III. 53 Druhá Lílá cestuje v éterickém těle.

VASIŠTHA pokračoval: Ó Rámo, druhá Lílá, jež dostala požehnání Sarasvatí, vystoupila do nebe a potkala tam svou dceru. Požádala ji, aby ji dovedla tam, kde se nachází její manžel, král Vidúratha. Dívka i matka tedy odletěly pryč. Nejprve prolétly sférou mraků, vystoupaly nad vzduchovou sféru a překročily dráhu Slunce směrem k hvězdnému nebi. Pokračovaly dál a dál přes říši Brahmy Stvořitele, říši boha Višnu i boha Šivy až na samý vrcholek vesmíru. To vše mohly dělat stejně snadno, jako může z nádoby plné ledu vyzařovat chlad, aniž by se nádoba rozbila. Pochopitelně že to všechno Lílá, jejíž éterické tělo bylo složené ze zhmotněných myšlenek, prožívala uvnitř sebe. Druhá Lílá pokračovala dál, až překročila oceány a další prvky obklopující tento vesmír a vstoupila do neomezeného Vědomí, v němž existuje bezpočet vesmírů, které o sobě navzájem nevědí. Vstoupila do jednoho z vesmírů, v němž se nacházel král Padma. Sestoupila dolů srze všechny sféry, až vešla do města a dostala se do paláce, kde leželo tělo krále Padmy ukryté pod záplavou květů. Avšak běda, když se rozhlédla kolem, nikde nenašla svoji dceru. Ta záhadně zmizela. Druhá Lílá poznala v králi svého muže a domnívala se, že se jakožto válečník, jenž padl v hrdinném boji, dostal do nebe hrdinů. I začala královo tělo ovívat a přitom si pomyslela, že je nejpožehnanější mezi lidmi, když se sem díky milosti bohyně Sarasvatí mohla fyzicky přenést. PRVNÍ LÍLÁ se zeptala bohyně Sarasvatí: Co dělali královi sluhové, když ji tam uviděli? SARASVATÍ odvětila: Král, služebnictvo krále i všichni ostatní nejsou nic jiného než neomezené Vědomí. A poněvadž základem všeho je odraz neomezeného Vědomí, jež je skutečné, a poněvadž je tu přesvědčení, že stvořený svět má svůj řád, tak se bytosti navzájem poznají. Manžel řekne: „To je má žena,“ a manželka řekne: „To je můj muž.“ Druhá Lílá se nemohla do nové říše dostat ve svém fyzickém těle, neboť světlo nemůže existovat společně s temnotou, a dokud je v člověku nevědomost, nemůže se objevit poznání. Když v člověku uzraje poznání týkající se éterického těla, pak jeho fyzické tělo přestane být považováno za skutečné. A to bylo požehnání, jež jsem jí udělila. Ten, kdo obdrží mé požehnání, si myslí: „Jsem přesně takový, jak o sobě díky tvému požehnání smýšlím.“ Proto si nyní myslí, že dosáhla manželova příbytku ve svém fyzickém těle. Člověk může z nevědomosti vidět hada v kusu provazu, ale provaz se nemůže chovat jako had. TEXT ve formátu PDF zde.