Odemčeno

V 75. dílu podcastu Odemčeno si Mirek Zámečník povídá s Janem Rafajem, prezidentem Svazu průmyslu a dopravy ČR, o zaměstnaneckých benefitech, zdravotní prevenci a spoření na stáří. Debata začíná u takzvané kafetérie a limitů zavedených konsolidačním balíčkem, ale postupně se dostává k širší otázce, jakou roli mají firmy sehrávat v péči o zdraví, produktivitu a dlouhodobou finanční jistotu zaměstnanců.Řeč je o zdravotních benefitech, rehabilitacích, očkování, lázeňských pobytech nebo fyzioterapii pro lidi v průmyslových provozech. Jan Rafaj vysvětluje, proč podle něj nízké limity nedávají smysl tam, kde benefit pomáhá snížit nemocnost, udržet lidi v práci a předcházet nákladům, které by jinak dopadly na zdravotní systém.Velká část debaty se věnuje také doplňkovému penzijnímu spoření a roli zaměstnavatelů ve třetím pilíři. Mirek s Janem Rafajem probírají, proč se v Česku nedaří vytvořit stabilní a srozumitelný systém, jakou inspiraci nabízí Dánsko nebo Polsko a proč je pro mladší generace klíčové začít spořit včas. Dostane se i na fitka, kolektivní vyjednávání, nemocenskou a na to, proč některá témata potřebují politickou dohodu přesahující jedno volební období.Sledujte nás na X:@PodcastOdemceno@M_Zamecnik

V 74. dílu podcastu Odemčeno se Mirek Zámečník s Míšou Filipovou věnují močovině, dusíkatým hnojivům a tomu, jak se dražší vstupy do zemědělství mohou postupně promítnout do cen základních potravin. Hlavní otázkou je, co udělá farmář ve chvíli, kdy hnojiva zdraží, budoucí cena úrody je nejistá a počasí může změnit výsledek celé sezony.Řeč je o pšenici, kukuřici, dávkách dusíku, změnách osevních postupů i o tom, proč se tlak na vstupy nejdřív projeví na poli a až potom v regálu. Dostane se také na močovinu jako nejpoužívanější dusíkaté hnojivo, Haber-Boschův proces, historickou roli guana a limity organických hnojiv.Mirek s Míšou probírají i možnosti, jak se zemědělství může přizpůsobit. Přesnější hospodaření, biotechnologie, lepší práce s plodinami nebo zelený amoniak mohou část problému zmírnit, žádná z těchto cest ale není rychlá ani jednoduchá.Sledujte nás na X:@PodcastOdemceno@M_Zamecnik

V 73. dílu podcastu Odemčeno se Mirek Zámečník s Míšou Filipovou věnují tomu, proč v Česku znovu rostou hypoteční sazby a co za tím skutečně stojí. Nejen rozhodování České národní banky, ale i geopolitické napětí, dražší tržní sazby a přirážka malé měny. Debata tak rychle ukazuje, že mezi Hormuzem a českou hypotékou vede přímější spojnice, než se může na první pohled zdát.Řeč je i o tom, zda by českému trhu pomohlo euro, proč by levnější financování samo o sobě neznamenalo levnější bydlení a jaké poučení nabízí polská a maďarská zkušenost s hypotékami v cizích měnách. Vedle toho přichází i závěr, že skutečný problém českého bydlení neleží jen v ceně peněz, ale hlavně ve slabé nabídce a pomalé výstavbě. Debata o hypotékách, měně a bydlení v zemi, kde krátkodobé řešení prakticky neexistuje a to dlouhodobé je známé už dávno.Sledujte nás na X:@PodcastOdemceno@M_Zamecnik

V 72. dílu podcastu Odemčeno si Mirek Zámečník povídá s Jaromírem Šindelem, hlavním ekonomem České bankovní asociace, o tom, co skutečně říkají letošní výsledky českých bank. Nejen o rekordním zisku, ale hlavně o tom, co za ním stojí, jak se mění struktura bankovního byznysu a proč je dobré dívat se na bankovní sektor v širším kontextu celé ekonomiky. Řeč je o úvěrové expanzi, oživení investic, úrokových maržích i o tom, jakou roli dnes hrají poplatkové výnosy, digitalizace a vyšší efektivita bank. Jaromír Šindel vysvětluje, proč samotná výše zisku nevypovídá všechno, jak si české banky stojí v mezinárodním srovnání a proč bankovní sektor ve skutečnosti nevybočuje tak, jak se často veřejně tvrdí. Diskuze se postupně posouvá i k firemním dluhopisům, korporátním úvěrům, hypotékám a k tomu, jak citlivý je český bankovní sektor na vnější šoky. Třeba na vývoj cen energií nebo na zpomalení v eurozóně. Vedle toho přichází i otázka, co dnešní vývoj znamená pro financování firem, bydlení a další kondici české ekonomiky v letošním roce. Debata o bankách, které je potřeba hodnotit méně podle emocí a více podle čísel, cyklu a jejich role v ekonomice. Sledujte nás na X:@PodcastOdemceno@M_Zamecnik

V 71. dílu podcastu Odemčeno se Mirek Zámečník s Míšou Filipovou vracejí k tématu, které se v evropské energetice znovu dere do popředí. K jádru. Impulsem je korekce postoje Ursuly von der Leyenové, která připustila, že odklon od jaderné energetiky byl strategickou chybou. Debata ale nezůstává u politického výroku. Jde přímo k tomu, co dnes v Evropě skutečně stojí energie, jaké jsou reálné náklady jednotlivých zdrojů a proč už nestačí srovnávat jen cenu samotné výroby.Řeč je o tom, že obnovitelné zdroje sice výrazně zlevnily, ale zároveň si vynucují vysoké systémové náklady. Tedy investice do sítí, akumulace i záložních kapacit. Na druhé straně jádro naráží na jiný problém. Ne tolik na technické náklady, ale hlavně na čas, financování a schopnost vůbec elektrárny v evropských podmínkách postavit včas a bez dramatického prodražení. Právě čas a úrokové náklady podle Mirka rozhodují víc, než si evropská politika připouští.Míša do debaty přináší druhou podstatnou rovinu. Tedy otázku závislosti. Jádro se často představuje jako cesta k větší energetické nezávislosti, ale ani tady není obraz úplně jednoduchý. Mluví se o dovozu paliva, obohacování uranu, čekacích lhůtách v dodavatelských řetězcích i o tom, že Evropa už dnes nemá plně zachovaný vlastní jaderný průmyslový řetězec. Výsledkem tak není jednoduchá nezávislost, ale spíš odlišná forma diverzifikace rizika.Debata o tom, proč se Evropa k jádru vrací pozdě, draze a v situaci, kdy už dávno nejde jen o emise, ale i o čas, kapitál a strategickou odolnost.Sledujte nás na X:@PodcastOdemceno@M_Zamecnik

V 70. dílu podcastu Odemčeno si Mirek Zámečník povídá s Jiřím Tylečkem, hlavním analytikem XTB, o tom, jak současné napětí na Blízkém východě mění pohled na komoditní trhy, energetiku i širší ekonomické souvislosti. Výchozím bodem je Hormuzský průliv, ale debata rychle ukazuje, že nejde jen o krátkodobý šok na trhu, nýbrž o otázku, jak hluboká je evropská závislost na dovážených energiích a jak rychle se může geopolitické riziko propsat do cen.Řeč je o ropě, plynu i zlatě, ale také o tom, proč trhy v podobných situacích nefungují přímočaře. Jiří Tyleček vysvětluje, proč se do cen promítají rizikové přirážky, proč je dnes Evropa mnohem citlivější na vývoj kolem LNG a proč ani zlato nemusí v době krize automaticky růst. Vedle toho se dostává i na rozdíl mezi Brentem a americkou ropou WTI nebo na to, jak mohou státy Perského zálivu reagovat tlakem na vlastní rezervy.Důležitou částí debaty je i evropská energetická budoucnost. Tyleček mluví o tom, že současná situace může Evropu dál tlačit k obnovitelným zdrojům a k jádru, zároveň ale ukazuje, jak těžké je v evropských podmínkách reagovat rychle a ve větším měřítku. Do hry vstupuje i uhlí, dlouhodobá závislost na dovozu a otázka, zda si Evropa umí vytvořit odolnější energetický rámec pro dobu, kdy se z krizí stává nový normál.Debata o trzích, které nereagují jen na válku, ale hlavně na nejistotu, závislost a limity evropské energetické politiky.Sledujte nás na X:@PodcastOdemceno@M_Zamecnik

V 69. dílu podcastu Odemčeno si Mirek Zámečník povídá s Janem Rafajem, prezidentem Svazu průmyslu a dopravy, a Josefem Průšou, zakladatelem Prusa Research, o tom, co dnes skutečně ohrožuje evropský průmysl. Nejen tradiční výrobu, ale i technologické firmy s vysokou přidanou hodnotou. Hlavním tématem je tlak Číny, ztráta výrobního know-how, nerovné podmínky na trhu a otázka, proč už dávno nejde jen o cenu, ale také o bezpečnost a schopnost Evropy udržet si strategické obory.Řeč je o 3D tisku jako klíčové technologii pro vývoj, prototypování i budoucí návrat části výroby zpět do Evropy. Josef Průša popisuje, jak čínská konkurence těží ze subvencí, jak funguje tlak přes patentové přihlášky i proč mohou být levné technologie zároveň bezpečnostním rizikem. Debata se tak postupně posouvá od průmyslové konkurenceschopnosti k širší otázce ekonomické a technologické suverenity.Honza Rafaj k tomu přidává evropský rozměr celé debaty. Tedy otázku, proč Evropa neumí dostatečně chránit své vlastní šampiony, proč podceňuje strategický význam některých technologií a proč bude muset začít znovu přemýšlet podnikatelsky. Vedle toho přichází i téma talentu, kyberbezpečnosti a vzdělávání, protože bez lidí, know-how a jasně definovaných priorit nebude mít evropský průmysl v příštích letech silnou pozici.Debata o průmyslu, který se dnes nebrání jen levnějším dovozům, ale i ztrátě kontroly nad technologiemi, daty a vlastní budoucností.Sledujte nás na X:@PodcastOdemceno@M_Zamecnik

V 68. dílu podcastu Odemčeno se Mirek Zámečník s Míšou Filipovou věnují starému tématu v novém politickém balení: dvourychlostní Evropě. Impulsem je návrh německého ministra financí Larse Klingbeila, ale debata jde podstatně hlouběji. A to k tomu, proč Evropa nikdy nebyla skutečně jednorychlostní, jak se liší zájmy jednotlivých států a proč je stále těžší hledat společný ekonomický a politický směr.Probírají historické kořeny eurozóny, rozdíly mezi severem a jihem Evropy, limity jednotného trhu i otázku, co současné napětí uvnitř EU znamená pro Česko. Řeč je o francouzské a německé ekonomice, o fungování Evropské centrální banky i o tom, proč bude pro menší země stále důležitější schopnost adaptace a vytváření koalic.Debata o Evropě, která se mění rychleji, než jsou její instituce schopny přiznat.Sledujte nás na X:@PodcastOdemceno@M_Zamecnik

