O rumu, ibalginu a bývalých ruských majitelích s Josefem Nejedlým z likérky Fruko-Schulz

Žádná jiná lihovina v Česku nedosahuje takových prodejů jako tuzemák. Navíc je poptávka dlouhodobě stabilní, netrpí výkyvy jako jiné lihoviny. „Chceme tuzemák dlouhodobě udržet na trhu. Určitě nikdy neskončí tím, že by nechutnal, že by ho lidé přestali pít a nahradili ho jinou lihovinou,“ říká ředitel jindřichohradecké likérky Fruko-Schulz Josef Nejedlý. Firma je po Božkovu jeho druhým největším výrobcem. „Receptura tuzemáku je stejná od poválečných let. Začali jsme na etiketu dávat plachetnici, protože klasický rum byl spojený s námořníky,“ dodává Nejedlý. Přestože lidé znají nejvíc právě tuzemák, portfolio likérky je mnohem širší. Firma na sebe upozornila třeba ginem, který uvedla na trh pod značkou Ibalgin. Je také největším výrobce absintu na světě.A co se ještě dozvíte?Jakou část výroby v likérce Fruko-Schulz tvoří tuzemák a kde všude se pije, jaké další lihoviny v Jindřichově Hradci vyrábějí.Jak se za poslední desetiletí změnily chutě Čechů a jak ve Fruko-Schulz vymýšlejí nové příchutě.Co nyní pijí mladí, v čem se to odlišuje od starších generací a jak na to v likérce reagují.Kde se vzala myšlenka na Ibalgin, co se na tom nelíbilo výrobci známého léčiva, jak to celé dopadlo a zda chystají něco podobného.V čem stát přistupuje nefér k jednotlivým typům alkoholu a proč se blokuje zdanění tichého vína.Proč likérku získali před 12 lety ruští majitelé, jak situaci změnila válka a v čem to Fruko-Schulz komplikovalo život.Co s likérkou nyní zamýšlejí její noví čeští majitelé, kteří firmu získali letos na jaře.Která země je největším odběratelem absintu od Fruko-Schulz a kam všude se lihoviny z Jindřichova Hradce vozí.Jak se hodlá likérka vyrovnat s celosvětovým poklesem prodeje tvrdého alkoholu.Tento díl podcastu Na vlně podnikání moderuje Martin Petříček, zástupce šéfredaktora týdeníku Ekonom.