PodCastle NPÚ

Jak to vypadá uvnitř technologické laboratoře Národního památkového ústavu? A jaké úkoly mají na starost její pracovníci? K mikrofonu PodCastle NPÚ jsme pozvali Petra Kuneše, vedoucího technologické laboratoře NPÚ. Ve zkratce přirovnává památkovou péči k medicíně, kde si můžeme památky představit jako pacienty a technology jako ty, kteří určují jejich diagnózu. Dozvíte se i to, jakou roli laboratoř sehrála konkrétně třeba u obnov Trojičního sloupu v Olomouci či fasády kláštera Plasy.

Architekt Ernst Wiesner stojí za podobou mnoha známých brněnských staveb včetně vily Stiassni. Jeho osobní život je ale dodnes tak trochu zahalen mlhou. Kastelánka vily Kateřina Konečná se proto rozhodla zjistit víc a díky své detektivní práci vypátrala Wiesnerův hrob v Liverpoolu. Aby se na odkaz Ernesta Wiesnera nezapomnělo ani v Anglii, byla vytvořena speciální pamětní deska. Ta je složená z devíti kamenů – fragmentů z jednotlivých staveb od Wiesnera, kam se vedle vily Stiassni řadí i Palác Morava nebo budova Českého rozhlasu Brno. Lednového slavnostního odhalení díla Tomáše Růžičky a Radima Skácela se v Liverpoolu osobně zúčastnila i Kateřina Konečná, která nám krátce po návratu do Brna poskytla rozhovor.

Poslední díl z naší podcastové minisérie k výročí 60 let pražské archeologie NPÚ jsme věnovali dalšímu z nestorů tohoto pracoviště Michalu Trymlovi. V rozhovoru prozradil, co o historii města vypovídají nálezy středověké dlažby, nebo jaké informace o bitvě u Štěrbohol přinesl nedávný objev u břevnovského kláštera.

Pražské archeologické pracoviště NPÚ letos slaví 60 let od založení. Jako dalšího hosta do naší narozeninové minisérie podcastů jsme si pozvali Zdeňka Dragouna. Patří totiž mezi osobnosti, které jsou s tímto pracovištěm spjaté po celá desetiletí. Jaké poznatky přinesly výzkumy románských památek v Praze a kde dodnes najdeme jejich pozůstatky? A proč se před 15 lety otevíral hrob Tychona Brahe v Týnském chrámu? Odpovědi na tyto otázky ale i fascinující vyprávění z osobního života si nyní můžete poslechnout v rozhovoru pro PodCastle NPÚ.

Odbor archeologie na pražském pracovišti Národního památkového ústavu letos slaví 60 let své existence. Že nejde o ledajaký odbor dokazuje už to, že byl založený kvůli výstavbě pražského metra. I po dobu dalších desetiletí se pak jeho zaměstnanci podíleli na nejzásadnějších výzkumech nejen v historickém jádru, ale i v okrajových částech hlavního města. Třídílnou sérii podcastů o pražské archeologii startujeme se současným ředitelem územního odborného pracoviště NPÚ v Praze a archeologem v jedné osobě Jaroslavem Podliskou.

Minulé století bylo pro české hrady a zámky obdobím dramatických změn. Po druhé světové válce ztratily své původní majitele a s tím i funkce, které dosud plnily. V 50. letech zavedla československá vláda opatření na podporu komunistické Severní Korey, která tou dobou válčila se svým jižním sousedem. Aby ulevila tamější ekonomice, přijala stovky a studentů a sirotků. Ti pak našli dočasný domov právě na našich zámcích, k nimž patřil např. Valeč. Málo známou kapitolu našich dějin jsme v PodCastle NPÚ otevřeli s Kateřinou Vondráčkovou, která se tématu věnuje ve svém výzkumu. Výzkum na téma korejských dětí a studentů v Československu stále probíhá. Máte-li doma nějaké vzpomínky či předměty spojené s pobytem korejských dětí v ČSR, případně jste-li sami pamětníky, velmi oceníme, pokud nás kontaktujete. Informace prosím zasílejte na adresu: [email protected].

