220 tisíc vojáků. 10 divizí. 3 vojenské okruhy. Mohla by se ČSLA v roce 1968 bránit? | Šortka

CELÁ EPIZODA na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Patreonu⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ a ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠HeroHero⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ 🎙️Co by se stalo, kdyby československá armáda v srpnu 1968 dostala rozkaz postavit se sovětské invazi? V roce 1968 měla československá armáda kolem 220 tisíc mužů, deset divizí a patřila v rámci Varšavské smlouvy mezi lépe vybavené a vycvičené armády. Jenže na invazi z východu nebyla připravena. Její divize byly rozmístěny především podél západních hranic, protože jejím hlavním úkolem bylo připravit se na případný útok ze strany NATO. V rozhovoru se dostáváme k tomu, jaké informace měla armáda před invazí, proč politické vedení varování před sovětským zásahem podcenilo a co se odehrávalo na generálním štábu v noci z 20. na 21. srpna. Mluvíme také o důstojnících, kteří připravovali plány odporu, vyváželi zbraně a materiál nebo sledovali pohyb okupačních jednotek. Daniel Povolný působí v Ústavu pro studium totalitních režimů a dlouhodobě se věnuje dějinám československých ozbrojených sil.