Ranní brífink

Ranní brífink Štěpána Svobody: Agrofertu se po letech trápení znovu daří. Chemickou divizi holdingu podržely vyšší ceny hnojiv, omezení dovozu z Ruska i nečekané dopady konfliktu na Blízkém východě. V novém dílu Ranního brífinku HN rozebíráme, proč se situace otočila, jakou roli hraje evropské uhlíkové clo CBAM a proč Agrofert plánuje velké investice mimo Evropu. Řeč přijde i na návrat zemědělských dotací pro holding Andreje Babiše.   

Ranní brífink Patrika Saláta: Akciové trhy rostou, jako by neměly strop. Přitom ještě před několika týdny byla nálada pod bodem mrazu. Co tuhle jízdu pohání a jak v této době investovat? Odpovědi nabídneme po stručném přehledu agenturních zpráv z ekonomiky a byznysu.

Ranní brífink Jaroslava Maška: Je úterý 12. května, statistický úřad zveřejní nezaměstnanost za duben, bude spuštěn nový web České bankovní asociace Monitor s rychlým přehledem informací o vývoji ekonomiky a bankovního sektoru a dozvíme se výsledky ankety o nejlepšího zaměstnavatele podle agentury Randstad.

Ranní brífink Tomáše Lysoňka: Možný nedostatek leteckého paliva kvůli uzavřenému Hormuzskému průlivu – to je téma, které před hlavní dovolenkovou sezonou řeší evropské aerolinky a také řada cestovatelů. Hlavním dodavatelem do Evropy je totiž Kuvajt, ten ale kvůli zmíněné blokádě nemá kudy potřebný objem kerosinu vyvážet. Pomoct by do Evropy mohla dorazit z Nigérie – tamní obří rafinerie Dangote totiž částečně dokáže vykrýt evropskou spotřebu. Detaily v Ranním brífinku probereme s byznysovým reportérem Hospodářek Petrem Zenknerem. 

Ranní brífink Julie Hrstkové: Přes veškeré vládní zásahy a regulace ceny postupně rostou. Jestliže ceny v březnu ještě ve srovnání s minulým rokem rostly o necelá dvě procenta, v dubnu to podle předběžného odhadu ČSÚ bylo o 2,5 procenta. Samotné pohonné hmoty i přes regulaci zdražily podstatně víc – benzín o deset procent za měsíc, a nafta o 15 procent. O inflaci a vládní regulaci s v Ranním Brífinku bavíme s hlavním ekonomem společnosti Investika Vítem Hradilem. 

Ranní brífink Ondřeje Housky: Češi moc nemají rádi Evropskou unii, to je známý fakt, který vyplývá z průzkumů. Máme tu ale hodně lidí, kteří mluví do médií a v nich se nad postoji Čechů k unii pohoršují. Aniž by sami něco moc dělali pro to, aby se to změnilo. My na to jdeme jinak – nechceme poučovat, ale vysvětlovat. Nechť si každý udělá názor sám, ale na základě faktů. Třeba pak dojde k závěru, že Evropská unie je to nejlepší, co se Česku a celé Evropě mohlo stát – i když má spoustu chyb a potřebuje velké změny. Tak ji tedy pojďme měnit my. O co jde? To uslyšíte v dnešním Ranním brífinku.

Ranní brífink Petra Honzejka: Dnes se podíváme na kauzu Čapí hnízdo. Spolupracovnice Andreje Babiše Jana Nagyová byla za dotační podvod odsouzena k tříleté podmínce. Případ ale nekončí. Co bude dál a jaká je pravděpodobnost finálního odsouzení premiéra Andreje Babiše?

Ranní brífink Tomáše Lysoňka: Od května platí nová pravidla pro způsob, jakým ministerstvo financí vypočítává maximální povolené ceny pohonných hmot. Nově už nezohledňuje pouze aktuální velkoobchodní ceny, ale jejich průměr za poslední tři dny, zvýšila se také maximální povolená marže, a to o padesát haléřů na tři koruny za litr. Ceny na pumpách jdou ale v posledních dnech nahoru, minulý týden totiž cena ropy Brent vystoupala na své čtyřleté maximum. O byznysu s palivy budeme v Ranním brífinku mluvit s Ivanem Indráčkem, předsedou Unie nezávislých petrolejářů.

Ranní brífink Jana T. beránka: Postavit v ucpané Praze nový most a nepustit na něj osobní auta? Emotivní a výbušné rozhodnutí. Před necelými dvěma týdny se v Praze otevřel takzvaný Dvorecký most, který je jen pro MHD a cyklisty, což část politického spektra nesla velmi nelibě. Proč je to tak emotivní a proč se zrovna z mostu stalo bojiště kulturní války? Hostem Ranního brífinku je pražský radní pro dopravu Jaromír Beránek (Piráti). Co si z dnů, které následovaly po otevření mostu vedení města odnáší? A zopakuje tenhle vzorec - tedy spojení obou břehu s vyloučením osobních aut – ještě někde? Něco se zřejmě začíná rýsovat.

Ranní brífink Štěpána Svobody: Plán na proměnu skupiny ČEZ znovu rozvířil debatu o roli státu v energetice. Vláda spolu s vedením firmy představily relativně přímočarý scénář, jak získat plnou kontrolu nad výrobní částí podniku – přes vyčlenění nevýrobních aktivit, prodej části nové firmy a následný výkup minoritních akcionářů. I když návrh působí přehledněji než dřívější pokusy, zůstává kolem něj řada otazníků. Není jasné, kolik peněz operace přinese, kdo do nové struktury vstoupí ani zda se celý proces podaří stihnout v rámci jednoho volebního období. Paralelně ČEZ posouvá i své jaderné plány – podpis dohody s Rolls-Royce SMR spouští přípravy na malý modulární reaktor v Temelíně. Ten by mohl Česko zařadit mezi první země s touto technologií, zároveň ale nese obvyklá rizika spojená s projekty, které zatím nemají v Evropě reálný precedent.