Vltava byla odjakživa kolébkou technického pokroku. Vždyť i první kamenný most v českých zemích vznikl právě nad ní. Z Juditina mostu se nám sice dochovaly jen fragmenty, jiné historické stavby, jako třeba zdymadla, ale slouží dodnes. Díla na Vltavě – zaniklá, stojící i ta nikdy nerealizovaná – jsme v podcastu rozebrali s Martinem Ebelem, kurátorem Národního technického muzea.

Kutná Hora letos slaví 30 let od zápisu na seznam světového kulturního dědictví UNESCO. Vedle historického jádra s chrámem sv. Barbory se toto prestižní označení vztahuje i na okrajovou část Sedlec, kde najdete světoznámou kostnici i opomíjenou katedrálu Nanebevzetí Panny Marie. Jak nalákat návštěvníky do míst, které často neznají ani místní? A dá se vůbec vyhnout overturismu na památce, kterou skupiny zahraničních zájezdů berou útokem? U mikrofonu PodCastle NPÚ jsme přivítali Radku Krejčí, organizační ředitelku sedlecké římskokatolické farnosti. Kromě kulturního dění v Kutné Hoře odkryla také svůj osobní příběh – o tom, jak jako ateistka přesedlala z manažerské pozice v korporátu do církevních struktur na středočeském maloměstě.

Fotografie, plakáty, šperky, sklo, grafiky. Vltava dala vzniknout řadě předmětů, které dnes najdete ve sbírkách Uměleckoprůmyslového musea v Praze. Jaký výběr z nich bude k vidění na výstavě VLTAVA slavná & splavná, nám v PodCastle NPÚ prozradil ředitel muzea Radim Vondráček. V Jízdárně Pražského hradu se objeví také tvorba Alfonse Muchy, k níž patří plakát pro slavnostní hru Slovanstvo bratrské ze všesokolského sletu 1926. Jak tato velkolepě pojatá událost na lodích plujících po Vltavě nakonec dopadla? I to se dozvíte v tomto dílu.

Kokoschka, Špála, Schiele, Mánes – to je výčet jen několika známých umělců, kteří se nechali okouzlit řekou Vltavou a jejichž díla budou k vidění na výstavě VLTAVA slavná & splavná. Čím to, že právě Vltava slouží jako nevyčerpatelná studnice námětů už po tolik staletí? Na to jsme se v PodCastle NPÚ snažili přijít s ředitelkou Sbírky moderního umění Národní galerie v Praze Veronikou Hulíkovou.

Kolik vajec bylo třeba ke stavbě Karlova mostu? S Ondřejem Šefců, památkářem z pražského odborného pracoviště Národního památkového ústavu, jsme v PodCastle NPÚ rozebírali fakta a báchorky týkající se nejznámější vltavské pamětihodnosti. Dokážeme vůbec s přesností říct, kdy stavba mostu započala? A ke které z jeho soch bychom si správně měli chodit pro štěstí? Poslechněte si nový díl z podcastové série věnované projektu Vltava slavná & splavná a vše se dozvíte.

Vltavská kaskáda dramaticky proměnila koryto řeky Vltavy a život kolem ní. Se vznikem přehrad, které se budovaly už od počátku minulého století, se postupně vytrácely jednotlivé stavby i celé vesnice na březích. Jakou část kulturního dědictví se podařilo zachránit a co naopak zůstalo na dnech vodních nádrží? Martin Gaži z českobudějovického pracoviště NPÚ se tématu věnuje ve své knize Nepohodlná sestra modernizace. Památkovou péči v dobách výstavby vltavské kaskády jsme společně probrali také v PodCastle NPÚ.

K lidové truhle by měl restaurátor přistupovat stejně precizně, jako k baroknímu kabinetu. Přesvědčený o tom je Radek Ryšánek, další host PodCastle NPÚ, jehož specializací je restaurování dřevěného nábytku. Jaký byl vlastně účel honosně zdobených kabinetů, které vídáme v zámeckých expozicích? Z praktického hlediska často vůbec žádný. V rozhovoru se ale dozvíte, proč je dnes můžeme vnímat jako předchůdce moderních muzeí.