V novém díle podcastu Odemčeno se Mirek Zámečník s Davidem Slánským z KPMG věnují tomu, jak různé země budují obrannou a společenskou odolnost. Debata se opírá o mezinárodní srovnání a konkrétní příklady z Finska, Francie, Polska nebo Estonska. A to od organizace armády a akvizičních procesů přes podporu inovací až po propojení obranného průmyslu s ekonomikou. Slánský má v rámci KPMG na starosti část skupiny specializující se na obranu.Slánský se Zámečníkem rozebírají například finský model celospolečenské odolnosti, kdy obrana není jen úkolem armády, ale sdílenou odpovědností celé společnosti. Finové zároveň dokázali propojit velké akvizice, například stíhačky F-35, s domácím průmyslem a technologickým know-how. V jiných zemích zase fungují centralizované akviziční instituce, průmyslová konsorcia nebo systémy, které propojují výzkum, firmy a armádu při vývoji nových technologií.Diskuse se dotýká i podpory obranných inovací. Příklady z Polska nebo Estonska ukazují, jak mohou státní fondy, výzkumné instituce a soukromý kapitál vytvářet ekosystém pro vznik nových technologií. Zaznívá také téma tzv. dual-use startupů a role venture kapitálu při financování technologických inovací využitelných jak v civilním, tak v obranném sektoru.Jedním z hlavních závěrů je, že nejde pouze o objem peněz vynakládaných na obranu. Klíčové je nastavení systému, dlouhodobé plánování, propojení veřejného a soukromého sektoru a schopnost státu organizovat spolupráci mezi armádou, průmyslem a výzkumem. Jak zaznívá v debatě, moderní konflikty ukazují, že obrana není jen otázkou armády, ale celé ekonomiky a společnosti.Sledujte nás na X:@PodcastOdemceno@M_Zamecnik

Český třetí pilíř má nízké výnosy a vysoké náklady. Mirek Zámečník a Lukáš Nádvorník z CERGE-EI v 66. dílu podcastu Odemčeno rozebírají, proč samotné vklady nestačí a klíčem je výnos, jak poplatky dlouhodobě ukusují kapitál a proč by řešením mohly být fondy životního cyklu či automatické zapojení mladých.Debata o tom, jestli má penzijní systém sloužit jen budoucím důchodům, nebo i širší hospodářské politice – a proč je možná poslední šance ho opravit.Sledujte nás na X:@PodcastOdemceno@M_Zamecnik

V 65. dílu Odemčeno se Mirek Zámečník vrací k tématu konkurenceschopnosti českého průmyslu. Spolu s prezidentem Svazu průmyslu a dopravy Janem Rafajem a Romanem Blažíčkem, dlouholetým jednatelem a nyní ředitelem pro vnější vztahy společnosti Lasselsberger a viceprezidentem evropské keramické asociace, rozebírají problémy energeticky náročných odvětví.Keramický průmysl má v českých zemích více než 140letou tradici a patří mezi obory, které prošly hlubokou transformací.Moderní závody dnes pracují s nejlepší dostupnou technologií (ve střední Evropě se zdejším energetickým mixem vycházejí nejlépe plynové pece), automatizací a výraznými úsporami energie na jednotku produkce. Přesto čelí strukturálním nákladům, kterých se nedokáží zbavit, ať již se jedná o emisní povolenky v rámci EU ETS, ceny energií či daňové zatížení (energií), jež se promítají do schopnosti obstát na evropském i globálním trhu.Jak zmiňuje Roman Blažíček, energeticky náročné obory průmyslu se dostávají do absurdní a neúnosné situace, kdy jsou provozní náklady zejména kvůli energiím a povolenkám tak vysoké, že jim nepomohou ani stoprocentní investiční dotace na pořízení nejefektivnější technologie.Další linkou je obchodní politika. Tady má zásadní význam otázka postupného stahování bezplatných povolenek v rámci reformy systému EU ETS při paralelním uplatňování vyrovnávacích uhlíkových cel CBAM na dovozy ze zemí, které nemají stejně vysoké uhlíkové daně nebo ceny emisních povolenek. Ve svém výsledku hrozí bez dalšího ztráta konkurenceschopnosti při vývozu mimo EU, zejména pokud evropské firmy ponesou plné náklady emisí, zatímco část zahraniční konkurence nikoli, a budou se utkávat na trhu třetích zemí či na trhu mimoevropského konkurenta.Antidumpingová opatření EU vůči některým dovozům keramických výrobků z Číny drží tlak ze strany čínské konkurence pod kontrolou, svůj podíl na evropském trhu však rychle posiluje Indie, jejíž ceny jsou v některých sortimentech velmi nízké, což silně doléhá na evropské producenty. Dohoda o volném obchodu s Indií tak získává pro energeticky náročná odvětví specifický a nepříliš atraktivní obsah: bez vyrovnaných podmínek hrozí další oslabování evropské produkce.A nakonec domácí politika a český „goldplating“, držení tvrdších podmínek, než vyžaduje Komise.Kompenzace nepřímých nákladů, daňové zatížení energií a využití evropských nástrojů jsou otázky, které naráží na rozpočtové priority. Nejde o zvýhodňování vybraných firem, ale o nezhoršování jejich postavení a zachování rovných podmínek v rámci jednotného trhu EU. Pokud má Česko zůstat průmyslovou zemí, musí si ujasnit, jaké náklady je ochotno nést a jaké podmínky je schopno nabídnout.65. díl Odemčeno je debatou o tom, kde se dnes skutečně láme konkurenceschopnost českého průmyslu a jak úzce souvisí energetika, regulace a obchodní politika.Sledujte nás také na X:@PodcastOdemceno@M_Zamecnik

V 64. dílu Odemčeno bilancuje Mirek Zámečník s Míšou Filipovou konec těžby černého uhlí v Česku. Událost, která by ještě před pár dekádami vyvolala politickou bouři, dnes proběhla téměř potichu. Právě to otevírá prostor podívat se na uhlí bez nostalgie, ale se znalostí historie, ekonomiky a energetické reality. Vracíme se k tomu, jak se uhlí stalo palivem průmyslové revoluce a proč bylo na Ostravsku víc než jen surovina. Uhlí formovalo region, jeho sociální strukturu, profesní identitu i rané podoby solidarity a pojištění. V českém prostoru se k tomu přidala i pozdější ideologizace hornictví, která se snažila z tvrdé a nebezpečné práce udělat symbol režimu. Druhá linka dílu je čistá ekonomika. Vysvětlujeme, proč se evropská podzemní těžba dlouhodobě dostala do nevýhody vůči povrchovým dolům v Indonésii nebo Austrálii, a jak do hry vstupují ceny elektřiny, náklady a emisní povolenky. Uhlí je cyklický byznys, který umí krátce vydělat v krizích, ale v běžných letech naráží na tvrdou aritmetiku. Díváme se i na Polsko, kde uhlí dál drží energetickou bilanci a politiku regionů, přestože je drahé. A pak na českou zkušenost. Útlum po roce 1989 byl bolestivý, ale z makro pohledu zvládnutý. Zůstala ovšem otázka, co s regionem, jehož průmyslová éra skončila. V závěru proto mluvíme o transformaci jako o dlouhé práci, ve které hrají klíčovou roli vzdělání, univerzita a schopnost přitáhnout kvalitu do míst, která mají energii a potenciál, jen potřebují nový motor. 64. díl Odemčeno je debatou o konci jedné epochy a o tom, proč se vyplatí chápat, jak se velké energetické a průmyslové změny propisují do života regionů, firem i veřejných rozpočtů. Sledujte nás také na X@PodcastOdemceno@M_Zamecnik

V 63. dílu Odemčeno se Mirek Zámečník potkává s Petrem Hlaváčkem (STAN), náměstkem primátora hlavního města Prahy pro územní a strategický rozvoj. Tématem je Metropolitní plán a jeho význam pro budoucí fungování Prahy, dostupnost bydlení i ekonomiku města jako celku. Debata se soustředí na to, v jaké fázi se Metropolitní plán nachází, jak probíhá jeho vypořádání s tisíci připomínek a proč je reálné usilovat o jeho schválení ještě v tomto volebním období. Probíráme proces veřejných projednání, digitální zpracování připomínek i to, proč se atmosféra kolem plánování města postupně mění. Výrazná část dílu se věnuje brownfieldům a dopravní infrastruktuře. Metropolitní plán je staví do centra rozvoje města a pracuje s myšlenkou kompaktní Prahy krátkých vzdáleností. Rozebíráme, proč právě bývalé průmyslové areály představují klíčový zdroj nové bytové výstavby a jak souvisí s kapacitou města a přirozeným rozvojem metropole. Dostáváme se také k plánovacím smlouvám a jejich ekonomickému významu. Jak funguje dohoda mezi městem, městskými částmi a investory. Co všechno se do nich promítá, od škol a školek přes veřejný prostor až po infrastrukturu. A proč je transparentní metodika klíčem k tomu, aby se rozvoj města nestal zdrojem permanentního konfliktu. V závěru se dotýkáme změn stavebního zákona, role samospráv při definování veřejného zájmu a rizik, která by pro Prahu znamenalo neschválení Metropolitního plánu. Z ekonomického pohledu jde o časovou hodnotu peněz, schopnost města růst a udržet si funkčnost v prostředí, kde každý rok přibývají tisíce nových obyvatel. 63. díl Odemčeno je věcnou debatou o plánování města jako dlouhodobém ekonomickém rozhodnutí, které ovlivní kvalitu života v Praze na desítky let dopředu. Sledujte nás také na X:@PodcastOdemceno@M_Zamecnik

V 62. dílu Odemčeno se Mirek Zámečník s Míšou Filipovou věnují politizaci globalizace a jejím konkrétním dopadům na ekonomiku, obchod a schopnost Evropy prosazovat vlastní zájmy.Debata se rozvíjí na příkladu dohody EU–Mercosur, která se po více než dvaceti letech vyjednávání stala symbolem toho, jak se obchodní politika dostává do střetu s vnitropolitickými tlaky, regulacemi a bezpečnostními obavami. Probíráme, proč i relativně malé objemy citlivých komodit dokážou zablokovat strategickou dohodu a jaké signály tím Evropská unie vysílá svým partnerům i konkurentům.Dostáváme se k mechanismům evropského rozhodování, k rozdílu mezi obchodními a komplexními smlouvami a k tomu, jak ratifikační procesy ovlivňují důvěryhodnost EU v globálním prostředí. Politizace obchodu se zde neprojevuje jen v ochraně konkrétních sektorů, ale i v neschopnosti rychle reagovat na změny ve světové ekonomice.Výrazná část dílu se věnuje globálnímu přeskupování sil. Reakcím jednotlivých zemí na americkou obchodní politiku, proměnám vztahů mezi USA, Kanadou, Indií, Čínou a Evropou a tomu, jak se mění pojetí otevřenosti trhu v době vyšších nákladů, geopolitického napětí a nejistoty. Globalizace pokračuje, ale v jiném režimu, s větším důrazem na transakčnost, vyjednávání a ochranu vlastních zájmů.V závěru se vracíme k evropskému kontextu. K otázce jednoty, schopnosti hledat kompromisy a k tomu, jak politická fragmentace oslabuje ekonomickou váhu EU. Politizace globalizace zde vystupuje jako dlouhodobý trend, který zvyšuje náklady, zpomaluje rozhodování a klade vyšší nároky na strategické myšlení států i institucí.62. díl Odemčena je věcnou debatou o tom, jak se mění pravidla globálního obchodu a co to znamená pro Evropu i Česko v prostředí, kde ekonomika a politika přestaly fungovat odděleně.Sledujte nás také na X:@PodcastOdemceno@M_Zamecnik

