Vlákna

Pojem živého, klimatická krize jako politická otázka, souvislosti mezi queer, eko-kosmopolitismem a mobilizací rodičů na francouzských předměstích – to jsou některá z témat epizody Vláken Jak žít pospolu? Rozhovor s aktivistkou Fatimou Ouassak a výzkumnicí Christinou Konou propojuje ekologii s bojem proti rasismu a patriarchátu. Autorky představují koncepty jako pirátská ekologie či queer eko-kosmopolitismus, které usilují o hlubokou proměnu našeho vztahu k planetě a k sobě navzájem. Diskuse zdůrazňuje, že klimatická krize je primárně politickým problémem, jehož řešení vyžaduje odstranění nadvlády nad lidmi i přírodou. Celý text tak nabízí komplexní pohled na to, jak lze skrze teorii i praxi usilovat o spravedlivější a svobodnější svět.

Co všechno se vyjeví při srovnání platformové práce a družstevnictví? Co se dozvídáme o trhu práce obecně, když se zaměříme na platformy? Co znamená práce pro platformy a v rámci solidárních ekonomik z hlediska státu a výběru daní? A jakou roli hraje v obou formách péče? Podoby práce v současnosti vykreslují ekonomka Alžběta Mangarella ze Sociologického ústavu AV ČR a Josef Patočka z Re-setu: platformy pro sociálně-ekologickou transformaci.

Závěrečná epizoda druhé série podcastu Vlákna se věnuje uměleckému výzkumu – jeho možnostem, podobám i limitům. Může umělecká praxe přinášet poznání, k němuž se jinými cestami nedostaneme? Jak dnes umělecký výzkum vypadá, kde má své kořeny a co znamená „poznávat svět skrze umění“?Hostkami epizody jsou vizuální socioložka Andrea Průchová Hrůzová a umělkyně a terénní výzkumnice Kateřina Kuchtová. Společně mluví o tom, zda lze umělecký výzkum vůbec definovat, jak se vztahuje k sociálním a politickým otázkám, jaké podoby má dnes – od výzkumu jako praxe přes „odnaučování se“ zaběhnutým způsobům myšlení až po tvůrčí činnost jako etickou aktivitu.V rozhovoru se dotýkáme také periodizace uměleckého výzkumu, konkrétních příkladů z českého i mezinárodního kontextu i toho, kde umělecký výzkum vlastně začíná, a také paralel mezi společenskovědním a uměleckým výzkumem i jejich překryvy.

Je psaní deníku receptem na všechno? Co se stane, když tzv. stovkový seznam začnete sestavovat s dětmi během lockdownu? A jak se dá skrze deníkové metody učit metodologie sociálních věd? Odpovědi nabízejí Lucie Jarkovská a Martina Nosková z Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity a institutu SYRI. Obě mluví v první epizodě třetí série také o vlastních deníkových praxích a o připravované knize, která představuje deníkové metody široké veřejnosti.

Jaká jsou specifika romských komunit ve válečných konfliktech? Jaké období se jeví jako klíčové pro pochopení a zkoumání Romů za druhé světové války? Jaké debaty má česká i světová odborná veřejnost za sebou ohledně pojmů popisujících válečné utrpení a likvidaci Romů a Sinthů? Jak lze předem ošetřit následky antropologického výzkumu? Jak se antropologie rodiny, násilí a pojem elasticita prolínají v rozbíhajícím se výzkumu Romů v soudobých válečných konfliktech, který byl podpořen ERC grantem? A jak se zkoumá to, o čem se mlčí? Otázky nabízejí Renata Berkyová z Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR a Martin Fotta z Etnologického ústavu AV ČR a Institutu SYRI. Závěr epizody nabízí metodologické inspirace pro širokou společenskovědní komunitu. 

Jak mohou různé složky společnosti a komunity zvyšovat svoji odolnost přemýšlením? V čem mohou principy resilienčního myšlení podpořit přípravu na katastrofy? Otázky pro výzkumnici z Institutu SYRI, CzechGlobe a katedry environmentalistiky na FSS MUNI Annu Bromovou a vedoucí klimatických programů Člověka v tísni Magdalenu Davis.

Jak jsou spolu provázané individuální, institucionální a sociální odolnost? A proč je nezbytný multisystémový přístup k resilienci? Jaká jsou specifika teorie odolnosti ve vztahu k traumatu? Některé poznatky a odpovědi nabízejí hosté dílu nazvaného Trauma a odolnost multisystémově, francouzský neuropsychiatr Boris Cyrulnik, který koncept resilience zpopularizoval, a zakladatel a ředitel Resilience Research Centre na Dalhousie University v kanadském Halifaxu Michael Ungar, který propaguje multisystémový přístup k resilienci.