Dne 4. dubna 1875 byla veřejnosti poprvé představena symfonická báseň Vltava. Výročí 150 let od premiéry jsme si v PodCastle NPÚ připomněli s Olgou Mojžíšovou – vědeckou pracovnicí pražského Muzea Bedřicha Smetany, které je součástí Národního muzea. V rozhovoru vysvětluje, proč nebyl Smetana zrovna motivovaným učitelem hudby i to, jaký vliv na něj měla hluchota při komponování těch nejznámějších děl.

Jak kdysi vypadala několikadenní plavba na voru po Vltavě? Kdo je to vrátný, kdo pacholčí a komu se říká plavec? Hostem speciální edice PodCastle NPÚ byl tentokrát prezident vorařského spolku Vltavan Jaroslav Camplík. Za čtvrt století v čele této organizace se mu podařilo mnohé. Jedním z jeho největších úspěchů byl přitom zápis vorařského řemesla na seznam nehmotného kulturního dědictví UNESCO. V rozhovoru se dozvíte třeba i to, jakou formou se voraři letos zapojí do projektu VLTAVA slavná & splavná.

Od romantických medailonků přes výrobky západočeské porcelánky až po kulisy Šíleně smutné princezny. Portrétní siluety jsou uměleckým fenoménem, který se posledních pár set let vracel v různých módních vlnách a formách. Díky své tajuplnosti si je oblíbili např. svobodní zednáři, kteří se takto nechali zvěčnit během jednoho ze svých shromáždění. Jejich záhadné siluety dodnes najdete ve sbírkách zámku Rájec nad Svitavou. Anežka Mikulcová z oddělení restaurování NPÚ se tématu věnuje v knize PORTRÉT STÍNU a o své poznatky se podělila také v dalším dílu našeho podcastu.

O Vltavě tvrdí, že je pramenem imaginace a bohatství. Petr Pavelec, ředitel územní památkové správy v Českých Budějovicích a náruživý vodák v jedné osobě, se stal prvním hostem speciální edice PodCastle NPÚ. V každém jejím díle vám přiblížíme jedno z témat spojených s projektem VLTAVA slavná & slavná. Ten úvodní jsme zasvětili fenoménu, který tato řeka představuje v kultuře, dějinách, sportu a mnoha dalších odvětvích.

Institut pro památky a kulturu založil Aleš Kozák v roce 2007. Jedním z prvotních impulsů, které vedly k jeho vzniku, byla potřeba organizovat pravidelně mezioborové konference o obnově a využívání historických staveb. K činnosti této písecké neziskovky dnes patří také tvorba webového portálu a časopisu PROPAMÁTKY nebo poradenství v oblasti financování památek. Jak v praxi funguje sociální podnik, který zaměstnává osoby se zdravotním znevýhodněním? A jak těžké je sehnat dárce pro projekty zaměřené na památky? I na tyto otázky odpověděl ředitel institutu Aleš Kozák v rozhovoru pro PodCastle NPÚ.

Sázavský klášter na začátku 11. století založil poustevník Prokop, který podle legendy oral s čerty. Jak se z tohoto bájného příběhu můžeme poučit v každodenním životě? Duchovní rozměr kláštera, historická fakta i plány na obnovení expozice jsme během rozhovoru rozebírali s kastelánkou Jaroslavou Matoušovou.

Radek Ryšavý si na památkových objektech vyzkoušel celou řadou pozic, a to včetně role kastelána. Dnes je jeho působištěm územní památková správa NPÚ v Kroměříži, na které vede oddělení prezentace, instalací a expozic. Jaký recept je nezbytný k tomu, aby na památce vznikla povedená prohlídková trasa? A jak se v tomto ohledu liší očekávání odborníků a široké veřejnosti? Poslechněte si nový díl PodCastle NPÚ. Dozvíte se v něm třeba to, jak se vytvářely nedávno otevřené expozice na státních zámcích Velké Losiny a Uherčice.

Rádi se během horkých letních dní zchladíte kopečkem lahodné zmrzliny? Možná by vás překvapilo, jak dlouhou tradici tento pokrm má, a v jakých neobvyklých formách se dřív podával. Co dalšího nesmělo během banketů chybět na šlechtickém stole? O výběru jídel, stylech stolování i unikátních nástolních soupravách ze státního zámku Kynžvart jsme se v PodCastle NPÚ bavili s historikem stolování a expertem na výrobu zmrzlin Milanem Svobodou.

