Krutá pravda o „balení“ žen

Skutečný lovec nejste vy, ale ona. Žena vybírá, muž hraje její hru. Odmítnutí často není vaše chyba, ale součást pravidel. Co z toho? Neberte to vážně, užívejte si hru!Bez vytáček rovnou k jádru: ve skutečnosti to nejsme my, muži, kdo „balí“ ženy. Pravda je taková, že ženy nám pouze dávají pocit, že jsme ty „lovci“ a vítězové – protože jakmile se cítíme, že jsme „vyhráli“, obvykle polevíme v ostražitosti a lépe se nás pak směruje kam je třeba. Proto si ženy tak rády vzpomínají na „naše první setkání“! Ten, kdo si vybírá, není muž, ale žena. Žena pouze umožňuje vybranému jedinci, aby byla „sbalena“. Ve skutečnosti má pod kontrolou celou situaci – a my, často aniž bychom si to uvědomili, sehráváme jejich hru.Pokud se ti to zdá přitažené za vlasy, tady je příklad, na kterém to vysvětlím. Jsi třeba v baru nebo na večírku. Líbí se ti nějaká žena – usměvavá, okouzlující – a přemýšlíš, jak ji oslovit. Přiznejme si, že asi nemyslíš na rodinnou idylku nebo nakupování plen, viď? Říkáš si, že pozvat ji na drink je trochu nuda a že potřebuješ něco originálnějšího, abys byl za hvězdu. Tak vymyslíš krátkou romantickou procházku k vyhlídce, kde jí chceš ukázat „Kasiopeu a Orion“ (případně „Večernici“ – přece jen jsi trochu znalec). Přijdeš k ní s tímto promyšleným nápadem... a odpověď? „Ne, díky.“Kde je chyba? Obvykle si myslíme, že příště musíme být ještě originálnější nebo „méně trapní“. Ale omyl! Problém není v tom, co jsi řekl nebo udělal. Prostě ti jen nebylo umožněno ji „sbalit“. Kdyby tě totiž chtěla, šla by s tebou klidně i na toho panáka. Když nechce, můžeš být originální, jak chceš, a stejně to nevyjde.Pokud pořád nevěříš, zkus si vzpomenout, jak vypadá „balení“ opačně – když se tě snaží zaujmout žena, která není zrovna tvůj typ. Všechno najednou začne být nějaké náhodné – neustále na sebe „náhodou“ narážíte, „náhodou“ od tebe pořád něco potřebuje a „náhodou“ se tě na ni pořád ptají její kamarádky. Zní to povědomě? Jasně!Co si tedy z toho odnést? Zkoušej to pořád dál a nenech se odradit případným odmítnutím. Občas to klapne, a když ne, není to konec světa. A ještě k tomu tolik obávanému „ne“ – někdy je to test tvé vytrvalosti. Kamarádkám pak může vyprávět, jak jsi o ni bojoval a jak ji „sváděl“, což zní jako z románu. Proč si to neužít, když vidí, že ji chceš, že? Na druhou stranu, pokud ti za ten maraton opravdu nestojí, nekomplikuj si život. Hledej tam, kde je to snazší, nebo pokračuj jen tehdy, pokud opravdu chceš ty.