Mluvíme stejnou řečí, ale každý jiným jazykem aneb proč se občas (ne)chápeme

„Ty mě vůbec nechápeš!“ – věta, kterou slyšel snad každý. Proč muži a ženy mluví stejným jazykem, ale občas si nerozumí? Pojďme odhalit tajemství vztahové komunikace a rozdílných „kódů“.Víte, co je na vztazích mezi muži a ženami fascinující? Že i když jsou oba zástupci druhu Homo sapiens, někdy to vypadá, jako by muž a žena pocházeli ze dvou různých planet. Ano, věřím, že každý z nás už někdy slyšel onu slavnou větu: „Ty mě vůbec nechápeš!“Muži si po ní často povzdechnou a zmateně přemýšlí, co přesně udělali špatně. A ženy? Ty si zase lámou hlavu, proč si jejich partner nevšiml všech těch „jasných náznaků“, které na něj vysílaly.Když muž slyší řeč, ale nerozumí signálůmPředstavte si situaci: žena přijde domů a řekne něco jako: „Dneska byl strašný den.“ Co tím myslí? Žena v této chvíli očekává empatii, pochopení, možná i nabídku pomoci. Muž ovšem zareaguje po svém: „Co se stalo?“ A když mu žena začne vyprávět o všech těch drobnostech, které ji dneska rozčílily, mužův mozek přepne do režimu „Problém – řešení“.Jenže tady nastává ta chyba. Žena nechce řešení. Chce, aby muž naslouchal, kýval hlavou a řekl něco jako: „To muselo být těžké.“ Ale muž místo toho navrhne: „A zkoušela jsi s ním promluvit?“ Výsledek? Žena má pocit, že ji partner nechápe, a muž má pocit, že udělal přesně to, co měl.Když žena mluví, ale muž nerozumí „kódu“Na druhou stranu, ženy mluví jiným jazykem – jazykem emocí, náznaků a nepřímých sdělení. Když například řeknou: „To je zajímavé.“ ve chvíli, kdy muž vysvětluje, proč si koupil nový vrták, nemyslí tím, že je to vážně zajímavé. Myslí tím: „To je asi důležité pro tebe, ale já tomu vůbec nerozumím.“Problém je, že my muži máme sklony brát věci doslova. Když žena řekne: „Nemusíš mi kupovat žádný dárek,“ muž si oddechne a jde se věnovat svým zájmům. Zatímco žena, která tuto větu pronesla, se těší na překvapení.Jak tohle všechno přežít?Klíčem k přežití (a možná i k radosti) je jednoduché slovo: tolerance. Muži se musí naučit poslouchat nejen ušima, ale i očima a srdcem. Ženy zase musí pochopit, že mužský mozek není naprogramován na analýzu všech jemných detailů.A co kdybychom se místo neustálého hledání nedostatků naučili vážit si těch drobných věcí, které nás spojují? Ano, občas je to těžké – my, muži, možná nikdy nepochopíme, proč je tak důležité mít doma správný odstín polštářků na pohovce. A ženy možná nikdy nezjistí, proč jsme schopní sledovat fotbal i ve dvě ráno. Ale o tom přece láska je, ne?Na závěr:Pokud se cítíte, že vás partner nechápe, možná to není o nedostatku lásky. Možná jen mluvíte různými jazyky. A tak se zhluboka nadechněte, vezměte toho druhého za ruku a zkuste se zasmát těm rozdílům. Protože i když to někdy drhne, právě ty rozdíly dělají naše vztahy tak zábavnými.