Na drahém bydlení vydělávají banky a developeři, k řešení chybí politická vůle, říká ekonom

Bydlet ve vlastním vyjde Čechy na více než třináct ročních mezd, Slováci stejného cíle dosáhnou o trochu dříve. Téma.21 proto přichází se seriálem, který se nedostupnosti bydlení věnuje.   Česko je na tom z hlediska dostupnosti vlastního bydlení podle podzimních dat společnosti Deloitte nejhůře z 24 zkoumaných evropských zemí, Slovensko je hned před ním. Zatímco Slováci potřebují ke koupi nového bytu 12,7 průměrných hrubých ročních mezd, Češi jich musí našetřit 13,3. Nejlépe z výzkumu vychází Dánsko a Norsko. Na nový byt s rozlohou 70 metrů čtverečních tam lidé potřebují méně než pět průměrných hrubých ročních mezd. „Ve srovnání hlavních měst je zatím stále nejnáročnější pořídit si vlastní bydlení v Amsterdamu. Na nový byt si tam člověk musí našetřit až 15,1 průměrných hrubých ročních mezd. Po holandské metropoli následují Praha, Athény a na čtvrtém místě žebříčku se nachází Bratislava (12,9 průměrných hrubých ročních mezd). Nejdostupnějšími evropskými metropolemi, pokud jde o možnost koupit si byt o rozloze 70 metrů čtverečních, jsou opět Řím a Oslo, které ani v tomto vydání publikace nepřeskočily hranici osmi hrubých ročních mezd,“ informuje Deloitte. Ekonom Vladimír Žítek z Ekonomicko-správní fakulty Masarykovy univerzity v Brně upozorňuje na nedostatky studie, ale souhlasí, že Česko je na tom s dostupností bydlení velmi špatně: „Větší problém je ve velkých městech, zejména tedy v Praze a Brně, ale i v celé řadě krajských měst. Ten problém není evidentně tak velký třeba v Ostravě nebo v některých městech v Karlovarském a Ústeckém kraji,“ doplňuje odborník. Podle něj není ve společnosti nikdo, kdo by chtěl nedostupnost bydlení řešit, chybí i politická vůle. Stávající situace je výhodná například pro developery a banky. „Mají příjmy z hypotečních úvěrů a vůbec jim nevadí, že to poskytují převážně nejbohatším lidem, protože tam je nízké riziko, ochota platit vysoké splátky hypoték. Pro byznys úplně ideální,“ vysvětluje Žítek s tím, že situaci mají zájem řešit jen lidé, kteří na bydlení nemohou dosáhnout. Naděje na zlepšení ale existuje. Národní ekonomická rada vlády (NERV) vidí řešení například v podpoře dlouhodobých pronájmů a obecního a sociálního bydlení. „Obce jsou málo motivované k tomu, aby s tím něco dělaly. Myslím si, že by se mělo říct, že bytová politika je politika měst a obcí, měly by se tomu věnovat. Pokazili jsme to už na začátku, jak jsme privatizovali skoro všechen bytový fond,“ říká ekonom z Masarykovy univerzity s odkazem na období devadesátých let. Celý rozhovor Veroniky Kuťákové s ekonomem Vladimírem Žítkem o (ne)dostupnosti bydlení v České republice si můžete pustit výše. Další díl seriálu přiblíží situaci na Slovensku. Okomentuje ji prezident Národní asociace realitních kanceláří Slovenska Ján Palenčár v rozhovoru s Jánem Heribanem.