III. 115 Král Lavana si zkušenost máji vysloužil díky provedení rituálu.

RÁMA se po chvilce hlubokého zamyšlení zeptal: Svatý muži, je vskutku neuvěřitelné, že tato neexistující nevědomost vytvoří přelud, díky němuž se neexistující projevený svět zdá velmi skutečný. Osvětli mi prosím ještě jednou, jak je to možné. A také mi řekni, proč král Lavana musel podstoupit všechna trápení a kdo nebo co je tím, kdo tato trápení zakouší. VASIŠTHA pravil: Ó Rámo, není správné, když se říká, že se Vědomí týká těla. Tělo je něco, co si Vědomí pouze představilo, podobně jako ve snu. Jestliže Vědomí omezí svou vlastní silou samo sebe a představí si, že je džíva, pak je tento džíva, obdařený energií vzruchu a neklidu, vtažen do projeveného světa. Vtělená bytost, která přijímá různá těla a zakouší trápení či radost jakožto plody svých minulých činů, se nazývá ego, mysl jedince nebo džíva. Utrpení neprožívá ani tělo ani osvícená bytost. Trpí pouze nevědomá mysl. A mysl sní tento sen projeveného světa jen tehdy, je-li ve stavu nevědomosti, nikoli je-li probuzena, osvícena. Proto je vtělená bytost, která tu zakouší utrpení, označována různými jmény, jako například džíva, nevědomost, podmíněnost mysli, mysl jedince nebo vědomí jedince. Tělo není schopno vnímání, a proto se neraduje ani netrpí. Nevědomost dává vzniknout nebdělosti a nevědění, proto se raduje či trpí právě nevědomost. Ve skutečnosti to není tělo, ale mysl, která se rodí, pláče, zabíjí, odchází, zneužívá druhé atd. V každém zážitku štěstí či neštěstí a při každé představě či přeludu je to mysl, která to vše činí a zakouší. Člověk je mysl. Nyní ti vysvětlím, proč trpěl král Lavana. Lavana byl potomek krále jménem Hariščandra a jednou si pomyslel: „Můj děd vykonal velký náboženský obřad a stal se významným mužem, měl bych udělat totéž.“ Shromáždil vše, co bylo k rituálu třeba, sezval zbožné muže a celý rok seděl v zahradě a vykonával obřad mentálně, ve své mysli. Protože obřad zdárně dokončil, byl obdařen jeho plody. Ó Rámo, zde vidíš, že právě mysl koná všechny činy a zakouší štěstí či neštěstí. Proto veď svou mysl stezkou spásy, Rámo. TEXT ve formátu PDF zde.