Host nemá vždycky pravdu, říká novinářka a majitelka bistra Darina Křivánková (193)

Vystudovala filmovou vědu, ale skoro celý život pracovala jako novinářka. Známou filmovou publicistkou a reneczentkou se stala v Lidových novinách, věrné čtenáře a fanoušky získala jako autorka píšící o gastronomii v časopise Reflex. Pak ještě pracovala v různých měsíčnících píšících o jídle, některé z nich vedla jako šéfredaktorka. Ale tak jako mnozí jiní novináři toužila po tom o věcech nejen psát, ale doopravdy je dělat. Takže když si Darina Křivánková letos v červenci otevřela vlastní bistro, nikoho to až tak moc nepřekvapilo. Překvapivé bylo něco jiného: že to bistro je v Českém Krumlově, krásném městě, které jezdí obdivovat turisté z celého světa, avšak kvůli místní gastronomii to není.Proč zrovna tam? Samozřejmě jsem se na to Dariny, své bývalé kolegyně jak z Reflexu, tak Lidových novin zeptal. A taky na to, jestli se s podnikem určeným nikoli primárně pro turisty dá v turistické lokalitě přežít, nebo snad dokonce uspět. Bistro Topinka má za sebou tři letní měsíce, takže by to už mohla tušit, byť nikoli vědět. Čeká ho ještě zkouška ohněm, či spíše zimní sezónou, a ty bývají, jak místní restauratéři vědí, v Českém Krumlově tvrdé.Darina Křivánková se do Krumlova přestěhovala a ve svém bistru s krásným výhledem na město tráví deset denně hodin denně. Míněno fyzicky. Mentálně je tam neustále. Takže i náš rozhovor jsme museli natočit tam, nikoli ve studiu. Jako čas jsme zvolili brzké odpoledne, kdy chodí nejméně hostů. Což samozřejmě Darina Křivánková nerada vidí. Nejšťastnější je, když je v malém podniku pro 15 lidí úplně plno.Mně štěstí přálo, za hodinu a půl se v Topince v líném pátečním odpoledni vystřídalo šest hostů, všichni na balkóně. Ale i tak omluvte cinkání nádobí z kuchyně, zvuky kávovaru či občas slyšitelný tlumený hovor v pozadí. Je to autentická zvuková kulisa. A přesně ji uslyšíte, když si do Topinky zajdete. Samozřejmě na topinku.Přeju příjemný poslech.