zkušenosti i v projektech obytných lokalit v Plzni-Radčicích, v Dobřanech nebo při komponování rekreačního resortu na břehu Orlické přehrady? Co v rozhovoru uslyšíte: (0:00) intro (2:30) výstavní expozice (20:10) rodinné kořeny (24:58) zahraniční inspirace (46:00) rekreační resort (56:42) atriové domy Editace: Jan Balcar, Markéta Hossingerová, Petr Klíma Hudba, zvukový design, fotografie: Jan Balcar Přepis rozhovoru najdete na webech ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Od Západu nefouká?⁠⁠⁠⁠⁠ a ⁠⁠⁠⁠⁠Seznam Médium⁠⁠⁠⁠⁠. Zpětnou vazbu k podcastu nám můžete poslat na ⁠⁠⁠⁠⁠[email protected]⁠⁠⁠⁠⁠. Sledujte nás na sociálních sítích ⁠⁠⁠⁠⁠Facebook⁠⁠⁠⁠⁠ a ⁠⁠⁠⁠⁠Instagram⁠⁠⁠⁠⁠.