How does the interdependence between individual, institutional and social resilience work? Why do we need to use the concept of multisystemic approach? And what are the specificities of the resilience theory approach to trauma? Guests of the episode called The Multisystemic Resilience and the Trauma offer some insights and answers to those questions. Listen to French neuropsychiatrist Boris Cyrulnik, who popularized the concept of resilience, and founder and director of  Resilience Research Centre at  Dalhousie University, Canada, Michael Ungar, who promotes the multisystemic approach to the resilience.

Covidové příběhy - sdílely je zdravotní sestry se socioložkou Marií Pospíšilovou ze SOU AVČR, jsou v názvu připravované knihy, na které spolupracoval odborník na média, organizace a vládnutí Josef Pallas z univerzity v Uppsale. Jaké poznání nabízejí humanitní vědy ohledně pandemie covidu 19? Co nás začátek pandemie naučil o odolnosti? A jaké příležitosti jsme jako společnost v souvislosti s covidem 19 promarnili? I o tom uslyšíte v podcastu Vlákna. 

Epizoda Život nabízí vhled do kritického myšlení Frankfurtské školy, vysvětlení, jaké jsou limity současného pojetí vlastnictví a kde jsou jeho kořeny. Dojde i na inspirativní myšlenky z eko-feministické tradice, na kritiku myšlení v pojmech subjektu a objektu a na pozvolné společenské transformace. O životě spolu mluví dvě filozofky, Eva von Redecker a Iwona Janicka ze CETE-P, Centra pro etiku životního prostředí a technologií Praha na Akademii věd.

The episode Life offers insight into the critical thinking of the Frankfurt School. It also explains what the limits of the current concept of property are and where its roots lie. There are also inspiring ideas from the eco-feminist tradition, a critique of thinking in terms of subject and object, and slow social transformations. Two philosophers, Eva von Redecker and Iwona Janicka from CETE-P, the Centre for Environmental Ethics and Technology Prague at the Academy of Sciences, will talk about life together. 

Tereza Virtová z Filosofického ústavu a Institutu SYRI zkoumala spolu s Barborou Bakošovou z platformy Re-set podoby, možnosti a motivace solidárních ekonomik v Česku. Výsledkem je brožura Rostoucí podhoubí solidárních ekonomik: Jak se v čase krize rozvíjí ekonomická vzájemnost. V podcastu Vlákna Tereza Virtová vysvětluje například, proč jsou v časech krizí družstva odolná nebo kde vidí potenciál pro rozšíření solidárních ekonomik. Hostem Vláken byl také ředitel Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí RILSA Robin Maialeh, který doplnil kontext aktuální české ekonomické situace a došlo také na to, jak česká společnost vnímá ekonomické nerovnosti a jaké jsou ve skutečnosti.

Jak by mohl vypadat český národní příběh pro 21. století? Dá se najít takový narativ, aby spojoval českou společnost? A jak takové příběhy vypadaly v minulosti? Uslyšíte o tom, že ve středověku bylo důležité, komu člověk patřil, v industriální éře zase hrály konstitutivní roli identity pracovní podmínky. Osmá epizoda Vláken se nevyhýbá ani Maryše a dojde i na husitství a Slovanskou epopej! Uslyšíte také o velrybě v Národním muzeu nebo o tom, že rozdíl mezi Českem a Slovenskem tkví mimo jiné ve vánočních pohlednicích Josefa Lady. Poslechněte si rozhovor filozofky Alice Koubové (FLÚ AV ČR, DAMU, Institut SYRI) s historičkou umění Milenou Bartlovou (UMPRUM).

Mohou se do neochoty české společnosti k zelené transformaci promítat vzpomínky na privatizaci v 90. letech? Co přesně se tehdy zvrtlo? A kterým částem Zelené dohody pro Evropu by se vyplatilo věnovat víc pozornosti? To jsou některé z otázek pro historičku Lenku Krátkou (ÚSD AV ČR) a environmentalistu Vojtěcha Koteckého (COŽP UK) v podcastu Vlákna o velkých transformacích. 