V 61. dílu Odemčeno se Mirek Zámečník znovu potkává s Janem Rafajem, prezidentem Svazu průmyslu a dopravy ČR. Vrací se k otázce, která se v Česku řeší pořád dokola. Tedy proč máme spoustu strategií, ale jen málo hmatatelných výsledků.Debata se točí kolem nové hospodářské strategie vlády a toho, co z ní může v praxi skutečně vzniknout. Řeší se, v čem se tentokrát přístup liší od minulých let, kde se reálně propsaly podněty byznysu a proč je klíčové mít u podobných dokumentů jasné priority, odpovědnosti a časový plán.Velký kus dílu patří vzdělávání a trhu práce. Propojení škol s firmami, technické a řemeslné obory, duální vzdělávání a práce s talenty v prostředí, kde se struktura ekonomiky rychle mění. Jde o téma, které se roky nedaří v Česku systémově posunout.Dostáváme se i k inovacím, výzkumu a vývoji a k tomu, proč se soukromé investice u nás pořád lámou na daňové nejistotě a regulatorních bariérách. Mluví se o kapitálovém trhu, start-upech, andělských investorech i o tom, co by firmám reálně pomohlo víc než další dotační program.V druhé části dílu se pohled posouvá do Evropy a světa. Průmyslová politika EU, vztah k Číně, Green Deal, energetika, obranný výzkum a to, jak se mění evropský pohled na otevřený trh. A jakou pozici by si v tomhle přerodu mělo hledat Česko.V závěru se vracíme k prioritám. K otázce, co má stát řešit dřív a co později, proč je problém snažit se rozjet všechno najednou a proč bez jasného akčního plánu zůstane i sebelepší strategie jen na papíře.Nejnovější 61. díl Odemčena je věcná, byznysově ukotvená debata o tom, co dnes českou ekonomiku brzdí a kde se dá relativně rychle pohnout správným směrem.Sledujte nás také na X:@PodcastOdemceno@M_Zamecnik

V 60. dílu Odemčeno se Mirek Zámečník s Míšou Filipovou vydávají mimo Česko – do Venezuely. Ne kvůli geopolitickým titulkům o Donaldu Trumpovi a Nicolási Madurovi, ale kvůli mnohem staršímu a hlubšímu příběhu o tom, jak může bohatství ze surovin zničit celou ekonomiku.Hlavním tématem je takzvaná holandská nemoc. Ekonomický mechanismus, kdy prudký příliv peněz z ropy, plynu nebo jiných zdrojů vede k posílení měny, růstu mezd a cen, ztrátě konkurenceschopnosti a postupnému rozpadu domácího průmyslu. Venezuela je v tomhle smyslu učebnicový příklad. Země s největšími prokázanými zásobami ropy na světě dnes těží méně než před osmdesáti lety a prakticky žije jen z jednoho sektoru.V díle rozebíráme, proč samotná ropa není prokletím, ale jak zásadní roli hrají instituce, rozpočtová politika a schopnost „sterilizovat“ ropnou rentu. Dostáváme se k příkladům zemí, které to nezvládly, od Venezuely přes Nigérii až po Angolu, a naopak k Norsku jako zlatému standardu toho, jak se dá surovinové bohatství proměnit v dlouhodobý stabilizační fond a mezigenerační jistotu.Mluvíme také o tom, proč se rentierské ekonomiky často zadluží právě v době největšího boomu, proč průmyslové ambice kryté clem a ochranou trhu obvykle končí fiaskem a jak rychle se může blahobyt změnit ve spirálu chudnutí, korupce a institucionálního kolapsu.A nakonec se vracíme domů. Přes litium, nemovitosti a českou posedlost „cihlami“ jako uchovatelem hodnoty. Řešíme, jestli Česku něco jako holandská nemoc vůbec hrozí. A proč jsou pro nás mnohem větším rizikem realitní bubliny, špatně nastavené pobídky a cykly levných a drahých peněz než nějaký budoucí surovinový boom.Šedesátý díl Odemčena je příběhem o tom, proč náhlé bohatství často přináší víc problémů než prosperity. A proč se vyplatí přemýšlet o stabilitě, institucích a dlouhém horizontu dřív, než přitečou první miliardy.Sledujte nás také na X:@PodcastOdemceno@M_Zamecnik

V 59. dílu Odemčeno se Mirek Zámečník znovu potkává s Danielem Bártou z Národní rozpočtové rady. Ne náhodou. Jejich první společný díl patřil k nejposlouchanějším v historii podcastu. A otázky kolem veřejných financí jsou dnes možná ještě citlivější než tehdy.V centru debaty stojí státní rozpočet a to, jak ho skutečně číst. Proč se v médiích pracuje s jedním číslem schodku, zatímco analytici sledují jiné. Co znamená „očištění o evropské peníze“ a proč právě tohle číslo lépe vypovídá o tom, jak vláda reálně hospodaří. A také proč může rozpočet na první pohled vypadat hůř, než jaká je jeho skutečná dynamika.Dostáváme se i k výhledu na další roky. Kde jsou skutečná rizika příjmů, proč nelze spoléhat na opakování „šťastných náhod“ v podobě vyššího růstu a co dnes nejvíc zatěžuje dlouhodobou udržitelnost veřejných financí. Řeč je i o výkonovém rozpočtování. Ne jako o módním heslu, ale jako o nástroji, který by mohl změnit způsob, jak stát přemýšlí o výdajích.A v závěru se vracíme k širšímu obrazu české ekonomiky. Proč vysoké investice samy o sobě nezaručují vyšší růst. Jakou roli hraje struktura ekonomiky, evropské fondy a rozdíl mezi „investicí v účetnictví“ a investicí, která skutečně zvyšuje produkční potenciál.59. díl Odemčena je analytický, obrazný a hlavně velmi praktický návod, jak se dívat na rozpočtová čísla bez politických zkratek – a proč na jejich interpretaci záleží víc, než se na první pohled zdá.Sledujte nás také na X:@PodcastOdemceno@M_Zamecnik

V 58. novoročním díle Odemčeno otevírají Mirek Zámečník a Míša Filipová témata, která jim přijdou pro rok 2026 zásadní a zajímavá.Začínají kapitálovým trhem. Česko má vysokou míru úspor domácností, ale zároveň zoufale málo domácích investičních příležitostí. Většina dlouhodobého kapitálu odtéká do zahraničí. Probírají, co by mohl změnit aktivnější přístup státu, větší využití kapitálového trhu, PPP projekty nebo inspirace ze zahraničí. A to od Polska až po americké „Trump accounts“, které staví na dlouhodobém a trpělivém investování od narození.Druhé velké téma je bydlení. Nejen jako sociální problém, ale jako makroekonomická brzda. Věnují se novému stavebnímu zákonu, jeho skutečnému potenciálu a také renesanci družstevního bydlení. Rozebírají, proč právě kombinace družstev, bankovního financování a municipální role může přinést dostupnější bydlení bez eskalace cen a jakou roli v tom mohou sehrát chytré finanční struktury, garance a zapojení veřejných pozemků.Výrazný blok patří obraně a bezpečnosti. Nejen ve smyslu výdajů, ale jejich efektivity. Mluví o tom, proč tradiční dlouhé zadávací procesy selhávají v prostředí rychlého technologického vývoje, jaký potenciál mají obranné start-upy, dual-use projekty a proč se Evropa musí poučit z ukrajinské zkušenosti, pokud nechce investovat miliardy do technologií, které budou při dodání zastaralé.Dostáváme se i k energetice a malým modulárním reaktorům. Ne jako k jedné stavbě, ale jako k příležitosti pro český průmysl zapojit se do globálního dodavatelského řetězce. Řeší, kde má Česko reálnou šanci uspět, proč dává smysl mezinárodní spolupráce s Británií a Švédskem a proč je lepší mít menší podíl na velkém trhu než se snažit urvat většinu z projektu, který nikdy nevznikne.Společným jmenovatelem všech témat je konkurenceschopnost a produktivita. Udržet kapitál doma, proměnit veřejné výdaje v růstovou kapacitu, obstát v tlaku Číny, USA i proměn evropské ekonomiky. V závěru se proto vracíme k tomu nejdůležitějšímu: bez dlouhodobé strategie, schopnosti spolupracovat a ochoty dělat strukturální změny se žádný z těchto problémů sám nevyřeší.58. díl Odemčeno je úvodem do roku 2026, ve kterém bude o čem věcně, bez zkratek a s důrazem na ekonomickou realitu mluvit.Sledujte nás také na X:@PodcastOdemceno@M_Zamecnik

V 57. předvánočním Odemčenu bilancuje Mirek Zámečník s Míšou Filipovou rok, který byl pro spoustu lidí pocitově těžký, ale v datech vychází překvapivě lépe, než jak se o něm často mluvilo. Nejde o „všechno je skvělé“, spíš o věcný součet toho, co se v nejdůležitějších veličinách stabilizovalo, co se zlepšilo a kde naopak zůstává napětí.Začínáme u inflace. Po dvouciferných letech 2022 a 2023 je návrat ke zhruba dvěma a půl procentům velký úspěch, byť o něco výš, než je dvouprocentní cíl ČNB. Probíráme, proč se v ekonomice drží proinflační ohniska a proč by další rychlé „stlačení“ inflace už stálo citelný kus výkonu. Tady se taky vracíme k tomu, jak se letos ukázalo, že jarní prognózy růstu kolem 1,7 procenta byly příliš opatrné, zatímco realita vychází lépe.Pak přichází trh práce a mzdy. Česko drží extrémně vysokou zaměstnanost a stále patří k zemím s nejnižší nezaměstnaností v Evropě. Zároveň se letos výrazně zvedly nominální mzdy a reálné mzdy konečně rostou. Řešíme ale i odvrácenou stranu. Pro ČNB je tlak na mzdy důležitý faktor, který drží inflaci výš, než by chtěla. A zároveň se dál rozevírá nůžky mezi tím, kde lidí přebývá a kde chybí, v průmyslu je to jiné než ve službách, zdravotnictví nebo sociální péči.Velký blok patří energetické bezpečnosti a odolnosti infrastruktury. Blackout je vždy špatná zpráva, ale je to i tvrdý test, po kterém má smysl udělat detailní pitvu příčin a hlavně připravit konkrétní opatření. V díle mluvíme o tom, co se má vyhodnocovat, proč je klíčové investovat do sítě a dispečerského řízení a proč takové investice mají přednost před „rychlými úsporami“ v rozpočtu.Díváme se i ven. Trumpova celní politika a její chaotická dynamika ukázala, jak rychle se může změnit prostředí pro exportéry a jak důležité je hledat nové trhy a dohody. Připomínáme také, že geopolitika není jen abstrakce. Týká se obrany, bezpečnosti dodávek, ale i schopnosti Evropy dělat dlouhodobou hospodářskou politiku bez pocitu závislosti. V téhle souvislosti mluvíme i o Číně jako o systémové výzvě pro evropské a české firmy. Ne jako o jedné zprávě v médiích, ale jako o dlouhodobém tématu korporátní strategie, kde se rozhoduje o tom, v čem se s ní dá soutěžit a kde je rozumnější hledat jiné směry.A do toho všeho vstupuje demografie. Ne jako okamžitá krize, ale jako jistota, která zužuje manévrovací prostor. V závěru se proto vracíme k tomu, co se vyplatí dělat bez ohledu na politické nálady. Investice do vzdělání, digitalizace, automatizace, produktivity a racionální a selektivní přístup k pracovní migraci. Ne ideologicky, ale podle toho, kde jsou skutečné mezery na trhu práce a jaký dopad to má na veřejné finance.Poslechněte si předvánoční 57. díl Odemčeno. Je to bilance bez dojmových zkratek, opřená o čísla a o to, co se v ekonomice skutečně děje.Sledujte nás také na X:@PodcastOdemceno@M_Zamecnik

