Příklady mých objevených a vyčištěných bloků aneb třeba to máte taky tak 😉

Hlavní myšlenky jsou:Negativní vliv lží na děti – Autor popisuje, jak ho lži rodičů o „Ježíškovi“ vedly k nedůvěře a frustraci, což zanechalo dlouhodobé následky v jeho vnímání světa.Vliv dětství na pozdější přesvědčení – Vzpomínky na dětství formují negativní programy v dospělosti, jako jsou pochybnosti o smysluplnosti činností či nedůvěra vůči lidem.Omezování zájmů a pocit studu – Autor uvádí příklad, kdy byl kritizován za své zájmy, což vedlo k vnitřnímu rozhodnutí skrývat své touhy a emoce, aby se vyhnul negativním reakcím.Racionalizace a potlačování emocí – Autor upozorňuje, že bagatelizování dětských pocitů a zážitků je formou psychické obrany, ale trauma zůstává a má dlouhodobý dopad.Význam dětské perspektivy – Dětské zážitky a pocity jsou pro dítě významné a je důležité se k nim zpětně nevracet očima dospělého, ale porozumět jim z pohledu dítěte.A vlastně už téměř na úplný závěr jsem si říkal, že byste rádi trochu nahlédli do soukromí mého čištění a přečetli si i o mých příkladech bloků-negací-programů a buď se jim od srdce zasmáli – nic neudělá takovou radost jako neštěstí druhého, že? 😉 anebo našli i poučení pro sebe a případné svoje čištění. Okay, tak tedy dobrá, Vy bulvárníci 😉První příklad, když se takhle napíše, tak působí opravdu (alespoň na mne) velice komicky, ale věřte, že jsem byl až skoro šokovaný, kolik všelijakých negací a hnusů jsem v tomto „příběhu“ objevil. Ano, jedná se o „Ježíška“ vlastně spíše Štědrý den a dávání dárků. Tedy jde o tu skutečnost, že mi rodiče a vlastně celé okolí tvrdilo, že dárky na Vánoce nosí nějaký Ježíšek. Víte, k čemu to třeba vedlo? Nebyl jsem (tedy snad) až tak pitomé dítě a tak jsem si logicky řekl, že když je někde v nebi a pak přinese dárky, tak že mě musí přece vidět i slyšet, tak proč bych mu měl psát nějaký seznam a dávat ho za okno, ne? Rozhodl jsem se tedy, že mu to budu rovnou říkat! No a tak jsem se v podstatě modlil – aniž bych samozřejmě věděl, co to znamená = prostě jsem večer, v postýlce před spaním, říkal k nebi svůj seznam toho, co bych si přál. Směšné? Možná, ale chápete tu hloubku tohoto průšvihu, když se dětem lže a to i v dobré víře?Nevím, nevzpomínám si, jak to tenkrát rodiče zařídili, ale podlehl jsem a psal vzkazy jak se patří a opět – protože jsem od přírody tak nějak podezřívavý, tak jsem si to chtěl vyzkoušet, ověřit a tak jsem jim jednou řekl, že jsem dal seznam za okno a do rána opravdu zmizel a podruhé jsem jim to neřekl a představte si = nezmizel!!! No, nebudu to dále natahovat, zkrátka si opět velice jasně vzpomínám, jak jsem si říkal, že mi normálně na férovku lhali a že mi asi tedy lžou i v jiných věcech a že už jim nebudu nic věřit. A zpět, to už při čištění, jsem objevil programy typu = to nefunguje, je to zbytečný, nic neexistuje atd. apod. A samozřejmě všechny ty negace vůči lidem = lžou mi, nedá se jim věřit atd.Druhý, méně křiklavý a taky méně nápadný příklad je, když mi mamka objevila sepsaný seznam plánů, na čem pracuju a to konkrétně bod, kdy jsem zkoumal, zda-li mohu na naší televizi chytit i jiné programy (myšleno třeba „Poláky“, protože v té době byla jen ČT1 a ČT2). Zareagovala asi v podstatě nevinně, ale něco ve smyslu, že se zajímám o kraviny a že mám dělat něco pořádného. O nic nešlo, ale k čemu to u mne vedlo? Je to možná i zvláštní anebo ne, to je nakonec jedno a na posouzení každého z Vás, ale já jsem se v sobě zatvrdil, že si nesmím nic přát a hlavně si to nesmím nikam napsat, aby to někdo neobjevil a nebylo to zase trapné…anebo alespoň mně nebylo trapně… Stejně tak jsem vypozoroval, že když projevím o něco opravdu vážný zájem, tak když „zlobím“, tak přesně to, co mě baví, to mi zakáže – no a tak mi došlo, že když na mě nebude vidět, co mě zajímá (budu skrývat emoce), nenapadne jí mi to zakázat = devastující následky toho rozhodnutí si určitě dokážete představit sami…