Lze lidem „přidat“ schopnosti želvušek? A proč vznikla chiralita?

Želvušky jsou známé svou extrémní odolností vůči radiaci – a nová studie ukazuje, že jejich schopnosti nemusí být jen jejich výsadou. Vědci dokázali, že lidské buňky mohou vyrábět antiradiační protein Dsup, pokud dostanou jeho genetický „plán“ pomocí mRNA.Experiment byl zatím otestován na hlodavcích, kde se ukázalo, že buňky s Dsupem lépe chrání DNA před poškozením. Nejde o hotovou terapii, ale o důkaz principu, který by mohl mít využití v onkologii, radioterapii, kosmickém výzkumu nebo ochraně buněk při extrémních podmínkách.V prvním výstřižku ze speciálu Rok ve vědě 2025 se podíváme, jak protein Dsup funguje, proč je želvuščí biologie tak výjimečná a co by znamenalo, kdybychom podobnou ochranu dokázali bezpečně využít u lidí.A nad to mrkneme i na vznik chirality. Život na Zemi používá jen jednu orientaci chirality: levotočivé aminokyseliny a pravotočivé cukry. Proč právě tuto kombinaci, zůstávalo dlouho záhadou. Loňská studie ale naznačuje překvapivě jednoduché vysvětlení: čistou náhodu při krystalizaci.Stačilo, aby se roztok na rané Zemi mírně ochladil nebo částečně odpařil. V přesyceném prostředí se spontánně vytvořily první krystaly jedné chirality, které se pak začaly samy „množit“ a vytlačily opačnou variantu. Tenhle proces mohl probíhat zcela bez biologických mechanismů, jen díky fyzice a chemii běžného prostředí.