V 56. Odemčenu mluví Mirek Zámečník s Jaromírem Šindelem, hlavním ekonomem České bankovní asociace, o tom, jak dnešní česká ekonomika skutečně funguje. Proč prognózy na jaře předpovídaly růst 1,7 %, zatímco realita míří ke 2,5 %. Proč úrokové sazby nejsou tam, kde jsme je čekali. A proč silnější růst přichází za cenu inflace, kterou centrální banka musí dál brzdit.  Probíráme prudký návrat reálných mezd, které letos rostou rychleji, než se čekalo, a přitom se zatím nepropisují do spotřeby. Mluvíme o rekordních úsporách domácností, které se koncentrují v nejvyšších příjmových skupinách a drží zpátky dynamiku celé ekonomiky. Vysvětlujeme, proč firmy stále šetří, proč investice do strojů nepřekračují úroveň před covidem a proč se český průmysl už šest let nepohnul z místa.  Dostáváme se i k velkým strukturálním tématům. Diverzifikace exportu pomalu posouvá Česko dál od Německa, ale jen v omezené míře. USA zůstávají překvapivě silným trhem, zatímco závislost na Číně se mírně snižuje. Zároveň se ukazuje, že česká ekonomika stojí na velmi křehkém investičním základu. Růst příštích let bude záviset na tom, zda se podaří rozhýbat soukromé investice a zvládnout tlak vysokých veřejných výdajů, včetně nákladných infrastrukturních projektů a přípravy nových jaderných bloků.  Řešíme také roli trhu práce. Příliv pracovních sil z Ukrajiny pomáhá firmám, ale zároveň oddaluje tlak na růst produktivity. Ta je dnes jedním z nejzávažnějších slabých míst celé ekonomiky. A týká se jak průmyslu, tak veřejného sektoru. Bavíme se o tom, co mohou udělat vlády, centrální banka i firmy, aby se produktivita konečně začala zvedat.  A v závěru přichází klíčová otázka měnové politiky. Jak centrální banka zareaguje na vyšší růst mezd, nejasnou fiskální politiku a riziko přehřátí spotřeby. Podle Šindela bude ČNB spíše držet stabilitu sazeb, s mírným jestřábím tónem, což už dnes podporuje kurz koruny.  Epizoda je analyticky nabitá, ale zároveň ukazuje jednoduchou pravdu. Česká ekonomika má šanci růst rychleji, pokud konečně rozhýbe investice, zlepší řízení veřejných rozpočtů a udrží stabilní měnovou politiku. Bez toho budeme dál stát na místě. I když čísla porostou.Poslouchejte Odemčeno na všech podcastových platformách i na YouTube.Sledujte nás také na X:@PodcastOdemceno@M_Zamecnik

Veřejné zakázky nejsou okrajové téma. Každý rok se přes ně v Česku protočí zhruba bilion korun. A na jejich kvalitě závisí, jestli veřejné instituce nakupují efektivně, transparentně a s kontrolou. Jenže ve státě neexistuje žádná centrální autorita, která by dlouhodobě sledovala kvalitu zadávání. Tu roli dnes paradoxně zastává Datlab Jiřího Skuhrovce, který si data o zakázkách sám sbírá, čistí a vyhodnocuje. V 55. Odemčenu se Mirek Zámečník ptá Jiřího Skuhrovce na to, jak české zadávání vypadá po patnácti letech zkušeností. Proč jsou některé instituce výrazně lepší než jiné, jak velký rozdíl dělá odborný procurement tým a co se dá poznat z dat, i když nevidíme jednotlivé korupční kauzy přímo.Mluvíme o tom, jak Lesy ČR vyrostly na „best practice“, proč letos ocenění dostal i Dopravní podnik Praha a jaký dopad mělo dozimetrické období na data o zakázkách. Řešíme také zdravotnictví. Jediný sektor, kde do cen reálně není vidět, protože se skrývají skrze „suklmax“ a zpětné bonusy. Bavíme se o rozdílu mezi čistě vysoutěženou zakázkou a zakázkou, která je už od začátku nesmyslná, a proč se 85–90 % českých IT projektů stále soutěží jen na nejnižší cenu. Dostáváme se i k příkladům institucí, které se zásadně zlepšily. Třeba Nemocnice Na Homolce, kde výměna managementu po kauzách během tří let proměnila celý režim nákupu. A naopak k místům, kde se kvalita láme nejvíc. Tedy u přípravy zakázek, průzkumu trhu a následné kontroly toho, co bylo skutečně dodáno.A hlavně: ptáme se, jestli se české veřejné zakázky posouvají správným směrem. Podle Skuhrovce se krade méně než před patnácti lety, kultura je lepší, ale pořád chybí důraz na kvalitu výsledků. Bez lidí, kteří umí zakázky připravit, vyhodnotit a následně zkontrolovat, to dál nepůjde.Poslouchejte Odemčeno na všech podcastových platformách a na YouTube.Sledujte nás také na X:@PodcastOdemceno@M_Zamecnik

Klimatická politika se často ztrácí v detailech. Přitom jde o jeden z mála globálních problémů, který vyžaduje koordinaci stovek zemí. Ale také ochotu přiznat si, co je reálné a co jen politické přání.V 54. Odemčenu si Mirek Zámečník povídá s Míšou Filipovou o tom, co skutečně přináší klimatická konference COP30 v brazilském Belému. Jak vypadá dnešní mapa největších emitentů, proč globální finance nestačí potřebám rozvojových zemí a kde naráží snaha zrychlit dekarbonizaci přes uhlíkové trhy.Rozebíráme, proč jen desetina klimatických investic směřuje do rozvojových zemí, proč jejich potřeba do roku 2030 míří ke 2,4 bilionu dolarů ročně a proč nadace typu Tropical Forests Forever fungují jen tam, kde je jasné vlastnictví, kontrola a místní důvěra. Mluvíme o rizicích neokolonialismu, o tom, jak snadno se dá s uhlíkovými kredity podvádět a proč bez jejich zprůchodnění nepůjde naplnit ani evropské cíle.Podíváme se i na dnešní klíčové hráče: Čínu, která je největším emitentem, ale zároveň světovým výrobcem solární a bateriové techniky. USA, kde federální politika kolísá, ale Kalifornie dekarbonizuje tempem srovnatelným s Evropou. A Evropskou unii, která i přes ambiciózní závazek –90 % emisí do roku 2040 naráží na limity konkurenceschopnosti a složité vyjednávání o cenách uhlíku.V závěru se dostáváme k tomu podstatnému: proč globální emise stále rostou, ale současně jsme blízko okamžiku, kdy začnou klesat. A co rozhodne o tom, zda se svět přiblíží oteplení o 2,7 °C, nebo výrazně méně.Poslouchejte Odemčeno na všech podcastových platformách a na YouTube.Sledujte nás také na X:@PodcastOdemceno@M_Zamecnik

České bydlení se léta zasekává na kombinaci přeregulovaného stavebního řízení, nedostatku bytů ve velkých městech a slabé motivace obcí k rozvoji.V 53. Odemčenu si Mirek Zámečník povídá s Martinou Sieber, ekonomkou a expertkou na bytovou politiku z ČSOB, o tom, jestli nový stavební zákon konečně dokáže tuhle zemi „odemknout“ pro rychlejší výstavbu. A jak k tomu mohou přispět chytré ekonomické nástroje.Řeč přijde na zásadní novinku v podobě uznání bydlení jako veřejného zájmu, zkrácení povolování hromadného bydlení z dnešních 10–12 let na jednotky měsíců a proměnu stavebních úřadů v „úřady rozvoje“. Probíráme integraci desítek razítek do jednoho řízení, novou kategorii hromadného bydlení nad 100 bytů, ale i to, jakou roli mohou sehrát prefabrikace, moderní stavební technologie a rychlé uvolnění kapacit, pokud má Praha dohnat deficit odhadovaných 150 tisíc bytů.Druhá část rozhovoru se zaměřuje na poptávkové stimuly a regiony mimo Prahu a Středočeský kraj. Kdy dává smysl dotovat poptávku. Tedy například při obnově starších domů na venkově, výkupech nemovitostí „po babičce“ nebo podpoře mladých rodin.A kdy naopak stimuly jen zvednou ceny bez nové výstavby. Řešíme NIMBY efekt, rozpočtové určení daní, možnost sdílet část DPH ze staveb s obcemi a motivovat je k tomu, aby rozvoj nebrzdily, ale plánovaly infrastrukturu i nové bydlení.Třetím pilířem je družstevní bydlení jako chytrý návrat k české tradici. Jak může fungovat model, ve kterém obec poskytne pozemek, banka financuje až 80 % nákladů, domácnosti postupně doplňují vlastní „equity“ a zároveň se lépe hlídá spekulace i extrémní růst nájmů?Na příkladu Hanušovic se bavíme o tom, jak může vypadat dobře nastavený družstevní projekt v obci, která rozhodně není „v zóně prosperity“. A proč dává smysl, aby stát nebo bankovní sektor připravil pro starosty srozumitelnou „kuchařku“ místo toho, aby každý začínal od nuly.Poslouchejte Odemčeno na všech podcastových platformách a na YouTube.Sledujte nás také na X:@PodcastOdemceno@M_Zamecnik

Jestli má Česko z „montovny“ přerůst do země vlastních nápadů, musí se změnit prostředí pro startupy. Tedy víc chytrého kapitálu doma, jednodušší pravidla, míň byrokracie.V 52. Odemčenu Miroslav Zámečník s Janem Rafajem (prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR) a Martinem Jiránkem (předseda České startupové asociace) pojmenovávají, proč nám utíkají firmy i výnosy, a co zafungovalo ve Švédsku či Británii.Řeč je o ESOPech, „startupovém zákonu“, daňově-regulatorním sandboxu a zapojení penzijních fondů do VC, ale hlavně o tom, jak dostat korporace k roli prvních zákazníků a zrychlit cestu od šuplíku k trhu. Krátce, prakticky, bez ideologie, aby české nápady zůstávaly doma a rostly rychleji.Co v epizodě probíráme srozumitelně a bez ideologie: • Kde dnes Česko ztrácí: méně startupů a násobně méně VC peněz než ve srovnatelných zemích (typicky Švédsko) a častý odchod firem do ciziny za kapitálem. • ESOP konečně na startu — a co ještě doladit, aby zaměstnanecké podíly fungovaly i pro externisty a v rané fázi motivovaly, ne brzdily. • „Startupový zákon“: jasná definice, zrychlené procesy, jednodušší najímání talentů, daňové pobídky pro investory. Proč pomohly ve Španělsku a jak to udělat česky. • Regulatorní/daňový sandbox: vymezené hřiště (řádově stovky firem), kde se prototypuje zdanění výzkumu a inovací bez byrokratické paralýzy. • Kapitál, kapitál, kapitál: proč mají peníze do VC plynout i z penzijních fondů (švédská zkušenost), jak nastavit české schéma po britském vzoru EIS a proč bez toho scale-up nevznikne. • Komercializace vědy: od šuplíku k prvnímu zákazníkovi. Co se naučit od TUM/Rakouska a jak do toho nacvaknout korporace jako první referenční klienty.Padnou i praktické otázky: Jak zjednodušit odpisy na R&D, aby pravidla vyhovovala i finančáku? Jak nastavit „FlexiWorker“ legálně a férově? Jakou roli má sehrát Svaz průmyslu a banky? A co může vláda změnit rychle a měřitelně už v příštím volebním období?Poslouchejte Odemčeno na všech podcastových platformách a na YouTube.Sledujte nás také na X:@PodcastOdemceno@M_Zamecnik