Šestá epizoda podcastu Vlákna zkoumá vztah divadla a politiky, hledá formy politického divadla a zároveň ho odlišuje od divadla ideologického. Profesor filozofie Tony Fisher z Royal Central School of Speech and Drama v Londýně a Radka Kunderová z DAMU v Praze debatují o současných hrách i podobách proti-divadelních předsudků a divadelní kritiky v minulosti. Jakou úlohu může hrát divadlo při řešení krizí a transformace společnosti? V čem tkví omezení tradičních politických reakcí na krize? A co musí zmizet, aby se mohla vyjevit socialita? I o tom uslyšíte v epizodě Divadlo jako odpověď na krize.

Tenhle díl podcastu Vlákna se ptá, k čemu všemu slouží zahrádky. Kde se v Česku v takové míře vzaly? Jakou roli hrají při lokální a udržitelné produkci potravin? A jak pomáhají při transferu vědeckých zjištění z východu na západ? Odpovědi nabízejí Petr Jehlička z Etnologického a sociologického ústavu AV ČR a z Institutu SYRI a Jan Vávra ze Sociologického ústavu AV ČR a z Institutu SYRI.

Podcast Vlákna nabízí debatu o klimatické krizi z filozofického hlediska. Cílem je identifikovat koncepty, které brzdí lidstvo při řešení klimatické krize. Které směry a naděje se ukazují jako slepé uličky? Které pojmy z východoasijské myšlenkové tradice bychom měli přijmout a proč? Co si odnést z výzkumu hodnot, které lidé připisují přírodě? A kde hledat zdroje pro překonávání environmentální tísně? Odpovědi nabízejí odbornice na udržitelnost Zuzana Harmáčková z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR, SYRI a Stockholm Resilience Centre a filozof Graham Parkes z Vídeňské univerzity. Epizoda vznikla ve spolupráci s Centrem pro environmentální a technologickou etiku–Praha (CETE-P).

Jak se šířila nacistická propaganda v předválečném Československu a jak vypadá propaganda dnes? Jak se do boje proti nacistické propagandě zapojovali umělci? Jakou roli v odolnosti vůči dezinformacím a konspiračním teoriím hraje pocit nedůvěry a odcizení vůči systému? Proč není komunikace lékem na všechno? Nejen o výstavách karikatur a hygieny a o projektu Sociologického ústavu AV ČR, Institutu SYRI a webu irozhlas.cz Společnost nedůvěry mluví socioložka Paulína Tabery a kunsthistorička Eva Skopalová.

Co se mění s nástupem umělé inteligence a nových technologií? Jak chytrá je umělá inteligence ve skutečnosti? Jak rozumět volání po regulaci velkých technologií? A jaké cíle a inspirace by měla mít Evropa? Poslechněte si debatu filozofa a odborníka na etiku a politiku umělé inteligence Marka Coeckelbergha z Vídeňské univerzity a Centra pro etiku životního prostředí a technologie v Praze (CETE-P, AV ČR) s odborníkem na strojové učení a umělou inteligenci Tomášem Mikolovem, který působí v Českém institutu informatiky, robotiky a kybernetiky (CIIRC, ČVUT).

What are new technologies and the advent of artificial intelligence changing? How smart is AI really? How to understand Big Techs call for regulation? And what goals and inspirations should Europe have? Listen to a debate between philosopher and expert on the ethics and politics of artificial intelligence, Mark Coeckelbergh from the University of Vienna and the Centre for Environmental and Technological Ethics in Prague (CETE-P , CAS), and machine learning and AI expert Tomas Mikolov, who is based at the Czech Institute of Informatics, Robotics and Cybernetics (CIIRC, CTU).

Komunity navzdory: Špicberky a utečenecká centra ve východním Polsku. V první epizodě pOdcaStu Vlákna, který vzniká díky programu Odolná společnost pro 21. století Strategie AV21, debatují sociální antropoložka Zdenka Sokolíčková se socio-kulturním antropologem Michalem Šípošem o komunitách žijících navzdory, čelících minimálně dvojité prekaritě, jednak traumatům z minulosti nebo těžkým přírodním podmínkám, jednak legislativnímu rámci. Z čeho čerpají lidé zdroje a sílu žít dál a pokračovat v každodenních úkonech? Proč je pro antropology důležité znát životní příběhy lidí, které zkoumají? A zažívají jejich respondenti a respondentky rasismus? Kromě odpovědí na tyto otázky nabízí epizoda také hledání dalších paralel mezi dvěma terénními výzkumy vzdálenými v čase i prostoru.