V. 30, 31 Příběh démona Prahlády, který přežil zničení říše démonů bohem Višnu, jenž přijal podobu Narasimhy.

VASIŠTHA pokračoval: Ó Rámo, nyní ti povím příběh, který popisuje takovou cestu k osvícení, která je uchráněna překážek. V podsvětí žil mocný démon, král Hiranjakašipu, který vzal bohu Indrovi vládu nad třemi světy. Měl mnoho synů a jeden z nich, Prahláda, mezi nimi zářil jako démant mezi drahokamy. Hiranjakašipu, vládnoucí nad třemi světy, disponující mocnou armádou a požehnaný krásnými potomky, se stal pyšným a arogantním. Násilí a krutovláda, jichž se dopouštěl, vyděsily bohy do té míry, že se začali modlit a prosit o pomoc Stvořitele Brahmu. Jako odpověď na jejich modlitby se zjevil Pán Hari ve formě Narasimhy, obra s lví hlavou. Jeho tělo bylo obrovské a silné, s ostrými zuby a drápy. Uši mu plály jako hořící kusy dřeva, břicho bylo velké jako hora a jeho ruce by byly schopny zatřást celým světem. Svým dechem porážel hory, chlupy tvořící jeho srst připomínaly ohnivé jazyky a nohy i ruce byly jako smrtelné zbraně. Narasimha zabil krále Hiranjakašipu a démoni prchali jeden za druhým před jeho plamenným pohledem. Z komnat paláce zbyl jen popel. Prahláda, jehož život zůstal ušetřen, vykonal pohřební obřad za všechny padlé příbuzné a vyjádřil soustrast těm, kteří přežili. Prahláda i ostatní byli ničivou katastrofou ochromeni a nějakou dobu nebyli schopni nic dělat. PRAHLÁDA přemítal: Kdo nám teď může pomoci? Pán Hari zničil samo semínko rodu démonů. Běda, snadno dosáhl náš nepřítel vojenského vítězství. Bozi, dříve s úctou se sklánějící k nohám mého otce, teď obsadili jeho říši. Moji vlastní příbuzní jsou zbaveni síly, jsou bez činnosti, bez radosti, ubozí a zbědovaní. Jak záhadné jsou cesty osudu. Démoni, kdysi tak mocní, jsou nyní slabí a bojácní jako bývali dříve bozi. Octne-li se bázlivá zvěř v cizí vesnici, vystraší ji i jen zvuk padajícího listí. A podobně propadaly panice démonky, když viděly odvahu a chrabrost nepřítele. Bozi si vzali zpátky strom plnící všechna přání. Tak jako si dříve démoni užívali pohled na tváře bohyní, nyní si užívají bozi pohled na tváře démonek. Polobohyně a jiné bytosti, obývající ještě před krátkou dobou komnaty démonů, uprchly z paláce do lesů pod horou Méru a tam nyní žijí jako lesní ptactvo. Moje matky, královny padlého Hiranjakašipu, jsou ztělesněním smutku. Kdo dříve obdivoval mého otce, slouží nyní bohu Indrovi. Z vůle Pána Hariho jsme byli vystaveni nepopsatelnému neštěstí a i pouhá myšlenka na to nás oslabuje a činí z nás ubožáky. PRAHLÁDA pokračoval v přemítání: Tak jako sněhy na vrcholcích Himálaje nikdy nepodlehnou spalujícímu žáru Slunce, tak bohové žijící ve stínu svého ochránce, boha Višnu, nepodlehnou žádnému útlaku. Jako malá opička dráždí z větve stromu psa, který za ní ze země nemůže, tak bohové, užívající si bezpečné ochrany boha Višnu, zase dráždí démony. Višnu ochraňuje a udržuje celý vesmír. I když Višnu coby Narasimha nepoužívá žádnou zbraň, nikdo se mu nemůže postavit na odpor. Všem bytostem světa je útočištěm, proto není jiné cesty než se všemi prostředky snažit k němu uchýlit. Není nikoho, kdo by byl nad ním, a on sám je příčinou stvoření, udržování i zániku vesmíru. Od této chvíle se tomuto bohu odevzdám a budu žít naplněn jeho přítomností. Jemu je zasvěcen posvátný text neboli mantra Óm namó Nárájanája a ten může přívržence boha Višnu obdařit jakýmkoli požehnáním. Kéž neustále zní v mém srdci. ***Text zkrácen. Celý text zde:TEXT ve formátu PDF zde.