Z čínské pětiletky se nás týká víc, než si myslíme. V 51. Odemčenu Miroslav Zámečník s Míšou Filipovou rozebírají, co může další plánování v Pekingu znamenat pro Evropu i Česko. Tedy od technologií přes obchod až po politiku.Co v epizodě probereme srozumitelně a bez ideologie:- Kde už je Čína globálním lídrem (EV, baterie, soláry) a kde stále zaostává (proudové motory a civilní letadla, špičkové čipy a EUV, precizní obráběcí stroje, biotechnologie/farma, vyspělé materiály).- Jak funguje „síla soustředění“. Tedy masivní státní podpora, která v některých sektorech vytvořila přebytečné kapacity, deflační tlak a tlak na export.- Proč má země zároveň vysokou nezaměstnanost mladých a realitní bublinu . A jak to brzdí domácí spotřebu, kterou Čína potřebuje zvednout.- Co čekat od další pětiletky: víc autonomie v technologiích, víc peněz do AI a robotizace, pokračování průmyslové politiky „víc téhož“.- Jak by měl reagovat Západ (a Česko): jasná pravidla proti dumpingu, chytré clo/antisubvence, důraz na lokální výrobu v citlivých řetězcích, de-risking místo decouplingu a důsledná obrana férové soutěže.- Kde jsou příležitosti pro nás: specializace v precizním strojírenství, polovodičové vybavení, materiály, energetická infrastruktura, a hlavně schopnost „dodat kvalitu“ tam, kde Čína stále dohání.Padnou i praktické otázky. Tedy například jak chránit evropský trh, aniž by se rozbil? Co z čínské průmyslové politiky využít (a co rozhodně ne)? Jak si včas pohlídat strategické obory a zároveň nezabít konkurenci?Poslouchejte Odemčeno na všech podcastových platformách a na YouTube.Sledujte nás také na X:@PodcastOdemceno@M_Zamecnik

Dotace nejsou sprosté slovo, ale ani univerzální lék. V jubilejním Odemčenu #50 se s Mirkem Zámečníkem a Míšou Filipovou se podíváme střízlivě na to, co dotace jsou, kde dávají smysl a kde už spíš škodí. Projdeme typy (investiční vs. provozní), proč jich u nás máme tolik a proč se „čerpání“ často zaměňuje za skutečný přínos.Bez ornamentů pojmenujeme hlavní potíže:– Rozdrobenost programů a obří administrativa, která zvýhodňuje zkušené „žadatele“, ne nejlepší projekty.– Dotační závislost: když polovinu investice platí erár, firmy si netvoří rezervy a čekají na další kolo.– Křivení soutěže a majetková nerovnost, když výběrové dotace posilují jen část trhu.– Vysoké náklady příležitosti: kdyby část podpory běžela jako revolvingové nástroje, dnes by se v ekonomice otáčely stovky miliard.Co doporučujeme místo plošného rozdávání:– V příští evropské sedmiletce omezit investiční dotace podnikům a přepnout na finanční nástroje: zvýhodněné úvěry, záruky, venture/venture-debt a fond-fondů. Peníze se vracejí a mohou podpořit více projektů.– Více „ex-post“ podpory: podmíněné granty po úspěchu (izraelský model), ne předem.– Jednoduché a předvídatelné daně pro inovace: jistější R&D superodpočet, srozumitelný patent box, jasná metodika, aby se firmy nebály kontrol.– Chytré veřejné zakázky a sandboxy: menší losy, předkomerční nákupy, rychlý most z pilotu do rutiny.– Cílená pomoc tam, kde je veřejný zájem a trh to sám neudělá (např. infrastruktura), ne „pocukrovat“ všechny stejně.Mluvíme konkrétně. Tedy proč jsme místo dálnic stavěli rozhledny, jak fungují podmíněné granty, co umí záruky NRB a jak přesměrovat podporu tak, aby zrychlila produktivitu, ne excelové tabulky.Méně dotací z principu, více nástrojů, které vracejí peníze do oběhu a zvyšují efektivitu. Kdo platí, kdy a co za to dostaneme, tohle si v Odemčenu #50 řekneme nahlas.Poslouchejte Odemčeno na všech podcastových platformách a na YouTube.Sledujte nás také na Twitteru:@PodcastOdemceno@M_Zamecnik

Start-upy nejsou móda, ale chybějící motor růstu. V Odemčeno #49 řešíme, proč Česko i přes vysoké úspory domácností a investice firem roste pomalu. A jak omladit strukturu ekonomiky, aby vznikalo víc inovativních firem a víc z nich zůstávalo doma.Podíváme se na to, co brzdí ekosystém a jak to napravit. ESOP tak, aby motivoval a neředil kontrolu (zvláštní podíly bez hlasovacích práv + „no tax before cash“). Jasná definice start-upu a právní rámec, který se dá reálně použít. Sandboxy s koučinkem regulátora místo papírových slepých uliček. One-stop-shop po francouzsku, víceletá podpora „mladých inovativních společností“ po finsku a podmíněné granty, které se při úspěchu vrací po vzoru Izraele.Řešíme i peníze. Jak zapojit penzijní a další dlouhé úspory do fondů rizikového kapitálu přes model fond-of-funds. Jak přestat trestat neúspěch a hodnotit portfolia, ne jednotlivé střely. Co změnit u OSVČ, aby due diligence neodradilo investory. Proč dává smysl speciální víza pro technologické týmy a zároveň větší důraz na matematiku, přírodní vědy a informatiku už od základní školy.Přidáme fakta pro orientaci. V Česku působí zhruba dva tisíce start-upů, tedy kolem 167 na milion obyvatel. Estonsko je na zhruba pětinásobku, evropský průměr je výš než my, USA ještě výš. Nejde o závist. Jde o recept, jak to dohledat: méně formulářů, víc kapitálu a jasných pravidel. A hlavně, kupovat výsledky, ne litry inkoustu.Poslouchejte Odemčeno na všech podcastových platformách a na YouTube.Sledujte nás také na Twitteru:@PodcastOdemceno@M_Zamecnik

Zdravotnictví není černá díra ani perpetuum mobile. V Odemčenu #48 Miroslav Zámečník se svými hosty, jimiž jsou tentokrát Jan Rafaj (Svaz průmyslu) a Tomáš Kolář (Linet) vysvětluje, proč do systému, který stojí přes 500 mld. ročně, musí víc promluvit ti, kdo ho z většiny financují, a proč má smysl „kupovat zdraví, ne výkony“.Bez ideologie pojmenujeme, kde se láme efektivita a dostupnost: - Silnější primární péče a prevence ve firmách- Chytřejší organizace akutní lůžkové péče (centralizace, koordinace, stárnutí populace)- Důstojná následná a domácí péče se stabilním víceletým financováním (klidně i PPP)- Rychlejší a férový přístup k lékům s hodnocením přínosu- A hlavně digitální páteř a data, bez nich se systém řídit nedá.Mluvíme i o správě pojišťoven a motivacích. 70 % příjmů jde z mezd a odvodů, 30 % ze státní kapsy. Náklady rostou 8–10 % ročně, mzdy a HDP pomaleji. Jednorázově přidané miliardy nic samy nezmění, pokud nepřijde evoluce procesů. Máme 10–15 let, než demografie nápor násobně zesílí, tím víc potřebujeme měřit, porovnávat a průběžně ladit.Přinášíme i konkrétní inspirace z praxe:- Jak v Británii fungují balíčky domácí péče (od lůžek po respirátory)- Co mohou udělat nemocnice i soukromí hráči hned teď - A kde má stát nastavit pravidla tak, aby se vyplatilo předcházet nemocem, nejen proplácet výkony.Méně kouzel, víc čísel a jasná otázka u každé změny. Kdo to zaplatí, kdy a co za to dostaneme? To se dozvíte jedině u nás!Poslouchejte Odemčeno na všech podcastových platformách a na YouTube.Sledujte nás také na Twitteru:@PodcastOdemceno@M_Zamecnik

Ceny potravin nejsou spiknutí ani osud. V Odemčenu číslo 47. Mirek s Míšou rozebírají, co skutečně zdražuje potraviny a co s tím. Srovnáme Česko s Polskem (cenově jsme si dnes velmi blízko) a ukážeme, proč debata často míří vedle.Bez ideologie projdeme mýty i „zkratky“:- Proč nula na DPH nezlevní jídlo těm, kteří to nejvíc potřebují a stojí desítky miliard- Co ve skutečnosti znamená „potravinová soběstačnost“ (vyšší ceny, nižší bezpečnost)- Jak do cen promlouvají světové komodity, energie a poptávka v USA/Číně- I to, proč evropské dovozní limity drží některé položky nahoře.A hlavně řešení! Adresná pomoc místo plošných slev (neúplné rodiny s dětmi, nízkopříjmoví senioři), chytřejší daně a bonusy namísto drahých všeobecných opatření a férová podpora farmářům. Tedy platit krajinu a pestrost. Ne jen na dominantní hektarové dotace, odstupňované podle velikosti podniku. Méně kouzel, víc čísel a jednoduchá otázka. Kdo to zaplatí a kdy?Poslouchejte Odemčeno na všech podcastových platformách a na YouTube.Sledujte nás také na Twitteru:@PodcastOdemceno@M_Zamecnik

Volby nejsou soutěž pohlednicových slibů. Miroslav Zámečník a Michala Filipová odhalují, co dnešní programy opravdu znamenají pro ekonomiku i vaši peněženku. Ale také to, proč kampaně „zinfantilněly“, jak jsme rezignovali na debaty o zdravotnictví a důchodech a proč místo reforem řešíme jen rychlé dávky a valorizace. V novém Odemčenu vysvětlujeme, co dává u daní smysl (míň danit práci, jednodušší DPH), co jsou líbivé slepé uličky (nula na potraviny, která stojí všechny) a proč dluh není zadarmo: Česko si půjčuje dráž než eurozóna, a i tak se tváříme, že to nic neznamená.Projdeme oblíbené předvolební „zkratky“ jako jsou cenové stropy energií, dotované hypotéky, státního developera či potravinovou soběstačnost a bez emocí vám ukážeme jejich reálné náklady a vedlejší efekty. A taky to, proč „nejdu volit“ není protest, ale tichá podpora horšího výsledku.Tahle epizoda je pozvánka k dospělé politice. To znamená méně kouzel, víc čísel, a především otázka u každého slibu, kdo to zaplatí a kdy.Poslouchejte Odemčeno na všech podcastových platformách a na YouTube.Sledujte nás také na Twitteru:@PodcastOdemceno@M_Zamecnik

