„Granty ani nadšení někdy nestačí,“ říká Trčková o financování SPOLKu

Kde vzít finance, když si jako mladý tanečník nebo tanečnice chcete založit vlastní company? Ester Trčková, spoluzakladatelka uskupení SPOLK, v podcastu Průvodce tancem přiznává, že na začátku se svými kolegy praktikálie vůbec neřešili a vystačili si s nadšením a elánem. Jak ale projekt rostl, bylo potřeba řešit i přízemnější záležitosti. Ester v podcastu vysvětluje, že šla spolu s kolegy do projektu po hlavě a s nadšením. „Docela brzo jsme ale přišli na to, že to stačit nebude, protože jedním z prvních kroků bylo založit spolek jako takový,“ říká. Dnes má SPOLK dvě produkční a schyluje se také ke shánění účetní nebo účetního. Ze začátku pětici umělců pomohlo hlavně získání dvou rezidencí a Divoké karty Tanečních aktualit.Důležitou dovedností pro finanční zajištění nezávislého souboru je i psaní grantů. Ester přiznává, že to naplno docenila až během studia na HAMU, kde se s ním seznámila. „Lucie Hayashi mě učila předmět produkce a napsat grant na ministerstvo bylo jedním z úkolů. Tenkrát jsem si vytvořila ještě fiktivní spolek. Byl to pro mě jeden z nejdůležitějších impulzů, které mi HAMU dala,“ oceňuje.Spolu s kolegy se ale snaží hledat také jiné cesty financování SPOLKu než granty. „Ty totiž neposkytují plnou podporu a ne vždy vyjdou. Dostaneme sice podporu pro konkrétní představení, ale kromě toho děláme i spoustu jiné práce,“ vysvětluje Ester s tím, že je v první řadě potřeba, aby SPOLK měl na honoráře pro své členy. Přivydělávají si mimo jiné pořádáním lekcí pro veřejnost.Po prvních pár letech fungování SPOLKu má Ester pocit, že začíná fungovat více profesionálně. Postupně se tak chystá produkčním předat svou agendu, do níž patřilo právě i psaní grantů, a věnovat se čistě umělecké činnosti. „Ačkoliv mě to baví, profesně se vidím jinde. Nechci tím mít zahlcenou mysl, je to žrout času i energie, kterou bych chtěla do budoucna věnovat něčemu jinému,“ přeje si.