IV. 19 Vasištha objasňuje podstatu bdělého stavu a snění.

VASIŠTHA pokračoval: Semínko neboli základ každého džívy, jímž je nejvyšší Brahman, existuje kdekoli. V každém džívovi je nespočet dalších džívů. To proto, že je celý vesmír prostoupen neomezeným Vědomím. O čem projevený džíva rozjímá, tím se také stává. Kdo je oddaný bohům, přijde k bohům, kdo uctívá polobohy, dospěje k nim. Kdo rozjímá o nejvyšším Brahman, stane se Brahman. Člověk by se proto měl uchýlit k tomu, co je neomezené a ničím nepodmíněné. Svým rozjímáním o nymfě byl Šukra svázán a omezen, ale jakmile pochopil čirost svého Já, jímž je neomezené Vědomí, byl v tom okamžiku osvobozen. RÁMA se zeptal: Svatý muži, objasni mi prosím podstatu bdělého stavu a snění. Co utváří bdělý stav a jak vzniká sen či jak vzniká v bdělém stavu iluze? VASIŠTHA pravil: Stav, který přetrvává, se nazývá bdění, a stav, který je přechodný, zase snění. Dokud trvá sen, má všechny charakteristiky bdělého stavu, a je-li pochopena pomíjivost bdělého stavu, získá i bdění charakter snu. Jinými slovy tyto dva stavy znamenají totéž. Proudí-li v těle životní síla, pak orgány myšlenek, slov a činů vykonávají své funkce a jsou namířeny k objektům vnímání v souladu s falešnými představami, jež v mysli převládají. Životní síla vnímá v Já rozmanité formy, a zdá-li se být toto vnímání trvalé povahy, mluvíme o bdělém stavu. Pokud životní síla nebo také džíva čétaná, živé vědomí, není myslí a tělem obrácena k objektům, setrvá v klidu a míru ve svém srdci. V těle nedochází k pohybu vědomí ani nejsou životní silou aktivovány smysly. Takové vědomí, jež je bdělé i v hlubokém spánku a je světlem zářícím v bdění i snění, se nazývá turíja, transcendentální Vědomí. Vyraší-li opět semínko nevědomosti a iluze, objeví se první myšlenka, myšlenka „já jsem“. Pak člověk ve snu vnímá v mysli myšlenkové formy. Vnější smyslové orgány nepracují, avšak vnitřní ano a je tu vnímání uvnitř sebe. Jde o stav snění. A jakmile životní síla aktivuje vnější smysly, je tu zase bdělý stav. TEXT ve formátu PDF zde.