Uši k duši: V bouři (2/4): Tyran

Když stojíme v bouři, je jkednou z nejdůležitějších věcí pojmenovávat věci pravými jmény. O tyranovi, který může chtít společnost svést na nepravou cestu, bude řeč nad textem z Etiky Dietricha Bonhoeffera. Text, o kterém je řeč, je následující: "Tyran, který pohrdá lidmi, snadno v takové chvíli využívá nízkosti lidského srdce tím, že ji živí a že jí dává jiná jména: strach se nazývá zodpovědností, chtivost horlivostí, nerozhodnost se stává soudržností a krutost panským a energickým jednáním. Při takovém nestoudném zacházení s lidskými slabostmi se stále znovu rodí a rozmnožuje nízkost a podlost. Největší pohrdání lidmi se dovolává nejsvětější lásky k lidem a koná své nejtemnější dílo. Čím je podlost větší, tím ochotnějším a kujnějším nástrojem se v rukou tyrana stává. Na malou hrstku poctivců se hází špína. Jejich statečnosti se říká vzpoura, jejich slušnosti a kázni farizejství, jejich samostatnosti zvůle a jejich suverénnosti nadutost. Tyranovi, který pohrdá lidmi, se popularita jeví jako největší láska k člověku a jeho utajovaná hluboká nedůvěra vůči všem lidem se skrývá za ukradenými slovy o pravém společenství. V přítomnosti davu se vydává za jednoho z nich a zároveň s odpornou marnivostí pěje chválu na sebe sama a právy každého jednotlivce pohrdá. Pokládá lidi za hloupé – a oni se stávají hloupými, pokládá je za slabé – a oni se stávají slabými, pokládá je za zločinné – a oni se stávají zločinnými. Jeho nejvážnější vážnost je frivolní hra, jeho dobrácká starostlivost je nejdrzejší cynismus. Čím více však – s hlubokým opovržením – vyhledává přízeň těch, jimiž pohrdá, tím jistěji vyvolává v davu zbožný vztah ke své osobě. Pohrdání člověkem a zbožňování člověka jsou si velmi blízké."Tento podcast můžete podpořit na https://radio7.cz