Evropa tlačí na elektromobilitu, ale trh uhýbá a průmysl hledá kyslík. Co se skutečně odehrálo na jednání zástupců automobilek s předsedkyní EK 12. září a jaké korekce kurzu jsou realistické, pokud nechceme jen předat trh Číně? Miroslav Zámečník to probírá s Janem Rafajem (prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR) a Zdeňkem Petzlem (výkonný ředitel AutoSAP).Co se v epizodě dozvíte: • Jaké závěry a sliby padly k revizi CO₂ norem a k roku 2035 a jaké manévrovací okno vůbec existuje. • Proč aktuální přepočty u plug-in hybridů uměle vytlačují technologii z trhu – a komu tím Evropa nahrává. • Regulace vs. realita: povinných 25 % BEV vs. zhruba 15 % skutečných prodejů, tři čtvrtiny registrací tvoří firemní flotily a co to dělá s residual value a leasingem. • Jak hrají roli Čína, cla, servisní síť, záruky a proč „levná elektromobilita vyrobená v EU“ naráží na náklady vstupů. • Co znamená technologická neutralita v praxi a proč se bez ní rozumná dekarbonizace neobejde. • Co může udělat Česko hned: nastavení podmínek pro investice a retooling, gigafactory, přetahování výroby ze západu, rychlá koalice států v Radě EU a regionální spolupráce V4+.Poctivá, debata bez sloganů o tom, co můžeme v příštích 12–24 měsících ztratit, ale i získat.🎧 Poslouchejte Odemčeno na všech podcastových platformách nebo na YouTube.Sledujte nás také na X:@PodcastOdemceno@M_Zamecnik

Proč má Česko jednu z nejvyšších měr úspor v EU, ale důvěru střadatelů podkopáváme retroaktivními zásahy? Co udělaly poslední změny se stavebním spořením, proč dnes sektor hlásí „uvěrovanost“ okolo 130 % (úvěrů je víc než vkladů) a jak tenhle tradiční produkt modernizovat místo „vypínat“?Ve 44. epizodě Odemčeno si Miroslav Zámečník povídá s Liborem Vošickým (prezident Asociace českých stavebních spořitelen, předseda představenstva Stavební spořitelny České spořitelny) a Patrikem Nacherem (poslanec hnutí ANO a místopředseda hospodářského výboru). Probíráme, co se v tomhle volebním období stalo se státní podporou, proč je důvěra klíčová a jak vrátit smysl spoření i investicím tak, aby peníze pracovali pro českou ekonomiku.Co se v epizodě dozvíte:– Co s trhem udělaly retroaktivní změny u běžících smluv a proč to ničí důvěru– Proč roste poptávka po úvěrech ze stavebka, zatímco vklady klesají, a jak vrátit systém do rovnováhy– Jak dát stavebnímu spoření „2. dech“: vyšší podpora pro mladé do 35 let, širší účel (např. vzdělávání), úvěr na družstevní podíl– Jak sladit produkty přes životní cyklus: spoření na vzdělání → bydlení → penze (kombinace spoření a investování)– Co si vzít z Polska (PPK, defaultní „life-cycle“ fondy, domácí kapitálový trh) a proč Česko potřebuje recyklovat úspory doma, ne je vyvážet na zahraniční burzy– Proč má stát podporovat spoření nejen penězi, ale hlavně stabilními pravidly bez (byť nepřímé) retroaktivityTohle je epizoda o vizi, předvídatelnosti a chytrém propojení úspor s investicemi do bydlení, vzdělání i kapitálového trhu. Když víme, co chceme za 5–10 let, můžeme tomu přizpůsobit produkty i politiku, a přestat prošustrovávat potenciál českých střadatelů.🎧 Poslouchejte Odemčeno na všech podcastových platformách nebo na YouTube.Sledujte nás také na Twitteru:@PodcastOdemceno@M_Zamecnik

Proč má letos Evropa skokově víc registrovaných elektromobilů, zatímco benzín a nafta ztrácí? Kdo si drží zisky a marže, a kdo bojuje o přežití v cenové válce s Čínou? A jak se do téhle mapy promítá Škoda Auto, od modelového mixu po návratnost kapitálu?Ve 43. epizodě Odemčeno se Miroslav Zámečník a Michaela Filipová dívají na auta jako byznys. Řešíme tržby a ziskovost velkých hráčů (VW zhruba 357 mld. USD tržeb, Toyota nejvyšší absolutní zisk), extrémy provozních marží (Ferrari zhruba 29 %), ale i to, proč má Tesla solidní marži a přesto nízké ROCE. Probereme, co znamená evropský obrat k BEV a hybridům (BEV cca 15,6 % prodejů za 7 měsíců; diesel už jen zhruba 9,5 %; hybridy zhruba 2,25 mil. kusů, včetně mild hybridů), kde Čína reálně stojí v Evropě (podíl zhruba 5,1 % dnes, odhady zhruba 12 % do 2030) a proč je klíčová servisní síť a důvěra ve značku.Zastavíme se i u baterií: závislost na Asii, nákladový dopad a co by znamenala „evropská“ výroba. A samozřejmě Škoda: silné měsíce v evropské top 3, meziroční růst, posun portfolia k elektromobilům a lekce z Číny i Indie o tom, jak trefit cenu, vkus a marži.Co si z epizody odnesete:– Kdo skutečně vydělává v globálním autoprůmyslu a proč– Jak se proměňuje evropský mix pohonů a co to udělá s dodavateli a zaměstnaností– Reálný dopad čínské konkurence v EU vs. mimo EU– Proč je Škoda momentálně „case study“ dobře nastavené nabídky a nákladů🎧 Poslouchejte Odemčeno na všech podcastových platformách nebo na YouTube.

Proč Česko zvládá platit kartou v bezobslužném obchodě na vesnici, ale u státu pořád narážíme na formuláře a fronty? A jak moc s námi pohnul covid, BankID a veřejno-soukromé partnerství, díky kterému se digitální služby staly masovou realitou?Ve 42. epizodě Odemčena si Miroslav Zámečník povídá s Pavlem Kolářem (garant digitální agendy a finanční bezpečnosti v ČBA) a Markem Růžičkou (CEO BankID). Probíráme, kde stojíme v evropském srovnání, co šlo rychle díky bankám a proč státní digitalizace často vázne. Řeč je i o tom, co přinese evropská „peněženka“ digitální identity a jak z ní vytěžit nové služby a byznys modely.Co se v epizodě dozvíte:– Jak BankID během covidu zrychlilo nástup e-služeb (datové schránky, sčítání lidu, rezervace na očkování) a proč dnes mluvíme o 6,5 mil. vydaných identit a 5 mil. uživatelů– Proč banky dávají státu identitu zdarma a vydělávají až v soukromém sektoru (onboarding, zaručený digitální podpis, ověřování věku)– Kde digitalizace táhne: MPSV „Jenda“, zdravotní pojišťovny, bezobslužné prodejny na venkově (už zhruba 150) – a kde naopak zaostává energetika– Co je evropská peněženka digitální identity (eIDAS 2.0), proč má být v celé EU nasazená nejpozději do prosince 2026 a jaké služby může propojit napříč státy– Proč je klíčová spolupráce státu a bank (od základních registrů po pomoc uprchlíkům z Ukrajiny) a jakou roli hraje důvěra, uživatelská jednoduchost a kyberbezpečnost– Co obnáší „digitální ústava“ (právo na e-služby), proč se její plnění posouvalo a co musí přijít, aby se Česko posunulo z průměru v DESIDigitální Česko nevznikne překlápěním papíru do PDF, ale chytrým propojením identit, dat a procesů, kde stát i firmy táhnou za jeden provaz. Tohle je epizoda o tom, co už funguje, co brzdí a co může během pár let změnit hru.🎧 Poslouchejte Odemčeno na všech podcastových platformách nebo na YouTube.Sledujte nás také na Twitteru:@PodcastOdemceno@M_Zamecnik

Proč má „paliativní“ v Česku stále nálepku „terminální“, když ve skutečnosti jde o přístup, který zlepšuje kvalitu života často celé roky? Jak je paliativní péče dostupná napříč kraji, kdo ji platí a proč je klíčová otevřená komunikace s pacientem i rodinou?Ve 41. epizodě Odemčena si Miroslav Zámečník povídá s Monikou Markovou, předsedkyní Fóra mobilních hospiců a ředitelkou mobilního hospice v Litoměřicích. Mluvíme o kontinuu kurativní a paliativní léčby, o tom, jak fungují nemocniční konziliární týmy (v úhradové vyhlášce od roku 2022), jak vypadá domácí hospic „v terénu“ a proč Česká republika potřebuje lepší síť služeb i méně bariér v úhradách.Co se v epizodě dozvíte:– Co paliativní péče opravdu je a proč nezačíná až „na konci“– Jaká je doporučená kapacita (orientačně jeden hospic a tým na 100 tisíc obyvatel) a kde jsou dnes „bílá místa“– Proč některé kraje (např. Vysočina) zvládají pokrytí lépe a kde chybí atestovaní lékaři či smlouvy s pojišťovnami– Jak prakticky vypadá domácí paliativní péče: plánování scénářů, 24/7 dostupnost, spolupráce rodiny a týmu– Jak se paliativa financuje (vícezdrojově) a kde naráží na zbytečné regulace– Proč je zásadní dříve vyslovené přání a plán péče – a jak chrání vůli pacienta i rodiny– Co si vzít z dánské praxe a proč má smysl propojovat nemocnice, hospice a terénní službyPaliativní péče není rezignace. Je to promyšlená, multidisciplinární práce s příznaky, hodnotami a přáními – v nemocnici, v hospici i doma. Tohle je epizoda o dostupnosti, kvalitě i ekonomice péče, která se týká každého z nás.🎧 Poslouchejte Odemčeno na všech podcastových platformách nebo na YouTube.Sledujte nás také na Twitteru:@PodcastOdemceno@M_Zamecnik

Proč jsou některé regiony v Česku dlouhodobě v útlumu, i když peníze nechybí? A proč je pro obce často jednodušší stavět rozhledny než dobře fungující školu nebo čistírnu?Ve 40. epizodě Odemčena se Miroslav Zámečník a Daniel Prokop z PAQ Research zaměřují na příčiny regionálních nerovností. Od rozpočtového určení daní, přes podfinancované školství a daně, které „vysávají“ kupní sílu z venkova, až po nefunkční dotační logiku.Co se v epizodě s šéfem PAQ Research dozvíte:– Proč jsou malé obce nucené šetřit a velká města neumějí investovat– Jak špatně nastavený daňový mix znevýhodňuje nízkopříjmové a chudé regiony– Co brání spolupráci obcí a co by ji mohlo odblokovat– Proč nám nestačí rozhazování evropských peněz bez systému– A jaké reformy by přinesly lepší služby, vzdělávání i životní úroveňV epizodě nabízíme konkrétní návrhy změn, které mohou posílit slabé regiony. A zároveň přestat trestat ty, kdo se snaží. Mluvili jsme o společenstvích obcí, přímých incentivách pro starosty i novém rozpočtovém modelu, který by odměňoval spolupráci, nikoliv roztříštěnost.Poslouchejte Odemčeno na všech podcastových platformách nebo na YouTube.Sledujte nás také na Twitteru:@PodcastOdemceno@M_Zamecnik

