Napětí na ukrajinsko-ruských hranicích

Masivní vojenské cvičení a hromadění ruských jednotek na hranicích s Ukrajinou, dronové útoky na separatisty na Donbasu, či možný vstup Ukrajiny do NATO. To vše souvisí s aktuálním napětím na rusko-ukrajinských hranicích. Rusko své jednání interpretuje jako ochranu hranic pomocí „běžných“ manévrů a cvičení, zatímco Ukrajina spolu se západem upozorňuje na možnou invazi. Spojené státy deklarují snahu vyřešit situaci diplomatickou cestou a požadují de-eskalaci konfliktu ze strany Ruské federace. NATO otevřeně odmítá většinu ruských požadavků a očekávaná jsou i jednání Ruska s OBSE. Jak pravděpodobný je ruský útok? Je Ukrajina lépe připravena, než v roce 2014? Jaký vliv měly jednání mezi USA a Ruskem a kam mohou směrovat? Odvrátilo ruskou hrozbu dění v Kazachstánu? Tyto a další dotazy na Bezpečnostním večeru zodpověděl Pavel Havlíček, analytik Výzkumného centra AMO zaměřující se zejména na Ukrajinu, Rusko a Východní partnerství. Pavel Havlíček pracoval v letech 2019 a 2020 na výzkumném projektu na podporu občanské společnosti v EU s Fondem George Marshalla. Je také spolupracovníkem Center for European Policy Analysis (CEPA) v rámci transatlantického programu Jamese S. Dentona. V květnu 2020 byl na dva roky zvolen do funkce člena Správní rady Fóra občanské společnosti EU-Rusko. Od srpna 2020 je také koordinátorem výzkumu ruského týmu v rámci projektu MapInfluenCE. Kromě toho absolvoval stáže v Evropském parlamentu, na Ministerstvu zahraničí ČR, v Člověku v tísni a Evropské nadaci pro demokracii v Bruselu.