Hodinový manžel

„Muže přitahuje ženino tělo, nikoli její osobnost!“ Opravdu? A co když je to jen otázka priorit? Proč mužům vadí být vnímáni jako „chodící šroubovák“? A co ženy a jejich „hodinoví manželé“?V poslední době mne zaujalo opět několik výroků a nedá mi to, znovu se nad situací nezamyslet – já to vidím takhle, Vaše názory Vám neberu, svůj si, s dovolením, ponechám…„Muže přitahuje ženino tělo, nikoli její osobnost!“ Fůůůj hanba, že ano?! Anebo že by to byla pravda? Mno…rozhodně je to otázka priorit, resp. úplně jiného žebříčku hodnot a vnímání „světa“. V podobném duchu se totiž vyjadřovala jedna dáma (naštěstí ne o mně, ale kdo ví…):„Napsala jsem, že potřebuju posekat dříví – žádná odezva! Kdybych napsala, že se potřebuju pomilovat, už by tu byl!“ Ano, to je totiž ono!Zkusím zareagovat v bodech:– kdybych jí napsal, že potřebuju umýt nádobí, utřít prach a vyluxovat, tak by přijela?! A co kdybych jí nabídnul luxusní exotickou dovolenou, neměla by už náhodou sbaleno?! Nemáme si totiž vůbec co vyčítat – pouze je potřeba respektovat, že máme každý jinak postavené hodnoty…– my totiž toužíme ženě poskytnout to nejlepší, co známe = mazlení, něhu, sex…prostě udělat VÁM dobře, ne SI udělat dobře! Žel, pro mnoho žen (naštěstí ne pro všechny) je důležitější posekané dřevo = aha, takže my jsme sobci, že?!?!– víte a upřímně = mnoho žen uráží, že prý je vnímáme pouze jako kus masa = budiž, ale kus nádherného masa k zulíbání…obdivujeme krásu, umělecké dílo! A víte, že mě zase uráží být vnímán jako chodící šroubovák?!? K čemu bych ho tak ještě využila – posekat trávu, vymalovat, tohle přitlouct, tohle přišroubovat, tohle odvézt, tamto přinést…– víte, že za tyto činnosti, poskytované hodinovým manželem (šílený název), se platí?!? A já je mám dělat zdarma?!? Jako vážně???Protože mě poslední dobou nějak sledování televize ubíjí, oprášil jsem svůj milovaný seriál Teorie Velkého třesku. Úplně jsem zapomněl na větu Penny, když chválila Leonarda, že se snaží ji dělat šťastnou a ostatní se jí zeptaly, cože je tedy JEJÍ úlohou:„Umožnit Leonardovi, aby mě činil šťastnou!“ Tak takhle, milé dámy, nee – když rovnost, tak rovnost, ju? 😉