Kecy a politika 196: Bradáčová, Blažek, Babiš & Brno

Minulý týden nejdříve rezignoval nejvyšší státní zástupce Igor Stříž, aby po dvou dnech vláda jmenovala na jeho místo Lenku Bradáčovou. V obou případech nevíme to podstatné: proč? Stříž měl například před sebou více než polovinu řádného mandátu, přičemž s jeho prací neměla vláda žádné větší problémy. Znamená to, že odešel na základě vlastního rozhodnutí? Anebo na něj někdo tlačil? Vysvětlení je veřejnosti dlužen i on sám. Stejně překvapivá je rychlost, s níž byla schválena vrchní státní zástupkyně Lenka Bradáčová, přestože má nastoupit až od dubna. Proč neprošla její nominace veřejnou debatou? Proč vláda neřekla, na základě čeho ji do funkce jmenuje? Ještě záhadnější je její prohlášení, že chce strukturálně zcela překopávat celou soustavu státního zastupitelství. To, co oznamují politici, kteří si to nejdříve dávají do programů a nechávají schválit ve volbách, ona vyhlašuje bez jakéhokoli mandátu. Je to náhoda? Ani náhodou. Lenka Bradáčová vždycky vystupovala jako polopolitik svého druhu. Vzpomeňme, jak psala zákon o státním zastupitelství a pokoušela se ho pod tlakem médií prodat politikům. Vždycky byla aktivistická a vždy se pokoušela centralizovat státní zastupitelství, aby spíš připomínalo někdejší prokuraturu. Drtivý je přitom pohled na vládní i opoziční politiky, kteří k tomu všemu mají tisíce výhrad, ale bojí se otevřeně vyjádřit.