Jak se pozná dobrá fotka? Musí v sobě mít jakousi božskost, říká fotograf David Těšínský (190)

Deset let, 240 stran, 140 fotografií, 11 příběhů. To je ve čtyřech číslech knížka dvaatřicetiletého fotografa Davida Těšínského. Vydal ji vlastním nákladem v češtině a angličtině, dohromady 1100 kusů. Peníze na její vydání získal od čtenářů, kteří si ji dopředu předplatili. Pak je sice utratil v Mexiku, ale knížku nakonec s pomocí rodiny vydal. A stojí za to, fotografie i texty jsou mimořádné.Mají v sobě emoce, působí velmi autenticky a upřímně a nabízejí pohled na současný svět, který většina z nás nezná. Představují třeba rapery v New Yorku, vězně na Ukrajině, ženy v Donbasu, přepracované úředníky v Japonsku nebo milence v Iránu. A možná ještě zajímavější je to, jak Těšínský - prostřednictvím svých fotek a zejména textů - vypráví i sám o sobě. Včetně toho, jak se mu zastavilo srdce v San Francisku a málem tam zemřel kvůli předávkování drogami.Těšínský se učil fotografovat na učilišti, kam šel po základní škole. Maturitu si nikdy neudělal, a je podle svých slov rád. Publikoval v mnoha českých i světových médiích, dlouhodobě spolupracuje s měsíčníkem Reportér. Rovněž výstavy měl v mnoha zemích světa. V poslední době se kromě fotografie věnuje natáčení videodokumentů.Na to všechno jsem se ho zeptal: jak definuje dobrou fotku, co dělá z fotky umělecké dílo, v čem je podle něj smysl života a co očekává od umělé inteligence. Malý spoiler: že nás inteligentní roboti všechny postřílí a natočí o tom hezký videodokument.Přeju příjemný poslech.