Už v 15 letech začal Ondřej Kubáček provázet na zámku Sychrov a dnes tam působí na pozici správce depozitáře. Zkušenosti ale mezitím stihnul nabrat také v Anglii, kde si vyzkoušel roli průvodce v Blenheimském a Buckinghamském paláci. Jak si v Česku vedeme ve správě památek ve srovnání s Velkou Británii? A jakou úlohu vůbec zastává královská rodina v moderní britské společnosti? Poslechněte si v novém díle PodCastle NPÚ.

Proč je státní zámek Litomyšl na seznamu světového kulturního dědictví UNESCO? Odpověď na tuto otázku vám dá nová interaktivní expozice, která se v druhém zámeckém patře otevřela na začátku letošního června. V PodCastle NPÚ jsme se na stejnou věc zeptali také jedné z hlavních autorek expozice, Elišky Seifertové Rackové. Během rozhovoru prozradila, zda je každý motiv na zdejších sgrafitech opravdu unikát, nebo jaké chyby se dopustili renesanční stavitelé při výstavbě zámku.

Na jaře se na Velharticích otevřela nová interaktivní expozice, která přibližuje málo známý příběh o zdejším ukrytí korunovačních klenotů. Jak její podoba odpovídá nárokům návštěvníka 21. století? O Šumavské klenotnici a dalších zajímavostech nám do PodCastle NPÚ přišel popovídat kastelán Matěj Mejstřík. Toho k hradu pojí silné rodinné pouto, dlouhých 36 let totiž zastával stejnou pozici jeho vlastní otec. Velhartice jsou tak pro něj domovem už od samého dětství.

Rok 2024 je Rokem české hudby, během kterého si připomínáme například výročí 200 let od narození Bedřicha Smetany. Jelikož hudba a památky k sobě odjakživa patří, rozhodli jsme se toto téma otevřít také v PodCastle NPÚ. Lukáš Michael Vytlačil, hudební historik a flétnista, nám v rozhovoru přiblížil krásu barokní hudby. Jak se mu hraje na historické nástroje v praxi a čím je pro něj tvorba Johanna Sebastiana Bacha tak stěžejní? Dozvíte se v dalším dílu PodCastle NPÚ.

Jaromír Kubů nastřádal za 31 let v roli kastelána tolik zajímavých zážitků, že to vydalo na celou knihu. Memoáry nazvané „Noci a dny na Karlštejně“ nedávno pokřtil přímo na hradě, a to i za přítomnosti několika známých osobností. Zavzpomínat nad největšími milníky své kariéry přisel Jaromír Kubů také do PodCastle NPÚ.

Hlavní návštěvnická sezóna na památkách právě začíná a s ní i další ročník projektu Po stopách šlechtických rodů. Ten se letos věnuje rodu Habsburků a jejich odkazu v Čechách a na Moravě. Mezi nevýznamnější sídla tohoto císařského rodu u nás patřil kdysi zámek Zákupy. K mikrofonu jsme si tak pozvali kastelána Vladimíra Tregla, aby nám povyprávěl o bývalých majitelích zámku a zároveň nás nalákal na novinky v prohlídkových trasách.

Pozici našeho třetího největšího města získala Ostrava přesně před 100 lety. Stalo se tak po sloučení několika malých měst a obcí na pomezí Moravy a Slezska, čímž v roce 1924 vznikla tzv. Velká Ostrava. Těžký průmysl, masivní výstavba sídlišť, ale i probíhající úbytek obyvatelstva. To všechno jsou fenomény, které se za uplynulé století vepsaly do charakteru města. Jak na vývoj rodné Ostravy nahlíží historik umění a lokálpatriot Martin Strakoš? Zjistíte v rozhovoru pro PodCastle NPÚ.

Nedávno ukončenou výstavu "Petr Brandl: Příběh bohéma" vidělo na půdě Národní galerie celkem 75 tisíc návštěvníků. Mezi vystavenými obrazy byla mimo jiné i desítka děl zapůjčených ze sbírek Národního památkového ústavu. Jak docílit toho, aby baroko zaujalo i skupinku znuděných středoškoláků? To napoví rozhovor s kurátorkou výstavy Andreou Steckerovou.