Minimální mzda v Polsku a Litvě roste tempem, o kterém se Česku může jen zdát. Proč se naši sousedé nebáli agresivního zvyšování, zatímco u nás převládá opatrnost? A co by se stalo, kdybychom minimální mzdu skokově dorovnali na jejich úroveň?Ve 39. epizodě Odemčena se Miroslav Zámečník a Míša Filipová dívají na rozdíly ve výši minimální mzdy v regionu, jejich příčiny a důsledky. Řeší strukturu ekonomiky, roli odborů, politické priority a fenomén pracovní mobility, od polského exodu do Británie až po českou neochotu měnit místo či obor.Co se v epizodě dozvíte:– Proč Polsko a Litva vsadily na „mzdovou šokovou terapii“– Jak se vyšší minimální mzda promítá do kupní síly a domácí poptávky– Které skupiny zaměstnanců a regiony by u nás byly skokovým růstem ohroženy– Jaké by byly dopady na zaměstnanost, ceny a veřejné finance– A proč se Česko bez růstu produktivity z pasti nízkých mezd nedostaneDebata o minimální mzdě není jen o číslech na výplatní pásce. Týká se konkurenceschopnosti, životní úrovně a strategického směřování celé ekonomiky. Poslechněte si, proč se v regionu rozcházejí cesty a co by znamenalo, kdybychom se vydali po té polské.🎧 Poslouchejte Odemčeno na všech podcastových platformách nebo na YouTube.Sledujte nás také na Twitteru:@PodcastOdemceno@M_Zamecnik

Refinanční tsunami na obzoru! V příštích dvou letech bude nutné přefinancovat hypotéky v objemu přes 900 miliard korun. Koho čeká cenový šok a komu se naopak uleví? A co s tím udělá trh?Ve 38. epizodě Odemčena rozebírají Miroslav Zámečník a hlavní ekonom České bankovní asociace Jaromír Šindel, jak se refinanční vlna z let hypotečního boomu promítne do domácích rozpočtů, cen nemovitostí a celé ekonomiky.Co se v epizodě dozvíte:– Kdo bude při refixaci tratit a komu se paradoxně uleví– Proč jsou ceny nemovitostí tak vysoko i přes vysoké sazby– Jak se liší český hypoteční trh od Polska nebo USA– A proč bez strukturálních reforem dál zůstaneme „dýchavičnou ekonomikou“Refinancování hypoték se netýká jen bank a klientů. Má přímý vliv na trh práce, inflaci i přístup k bydlení pro mladé. Poslechněte si, co říkají data a proč se bez změny nabídky nehneme z místa.🎧 Poslouchejte Odemčeno na všech podcastových platformách nebo na YouTube.Sledujte nás také na Twitteru:@PodcastOdemceno@M_Zamecnik

Nezaměstnanost nízká, inflace klesá, reálné mzdy rostou. A přesto se většina Čechů cítí hůř než před covidem. Proč je nálada ve společnosti tak špatná, když data vypadají nadějně? A co všechno se vlastně do „pocitu prázdné peněženky“ promítá?Ve 37. epizodě Odemčena se Miroslav Zámečník a Michaela Filipová vydávají po stopách českého (ne)blahobytu – a to od oficiálních statistik přes výdaje na bydlení až po strukturu spotřebního koše.Co se v epizodě dozvíte:- Proč má Česko nejnižší ohrožení chudobou v EU, ale Češi si připadají chudí?- Kde leží hranice mezi statistikou a realitou, a proč decily často nestačí?- Jaký vliv má drahé bydlení, fixace hypoték nebo zdražené rohlíky na náladu ve společnosti?V nové epizodě mluvíme nejen o tom, komu reálně rostou příjmy, ale také o tom, proč se část společnosti cítí opomíjená. Vysvětlujeme, proč se nevyplácí podceňovat psychologii voliče a proč může být „pocit prázdné peněženky“ silnějším motivem než jakákoli makroekonomická tabulka.Poslouchejte Odemčeno na všech podcastových platformách nebo na YouTube.Sledujte nás také na Twitteru:@PodcastOdemceno@M_Zamecnik

Družstevní bydlení zažívá renesanci. Co bylo ještě nedávno považováno za relikt minulosti, se dnes stává jedním z posledních dostupných způsobů, jak v Česku bydlet. Ve 36. epizodě podcastu Odemčeno diskutuje Miroslav Zámečník s poslancem ODS Jiřím Havránkem a předsedou představenstva Buřinky Liborem Vošickým o tom, proč se k družstvům začínají vracet i developeři, banky i politici.Co se v epizodě dozvíte:- Kdo si dnes může dovolit vlastní bydlení?- Jak funguje financování družstevních bytů?- Co tomu všemu brání, a jak to změnit?Dozvíte se, proč stát zaspal, co může změnit přístup obcí, a proč by kuchařka pro družstva mohla být jedním z nejefektivnějších nástrojů bytové politiky. Nechybí ani příklady ze zahraničí – od newyorského mrakodrapu Dakota po švýcarské neziskové modely.„Družstevní bydlení je kvazi-vlastnictví. A možná i proto má šanci být řešením krize dostupnosti,“ shrnuje Zámečník.Poslouchejte na YouTube a všech podcastových platformách.Sledujte nás na Twitteru:@PodcastOdemceno@M_Zamecnik

Ve 35. epizodě podcastu Odemčeno se Miroslav Zámečník a Míša Filipová zaměřují na ekonomicky i společensky výbušné letní téma - sklizeň a ilegální migrace.Co se stane, kdyžAmeričané zavřou hranice, ale nemá kdo sbírat úrodu? Ve Spojených státech tvoří migranti až 73 % sezónní pracovní síly v zemědělství, a z toho téměř polovina pracuje nelegálně. Prezident Donald Trump se chlubí tvrdými zásahy proti ilegálním přistěhovalcům, ale pole na Floridě i jinde zůstávají prázdná.Ovoce a zelenina hnijí. Bez levné pracovní síly z Mexika, Guatemaly nebo Salvadoru se americké zemědělství zkrátka neobejde. Zámečník s Filipovou vysvětlují, proč je současný stav výsledkem dlouhodobého tichého konsenzu mezi farmáři, vládou a spotřebiteli, jaké dopady má agresivní politika ICE(Immigration and Customs Enforcement), a proč se bez legalizace části nelegálních pracovníků situace nevyřeší. Podíváme se i do historie a zahraničí:- Jak kdysi fungoval americký program Bracero a proč byl výhodný zejména pro Mexiko- Jak se liší přístup Kanady nebo Evropy, kde je sezónní zaměstnávání více formalizované- Proč i české zemědělství dnes stojí na zahraniční pracovní síle, zejména v období sklizně- A co má společného chřestová sezóna v Německu a marocké dělnice ve Španělsku „Bez migrace by nebylo co jíst, a politici to dobře vědí. Ale zároveň se bojí to říct nahlas,“ shrnuje Miroslav Zámečník. Pokud vás zajímá, kdo doopravdy sklízí vaše ovoce a zeleninu, jak migrace formuje globální zemědělství a proč může tvrdá imigrační politika zdražit váš nákupní košík, poslechněte si tuhle epizodu. Podcast Odemčeno – k poslechu na YouTube a ve všech podcastových aplikacíchSledujte nás na Twitteru:@PodcastOdemceno@M_Zamecnik

V 34. epizodě podcastu Odemčeno rozebíráme novou klimatickou realitu, která se dotkne většiny českýchdomácností. Od roku 2027 začne platit rozšířený systém emisních povolenek EU ETS2 – tentokrát i pro silniční dopravu, vytápění a ohřev vody v domácnostech.Co všechno to přinese? Kolik to bude stát? A proč se o tom zatím mluví v téměř katastrofickém tónu? Miroslav Zámečník a Míša Filipová upozorňují, že v případě nezvládnutí přípravy na EU ETS2, může dojít až k protestům podobným „žlutým vestám“ ve Francii, ale také jak ji zvládnout bez sociálního výbuchu – a ideálně jako příležitost k pozitivnízměně. Co se v epizodě dozvíte:– Jak se EU ETS2 liší od dosavadního systému a koho nejvíc zasáhne– Proč i malý nárůst cen pohonných hmot může vést k velké společenské reakci– Jaké náklady přinese ETS2 pro domácnosti v Česku a proč hrozí růst energetické chudoby– Jak fungují kompenzační schémata v Rakousku nebo Německu – a co z nich převzít– Proč Evropská unie snižuje emise, ale její globální dopad je marginální– Jak chytře komunikovat klimatická opatření a kde vlády selhávají– Jakou roli mohou hrát technologie, výzkum a transfer know-how do rozvojových zemí– Proč je důležité stanovit předvídatelný cenový rámec pro emisní povolenky– A co by měl říkat premiér, pokud to myslí se zelenou politikou vážně „Když se lidem zvednou náklady o 3 koruny na litr, hrozí společenské nepokoje. Přitom se to dá zvládnout – třeba přes klimatické dividendy, sociální leasing nebo jasný cenovýkoridor. Jen se o tom musí mluvit dřív než tři týdny před volbama,“ říká Zámečník. Pokud vás zajímá, proč se o ETS2 mluví s takovými obavami, co může způsobit neřízený nárůst cen a jaká klimatická politika má šanci přežít nejen v grafu, ale i ve volebním programu, poslechněte si tuhle epizodu. Podcast Odemčeno – k poslechu na YouTube a ve všech podcastových aplikacích Sledujte nás také na Twitteru:@PodcastOdemceno@M_Zamecnik

Ve 33. epizodě podcastu Odemčeno se ponoříme do jednoho z největších milníků české energetiky: podpisu smlouvy na výstavbu nových jaderných bloků v Dukovanech. Co pro Česko znamená vítězství korejského KHNP? A jaká je budoucnost malých modulárních reaktorů?Hostem Miroslava Zámečníka je Anna Fořtová, specialistka na energetiku a jadernou energetiku ze společnosti KPMG, která se výběrovému řízení i SMR věnuje dlouhodobě. Otevřeně mluví o parametrech vítězné nabídky, účasti českých firem a strategických významech celého projektu.Co se v epizodě dozvíte:– Proč byla vysoutěžená cena pod 90 €/MWh zlomová a v čem překvapila i korejská média– Jaké výhody a rizika přináší tenderový přístup oproti G2G modelu– Co přesně jsou malé modulární reaktory (SMR) a proč se o ně zajímají i Microsoft nebo Rolls-Royce– Jakou roli může sehrát český průmysl v globálním jaderném řetězci– Kde a kdy může v Česku vyrůst první SMR – a proč se vyplatí spolupráce s Velkou Británií– Jak se mění vztah jádra a obnovitelných zdrojů v evropském energetickém mixu– Proč budoucnost nepatří ani výhradně solárům, ani výhradně jádru, ale jejich kombinaci„Díky modulárním reaktorům může Česko znovu získat technologickou kompetenci a stát se exportérem know-how. To je příležitost, která se nemusí opakovat,“ vysvětluje Anna.Pokud chcete pochopit, proč je jaderná energie zpět, co chystá ČEZ na 30. léta a proč se investice do SMR vyplatí, i když dnes působí jako sci-fi, poslechněte si tuhle epizodu.Podcast Odemčeno - k poslechu na YouTube a ve všech podcastových aplikacíchSledujte nás také na Twitteru:@PodcastOdemceno@M_Zamecnik

