#33: SAON

Každý, kdo byl aspoň jednou v Liberci, určitě viděl Ještěd, zoo a podle všeho bohužel asi i Babylon. Ale určitě taky nápis SAON. Jenže zatímco o těch prvně jmenovaných jste už slyšeli úplně všechno, o autorovi čtyř písmen, které se jsou k vidění na celé řadě míst našeho drahého města, nevíte vůbec nic. Samozřejmě s výjimkou pár zasvěcených a těch, co čtou můj blog, kde před pár lety vyšel Saonův profil. Sebelepší článek ale nikdy nenahradí možnost slyšet Saona vyprávět na vlastní uši. A to se děje právě teď, v novém dílu podcastu. Ještě lepší by bylo, kdybyste mohli Saona vidět, ale to se podle všeho nikdy nestane. Když o tom tak přemýšlím, Saon je vlastně takovej libereckej Banksy. Ale se spoustou dalších, neméně fascinujících přesahů, ať už se jedná o lezení na komíny (do sbírky mu chybí už jen ten nejvyšší v Kazachstánu) nebo prolejzání starých domů a továren. To všechno dokumentuje a komentuje na svém Facebooku, který rozhodně stojí za vaši pozornost. Stejně tak jako výstavy, na kterých jsou k vidění Saonovy obrazy, fotografie nebo instalace. Fascinující je také jeho záliba ve starých autech. Pamatuju, jak dlouho brázdil ulice Liberce ve letité Škodě 105. Jednou mi k tomu řekl: „Jsou to krásný, voňavý stroje, ve kterých nejste jen pasažéři, co ho ovládají jen volantem, ale pořád ještě řidiči, kteří jsou nedílnou součástí každého takového stroje. Když otevřeš kapotu moderního auta, nikam se nedostaneš, vidíš jen hromadu plastu a sem tam nějaký kov. Oproti tomu u starých aut se dá vlézt až do motoru. Člověk by se tam chtěl hned nastěhovat, jak moc je to tam útulný. Všechny starý stroje mají svou duši.“ Příjemný poslech!