Ve tvorbě vedoucího studia Multilab Jana Morávka mají památky speciální místo. Instalace na hradech a zámcích jsou na rozdíl od jeho komerčních projektů dlouhodobé a přímo navazují na díla z dob baroka či gotiky. Autorsky se Jan Morávek podílel hned na dvou moderních expozicích na zámku ve Valči a v posledních třech letech stál také za scénografií předávání cen NPÚ Patrimonium pro futuro. Jak funguje propojení současného umění s jinak konzervativně vnímaným prostředím památek? Uslyšíte v PodCastle NPÚ.

Na počátku byl záměr zpřístupnit jeskyni sv. Prokopa veřejnosti. Související archeologický výzkum u Sázavského kláštera pak ale poukázal na nebývalý objev, který celou situací otřásl doslova od základů. Tým archeologů na místě odhalil pozůstatky gotického domu, jehož sklepení bylo na poustevnickou jeskyni přímo napojeno. Co o středověkém stavení zatím víme? A co prozradí četné nálezy o jeho obyvatelích? V PodCastle NPÚ nám víc poví archeologové Tomasz Cymbalak (ÚOP Praha) a Zdeněk Neustupný (ÚOP středních Čech).

Speciální novoroční díl PodCastle NPÚ jsme pro vás nahrávali v posledních dnech roku 2023. Čtyřem kolegům z různých koutů republiky jsme během něj položili ty samé otázky. -Jaké byly vaše největší úspěchy a největší výzvy v uplynulém roce? - Co očekáváte od příštího roku? Dáváte si nějaká předsevzetí? - Kdybyste mohl/a cestovat časem, kam byste se vydal/a a proč? Na naši anketu odpovídal Lukáš Kunst, kastelán hradu Karlštejn, Lenka Křesadlová, vedoucí Metodického centra zahradní kultury v Kroměříži, Kateřina Konečná, kastelánka vily Stiassni, a Andrea Holasová, mluvčí Územního odborného pracoviště v Praze.

Poslechněte si pokračování debaty k výročí 20 let existence NPÚ. Vzpomínky z nejzásadnějších okamžiků, zhodnocení současné situace i svá přání do budoucna nám přišly sdělit osobnosti, které chod organizace znají nejlépe. Hosté: Ing. arch. Naďa Goryczková, generální ředitelka Národního památkového ústavu Pavel Jerie, bývalý generální ředitel Národního památkového ústavu doc. PhDr. Josef Štulc, bývalý ředitel Státního ústavu památkové péče Ing. Zdeněk Novák, generální ředitel Národního zemědělského muzea PhDr. Miloš Kadlec, ředitel Územní památkové správy NPÚ na Sychrově Mgr. Michal Zezula, PhD., ředitel Územního odborného pracoviště NPÚ v Ostravě Moderují: Šárka Bednářová Petr Pavelec

Se jménem Santini zaznívají často jedním dechem slovní spojení, jako je autor barokní gotiky, geniální architekt či vyznavač tajemné symboliky. Který z těchto přívlastků se zakládá na pravdě a co z toho je jen nepodložené klišé? To jsme dopodrobna rozebírali s jedním z předních odborníků na baroko a naším kolegou z Oddělení výzkumů a průzkumů Petrem Mackem. Díl věnovaný Janu Blažeji Santini Aichlovi vydáváme v týden, kdy si připomínáme přesně 300 let od jeho úmrtí.

