Režisér filmu o dětech z charkovského metra: Půl roku neviděly slunce

„Představte si, jak to vypadá, když jdete ráno do práce a je plný peron metra. Tady ti lidi nikam nejedou: stojí na místě pět měsíců,” říká Ivan Ostrochovský, slovenský filmař, který natáčel v charkovském metru v době okupace ruskými vojsky. Jeho snímek Světloplachost, který natočil spolu s Pavlem Pekarčíkem, byl Slovenskem vyslán do Oscarových bojů a v Česku ho uvede festival dokumentárních filmů v Jihlavě. Vypráví příběh dvanáctiletého Nikity Pyščenka a jeho rodiny, jejíž obývákem byl půl roku vagon charkovského metra. Celou tu dobu neopustili podzemí. Na ulici jim hrozila smrt. „Já tam vydržel maximálně tři, čtyři dny v kuse. Pak už jsme museli ven. Upadali jsme do depresí,” přiznává Ostrochovský a tvrdí, že v charkovském metru mělo pomáhat minimálně sto psychologů. Hrdina jeho filmu trpí zatím jen zcela očividnými problémy. Chybí mu vitamín D, má suchou kůži. „Nedovedu si představit, co s nimi tohle všechno udělá. Co z nich bude za patnáct let za lidi,” říká filmař.V rozhovoru ale mluví i o radosti, o tom, že válka v člověku otevírá schopnost zvládnout dříve nezvládnutelné.Rozhovory Jonáše ZbořilaJonáš Zbořil, šéf kulturní rubriky Seznam Zpráv, se baví s lidmi, kteří bez kultury nemohou žít. Společně probírají umění, kulturu i popkulturu, vkus, emoce a další věci, které hýbou lidmi, ale ve zprávách se o nich nedočtete.Přepis celého rozhovoru čtěte zde.Další články, recenze a reportáže z kulturní rubriky Seznam Zpráv čtěte zde.