Ve 32. epizodě podcastu Odemčeno se Miroslav Zámečník a Míša Filipová vydávají po stopách fenoménu, který trápí nejen Benátky, Barcelonu nebo Kanáry – overturismu.Cestovní ruch se po covidu vrátil s plnou silou. Přes 300 milionů lidí vycestovalo jen za první čtvrtletí roku 2025, a turistický boom dál nabírá na obrátkách. Jenže kde končí ekonomický přínos a začíná obtěžování a nepřiměřená zátěž místních komunit?Zámečník s Filipovou hledají odpovědi v Evropě, Africe i Americe – a ptají se: Co se dá dělat, aby se z cestování nestala dovolená v davu?Co se v epizodě dozvíte:– Jak masový turismus přetváří města k oboustrannému diskomfortu – a proč jsou dnes na pláže potřeba rezervace, QR kódy a zákazy ručníků – Co stojí za nárůstem regulací krátkodobých nájmů a jak bude fungovat nové evropské nařízení– Proč overturismus zatěžuje evropské památky, a obtěžuje gepardy v Africe– Jak Rwanda reguluje přístup ke gorilám a proč je to jeden z mála funkčních modelů– Jak se do trendu vkrádá politika – a proč turisté přestávají jezdit do USA od nástupu Donalda Trumpa– Jak funguje tzv. regenerativní turismus a proč by měl každý z nás změnit cestovatelské chování„Overturismus je daň kterou platí atraktivní lokality. Ale ta daň nesmí být tak vysoká, aby se dovolená změnila v logistické cvičení a pláž ve vojenskou zónu. Cestování má být přínosem, pro návštěvníky i místní.“Pokud vás zajímá, proč dnes na dovolenou potřebujete víc aplikací než plavek, proč Airbnb mění celé čtvrti a jestli existuje laskavější způsob cestování, tahle epizoda je přesně pro vás.Podcast Odemčeno – k poslechu na YouTube a ve všech podcastových aplikacíchSledujte nás také na Twitteru:@PodcastOdemceno@M_Zamecnik

Ve 31. epizodě podcastu Odemčeno rozkrýváme jednu z největších slepých skvrn české ekonomiky: proč i přes stovky miliard na účtech domácností a firem zůstává kapitálový trh v Česku v ústraní?Miroslav Zámečník si tentokrát pozval dva muže, kteří se nebojí pojmenovávat věci napřímo – Petra Koblice, šéfa pražské burzy a prezidenta Federace evropských burz, a Jana Rafaje, prezidenta Svazu průmyslu a dopravy. Společně hledají odpovědi na otázky, které tu visí roky: Proč české firmy tak málo využívají burzu? Proč mají banky tak vysoký podil na financování firem? A co vlastně brání tomu, aby se z Česka stala investiční země?Co se v epizodě dozvíte:– Proč firmy raději stáhly akcie z burzy a bojí se minoritních akcionářů– Jak kupónová privatizace vytvořila nedůvěru ke kapitálovému trhu– Proč by české banky měly firmám pomahat hledat i jiný typ financování než úvěr– Kolik peněz leží ladem v transformovaných penzijních fondech – a proč se tak málo investuje do českých firem– Jaké tři firmy by měl stát nabídnout na burze, aby oživil trh: Letiště Praha, Budvar, ČEZ– Jak vypadá úspěšný start-up na burze – a proč český retail miluje akcie Coltu a Doosanu– Jak švédský model drobných investorů mění pravidla hry v celé Evropě– A proč „DIP“ je jen dobrý začátek, nikoliv cíl„Máme zemi, která plave v penězích – ale kapitál nepracuje. Potřebujeme změnit pohled. Kapitálový trh by se měl stát nástrojem růstu. A ten růst potřebujeme víc než kdy jindy.“Pokud chcete pochopit, co brání rozletu českých firem, proč stát zaspal privatizaci 2.0 a proč banky nepomáhají dost, poslechněte si tuhle epizodu.Podcast Odemčeno – k poslechu na YouTube a ve všech podcastových aplikacíchSledujte nás také na Twitteru:@PodcastOdemceno@M_Zamecnik

Ve 30. epizodě podcastu Odemčeno se Miroslav Zámečník a Míša Filipová zaměřují na klíčovou otázku pro české domácnosti: mají hypotéky v roce 2025 ještě smysl? S analytickým nadhledem a konkrétními daty rozebírají, jak se proměnil hypoteční trh - a proč je dnes problémem nejen samotná výše úrokových sazeb, ale i jejich výkyvy v čase. Hypotéky přestávají být nástrojem dlouhodobého plánování, protože trhu chybí elementární predikovatelnost. Co v epizodě uslyšíte:– Jak poměrně mírný pokles sazeb nastartovat nejen zájem o hypotéky, ale bohužel i ceny nemovitostí- Jak výkyvy sazeb v čase komplikují rozhodování domácností i developerů- Proč banky nejsou ochotné poskytovat dlouhé fixace- Co dělá s trhem stagnující nabídka nového bydlení a vysoké ceny nemovitostí- Jak do celého systému promlouvají regulace, inflace i makroekonomická nejistota- A proč mladé páry s malými úsporami z trhu de facto zmizely Hypotéky už nejsou cestou k lepšímu bydlení pro střední třídu, protože čistý příjem žadatele o průměrnou hypotéku je dnes řadí do skupiny finančně silných - a každá další změna sazeb přináší v systému další cenové napětí. Poslechněte si Odemčeno a zjistíte, proč český hypoteční trh připomíná houpačku, na níž pokles úroků zdaleka neznamenánižší splátku.Sledujte nás i na Twitteru:@PodcastOdemceno@M_Zamecnik

Ve 29. epizodě podcastu Odemčeno se Miroslav Zámečník zaměřuje na jednu z největších výzev, které před českouekonomikou a společností stojí – realizační fázi „renovační vlny“, dopady na stavebnictví a mikroekonomii domácností. Spolu s Liborem Vošickým ze Stavební spořitelny Buřinka a odborníkem na stavebnictví Vítkem Kutnarem rozebírají, covšechno musíme zvládnout, aby Česko mohlo do roku 2050 výrazně dekarbonizovat své budovy. Co v epizodě uslyšíte:– Proč nestačí jen peníze: chybějí hlavně lidé, specializace a politické zadání– Jak se vyhnout cyklickým výkyvům a nastavit „pěknou křivku“ rozumného rozvoje– Kde je největší úzké hrdlo: ne ve výrobě materiálů, ale v pracovních kapacitách a legislativě– Proč se rekonstrukce neobejdou bez zrychlení povolovacích procesů a zjednodušení pravidel– Jakou roli v tom hraje stát, stavební spořitelny i digitální nástroje– A proč se do stavebnictví nevracejí lidé, kteří jej po krizi opustili – a co s tím V sázce je 2–4 biliony korun, stovky tisíc domů a bytů – a především schopnost celé země zvládnout změnu, která má být nejen ekologická, ale i ekonomicky únosná. Poslechněte si podcast a zjistíte, že „Renovace bez lidí“ je problém, který nesmí zůstat bez řešení. Sledujte nás i na Twitteru:@PodcastOdemceno@M_Zamecnik

Ve 28. epizodě podcastu Odemčeno se Miroslav Zámečník a Míša Filipová věnují největší zakázce v historii České republiky – výstavbě nového jaderného bloku v Dukovanech. Proč projekt opět vázne? A jaké ekonomické, právní a politické důsledky hrozí, pokud se spor s EDF nepodaří rychle urovnat?Co v epizodě uslyšíte:– Proč se výběr korejské KHNP stal terčem kritiky, ačkoliv tendr byl legitimní– Jak zásah soudu a žaloba EDF ohrožují harmonogram i cenu projektu– Kolik miliard stojí Českou republiku každý měsíc zdržení– Jak to dělají jinde: právní srovnání s Francií, Německem nebo Polskem– Proč samotný francouzský Nejvyšší účetní dvůr prohlásil, že má EDF historicky problematickou reputaci a varovné ekonomické výsledky– Co by měla česká legislativa změnit, aby podobné strategické projekty příště lépe chránilaV sázce je nejen energetická bezpečnost Česka, ale i reputace celé EU. Vítěz výběrového řízení čeká, zatímco diplomatická a právní přestřelka pokračuje.Poslechněte si podcast a uznáte, že „Jádro v pasti“ není jen výstižný název epizody, ale realita dnešní energetické politiky.Sledujte nás i na Twitteru:@PodcastOdemceno@M_Zamecnik

Ve 27. epizodě podcastu Odemčeno se Miroslav Zámečník zaměřuje na téma digitalizace, konkurenceschopnosti a budoucnosti českého průmyslu. Jeho hosty jsou Jan Rafaj, prezident Svazu průmyslu a dopravy, a Luboš Lukasík, ředitel divize pro korporátní klientelu a veřejný sektor ve společnosti T-Mobile.Jak si Česko vede v mezinárodním srovnání, pokud jde o digitalizaci firem, e-government a připravenost ekonomiky na technologické změny? A proč nestačí nakoupit nové stroje, pokud nezměníme myšlení?– Česká populace má nadprůměrné digitální dovednosti, ale digitalizace firem i veřejné správy zaostává za potenciálem.– V Číně už dnes fungují továrny s 95% mírou automatizace a minimem lidské obsluhy. Český průmysl oproti tomu stále přemýšlí, jestli použít Wi-Fi nebo 5G.– Hlavní překážkou není nedostatek kapitálu, technologií ani lidí – ale chybějící odvaha a vize.– Nejde o výměnu jednoho stroje. Opravdová změna znamená přestavbu procesu jako celku a strategické řízení transformace.– Inspiraci můžeme najít i doma: český e-government není v některých oblastech špatný, BankID ukazuje, že umíme uspět. Ale chybí národní koordinace a standardizace.– Co s tím? A jakou roli v tom mohou sehrát mladé generace, které dnes patří mezi světovou špičku v digitální gramotnosti?Poslechněte si novou epizodu podcastu Odemčeno a zjistěte, proč je pro Česko klíčové začít jednat, než bude pozdě.Sledujte nás také na Twitteru:@PodcastOdemceno@M_Zamecnik

Ve 26. epizodě podcastu Odemčeno se Mirek Zámečník a Míša Filipová detailně zaměřují na český daňový systém a jeho slabá místa. Jaké daně v Česku výrazně převyšují mezinárodní průměr a které naopak trestuhodně zanedbáváme?- České daňové paradoxyMáme jedny z nejvyšších odvodů na sociální a zdravotní pojištění, přesto vybíráme téměř nejméně z daní majetkových a překvapivě málo také z daně z příjmů fyzických osob. Proč je tento systém škodlivý pro ekonomiku?- Majetkové daně: tabu české politiky?Většina zemí využívá majetkové daně k financování veřejných výdajů. Proč Česko ne? Rozebíráme, jak by chytré daně na investiční byty a luxusní nemovitosti mohly snížit zátěž z práce a pomoci ekonomice.- Inspirace DánskemDánský model s jedinou sazbou DPH a jednoduchým systémem financování sociální politiky by mohl být vzorem i pro Česko. Co by nám jeho zavedení přineslo a proč se mu čeští politici brání?- Donald Trump a jeho daňová politikaJaká rizika přináší Trumpův přístup k daním a clům? Proč jeho model zdanění importu neprospívá chudším domácnostem, zatímco chytré přerozdělení zátěže v Česku by mohlo být spravedlivější?- Proč nerozumíme daním?Diskutujeme také o tom, jak Češi vnímají daně a proč nedůvěra v systém brzdí jakékoli smysluplné změny. Jak se zorientovat v komplikovaném českém daňovém prostředí a proč je to pro budoucnost klíčové?🎙️ Poslechněte si novou epizodu podcastu Odemčeno a pochopte, jak souvisí daně, ekonomika a kvalita života každého z nás.Sledujte nás také na Twitteru:@PodcastOdemceno@M_Zamecnik