V roce 2023 si připomínáme 20. výročí od založení Národního památkového ústavu. Za jakých okolností vznikal, co se mu za uplynulé dvě dekády podařilo a s jakou vizí míří kupředu? Na tyto otázky jsme se ptali osobností, kteří v jeho fungování hrají zásadní roli. Debata k 20 letům NPÚ byla natočena v Ledeburské zahradě na pražské Malé Straně. Hosté: Ing. arch. Naďa Goryczková, generální ředitelka Národního památkového ústavu Pavel Jerie, bývalý generální ředitel Národního památkového ústavu doc. PhDr. Josef Štulc, bývalý ředitel Státního ústavu památkové péče Ing. Zdeněk Novák, generální ředitel Národního zemědělského muzea PhDr. Miloš Kadlec, ředitel Územní památkové správy NPÚ na Sychrově Mgr. Michal Zezula, PhD., ředitel Územního odborného pracoviště NPÚ v Ostravě Moderují: Šárka Bednářová Petr Pavelec

Nejčerstvějším přírůstkem k českým zápisům na seznam světového kulturního dědictví je Žatec a krajina žateckého chmele. Jak dlouhá a náročná byla cesta k získání 17. památky s prestižním označením UNESCO? To z vlastní zkušenosti dobře ví Věra Kučová, vedoucí oddělení památek s mezinárodním statusem NPÚ. V interview přišla řeč také na to, proč je výstavba výškových budov v Praze problematická a která místa byla už ze seznamu vyškrtnuta.

Když Miloš Jiroušek nastoupil v roce 1993 na Kunětickou horu, čekal na něho jen zpustlý hrad uzavřený pro veřejnost. Stejně jako u sekání trávy má ale rád, když je výsledek práce jasně vidět. A to se mu při pohledu na Kuňku zjevně daří. Letos byla dokončena velká obnova hradního paláce, před dvěma roky zas renovací prošla Jurkovičova přístavba. V rozhovoru prozradil třeba i to, jaké pro něj v minulosti bylo na hradě bydlet, pracovat a vychovávat děti zároveň.

Moravskoslezská metropole je neustále se měnícím prostředím. S ředitelem Územního odborného pracoviště NPÚ v Ostravě jsme se podívali na jednotlivé proměny z pohledu památkové péče. Jak probíhá dlouho očekávaná rekonstrukce obchodního domu Ostravica? Co bude s ambiciózním plánem na stavbu obřího mrakodrapu? A jaké archeologické nálezy vydalo staveniště na Kostelním náměstí? To si poslechněte v novém dílu PodCastle NPÚ.

Mezinárodní síť Iconic Houses sdružuje veřejnosti přístupné domy, které navrhli významní architekti 20. století. K českým zástupcům se vloni přidala také Volmanova vila ve středočeských Čelákovicích. Tu si nechal postavit místní továrník s neochvějným smyslem pro řád. Zadání znělo jasně: náklady musí být na korunu přesně 1 milion! Jak se architekti Karel Janů a Jiří Štursa s tímto nelehkým úkolem vypořádali? I to se dozvíte v reportážním podcastu s kurátorkou Zuzanou Kadlečkovou,

V červenci 2023 byla v klášteře Plasy dokončena rozsáhlá obnova, po které se návštěvníkům otevřela nová prohlídková trasa v opatské rezidenci. Autorkou expozice nazvané "Zámek Metternichů" je kurátorka Stanislava Beránková. Jaké novátorské prvky uplatnila při tvorbě instalací a proč bychom měli přehodnocovat pohled právě na kancléře Metternicha a jeho rodinné příslušníky? Jak zní odpověď na tyto otázky, se dozvíte v PodCastle NPÚ.

Zámek Lednice se v žebříčku návštěvnosti státních památek pravidelně umisťuje na první příčce. Dnes si tak už lze jen stěží představit, že se tento oblíbený cíl českých i zahraničních turistů nacházel v neutěšeném stavu ještě v době zápisu na seznam světového dědictví UNESCO. Postupnou proměnu lednického areálu v top destinaci jsme probrali s osobou nejpovolanější. Rozhovor pro PodCastle NPÚ nám poskytla kastelánka Ivana Holásková, která na zámku letos slaví své 45. pracovní výročí.

Historie pivovaru v Lobči na Kokořínsku se datuje až do dob renesance. Pivovarská tradice zde ale byla v poválečném období přerušena a celý objekt dlouho chátral. Záchranou pro něj pak byl v roce 2007 příchod manželů Prouzových, kteří se do rekonstrukce pustili s plnou vervou. Jak sám Pavel Prouza přiznává, začátky obnovy měly do profesionality hodně daleko. Vše se nakonec vydařilo a skvělý výsledek ocenila letos také porota prestižní ceny Europa Nostra.

