#42 – Je při 3D sochařství autorem člověk nebo počítač?

„Největší rozdíl je v tom, že nemáte hmotu. Pracujete s objektem, který je na monitoru a můžete do něj poměrně jednoduše zasahovat. Nevýhodou je, že objekt nedržíte fyzicky v ruce, chybí vám základní zpětná vazba. A co je taky úžasné je tlačítko zpět. Nestane se vám, že uděláte zásah a zjistíte, že předtím to bylo lepší, ale už nemáte šanci vrátit to zpátky.“ Zatímco staré mistry sochaře si představíme s kladívkem a dlátem u bloku mramoru, dnes můžou být sochaři mnohem nenápadnější. Někteří z nich si totiž jako svůj ateliér zvolili virtuální prostředí a jejich nápady nejprve spatří modelovací program a pak 3D tiskárna. Pro některé je 3D tisk finální a pracují třeba s matematickými modely, kdy se objekty postupně mění. Pro jiné je to zase jen mezikrok k restaurování soch nebo jejich odlívání. Nezkušené lidské oko nedokáže sochy vytvořené s pomocí 3D technologií poznat, proto jsme se jim věnovali celý díl a pokusili se najít hranice autorství, kreativity ale i materiálu a technologie. Jako host přišel Martin Králík z Fakulty výtvarných umění VUT. Kolik času by mu zabrala „běžná“ socha oproti jejímu dvojčeti z 3D tisku? A proč tak rád vzpomíná na restaurování perlorodek zámku v Českém Krumlově?