Smejkalová, Patočka: Nesmíme se vracet k normálu – směřoval ke katastrofě už před pandemií

Ustupuje napětí v globální krizové situaci anebo sílí? Má a měla se občanská společnost stavět vůči řešení pandemie jinak než při (ne)řešení klimatické nouze? Jsou protestní trhliny proti systému vládních opatření, výrazné v Německu či USA, legitimní? A jaké dopady má sociální izolace na různé sektory práce? Co za potíže odhalila a zviditelnila pro další, urgentní řešení? „Opakuje se teď, že pandemie ukázala, že vlastně není potřeba tolik pracovat. Já si ale vůbec nejsem jistá, jaká část společnosti si tohle mohla ,užít’; určitě se to netýká té kritické části populace, která dál do práce docházet musela, a zároveň hodně z těch, kteří mohli pracovat z domu, měli i péčové závazky. Zkracování pracovní doby ale považuji za zajímavě transformační element, který by měl potenciál komplexně proměnit jak společnost a ekonomiku, tak i mocenské vazby a na individuální úrovni by mohl dát lidem daleko větší autonomii nad jejich životy a zacházením s časem. Bohužel to je ale něco, co nejde zas tak dobře namodelovat a bude se o to muset svést i ohromný politický střet.“ Kateřina Smejkalová vystudovala politologii na Ruhr-Universität Bochum. Pracuje jako vědecká pracovnice think tanku Friedrich-Ebert Stiftung, publicistka a komentátorka, se zaměřením na politické a společenské dění, digitalizaci práce, technologie a genderové konflikty. Josef Patočka studuje politologii na Univerzitě Karlově, je redaktorem Deníku Referendum a působí v globálním hnutí za klimatickou spravedlnost. Stejně jako Kateřina Smejkalová přispěl například do kolektivní publikace Budoucnost (2020) a je překladatelem knihy Jeremyho Brechera Vzpoura proti zkáze (2019).