Zámek v Hradci nad Moravicí povstal doslova jako fénix z popela. V roce 1972 ho zasáhl devastující požár a po několika letech následovala nevhodná stavební obnova. Nešvary z dob minulých se ale podařilo napravit díky práci kastelána Radomíra Přibyly, který na zámku působí přes 30 let. Jaké úpravy je na tomto zámku nedaleko Opavy ještě třeba udělat? Poslechněte si v dalším dílu PodCastle NPÚ.

Lázeňská města v západních Čechách jsou fenoménem, který odjakživa přitahoval návštěvníky z celého světa. Vedle termálních pramenů a kulatých oplatek je pro ně typická také vlastní architektura. Kolonády, hotely, lázeňské domy...Jak se vyvíjel jejich styl v čase a jak ně pohlížíme dnes? Na otázky o lázeňství v Karlovarském kraji odpovídal Lubomír Zeman, památkář z Územního odborného pracoviště NPÚ v Lokti.

Tento rok si v NPÚ i v spřízněných institucích připomínáme odkaz rodu Harrachů. Jako hosta do podcastu jsme si proto pozvali historika a bývalého ředitele Krkonošského muzea v Jilemnici Jana Luštince. To, že toho ví tolik zrovna o Harraších, není dílem náhody. Členové rodu spravovali jilemnické panství už od 17. století a dodnes tak na severu najdeme spoustu jejich stop.

"Z mediálního hlediska jsou zajímavé střety, z mé zkušenosti jsou ale vztahy památkářů s vlastníky dobré," komentuje zažité stereotypy ředitel libereckého Územního odborného pracoviště Miloš Krčmář. Jak se dívá například na rekonstrukci Kittelovy roubenky, která je v kraji známá pro svou mysteriózní minulost? O současných přestavbách, tipech na zajímavé výlety i památkových výzkumech na severu Čech se dozvíte v novém rozhovoru pro PodCastle NPÚ.

„Karlštejn je jednou z nejvýznamnějších památek, co se týče nových zjištění za posledních 30 let,“ tvrdí památkový garant Zdeněk Chudárek. Mezi takové objevy patří i fakt, že v místě věhlasné kaple sv. Kříže se dříve zjevně nacházela obytná komnata se záchodem. Co vůbec obnáší práce garanta památek? A jak se odborník přes klášterní architekturu dívá na Santiniho vztah k mystice? Na otázky spojené s národními kulturními památkami a jejich obnovami odpoví nový díl PodCastle NPÚ.

Zámek Sychrov patří k nejnavštěvovanějším památkám na severu Čech. Zároveň je také sídlem Územní památkové správy, která má na starost státní památky nejen v Libereckém, ale i Královéhradeckém a Pardubickém kraji. K mikrofonu PodCastle NPÚ jsme si tentokrát přizvali kastelána zámku a ředitele ÚPS Sychrov v jedné osobě. Jaké je žít i pracovat v bývalém sídle rodu Rohanů? To a mnohé další prozradí v rozhovoru Miloš Kadlec.

Zatímco v Turecku teprve zjišťují rozsah škod na kulturním dědictví, na Ukrajině se v krizové péči o památky posunuli už o krok dál. K ochraně ohrožených památek zde pomáhá aplikace, do které může kdokoliv nahrát 3D sken z mobilu či digitálního foťáku. Které knižní novinky by neměly uniknout vaší pozornosti? Jaké akce se teď chystají na českých památkách? Přehled o dění u nás i v zahraniční připravuje Tomáš Řepa.

Zájem o památky vzbudí u dětí silný zážitek, dvouhodinová prohlídka interiérů pak může být spíš na škodu. To si myslí Petr Hudec, lektor z oddělení edukace NPÚ. Ideálním místem, kde na děti (i dospělé) zapůsobí mnoho vjemů, je podle něj Květná zahrada v Kroměříži. Právě její kouzlo zprostředkoval nejmladším čtenářům v úspěšné knize Tajemství Libosadu. Rozhovor nejen o vzdělávání dětí na památkách si poslechněte v PodCastle NPÚ.