Tomáš Míka

autorská čtení v Café Fra, Praha 
úterý 19. září 2017, 19.30 h.
 Tomáš Míka, Textové zprávy Audio a foto Jitka Hanušová Autorská čtení, debaty a jiné literární události v Café Fra. Dramaturgie a produkce Petr Borkovec (tel. 724827499). Pořádá Fra s pod­porou Ministerstva kultury ČR, hlavního města Prahy, paní Hany Michalikové. Partneři Literature Across Fron­tiers (s podporou Programu Kultura EU); Polský institut v Praze; Literárne informačné centrum v Bratislavě; Literarnyklub.sk; Goethe-Institut, Praha; Lyrik Kabinett, Mnichov; Den poezie. Úvod Petra Borkovce: Střídání, míchání, změna Dohodli jsme s Tomášem, že „bude číst dost odlišné texty“, že výběr možná přizpůsobí tomu, jaké publikum se sejde, že nezůstane u jedné knihy. Což je nejspíš dobře, protože „střídání“, „míchání“, „změna“ – to všechno je pro jeho psaní příznačné. A to jak v rámci sbírek, tak jednotlivých textů. Sáhodlouhé seznamy úkonů nebo ustálených spojení hned vedle minimálních křehkých vyznání; záměrně odbytý zadýchaný volný verš vedle perfektních daktylů; verše, které počítají s tím, že se budou křičet na lidi, blízko veršů, které je dobře číst očima a několikrát. Drsné ironické výčty vedle velice vážně míněných soupisů. Věty s rýmem (který jsme ještě neslyšeli) a nablízku verše, které se změní v blábol z rádia a otravně ne a ne skončit. Celou tu pestrost k sobě, myslím, poutá Tomášův hluboký zájem o jazyk, radost z jeho možností a dost delikátní práce s jazykem. Když jsem četl skladbu „Buď zdráv!“ – ten soupis zdravotních rad a receptů a výživových pranostik, připomnělo mi to nejspíš chór z nějakého antického dramatu, chór starců, kteří si chvíli dali pohov od Klytaiméstry a všech jejích krvavých potíží – a začali se uvolněně a vtipně bavit o tom, co je doopravdy trápí: a přitom v tom partu zůstává všechno, co antický chór dovede: silné obrazy, které se vracejí v různých souvislostech, jazykové hříčky, refrény, prudká řeč, která náhle přibrzdí, časté odkazy na staré příběhy a staré (v tomto případě literární) bohy – a samozřejmě neustálé odkazování k nejvyššímu, k Diovi – v Tomášově případě k Hospodyni s velkým „H“. Tak, Tomáši, doufám, že báseň „Buď zdráv!“ nevynecháš. Vhodné publikum, kterému hodláš svůj výběr přizpůsobit, se totiž – a myslím tím sebe – sešlo. Verše jako „nehleď s opovržením na její zubní protézu / Ona si tvé zbytnělé prostaty také nevšímá“ mě totiž – chór nechór – zajímají čím dál víc. Dobrý večer!