Epizoda 11. Esence, barva a chuť

Před nějakým časem jsem se bavila s jedním kolegou a říkala mu: “jaká asi budu, až mi bude 60”? A on odpověděl :”podívej se na svoje rodiče, přesně taková budeš”. Tohle je odpověď dítěte v nás. To, jakou esenci, barvu a chuť přinášíme (ať už se nám to líbí nebo ne) je další dost důležitý faktor. Nemá s námi nic společného, ve smyslu toho, že na něj nemáme žádný vliv. Jediné, čím mu pomůžeme je to, že mu uhneme z cesty. Ač moderní vědomí hlásá slogany typu “můžeš být vším, kým chceš”, tak to jediné, co se od nás chce je uvolnit se do toho, kým jsme. Hlavní ingrediencí při vstupu do dospělosti tedy nejsou růžové okvětní plátky, slzy štěstí a extáze, ale obyčejná bolest. S naší ženskou esencí dost úzce souvisí vnitřní divokost, kterou jsme v dětství skoro všechny někde po cestě zapomněly. Dospělost je pro mě o návratu k naší esenci a ženské nespoutanosti.Zajímá Tě něco?Spojme se v komentáři zde nebo v soukromé zprávě na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠instagramu⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠.Chceš o mne vědět víc? Navštiv můj web ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠www.marketasofieslavik.cz⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Těším se!Srdečně, Markéta Sofie