Úspěchy české archeologie. Science Café 9. 3. 2010

Záznam Science Café o úspěších českých archeologů. Hosté: MARTIN TOMÁŠEK, Archeologický ústav AV ČR JIŘÍ MUSIL, Ústav pro klasickou archeologii FF UK Výsledky archeologických terénních výzkumů čas od času zaujmou různé druhy médií. Málo kdo si je vědom skutečnosti, že dle platného zákona má každý, kdo nějakým způsobem narušuje tzv. území s archeologickými nálezy, tj. prakticky většinu území republiky, oznámit tento záměr odborné organizaci a umožnit provedení archeologického výzkumu. Zákon to říká více než dvacet let. Přesto jsou ztráty na archeologické položce kulturního dědictví ČR každý rok veliké. Už jen např. proto, že ca. 250 archeologů, působících dnes v celé republice v terénu prostě není schopno dokumentovat všechny zásahy do archeologických terénů. Nebo proto, že řada nálezů je vyhledána mimo archeologický výzkum, vyzvednuta a končí na černém trhu nebo v nelegálních sbírkách. Současný stav v oblasti péče o archeologické kulturní dědictví i v základním výzkumu není nijak bezvadný a zasloužil by si v každém případě změnu, ve které by modernizace památkové legislativy měla stát na jednom z prvních míst. Přes to lze konstatovat, že minulých dvacet let od základů změnilo podobu archeologických výzkumů. Řada jejich položek se profesionalizovala a používáme stále modernější metody exkavace i interpretace. Probíhají stovky a tisíce výzkumů, které posouvají naše vědomosti o populacích, obývajících v minulosti naši zemi. Těžko však vyjmenovat pouze některé. I ten nejmenší výzkum může mít pozoruhodné výsledky, a to většinou až po náležitém zpracování a je neopakovatelný. Paradoxně, pro archeology je nejzajímavější tehdy, kdy již o něj média nejeví příliš zájmu. Není totiž možno natočit či vyfotit štětečky a špachtle v sondě… Konečně, čeští archeologové nepůsobí zdaleka pouze v ČR a řeší vědecké úkoly od Mongolska po Slovensko a jsou tak často reprezentanty kulturní úrovně naší země v zahraničí.