V. 50 Část 1 Vasištha objasňuje Rámovi povahu mysli.

VASIŠTHA pokračoval: Kosmická iluze neboli májá vytváří velké zmatení a nerovnováhu. Je velmi obtížné jí porozumět. Jaký je rozdíl mezi přeludem trvajícím krátce, během sotva hodinového snu, a celým životem naplněným nejrůznějšími zážitky a zkušenostmi? Jakou souvislost má to, co vidíme jako přelud, a to, co vidíme „na vlastní oči“? Co je opravdu neskutečné a co prochází skutečnou proměnou? Ó Rámo, kosmická iluze uvádí mysl, jež není dostatečně ostražitá, do nekonečných problémů. RÁMA se zeptal: Svatý muži, může člověk uniknout z kola vesmírné iluze, když je takovou silou roztočené? VASIŠTHA odpověděl: Ó Rámo, mysl je středem, kolem něhož se toto nelítostné kolo točí a v mysli nevědomých lidí přitom vytváří iluzi. Ovládnutím tohoto středu pomocí intenzivního úsilí a bystré inteligence lze přivést celé kolo do stavu klidu. Jakmile je zastaven pohyb, kolo se přestane točit. Jakmile je zklidněna mysl, iluze zmizí. Kdo tento postup nezná nebo ho neprocvičuje, prochází nekonečným utrpením. Ve chvíli, kdy je nahlédnuta Skutečnost, je trápení u konce. Nemoc spočívající ve vnímání přeludu světa nelze vyléčit jinak než ovládnutím mysli. Ó Rámo, zanechej svatých poutí, milosrdných darů či odříkání, neboť nejvyšším dobrem je ovládnutí mysli. Tak jako se prostor nachází uvnitř nádoby, tak projevený svět přebývá v mysli. Jakmile se nádoba rozbije, zdánlivé omezení prostoru je pryč, a jakmile ustanou myšlenky, zmizí z mysli představa světa. Stejně jako se hmyz uvězněný v nádobě osvobodí teprve tehdy, když je nádoba rozbita, tak se i ty budeš těšit z volnosti, až když v mysli ustane pohyb a s tím zmizí i iluze světa. Žij v přítomnosti, s vědomím dočasně obráceným navenek, avšak bez úsilí. Když se mysl přestane spojovat s minulostí či budoucností, stává se z ní ne-mysl. Jestliže okamžik za okamžikem přebývá tvá mysl u toho, co je, a je schopna ihned to nechat být, stává se z ní ne-mysl, která je naplněna čistotou. Jen dokud jsou na obloze mraky, může pršet, a jen dokud je mysl neklidná, může zakoušet rozmanitost vlastních představ. Představy a rozvíjení myšlenek jsou tu jen do té doby, dokud neomezené Vědomí samo sebe omezuje na konečnou mysl. Jakmile Vědomí přestane být omezenou myslí, pak věz, že jsou spáleny samotné kořeny iluzorního světa, koloběhu života a smrti, a je tu dokonalost. VASIŠTHA pokračoval: Vědomí osvobozené od omezení myslí se nazývá vnitřní Inteligence. Je to podstata ne-mysli, a není proto poskvrněna nečistotami ve formě pojmů a představ. Je to Skutečnost, je to nejvyšší Dobro, je to stav označovaný jako nejvyšší Já, je to Vševědoucnost. Nelze jí dosáhnout, dokud funguje nečistá mysl. Je-li tu mysl, vzkvétají tu naděje a touhy a objevují se zážitky radosti a bolesti. Vědomí, jež bylo probuzeno do Skutečnosti, není ovlivněno představami ani vjemy. Zdánlivě prožívá nejrůznější psychické zážitky, ale nedostane se do koloběhu projeveného světa a nezúčastní se vesmírné iluze. Ti, kteří se probudili díky studiu posvátných textů, společnosti mudrců a neustálému bdělému praktikování Pravdy, dosáhli čirého stavu Vědomí, v němž není rozdělení na subjekt a objekt. Proto je zapotřebí pozvednout svoji mysl ze stavu nevědomosti a nerozhodnosti, přimět ji ke studiu svatých knih a přivést ji do společnosti světců a mudrců. Jedinou pomocí k dosažení neomezeného Vědomí neboli nejvyššího Já je Já samo. Právě Já se v jedinci snaží ukončit utrpení a jedinou cestou k tomu je uskutečnit své vlastní Já. ***Zkráceno, celý text zde:TEXT ve formátu PDF zde.