Novověká filozofie: Politologie a empirismus

Novověká filozofie - bouřlivý rozvoj přírodních věd vzorem filozofického poznání, emancipace filosofie od náboženství, rozpad tradičního středověkého feudalismu, 17 - poč. 19. Stol. , 2. antropologický obrat GNOZEOLOGICKÝ SYSTÉM (gnozeologie = noetika - v anglosaské literatuře také epistemologie - zabývá se poznáním pravdy)- empirismus x racionalismus: EMPIRISMUS - počátky - Francis Bacon, metoda indukce, důraz na bezprostřední zkušenost RACIONALISMUS - důraz na rozum, smysly mohou klamat, metoda dedukce - nezpochybnitelné premisy POLITOLOGIE - zakladatel NICCOLÒ MACHIAVELLI - pohled nikoli na idealní politiku ale na reálné možnosti dosáhnutí moci, stát vnímá jako umělou strukturu, uvažuje nad takovými zákony, které by korigovaly od přírody špatnou lidskou povahu, totalitními režimy zakazován, Citát: Účel světí prostředky Dílo: Vladař - rady, jak se dostat k moci a nadále se u ní udržet - 4 oddíly: I. Typy zřízení - republikánské x knížecí, II. stabilní vláda x převrat rodí převrat III. Jak přidružit okolní území - nepřátele si buď získat laskavostí a nebo zničit, bývalého panovníka přestěhovat do blízkosti sídla nového vládce, neměnit daně vojenské zabírání drahé, lepší upřednostnit svrhnutí vlády IV. trvání říše - pokud v říši pouze silný panovník, pak odstranit jej a nadále by měl následovat již poklidný průběh, pokud i šlechta, dostat se k moci pomocí nespokojeného šlechtice a dále poštvat šlechtu proti sobě, FRANCIS BACON (1561 - 1626) - základem poznání je jedině zkušenost (empirie): 4 oddíly - 1) idol rodu 2) idol jeskyně 3) idol tržiště 4) idol divadla JOHN LOCKE (1632 - 1704) - anglický empirik, lékař, právník - x Descartes - nic není v rozumu, co nejdříve nebylo ve smyslech, lidský rozum = nepopsaná deska (tabula rasa) - popisovaná zkušeností - z těch mozek vytváří ideje Dílo: Esej o lidském rozumu THOMAS HOBBES (1588 - 1679) - materialista, sekretář Francise Bacona, člověk je od přírody egoista, motivem jeho jednání je touha, co je dobré a co ne lze zjistit podle pocitu libosti a nelibosti (nikoli podle morálních zásad/pravidel) - spis O lidské přirozenosti - lidé mohou od přírody vše - nejistota, chaos => vznik státu na základě společenské smlouvy - ztráta části svobody - státní moc - společnost určuje pravidla soužití - organizace s absolutní mocí nad obyvateli - určuje, které činy patří mezi hrdinské a které mezi amorální - rozvíjí v díle Leviathan (biblická mořská obluda) Dílo: Základy přirozeného a politického práva - původně dvě samostatné knihy: O lidské přirozenosti a De Corpore politico ( o tělese politickém = o státu), Leviathan neboli O podstatě, zřízení a moci státu církevního a občanského (kritik božského původu společnosti), O svobodě a nutnosti, Elementy filozofie ( Elementa philosophiae) - 3 části; 1) De Corpore - logika, geometrie (inspirace u Cavalieriho a Galilea), diskuze o podstatě fyziky jako takové, 2) O člověku (De Homine), 3) O občanu (De Cive) DAVID HUME (1711 - 1786) - skotský filozof, historik, silně ovlivněn Esejí o lidském rozumu - sám píše Zkoumání lidského rozumu, proti objektivní existenci kauzality (příčinnosti), proti náboženství, agnostik - na některé metafyzické otázky nelze s jistotou odpovědět, senzualismus - původ všech našich idejí v počitcích - proces poznání vázán na materiál, který pochází ze smyslové zkušenosti - poskytuje a) dojmy - okamžité vjemy b) ideje - myšlenky, představy - dlouhodobé, mohou být více abstraktní GEORGE BERKELEY (1685 - 1753) - irský filozof, misionář, teolog, snaží se lidi obrátit k Bohu, poukazuje na nejistotu častých životních cílů jako je hromadění majetku nebo dosažení prestiže, Citát: "Být znamená být vnímán." - věci existují pouze v procesu vnímání duchem, jiný způsob existence není - téměř solicismus - existuji pouze já (solus ipse) = vnímající osoba, zbytek přelud